Chřipková sezóna každoročně přichází a odchází a každý rok se lidé rozhodují, zda se nechat či nenechat očkovat. V jednom zahraničním průzkumu dokonce více než 40% dospělých uvedlo, že nebylo a nechtělo být očkováno proti chřipce. Jak by to asi dopadlo u nás v Česku.
Je to škoda shodují se odborníci, neboť chřipka může postihnout i ty nejzdravější jedince a způsobit jim přinejmenším přechodné zhoršení zdravotní kondice a ztrátu času, než se zotaví. Na otázku: “Proč se lidé vyhýbají každoročnímu chřipkovému očkování”, není snadná odpověď. Nicméně částečně na to odpovídají mylné představy o chřipce a chřipkových vakcínách.
Zde je 5 nejčastějších mýtů, které se mezi lidmi tradují.
Mýtus 1: Chřipková vakcína může chřipku způsobit.
Samotná chřipková vakcína nemůže chřipku způsobit. Většina dnes používaných chřipkových vakcín obsahuje buď usmrcené viry (v podobě štěpených inaktivovaných virů), oslabené živé viry chřipky nebo žádné viry (tj. bílkovinné části viru - tzv. subjednotky). Proto se očkovaný jedinec nemůže tímto očkováním jakkoli chřipkou z vakcíny nakazit. Dokonce živá oslabená chřipková vakcína sice obsahuje živé viry, které se však mohou pomnožit jen při nižších teplotách (v nose, kam se aplikuje) než je tělesná teplota a vakcinační viry tak nemohou zasáhnout plíce či jiné části těla. Co se tedy stane očkovanému proti chřipce, který “chřipkou” onemocní
Příznaky „chřipky“ mohou mít různé příčiny. Zaprvé než si tělo vytvoří protektivní imunitní odpověď na očkování proti chřipce, trvá to zhruba 2 týdny, během kterých nemusí být jedinec dostatečně chráněn. Většina lidí se chřipkou může nakazit právě v ambulanci lékaře, kde se kumulují nemocní lidé, a někteří z nich svého lékaře navštíví i právě z důvodu jejich onemocnění chřipkou. Řada jiných virů postihuje také horní cesty dýchací a mají stejný nebo podobný sezónní charakter jako chřipka. Ty mohou způsobit mírné chřipce podobné příznaky, které lidé mylně považují za chřipku.
Lidé mohou také pociťovat příznaky podobné chřipce, přestože byli očkováni, pokud byli v komunitě vystaveni viru chřipky, který se od sezónních vakcinačních virů liší. Skutečně to vede k tomu, že nemusí být vůči těmto komunitním chřipkovým virům chráněni (otázka ochrany po očkování proti chřipce bude dále diskutována).
Průkazné poznatky také naznačily, že pokud byl jedinec očkován proti chřipce a přesto chřipkou onemocněl, pak bude jeho průběh onemocnění méně závažné a bez komplikací, než u neočkovaného jedince. Například v jedné studii CDC [Arriola 2017] byla u pacientů hospitalizovaných s chřipkou, kteří nebyli očkováni, dva až pětkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí než u hospitalizovaných pacientů očkovaných proti chřipce.
Mýtus 2: Zdraví lidé nepotřebují očkování proti chřipce.
Často si pacienti mylně domýšlí: „Jsem zdravý, nikdy jsem chřipku nedostal, takže nepotřebuji každoroční očkování proti chřipce.“
Obecně je známo a přijato, že někteří jedinci jsou náchylnější ke komplikacím z chřipky než jiní. Bývají to hlavně lidé s chronickým onemocněním plic nebo srdce nebo ti, jejichž imunitní systém je nějakým způsobem ohrožen. Na druhé straně ani odborníci nemohou individuálně předpovídat, koho chřipka postihne komplikacemi a koho nikoli. Někdy onemocnění chřipkou u dokonale zdravých dospělých a dokonce i dětí, u nichž nejsou žádné rizikové faktory závažného průběhu onemocnění chřipkou, si vyžádá jejich hospitalizaci, nebo dokonce se pro ně stane fatální.
Vzhledem k tomu, že nelze předurčit, kdo bude postižen komplikacemi z chřipky, nelze jednoduše určit, koho očkovat a koho ne. Proto se obecně doporučuje, aby všichni ve věku od 6 měsíců a více dostávali každoročně alespoň jednu dávku chřipkové vakcíny. Kromě toho, by se zejména dospělí měli nechat proti chřipce očkovat, pokud se starají o novorozence či kojence, kteří ještě nemohou být proti chřipce očkováni a kteří mohou být velmi zranitelní chřipkou.
V jiné studii CDC [Flannery 2017] chřipkové očkování snížilo riziko úmrtí na chřipku o 51 % u dětí s vysoce rizikovým zdravotním stavem a o 65 % u zdravých dětí. To je jasný signál, že očkování proti chřipce nepřímo chrání i neočkované malé děti. Proto by si měli rodiče, prarodiče nebo učitelé uvědomit, že vlastním očkováním proti chřipce chrání i ty, o které pečuje.
Mýtus 3: Chřipka je jen nachlazení.
Často se chřipka podceňuje. Považuje se za banální onemocnění, jako je nachlazení. Proto je třeba připomenout, že může být příčinou velmi závažných onemocnění.
Obvykle se dostaví rychle a je doprovázená příznaky, jako jsou vysoké horečky, třes, zimnice, bolest svalů a hlavy. U některých jedinců se k tomu přidávají příznaky postižení dolních cest dýchacích jako je kašel nebo i zápal plic.
Zatímco v důsledku nachlazení, bývá jedinec jen zřídka kdy hospitalizován, v důsledku chřipky hospitalizace není ničím neobvyklým. Jen během chřipkové sezóny v letech 2017-18 se chřipkou nakazilo podle odhadů CDC asi 48,8 miliónů lidí, z nichž 22,7 miliónů vyhledalo lékařskou pomoc a téměř 1 milión byl v důsledku chřipky hospitalizován. Kromě toho 79.400 osob na následky chřipky zemřelo [CDC 2019]. Na základě záznamů o úmrtí v nemocnicích a mimo nemocnice CDC odhadla, že v sezóně 2017–18 zemřelo minimálně 600 dětí v souvislosti s chřipkou. Proto je třeba brát chřipku vážně.
Mýtus 4: Chřipková očkování není účinné
Někteří lidé věří, že žádná z vakcín není proti chřipce účinná, především u starších osob, tak proč by se měli nechávat očkovat? Podle všech poznatků poskytují vakcíny proti chřipce nejvyšší ochranu vůči chřipce dětem mladším 8 let, které bývají asi z 65 % chráněny. Účinnost tohoto očkování závisí nejen na věku jedince, ale také na tom, jak dobře se odhadne sezónní složení vakcíny ve shodě s viry chřipky, které v komunitě danou sezónu cirkulují.
Jako přijatelná míra obecné účinnosti chřipkového očkování se považuje zhruba 40 %. To platí pro nejméně účinné očkování. Vezmeme-li v úvahu, že v sezóně 2017-18 zemřelo na komplikace z chřipky až 80.000 osob, pak snížíme-li počet úmrtí očkováním o 40 %, pak to stále za to stojí.
S tím také souvisí vznik kolektivní ochrany, která podle odhadů jen ve Spojených státech snížila počet hospitalizací o 85.000 v letech 2016-17 [CDC 2019].
Není třeba upřednostňovat některou z komerčních vakcín proti chřipce před jinou. I když můžou některé vakcíny proti chřipce dosahovat sezónně lepších účinnostních výsledků než jiné, přesto nehraje roli, kterou komerční vakcínu pro očkování zvolíme. Důležité je se nechat očkovat a zajistit tak vysokou proočkovanost obyvatel.
Očkují-li se děti ve věku od 6 měsíců do 8 let poprvé, pak lze místo jedné celé dávky podávat lépe 2 dávky v minimálním intervalu 4 týdnů. Chřipkové očkování je také důrazně doporučováno těhotným ženám a to nejen proto, aby byla sama matka chráněna před chřipkou během těhotenství, ale aby svým očkováním během těhotenství pomáhala chránit novorozence před chřipkou v důsledku přenosu mateřských protilátek v děloze.
Očkování proti chřipce nejen chrání před chřipkovým onemocněním. Podle meta-analýzy velkých klinických studií [Udell 2013] vakcinace dospělých významně snižuje riziko výskytu kardiovaskulární příhody o více než jednu třetinu, což je účinek, který je zvláště výrazný u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním.
Mýtus 5: Je příliš pozdě na očkování proti chřipce
Toto se každoročně opakuje. Tak jak zimní období pokračuje, všichni si již přejí nástup jara. Nicméně chřipková sezóna je v plném proudu a zdánlivě se považuje očkování proti chřipce za bezpředmětné. Je sice pravda, že se obecně doporučuje očkovat včas před nástupem chřipkové sezóny, nicméně i očkování během sezóny chřipky má svůj význam a může tak chránit před cirkulujícími divokými viry chřipky. Někdy totiž výskyt chřipkových virů přetrvává až do května. Takže i pozdní očkování svoji roli splní. Platí tedy pravidlo, dokud v komunitě cirkulují viry chřipky, má smysl se nechat očkovat proti chřipce.
Literatura