Očkování proti tuberkulóze

Tuberkulóza patří stále mezi relativně často se vyskytující infekčních onemocnění na světě. Očkování proti tomuto onemocnění, které se celosvětově provádí buď celoplošně nebo selektivně rizikových osob, napomohlo ho dostat alespoň částečné pod kontrolu. Při vakcinaci dochází ke vzniku primárního komplexu v regionální uzlině. Vzhledem k tomu, že se k očkování používá oslabená živá vakcína, může u některých jedinců dojít k tzv. nepřiměřenému nežádoucímu účinku. Zdrojem informací byl článek z Pediatrie po promoci 2004, "Komplikace očkování proti tuberkulóze".

Mezi vlivy způsobující vznik nepřiměřené reakce patří věk očkované osoby, koncentrace vakcíny, zbytková virulence očkovaného kmene, technika očkování a doba uplynulá od jiných očkování.

Za normálních okolností nepřesahuje velikost vřídku vzniklého očkováním 10 mm. Mezi nejčastější komplikace patří abscesy v místě očkování a kolikvované regionální uzliny, většinou v levé axile. Další reakcí je vznik keloidní jizvy. Mezi závažné reakce patří ostitidy, meningitidy, lymfadenitidy, postižení ledvin a hepatosplenomegalie.

Od roku 2001 přibylo významnou měrou těchto lokálních komplikací po zavedení tetravakcíny spolu s očkováním proti hepatitidě B. U dětí se zhojenou jizvou se objeví nové hnisání v místě aplikace vakcíny. Před dvěma lety podal výbor České pneumologické a ftizeologické společnosti návrh na změnu očkovacího kalendáře tak, aby se primovakcinace proti tuberkulóze posunula mezi 7. a 12. měsíc věku dítěte. Tento krok by však způsobil více komplikací, než dosavadní schéma očkování, tj. podávání vakcíny proti TBC mezi 4. dne až 6. týdnem po narození. V případě, že se dodrží léty prověřený 12-ti týdenní časový odstup podání další vakcíny proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli společně s vakcínou proti hemofilovým nákazám a vakcínou proti virové hepatitidě typu B, riziko těchto nově se objevujících nežádoucích účinků (tzv. reaktivace místa vpichu po očkování proti TBC) významně klesá na minimum.

Ošetření BCG vakcinace vyžaduje správný postup. Vřídek v místě očkování se ošetřuje framykoinovou mastí do zhojení. Abscesy nebo kolikvované uzliny se punktují silnou jehlou, jejich obsah se evakuuje a rána se krátkodobě kryje framykoinovou mastí. Je nevhodné provádět incizi či excirpaci uzlin a abscesů pro riziko vzniku píštěle.

Keloidní jizvy lze ovlivnit laserem či kryokauterem. Orgánové komplikace je nutné řešit antituberkulotiky, případně chirurgickým ošetřením na specializovaném pracovišti.