Je tomu již více než 15 let, co se začala v praxi používat očkovací látka proti virové hepatitidě typu B, dnešního typu (tj. s rekombinantním australským antigenem HBsAg). Dosavadní zkušenosti potvrzují, že ochrana vyvolaná touto vakcínou přetrvává minimálně 10 let a dokonce se tato protektivní doba odhaduje na 15 let (podle posledních výsledků klinické studie provedené Brian J. Mc Mahom z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Ann Intern Med 2005;142:333-341).
Do studie bylo zahrnuto celkem 1578 obyvatel Aljašky, kteří byli očkováni proti hepatitidě B ve věku 6 měsíců a více. V letech 1981 a 1982 byli pacienti přeočkováni třemi dávkami vakcíny proti žloutence typu B.
Průměrná koncentrace protilátek proti hepatitidě B (anti-HBs) byla 822 mIU/ml po vakcinaci a 27 mIU/ml o 15 let později.
Vyšší hladinu protilátek proti hepatitidě B měli po 15 letech muži, kteří byli očkováni v pozdějším věku. Naopak očkování ve věku od 6 měsíců do 4 let bylo spojeno s nízkými hladinami anti-HBs. Vypuknutí asymptomatické infekce bylo pozorováno u 16 pacientů a bylo spojeno s nedostatečnou imunitní odpovědí na vakcinaci.
Tým autorů uvedl, že očkování proti hepatitidě B vytváří silnou ochranu po dobu nejméně 15 let u všech věkových kategorií.
Otázkou zůstává, zda protektivní hladinu protilátek bude považována hladina 100 mIU/ml nebo 10 mIU/ml. Na to mohou být dvě argumentace:
1) buď se bude považovat hladina 100 mIU/ml jako minimální mez pro zaručenou ochranu před nákazou virovou hepatitidou typu B, a pak se bude každých 10 let podávat booster dávka jako posilující očkování
2) nebo se naopak bude předpokládat, že 10 mIU/ml je dostatečná hladina protilátek specifických vůči HBV při vyvolání tzv. imunitní paměti a minimální doba ochrany po očkování bude 15 let (s možností posilujícího očkování každých 15 let).