Pro a proti celoplošnému zavedení hexavalentní vakcíny v ČR
Stále častěji se u nás hovoří o zavedení šestivalentní vakcíny proti 6 infekčním nemocem: záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilovým nákazám typu b, virové hepatitidě typu B a dětské přenosné obrně. Poslední mediální zpráva proběhla v televizních novinách na televizi Nova či v novinách Mladá fronta dnes. Jsou ale uváděné skutečnosti tak absolutní, jak se mediálně prezentují? Je pravda, že Česká republika pokulhává za vyspělými státy v zavedení této vakcíny? Vždy, když se přijímají vážná a zásadní rozhodnutí je třeba si položit vedle sebe argumenty pro a proti a zvážit tak rizika a prospěch takového očkování. Toto určitě nepatří do mediálního světa, ale odborníkům.
Je pravda, že Česká republika patří k několika málo posledním zemím v Evropě, které používají v očkovacím kalendáři živou perorální vakcínu proti dětské přenosné obrně. Nutnosti (požadavku Evropské unie a SZO) přechodu na inaktivovanou injekční formu této vakcíny využívá výrobce hexavalentní vakcíny, přestože lze přechod provést jako ve většině ostatních zemích bez jejího použití.
Důležité je připomenout, že stávající tradiční očkování není ani zastaralé, ani nebezpečné nebo méně účinné. Jakékoli zpochybňování stávajícího očkování kýmkoli z kompetentních osob je neprofesionální a zavádějící.
Zde jsou uvedeny argumenty pro a proti zavedení celoplošného očkování s hexavalentní vakcínou.
|
Pro
|
Proti
|
|
| Praktické zkušenosti s hexavalentní vakcínou | Krátkodobé používání této vakcíny (její historie v praxi není více než 10-ti letá, navíc celoplošně se užívá jen několik málo let) | |
| „šetrnější“ – vyvolává nežádoucí účinky s významně nižší četnostní než je tomu u tradičního očkování | Přestože jsou nežádoucí účinky pozorované méně často, charakter nežádoucích účinků je shodný s tradičním očkováním (paradoxně bývá vyjmenováno více druhů nežádoucích účinků u hexavalentní vakcíny než je tomu u tradičních vakcín – důvodem je exaktní sledování na rozdíl od tradičních vakcín) | |
| Nižší počet podaných injekcí (3-4 podle zvoleného schématu) | Snížený počet vpichů kompletního očkování však v ČR neplatí, neboť u nás se používá perorální vakcína proti dětské přenosné obrně a po zavedení hexavalentní vakcíny je třeba provádět injekční booster proti dětské přenosné obrně každých 5-10 let. Tím přednost tohoto očkování je značně redukována, tj. ze stávajících 7 vpichů při tradičním očkování by se snížil počet vpichů na 6 plus každých dalších 10 let by se muselo očkovat proti dětské přenosné obrně (pravděpodobně společně s očkováním proti tetanu) | |
| Snadnost manipulace (skladování, distribuce, aplikace) | ||
| Dle výrobce je účinnost této vakcíny srovnatelná s dosavadním tradičním očkováním | Účinnost očkování hexavalentní vakcínou není dobře prověřena; tj. zkušenosti s imunogenitou při celoplošném zavedení a vysoké proočkovanost nebyla dosud stanovena (krátkodobé používání této vakcíny). Existují opodstatněné obavy, že zkombinované vakcinační složky v jedné vakcíně se ne zcela vzájemně podporují, ba naopak se potlačují, což může mít za následek snížení stupně ochrany očkované populace. Tuto obavu posílilo také loňské stažení jedné hexavalentní vakcíny z celosvětového trhu. | |
| Redukce kontraindikací vakcíny vzhledem k tradičnímu očkování | ||
| Schéma očkování je variabilní a může způsobit komplikace zejména při přechodu z tradičního očkování na očkování hexavalentní vakcínou. Není jasné, zda zvolit 3-dávkové schéma s doočkováváním pomocí vakcín s nižším stupněm valence nebo naopak zachovat až 4-dávkové schéma při nadbytečném očkování proti virové hepatitidě typu B. | ||
| Ekonomika hexavalentní vakcíny | Snížení vedlejších nákladů na skladování, distribuci, aplikační a pomocný materiál při očkování. | Zvýšení finanční zátěže státu na pořízení vakcíny zhruba 2-3x ve srovnání s tradičními vakcínami. |
| Orientační náklady na jednu dávku tradičního očkování: DTP-Hib: 200,- Kč HBV: 400,- Kč Polio: 10,- Kč tj. celkem: 610 ,- Kč Orientační náklady na jednu dávku hexavalentní vakcíny: 1500,- Kč. Oproti tradičním vakcínám vzrostou náklady o více než 800,- Kč na jednu dávku. Navíc celkové náklady pro očkování celé dětské populace vzrostou v závislosti na zvoleném očkovacím schématu (tj. např. 4 dávkové schéma zatíží rozpočet o dalších téměř 1000,- navíc na jednu dávku). |
||
| Toto nové očkování nezvyšuje různorodost ochrany před dalšími infekčními chorobami; vynaložené prostředky nad stávající rámec rozpočtu pro očkování nezvyšují ochranu obyvatelstva vůči dalším infekcím jako např. pneumokokovým nákazám, meningokokovým nákazám a rotavirovým nákazám, případně planým neštovicím, vůči kterým se ve vyspělých státech zavádí celoplošné očkování. | ||
| Rizikový faktor: dnes je k dispozici jediný výrobce této vakcíny, což může mít za následek cenový diktát; problém s dodávkami a plněním potřebnosti vakcíny pro celou ČR bez možnosti vyžádat si vakcínu u jiného výrobce. | ||
| Význam hexavalentní vakcíny | Jedná se o vakcínu budoucnosti či předstupeň dokonce více valentních vakcín. | Většina celosvětově významných výrobců přistupuje ke konstrukci hexavalentní či více valentní vakcíny obezřetně. Dosavadní klinické výsledky nelze považovat za dokonalé pro masové použití a zajištění vysoké a spolehlivé ochrany celosvětové populace. |
| Ve světě je hexavalentní vakcína zavedena do celoplošného pravidelného očkovacího kalendáře jen v těchto evropských zemích: Belgie, Německo, Itálie, Rakousko, Andora, Kypr, San Marino a Monako (zdroj WHO: 8.10.2005) | Dosud většina evropských států spolu s USA, Kanadou a Japonskem má rezervovaný přístup k jejímu plošnému zavedení, a proto se používá jen okrajově většinou s úhradou rodiči (tj. stejně jako dosud u nás). |
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit