Očkování dětí s nádorovým onemocněním a s Hodgkinovou chorobou (Očkování ve zvláštní situaci - díl 3.)

Před očkováním pacientů s nádorovým onemocněním se musí důkladně zhodnotit podmínky imunosuprese v závislosti na samotném onemocnění a léčbě. Živé vakcíny jsou formálně kontraindikovány a inaktivované, subjednotkové, rekombinované, polysacharidové vakcíny spolu s anatoxíny lze podávat, přestože je známé, že účinnost vakcíny může být významně zredukována. Imunitní odpověď je obvykle přiměřená po dobu 3 měsíců až jednoho roku po chemoterapii. Je-li základní onemocnění v remisi a imunosupresivní léčba byla ukončena před minimálně 3 měsíci, je použití živých virových vakcín možné zvážit (1,16). Za těchto podmínek lze podávat vakcínu proti planým neštovicím u osob s akutní lymfocytární leukémií (1,2,3): remise přetrvávající minimálně 1 rok, počet lymfocytů a krevních destiček v periferní krvi je vyšší než 700/mm3 a 100.000/mm3. Celkem by měly být podány dvě dávky v intervalu 8 týdnů.

Chřipková vakcína (1) by se měla podávat nejméně 3-4 týdny po přerušení chemoterapie a periferní počet granulocytů a lyfocytů je vyšší než 1.000 buněk/mm3. Očkování osob v blízkém kontaktu s pacientem by měl být ve shodě jako očkování u osob s vrozenou imunodeficiencí.

U dětí s nádorovým onemocnění existuje zvýšené riziko vzniku Hib onemocnění než u zdravých dětí. Intenzivnější a prodloužená chemoterapie zhoršuje imunitní odpověď po očkování, proto se u těchto dětí doporučuje provést toto očkování po stanovení základní diagnózy, tedy ještě před zahájením chemoterapie (2), pokud je to možné. Dětem mladším 5 let, které nebyly dosud očkovány nebo je jim podána pouze jediná dávka (tj. jsou mladší 12 měsíců), se doporučuje podat 2 dávky konjugované vakcíny v intervalu 2 měsíců; pokud byly očkovány 2 dávkami této vakcíny ve věku mladším 12 měsíců, podává se jim jedna dodatečná dávka vakcíny (1). Dětem starším 5 let, které v minulosti nebyly očkovány, by měly být očkovány 2 dávkami konjugované vakcíny v intervalu 1 nebo 2 měsíců.

Přestože existuje zvýšené riziko vzniku pneumokokového invazivního onemocnění, podání pneumokokové vakcíny může mít za následek sníženou protektivní odpověď u pacientů s hematologickou neoplazií; aby bylo možné dosáhnout dostatečně vysoké hladiny ochranných protilátek po očkování, vakcína se musí podávat bezprostředně po stanovení základní diagnózy, pokud je to možné, před zahájením radioterapie nebo chemoterapie (4). Dětem mladším 5 let se musí podávat sedmivalentní konjugovaná vakcína; dětem ve věku od 2 do 5 let, které nebyly v minulosti očkovány se podávají 2 dávky konjugované vakcíny v intervalu 6-8 týdnů, pak se podávají 2 dávky polysacharidové vakcíny: první dávka 6-8 týdnů po podání 2. dávky konjugované vakcíny a druhá dávka 3-5 let po podání první polysacharidové vakcíny (4). Dětem, které dokončily vakcinační schéma v příslušném věku, je třeba podat boosterující dávku konjugované vakcíny a 2 dávky polysacharidové vakcíny ve shodném intervalu, jak bylo popsáno dříve (4). Dětem ve věku mezi 5-10. rokem se podávají 2 dávky polysacharidové vakcíny v intervalu 3 let; dětem ve věku starším 10 let se podávají rovněž 2 dávky vakcíny v intervalu 5 let (4).

Protilátky vůči tetanu, záškrtu a dětské přenosné obrně mohou být nízké u pacientů s nádorovým onemocněním, kteří podstoupili chemoterapii; po ukončení chemoterapie se musí podávat tyto vakcíny dětem i dospívajícím osobám, které dokončily základní očkování vůči zmíněným nákazám.

Pacienti s Hodgkinovým onemocněním, kteří mohou mít funkční poruchu sleziny v důsledku onemocnění nebo jsou po splenektomii v rámci terapie, bývají velmi vnímaví k diseminovaným pneumokokovým nákazám. Pneumokokové vakcíny lze podávat obdobně, jak bylo již popsáno. Imunitní odpověď je lepší tehdy, je-li vakcína podávána 10-14 dní před splenektomií nebo zahájením chemoterapie (2,5). Vakcína podávána během nebo brzy po chemoterapii poskytuje horší výsledky, avšak schopnost tvorby protilátek po očkování bývá rychle obnovena, a tak je možné považovat toto očkování za rozumné po minimálně 3 měsíčním intervalu po ukončení chemoterapie. Pacienti, kteří jsou očkováni během chemoterapie se musí očkovat další dodatečnou dávkou po 3 měsících po ukončení chemoterapie (1). U těchto pacientů hrozí rovněž zvýšené riziko vzniku Hib nákaz, a proto se u nich doporučuje očkování proti Haemophilus influenzae typu b.

Literatura:
Další informace najdete v prémiovém obsahu