Celosvětová proočkovanost proti TBC

Proočkovanost celosvětové populace proti tuberkulóze stále stoupá. V posledních letech dosahuje 83-89% (v závislosti na metodice stanovení odhadu). Rovněž přibývá počet zemí, které toto očkování zahrnují do svého očkovacího kalendáře. Nejčastěji se očkuje po narození.

Tuberkulóza, jejíž původcem je Mycobacterium tuberculosis, zpravidla postihuje plíce, ale může zasáhnout i další orgány, včetně kostí, kloubů a mozku. Ne však pro každého je tuberkulóza nebezpečná. U některých nakažených osob může tuberkulóza proběhnout nezjevně, tj. bez příznaků. Tuberkulóza se většinou šíří z člověka na člověka kapénkovým způsobem, tj. kašlem nebo kýcháním. Poměrně rychle se šíří tam, kde je vyšší hustota osídlení, nižší stupeň zdravotní péče a případně hladovění. I když se tuberkulóza může vyvinout u kohokoli bez ohledu na věk, nejčastěji postihuje děti mladší 3 let a starší osoby. Nejpravděpodobněji postihuje osoby s oslabeným imunitním systémem (např. HIV nakažené).
Podle doporučení SZO je nejvhodnější provádět BCG imunizaci u dětí mladších 12 měsíců, zatímco u starších dětí se toto očkování nedoporučuje, neboť její protekce může být u této věkové skupiny již nejistá. Toto ustanovení nebo doporučení je nové a vychází z poznatků ne vždy konzistentních. Proto se v řadě evropských zemích (tedy i u nás) provádí BCG imunizace i v pozdějším věku, nebylo-li ho možné z jakéhokoli důvodu provést hned po narození (4. den až 6 týdnů po narození).

Na základě hlášení členských států SZO a SZO-UNICEF se odhaduje proočkovanost vůči TBC celosvětové populace. Proočkovanost se významně zvýšila v 80. letech a to zejména díky přibývajícímu počtu zemí, kde se zavedlo očkování proti TBC po narození. Proočkovanost vyvrcholila v roce 1990, kdy se kampaně zaměřili na těžce dostupné děti. Během 90. letech zůstala proočkovanost relativně vysoká. Mírné snížení bylo zachyceno v letech 2000-2001 a to díky nové metodologie odhadu proočkovanosti, což vedlo ke dvěma odlišným údajům. Naopak tento pokles nebyl zaznamenán v odhadech SZO-UNICEF. Rozdíly mezi hlášenou proočkovaností jednotlivých členských zemí a odhady SZO-UNICEF vyplývají v odlišném přístupu, tj. stanovení proočkovanosti nebo ochrany vůči TBC. Odhady SZO-UNICEF se považují za nepřeceňované a pravděpodobně odpovídající více skutečnosti.