Selhání jednodávkového očkování proti planým neštovicím

Očkování proti planým neštovicím se komerčně zahájilo v polovině 90. let minulého století. V posledních letech některé státy přijaly toto očkování do rutinního očkovacího kalendáře. Zpravidla se provádí u dětí ve stejném věku jako očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, neboť se jedná o živou oslabenu virovou vakcínu. Podle právně závazným informacím uváděných v SPC a příbalové informaci výrobců této vakcíny (registrované údaje) se toto očkování provádí u dětí mladších 12 let podáním pouze jedné jediné dávky. Naopak u osob starších 12 let se podle výrobců doporučuje očkování proti planým neštovicím provádět podáním 2 dávek v intervalu 1-2 měsíců.

Čím více se tato vakcína používá, tím více poznatků z tohoto očkování je k dispozici. Nejen klinické studie ale i poznatky z praktického očkování dětí mladších 12 let ukazují, že jedna dávka není pro všechny očkované děti ochranná, tj. její účinnost je limitována. Tento poznatek lze analogicky hodnotit podobně jako v případě očkování proti příušnicím a spalničkám.

Tyto zkušenosti se objevují i u nás, kdy podle oznámení SÚKLu (Státní ústav pro kontrolu léčiv) dochází k tzv. průlomové infekci po očkování proti planým neštovicím s jednou dávkou. V terminologii mezinárodní vakcinologie se jedná o selhání očkování, tj. laboratorně potvrzená nákaza po více než 30 (případně 42) dnech po kompletním očkování. U nás bylo jen během 5 měsíců (listopad 2006 až březen 2007) zaznamenáno celkem 24 případů tohoto selhání. Vzhledem k tomu, že u nás je toto očkování k dispozici od roku 2003, bylo toto selhání pozorované u dětí mladších 12 let, očkovaných maximálně před 3 lety. Přestože počet selhání není vysoký a zpravidla bývá přípustný pro celoplošné očkování, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že se u nás nechala očkovat jen vybraná skupina dětí (očkování je za úhradu rodiči), pak incidence selhání je i u nás procentuálně vysoká.

Podobné zkušenosti již některé státy řešily úpravou schéma očkování. Např. ve Spojených státech Amerických (ACIP) v minulém roce bylo vydáno doporučení očkovat děti mladší 13 let první dávkou ve věku 12-15 měsíců (zpravidla současně s očkováním proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) a druhou dávku ve věku 4-6 let (před nástupem do dětské kolektivu). Jako minimální interval pro podání 2. dávky byly stanoveny 3 měsíce s možností očkovat nejdříve po 28 dnech po podání první dávky vakcíny proti planým neštovicím.

Séroprotekce
Přestože se v klinické praxi používá ke stanovení protilátek specifických vůči varicelle metody typu ELISA, FIA (nepřímá imunofluorescence) nebo latexové aglutinace, které jsou vhodné pro zjištění získané imunity po onemocnění (expozici divokým virem), ukázalo se, že tyto metody jsou nedostatečné pro zjištění a stanovení ochrany získané po očkování. Tyto metody jsou totiž málo citlivé, a proto se pro taková stanovení musí používat glykoproteinová ELISA (gpELISA).
Infekce planými neštovicemi vyvolává až 10krát vyšší hladiny specifických protilátek než samotné očkování. Vzhledem ke klinické účinnosti očkování proti planým neštovicím byly stanoveny jako sérodetekovatelné hladiny vyšší než 0,625 gpELISA U/ml, jako sérokonverzní hladiny vyšší než 1,25 gpELISA U/ml a séroprotektivní hladiny vyšší než 5,0 gpELISA/ml, které velmi dobře korelují s klinickou účinnosti očkování.

Srovnání klinické účinnosti jednodávkového a dvoudávkové schématu u dětí mladších 13 let
Na základě dlouhodobého a masivních "celoplošného-regionálního" očkování proti planým neštovicím se odhaduje, že při 95% proočkovanost dětské populace dosáhne jednodávkové schéma 80% vakcinační účinnosti, zatímco dvoudávkové schéma až 93% účinnosti (zhruba o 66% se snižuje riziko reziduální vnímavosti vůči varicelle u populace očkované jednou dávkou). Při započtení dědičné imunity (zprostředkované mateřskými protilátkami a snížením prevalence bacilonosičů) jednodávkové schéma očkování ochrání zhruba 83% dětí a až 96% dětí při dvoudávkovém schématu. Znamená to, že druhá dávka sníží riziko reziduálního onemocnění o téměř 80%.

Všechny výsledky a závěry studií, stejně jako národní doporučení vedou k jednomyslnému závěru, že je vhodné očkovat 2 dávkami proti planým neštovicím i děti mladší 12 let. Proto není nezbytně nutné vyčkávat na nějaký pokyn státní administrativy nebo rozhodnutí a doporučení výrobce a ten, kdo investuje do tohoto očkování by měl chránit své dítě dvěma dávkami, za předpokladu, že chce mít jistotu ochrany vyšší než 90%.

Literatura

Další informace najdete v prémiovém obsahu