Rané dětství se ukazuje jako období, ve kterém se ustanovuje převaha způsobu ovlivnění imunitní odpovědi po expozici antigenu [2,3,4]. Ví se, že viry a bakterie spíše indukují imunitní odpověď zprostředkovanou přes T-helper 1 buňky, zatímco alergeny spíše přes T-helper 2 buňky. Ukazuje se, že BCG očkování je na rozdíl od jiného očkování skutečně schopné ovlivnit budoucí dráhu zprostředkování imunitní odpovědi, tj. definovat preferenčně imunitní odpověď zprostředkovanou přes T-helper 1 buňky. To ve svém důsledku snižuje riziko přesmyku této dráhy přes T-helper 2 buňky, která následně napomáhá vzniku alergických onemocnění (atopie až astmatu).
Vlivem BCG očkování prováděného u dětí po narození na vývoj alergických onemocnění, zejména astmatu, se v minulosti zabývalo několik prospektivních studií.
Jednou z posledních studií je studie z Velké Británie [1], publikovaná v minulém roce. Do klinické analýzy hodnotící vztah mezi BCG očkováním a vznikem astmatu bylo celkem zařazeno celkem 2414 dětí ve věku 6 až 11 let. V této studii byla jako hlavní veličina stanovena sípavé dýchání, která se vyhodnocovala z odpovědí na otázku, zda u dítěte bylo pozorované pískání nebo sípání při dýchání během uplynulých 12 měsíců. Ačkoli subjektivní interpretace výkladu sípavého dýchání by mohla ovlivnit sledovanou prevalenci tohoto příznaku [7,8], byla tato studie právě zaměřená pouze na jednu lokalitu tak, aby rozdíly mezi výkladem tohoto pojmu byly co možná nejmenší.
Celková prevalence sípavého dýchání dosahovala 20.3%. U dětí nikdy neočkovaných proti TBC byla prevalence 23.2%, zatímco u dětí očkovaných BCG vakcínou v pozdějším věku dosahovala 20.3% a u dětí očkovaných po narození jen 17.2%. Rozdíly jsou statisticky významné (P<0.01). Pravděpodobnost vzniku sípavého dýchání u dětí výhradně očkovaných BCG vakcínou po narození dosahuje jen 0,69 (95% interval spolehlivosti 0,55-0,86) ve srovnání s BCG neočkovanými dětmi.
Relativní riziko vzniku sípavého dýchání u dětí očkovaných proti TBC po narození bylo stanoveno konvenčním způsobem jako pravděpodobnost vzniku onemocnění x (1 - relativní počet dětí s onemocněním po BCG očkování)/(1 - relativní počet dětí s onemocněním bez BCG očkování). Tímto bylo odhadnuto na 0,73, což potvrzuje jeho snížení o 27% u dětí očkovaných proti TBC po narození.
Podobné výsledky přinesly i další studie. Jedna z nich byla provedená v Brazílii [9], kde se rovněž sípavé dýchání významně častěji objevovalo u dětí ve věku 12-16 let, které nebyly v dětství očkované proti TBC na rozdíl od dětí v dětství očkovaných. Podobně tomu bylo i v australské studii [10], kde děti s rodinnou anamnézou senné rýmy nebo ekzému dosahovaly významně nižší prevalence sípavého dýchání během jednoho roku, pokud byly v dětství očkovány proti TBC.
Ve španělské studii bylo astma definováno jako sípavé dýchání během uplynulých 12 měsíců podle mezinárodního dotazníku. V této studii se sledovaly rozdíly u dětí v minulosti očkovaných a neočkovaných BCG vakcínou ve věku 6-7 let a to ve čtyřech kantonech na severu Španělska. Rovněž výsledky této studie potvrdily významné snížení prevalence astmatu u dětí očkovaných proti TBC [11].
V japonské studii bylo zjištěno, že prevalence atopie (či alergie) byla nižší u dětí s pozitivní odpovědí na tuberkulínový test [5]. Ve švédské studii i přes pozorované 50% snížení atopie u dětí mladších 6 měsíců očkovaných BCG vakcínou nebyla prokázána statistická významnost ve srovnání s neočkovanými dětmi [6].
Výsledky většiny zde uvedených studií prokazují další význam očkování dětí proti TBC a to zejména po narození. Jako jeho dalším prospěchem lze považovat až 30% snížení rizika vzniku alergického onemocnění v pozdějším věku dítěte.
Literatura: