Očkování proti tuberkulóze je velmi specifické, neboť nevyvolává protilátkovou odpověď typickou pro ostatní očkování. Nelze tedy jednoduše na základě protilátek (tj. imunogenity) vyjádřit očekávatelnou ochranu. Jistým empirickým ověřováním zůstává tuberkulínová zkouška. Její výsledek však není jednoznačným důkazem toho, že daný jedinec je vůči tuberkulóze chráněn.
Prakticky jediným důkazem vzniklé ochrany je stanovení nebo odhad protektivní účinnosti z incidence TBC u očkovanců ve srovnání s incidencí u neočkovaných osob.
V České republice se proti TBC plošně očkuje již od 40. let minulého století. Bohužel záznamy o proočkovanosti populace jsou jen kusé, a proto ji nelze stanovit, ale jen odhadnout.
Díky pomoci MUDr. J.Wallenfelse, který poskytl údaje o incidenci TBC očkovaných a neočkovaných osob v letech 2000-2007, lze odhadnout současnou protektivní účinnost tohoto očkování v České republice. Data naznačují, že proočkovanost české populace s věkem klesá, neboť se zvyšuje počet nemocných TBC ve skupině s neznámým stavem očkování a ve skupině neočkovaných. Při výpočtu této účinnosti se lze omezit na věkovou skupinu mladších 25 let včetně. Tato skupina se rozdělí na dvě, tj. jedna omezená věkem 12 let, kdy se provádělo tzv. přeočkování tuberkulín negativních dětí a druhá 13-25 let zahrnující osoby, které byly očkovány jednou nebo dvěma (případně i více) dávkami BCG vakcíny. První skupinu 0-12 let lze obecně a zjednodušeně definovat jako skupinu očkovanou jednou dávkou BCG vakcíny (zanedbá se skutečnost, že se ve věku 2-3 let přeočkovávaly tuberkulín negativní děti).
Proočkovanost populace
Další informace najdete v prémiovém obsahu
Protektivní účinnost
Další informace najdete v prémiovém obsahu
Souhrn výsledků