Snížené riziko chřipky u novorozenců očkovaných matek

Děti mladší 6 měsíců mohou být ohroženy vyšší morbiditou či mortalitou chřipky než děti ve věku 6-12 měsíců. Proto bylo ACIP doporučeno očkování těhotných žen. Ovšem teprve výsledky této studie ukázaly dopad tohoto očkování zejména na novorozence.
Studie, která probíhala po dobu 3 chřipkových sezón (2002-2005), se účastnily ženy z Navajo a White Montain Apache. Důvodem byla skutečnost, že původní obyvatelstvo Ameriky sužuje chřipka častěji.

Jako základní parametry efektivnosti očkování se uvažovala onemocnění podobná chřipce (ILI) v období prvních 6 měsíců nově narozeného dítěte. ILI se definovalo alespoň jednou návštěvou u lékaře, pokud se objevila teplota vyšší než 38°C, respirační symptomy nebo průjem. Kromě toho se prováděla sérologie 14 dní po porodu. Mimo to se odebíral vzorek i z pupečníkové krve do 14 dní po porodu, opětovně u dětí ve věku 2-3 měsíců, pokud onemocněly ILI, a naposled ve věku 6 měsíců.

Kromě výskytu ILI se hodnotil laboratorně potvrzený nález chřipky z nazofaryngeálního výtěru, 4násobný nárůst chřipkových protilátek nebo pozitivní rychlý test chřipky. Autoři studie se snažili vyrovnat potenciální vlivy hodnocení jako, kouř z cigaret, běžná lékařská prohlídka, kojení apod.
Celkem se podařilo do studie zařadit 1.169 párů matka-dítě. Zhruba polovina z nich byla v těhotenství očkována. Počet příhod ILI se zaznamenal u 908 dětí (77,6%), 17% dětí bylo hospitalizováno z důvodu ILI. Z celkového počtu 605 příhod ILI, byla chřipka laboratorně potvrzena v 83 případech (14 %). Díky očkování matek se riziko laboratorně potvrzených případů chřipky snížilo o 41 %, relativní riziko bylo tedy 0,59 (95% limit spolehlivosti: 0,37-0,93). Ovšem přínos očkování se neprokázal ve vztahu k výskytu ILI, tj. relativní riziko bylo 0,9 (95%Cl: 0,73-1,16).

Pokud se však hodnotil výskyt závažných ILI, pak děti očkovaných matek měly jejich riziko snížené o 39 % (relativní riziko bylo 0,61, 95%Cl: 0,45-0,84). I přes relativně jednoznačně příznivé výsledky takovéhoto očkování, autoři připouští, že se studií neprokázalo, zda k dosaženému výsledku přispěla skutečnost očkované matky nebo předaná mateřská imunita v podobě protilátek. I tak byla vyšší koncentrace chřipkových protilátek zjištěna u dětí očkovaných matek než dětí neočkovaných.

Zdroj
Ortiz JR, Neuzil KM. The promise of maternal vaccination to prevent influenza in young infants. Arch Pediatr Adolesc Med. 2011;165:179-180. Abstract