Výsledky dvouletého specifického léčebného programu - Lupidon (léčba rekurentních herpes-simplexových nákaz)

Od května 2009 do dubna 2011 byly v České republice k dispozici přípravky Lupidon H a Lupidon G, oba určené k imunoprofylaxi rekurentních herpes-simplexových nákaz typu 1 a 2 (HSV1 nebo HSV2). To umožnil specifický léčebný program, v rámci kterého bylo léčeno celkem 42 pacientů na 15 pracovištích (výhradně alergo-imunologické ambulance), ve věku průměrných 36,9 let (95% limit spolehlivosti: 33,5 - 40,3 let). Častěji tuto léčbu vyhledaly ženy než muži (32 žen a 10 mužů). Dvě třetiny pacientů se léčilo na tyto rekurentní nákazy v oblasti genitálií (přípravek Lupidon G).
Podmínkou tohoto specifického léčebného programu bylo, že roční četnost rekurencí musela být alespoň 8 a standardní léčba antivirotiky u těchto pacientů musela selhávat nebo být nedostatečná.

V rámci tohoto programu bylo povinnost hodnotit účinnost imunoprofylaxe oběma přípravky Lupidon. Četnost rekurencí HSV (bez ohledu na typ) se snížila statisticky extrémně významně, tj. minimálně 4,5 krát a ve sledované období se snížila až o 82 %. Během profylaxe přípravkem Lupidon H (labiální rekurentní HSV typ 1 nákazy) se snížily dokonce až 7,1krát, zatímco přípravkem Lupidon G (genitální rekurentní HSV typ 2 nákazy) o něco méně tj. 4,8krát.
Všichni pacienti i lékaři hodnotili imunoprofylaxi přípravkem Lupidon H s minimálně 50% zlepšením ve výskytu, délce nebo intenzitě, což představovalo téměř 84% zlepšení (95% limit spolehlivosti: 74,2 - 93,4 %). Podobně většina (93 %) pacientů i lékařů hodnotilo imunoprofylaxi přípravkem Lupidon G, zlepšení o 77,7 % (95% limit spolehlivosti: 67,8 - 87,6 %).
Samozřejmě úspěch nebyl zaznamenán u všech pacientů. Jeden pacient léčbu přípravkem Lupidon H ukončil a dva pacientu léčbu přípravkem Lupidon G shledali jako nedostatečnou.

V průběhu tohoto programu se sledovala i bezpečnost obou přípravků. Pouze 4 pacienti (dva léčeni přípravkem Lupidon H a dva Lupidon G) zaznamenali nežádoucí účinek. Všechny případy se objevily v počáteční fázi léčby (tj. obvykle do 3 měsíců od zahájení imunoprofylaxe) a nevedly k jejímu ukončení. Intenzita byla hodnocena spíše jako mírná. Jednalo se o opakující se prodromy, snesitelná nevolnost nebo malátnost, mírná bolestivost končetin a zvýšená teplota. Obvykle stačilo buď dávku snížit, nebo intervaly mezi dávkami prodloužit.

I když ne všem pacientů, většině z nich tento program umožnil zlepšit kvalitu svého života. Je třeba připomenout, že tento program nepředstavuje klinickou studii a všichni pacienti si museli přípravek uhradit sami. V květnu 2011 státní autorita MZ ČR, za podpory Státního ústavu pro kontrolu léčiv, odsouhlasila pokračování tohoto specifického léčebného programu v České republice.