Změny v očkování

Letošní podzim přinesl ve světě i doma několik změn v přístupu očkování.

Tou asi nejzásadnější očekávanou změnou je u nás zavedení plošného HPV očkování dívek ve věku 13 let, které by se mělo zahájit na jaře 2012 (nikoli bezprostředně po Novém roce). S tím samozřejmě souvisí i výběr jedné z komerčních vakcín, tj. Silgard nebo Cervarix. I když by volba měla být jednoduchá (4valentní přináší větší prospěch než 2valentní), komplikuje se legislativní podmínkou úhrady té nejekonomičtější vakcíny. Lze tedy očekávat, že prospěšnější očkování si bude třeba doplatit.
Naopak ve Velké Británii, kde na podzim roku 2008 zvolili pro plošné očkování dívek ve věku 12-17 let pouze 2valentní vakcínu Cervarix, aktuálně rozhodli (listopad 2011), že od září 2012 nahradí stávající Cervarix vakcínou Silgard (neboli Gardasil). Celosvětově se jednoznačně volí k plošnému očkování právě tato 4valentní vakcína, neboť je nejekonomičtější, přináší totiž vyšší epidemiologický i ekonomický prospěch v proočkované populaci a dokonce i v neočkované.

V listopadu FDA zahájilo řízení o rozšíření indikace vakcíny Prevenar 13 také k očkování dospělé populace, konkrétně starších 50 let. Lze tedy brzy očekávat registrovanou změnu indikace, neboť tento úřad využije zrychlené řízení. Důvodem pro změnu jsou samozřejmě úspěšné výsledky klinických studií provedených u zhruba 5.600 dospělých osob ve věku vyšším než 50 let. Pouze tato konjugovaná vakcína je totiž schopná preventovat invazivní onemocnění způsobená dalšími sérotypovými pneumokoky 3, 6A/B/C, 7F, 19A. Díky tomu by se stala dalším účinným prostředkem v prevenci zápalu plic u seniorů (vedle polysacharidové vakcíny Pneumo23).
Otázkou zůstává, kdy toto rozšíření přijme rovněž evropský registrační úřad (EMA) a kdy se i v ČR setkáme s možností očkovat dospělé vakcínou Prevenar 13.

Ke konci října FDA odsouhlasilo další kontraindikaci pro rotavirová očkování (obě komerční vakcíny), kterou se stala anamnéza intususcepce. Do té doby tato anamnéza byla považována za určité varování nikoli za jednoznačnou kontraindikaci. Stávající kontraindikace pro toto očkování jsou:

• Známá přecitlivělost na některou ze složek vakcíny (obvykle je-li předešlá dávka nedostatečně tolerována;
• Existuje-li diagnostikována těžká kombinovaná imunodeficience (SCID);
• Je-li známá anamnéza intususcepce.

Poslední událostí letošního podzimu byla rovněž prezentace možnosti změny stávajícího schématu (tj. 3+1) očkování vakcínou Infanrix Hexa za schéma 2+1, které proběhlo 3.11.2011 v Parlamentu, v podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevence. Díky primářce MUDr. P. Kotalíkové (poslankyně za TOP09) bylo otevřeno téma nejen finanční úspory, ale rovněž zefektivnění dětského očkování. Návrh byl prezentován RNDr. M. Petrášem a ušetřenou dávku by mělo částečně kompenzovat rozšířené očkování ve věku 25 let, tj. náhrada stávajícího očkování proti tetanu za očkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli. To by totiž vedlo ke zprostředkované ochraně novorozenců matek díky mateřským protilátkám a tzv. částečné cocoon imunitě poskytované takto očkovanými rodiči.
Nově se tato výzva projednala i ve Vakcinologické společnosti, kde většina členů výboru se změnou souhlasila, ovšem realizaci navrhla k odsunutí za 1-2 roky. Zatím negativní stanovisko zastává Národní imunizační komise (NIKO), která vyžaduje další vysvětlení.
Je tedy možné, že se i v ČR dočkáme moderního dětského očkování, i když by šlo v podstatě o návrat do minulosti, neboť toto schéma bylo v bývalém Československu uplatněno již v roce 1958 (navrhl ho prof. Procházka) a později bylo přijato celou řadou zemí. Jeho největšími zastánci se staly skandinávské země, proto se mu dnes někdy také říká skandinávské schéma, přestože původem pochází z Československa.