Rozhořčené dotazy

Na konci března přišly do poradny dotazy od jednoho táty, který ani nepředpokládal, že mu budou zodpovězeny. Na rozdíl od jiných podobně zaměřených dotazů byly velmi dobře formulovány a zaslouží si větší pozornost.

Jak kombinace těchto látek učiní mé dítě zdravějším? u vakcín s vícero kombinacemi.

Očkování neslouží k uzdravení. Očkování stimuluje imunitu jedince, aby se uměl bránit před případným infekčním rizikem.
Kombinací více než jedné vakcinační složky v očkovací látce se provádí za účelem technicko-administrativní, neboť takové očkování nevyžaduje sledování mnoha termínu, je vyšší pravděpodobnost, že celé očkování může být provedeno včas, neboť snáze se docílí podmínky očkování v dobré zdravotní kondici apod.
Některé kombinované vakcíny poskytují oproti monovakcínám dokonce lepší imunitní odpověď. Přesto ne vždy lze vícesložkové vakcíny uplatnit. Závisí to na složení a její individuální toleranci, atd.

Pokud vakcíny fungují, jak může být mé neočkované dítě hrozbou pro očkované děti?

Toto Vaše tvrzení je přehnané. Neočkované dítě samozřejmě nepředstavuje hrozbu pro očkované. Ovšem sejde-li se takto neočkovaných více (např. 20 %). může dojít k prolomení tzv. kolektivní ochrany. Očkování vyvolává individuální ochranu. Ta samozřejmě může být časově limitována v závislosti na zdravotním stavu jedince (např. chronická onemocnění, postižení imunitního systému apod.). V takovém případě se tito jedinci stávají chráněni v důsledku kolektivní ochrany, neboť jejich okolí je očkováno a tedy nemůže na nechráněné jedince přenést infekci. Pokud jsou v kolektivu těchto jedinců neočkovaní, pak kolektivní ochrana může být porušena a očkovaní jedinci se ztracenou ochranou jsou znovu vystaveni riziku.
V některých případech nelze některé jedince očkovat, takže čerpají ochranu z ostatních očkovaných, díky této kolektivní ochraně. Proto to vypadá, že daná infekce nehrozí. Zdání ale klame, neboť právě neočkovaní se časem stávají magnetem pro příslušné infekce.

Pokud vakcíny fungují, proč je třeba přeočkování?

Očkování není infekce. Při infekci si nemocný užije zásah a zatížení organismu naplno, také imunitní systém dostane zabrat. Když vše dobře dopadne výsledkem je extrémně bohatá imunita, která může ale i nemusí přetrvat do smrti. Očkování představuje řízený proces, při kterém se imunitní systém seznamuje s antigenními podněty, tedy zjednodušeně řečeno infekčními signály, na které pak v budoucnu umí reagovat a bránit se tak infekci. Aby očkování bylo maximálně bezpečné, nelze podávat srovnatelnou infekční dávku, ale musí se dávka podávat postupně, tj. v míře únosné pro imunitní systém tak, aby mohl co nejlépe a nejvíce na tento podnět odpovědět.
Stejně jako imunita získaná přirozenou cestou tak i imunita získaná očkováním netrvá věčně. Proto se provádí tzv. posilující očkování, tj. podávají se podněty a imunitní systém, který má svou paměť na ně znovu odpoví. V takovém případě pak stačí jen jedna jediná dávka (neočkuje se už od počátku).

Protože se biologie každého dítěte liší, jak víte, kdy vakcíny fungují a kdy ne? Jak to testujete?

Bezpečnost i účinnost se studuje na velkých souborech očkovanců, hledají se podmínky, při kterých bylo očkování bezpečné a může se tak odhalit i případná kontraindikace očkování (tj. podmínky, kdy nelze jedince očkovat). Účinnost se prověřuje odpovědí imunitního systému (laici to znají nejčastěji jako měření protilátek). Mimo to ve většině případů se provádí zkoumání skutečné ochrany tj. poměření kolik očkovaných jedinců se za jisté období nakazilo a kolik se nakazilo neočkovaných jedinců. Tyto výsledku jsou nejdůležitější pro zavedení očkování do praxe.

Jaké vědecké testy uděláte před a po očkování, abyste vyloučil, že mé dítě má nežádoucí reakci na očkování? Jsou tyto testy opravdu objektivní když jsou v zájmu provakcinačního průmyslu?

Testů je mnoho. Sleduje se krevní obraz, jaterní testy a další krevní testy, mimo jiné vliv na autoimunitu, zaznamenávají se všechny nežádoucí příhody, tj. třeba zlomená noha, jakýkoli úraz, onemocnění apod. Pak se vyhodnocuje vztah s očkováním. Je-li riziko nějakého onemocnění zvýšené hodnotí se podmínky a okolnosti a někdy se skutečně stane, že dané očkování se do praxe ani nedostane.

Když mému dítěti dáte víc vakcín najednou a dojde k nežádoucí reakci, jak poznáte, která vakcína ji způsobila?

To je samozřejmě neprůkazné. Proto se zpravidla alespoň první očkování provádí odděleně, aby bylo možné stanovit toleranci jednotlivých vakcín. V případě, že se objeví obvyklý nežádoucí účinek vyšší intenzity nebo neočekávatelný účinek, pak se obvykle postupuje obezřetně v dalším očkování, tj. prodlouží se intervaly, změní se vakcína a v některých specifických případech se v očkování třeba dále nepokračuje.

Otec za odpovědi poděkoval. Uvedl, že jeho dítě je autista a odpovědi ho nepřesvědčily o opaku. To ale bylo naprosto v pořádku, neboť cílem odpovědí nebylo někoho přesvědčovat. Něslo totiž o hysterické volání pravdy známé z obou pólů expertů na očkování - tj. firemních obhájců a fanatických odpůrců očkování. Skutečnost bývá mnohem prostší, tak jako každodenní život.