Epidemiologický dopad HPV očkování

HPV očkování je celosvětově k dispozici od roku 2006. Za posledních 7 let bylo tedy možné hodnotit jeho dopad na očkovanou případně i neočkovanou populaci. Dodnes bylo publikováno několik prací, které se zaměřily na epidemiologický průzkum výskytu HPV po zavedení plošného očkování. Rychlý dopad tohoto očkování byl podle očekávání pozorován ve výskytu genitálních bradavic, protože ty patří mezi “rychlé” klinické projevy HPV infekce, zatímco prekancerózy a karcinomy zpravidla na děložním hrdle se po záchytu HPV viru vyvíjejí během několika měsíců až let. Nicméně plošné očkování se v řadě zemí provádí už několik let, což umožnilo zhodnotit nejen výskyt genitálních bradavic, ale také cervikálních abnormalit v post-vakcinační éře.

Plošné očkování dívek mladších 15 let nejvíce odpovídá studijnímu očkování naivních dívek, tj. dívek, které se HPV viry dosud nesetkaly a nebyly vystaveny jejich riziku. Z tohoto hlediska výsledky epidemiologických průzkumů u dívek mladších 18 let za období 3 let (proočkované kohorty dívek mladších 15 let) lze porovnávat s výsledky klinických studií v souboru naivních dívek očkovaných 3 dávkami vakcíny. Oproti klinickým studiím byl reálný soubor vždy zatížen nižším stupně proočkovanosti, tj. nikdy nedosahoval 100 % jako v klinických studiích. To tedy očekávatelně snižuje celkovou účinnost očkování v reálném souboru.
I tak lze výsledky těchto epidemiologických studií jednoznačně hodnotit ve prospěch dopadu HPV očkování. Bez jakýchkoli pochybností se v proočkované populaci snížil výskyt vakcinačních HPV virů, tj. HPV6/11/16/18. Naopak “fantastické” výsledky zkřížené ochrany zaznamenané v klinických studií (především s bivalentní vakcínou Cervarix, HPV16/18) se buď nepotvrdily nebo se podílely na dopadu jen omezeně (zhruba 20% poklesem).
Právě tyto reálné poznatky přesvědčily o smysluplnosti očkování právě 4složkovou vakcínou, Gardasil neboli Silgard.

Velká Británie (Mesher et al. Vaccine. 2013)
V relativně vysoce proočkované (65 % očkovaných 3 dávkami vakcínou Cervarix) populaci dívek ve věku 16-18 let došlo k 66% poklesu výskytu záchytu HPV virů genotypu 16 a 18. Naopak jakoby tato vakcína neměla dopad na výskyt těch ostatních vysoce rizikových HPV genotypů, neboť jejich výskyt společně s genotypy 16 a 18 zůstal po 3letém očkování u dívek nezměněn, tj. před očkováním (v roce 2008) byl výskyt 34,1 % (95% Cl: 31,1-37,3 %) a po očkování 34,1 % (95% Cl: 31,4-36,9 %). Dílčí, ne však statisticky významný pokles byl zaznamenán ve výskytu HPV31, 33 a 45. Ten dosahoval 25,6 %. Zdá se tedy, že dopad bivalentní vakcíny Cervarix byl epidemiologicky prokázán pouze na vakcinačních genotypech (tj. HPV16 a 18). Poznatky z klinických studií s vysokou pravděpodobností přeceňovaly možnou celkovou účinnost rozšířenou o tzv. zkříženou ochranu vůči nevakcinačním vysoce rizikovým HPV genotypům (Paavonen et al. Lancet. 2009).

Austrálie (Brotherton, et al. Lancet. 2011)
U dívek mladších 18 let, které byly očkované 4složkovou vakcínou (Silgard; proočkovanost dosahovala minimálně 71 %), byl v letech 2007-2009 zjištěn pokles výskytu HGA (cervikální abnormality vysokého stupně, tj. CIN2+) o 47,5 % oproti výskytu v letech 2003-2007, tj. před zahájením plošného očkování. Dokonce výskyt v roce 2009 se snížil u těchto dívek o 74,1 % ve srovnání se stejným výskytem v roce 2006. Výsledky relativně dobře odpovídají klinickým studiím, tj. 42,7% snížení CIN2+ bez ohledu na HPV genotyp (Munoz et al. J Natl Cancer Inst. 2010).

Austrálie (Tabrizi et al. J Infect Dis 2012)
Prevalence vakcinačních genotypů HPV6/11/16/18 se v letech 2010-2011 snížila u žen ve věku 18-24 let po plošném očkování vakcínou Silgard. Oproti jejich výskytu v letech 2005-2007 došlo v této populaci k 76,7% poklesu. Dopad očkování se projevil dokonce také u neočkovaných žen, u nichž se výskyt těchto HPV virů snížil o 58 %. Zkřížená ochrana HPV očkování měla jen nízký dopad na výskyt ostatních vysocerizikových HPV genotypů, protože jejich pokles výskytu dosahoval 18,1 %.

USA (Markowitz et al. J Infect Dis. 2013)
I když míra proočkovanosti dívek ve věku 14-19 let dosahovala v letech 2007-2010 méně než 40 %, prevalence HPV6/11/16/18 se u nich o proti letům 2003-2006 snížila o 56 % (95% Cl: 38-69 %).

Literatura

Další informace najdete v prémiovém obsahu