Zatímco v rámci prevence infekčních chorob se stát stará o děti a dospívající, na dospělé jakoby pozapomněl. Z dávné historie se až do současnosti přeneslo pravidelné plošné očkování dospělých proti tetanu, které se z původních 10letých intervalů prodloužilo až na skoro 20leté (legislativně stále platí 10-15 let). Stát si ještě vzpomněl na osoby starší 65 let, kterým zdravotní pojišťovna z velké části hradí očkování proti chřipce. A tím je tato legislativní preventivní péče státu vyčerpána, pokud vynecháme specifické očkování zdravotně stigmatizovaných proti chřipce a pneumokokovým nákazám.
Tak jako v běžném životě se má dospělý člověk postarat sám o sebe a má si tedy i sám rozhodnout a vybrat svou prevenci infekčních chorob.
Bývá pravidlem, že si dospělí vzpomenou na očkování před cestou do zahraničí, obvykle do exotických destinací. Nicméně nejsou to jen exotické choroby, jako žlutá zimnice, cholera, japonská encefalitida či břišní tyfus, před kterými máme jakýsi podvědomý respekt a snažíme se před nimi chránit očkováním, ale zapomínáme na ty infekce, jejichž terčem se stáváme kdekoli a kdykoli.
Které očkování stojí za to zvážit bez ohledu na momentální riziko či zdravotní stav?
Očkování proti klíšťové encefalitidě
Dospělí mladší 60 let v našich podmínkách si za posledních 20 let zvykli na často skloňované očkování proti klíšťové encefalitidě a i když proočkovanost není ještě tak vysoká jako např. v Rakousku, proočkovanost pravidelně a nepravidelně očkovaných stoupá na 40-50 %. Každý z nás by se měl nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě, protože žijeme v lokalitě se skutečně zvýšeným rizikem. Některé pojišťovny tomuto očkování fandí více a tak lze využít příspěvku, který náklady na toto očkování téměř pokryje.
Očkování proti papilomavirovým nákazám
Očkování, které bylo původně prezentováno (a někdy tato prezentace přetrvává dodnes) jako očkování proti karcinomu děložního hrdla, už dávno překročilo svůj původní význam. Toto očkování není určeno jen dívkám a mladým ženám, ale také chlapcům a mužům bez rozdílu věku. Umí preventovat sexuálně ale i kontaktem přenosné onemocnění genitálií a prospěch z něj mají obě pohlaví. Je sice pravda, že s věkem se efekt očkování využije o něco méně, ale nikdy není pozdě. Ostatně rozsáhlý průzkum výskytu genitálních bradavic prokázal, že si tyto nákazy nevybírají mezi věkem a pohlavím jedince a jen v České republice se každoročně nakazí skoro 30.000 dospělých osob.
Očkování proti pásovému oparu
Od letošního jara jsme jednou z prvních evropských zemích, kde je k dispozici vakcína proti pásovému oparu. Je sice určena k očkování starších 50 let, ale co dnes znamená padesátka, když odchod do důchodu se odkládá na minimálně 65 let. Pásový opar nás neohrožuje z vnějšku, ale sami si ho v sobě nosíme od doby svých planých neštovic. Právě proto je tak záludný, protože tento virus číhá na chvíli, až bude náš imunitní systém slabý, a pak udeří. Sám osobě by pásový opar nemusel představovat zásadní riziko, na životě nás neohrozí, ale jeho síla spočívá v jeho dlouhodobých bolestivých projev v místě, kde se objevil. To místo se může stát celoživotně citlivé na různé podněty, jako je např. slunění. Tomu všemu lze zabránit očkováním.
Očkování proti chřipce
Očkování proti chřipce u nás nezdomácnělo a asi je považováno širokou veřejností za zbytečné, protože nechrání vůči virózám. I přesto je dobré ho stále připomínat. Jde o očkování, které by si zasloužilo pozornost a mohly by snížit riziko chřipky o skoro 80 %. Popravdě však toto očkování neumí chránit vůči infekcím, které se chřipce jen podobají, ale chřipkou nejsou, což je na podzim a v zimě obtížné rozlišit.
Očkování proti dávivému kašli
V posledních letech se stále častěji setkáváme s vyšším výskytem dávivého kašle, a tím se zbortil mýtus o ochraně po očkování. Žádné očkování není stoprocentní a žádné očkování neochrání po celý život. Přesto může být i hodně jedinců, kterým ochrana vydrží po celý život. Tak je tomu i v případě očkování proti dávivému kašli. Rozhodně stojí za to si místo tetanické vakcíny při pravidelném očkování nechat podat rovnou trojkombinaci společně proti dávivému kašli. Je to jediné možné řešení a škoda jen, že není systémové, tj. že se tak pravidelně neočkuje. Ale máme-li se starat každý sám za sebe, pak je toto jedinečná výzva ke zvážení každého z nás.
Očkování proti hepatitidě typu A
Je vždy otázkou, kdy se zase nějaká laicky řečeno epidemie této infekce objeví. Každý dospělí si ve svém životě už nějakou tu epidemii ve svém okolí užil. Nejde o nějak extrémně nebezpečnou chorobu, ale jde o společensky nepřijatelnou chorobu. Vždyť kdo se chce pochlubit, že má dietu a je v karanténě z důvodu té tzv. “nemoci špinavých rukou”. Ale této infekci se nelze jinak ubránit než očkováním. Ať už si za den budeme mýt ruce kolikrát chceme, náhodě se neubráníme. Vždyť například nebalené potraviny v supermarketech jsou dostupné komukoli. Očkování je elegantní řešení pro každého.
Samozřejmě toto nebyla všechna možná očkování pro dospělého, ale toto jsou všechna ta, která stojí za to mít bez ohledu na okolnostech. Za specifických podmínek pracovních, zdravotních atd. lze očkování doplnit proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám, proti hepatitidě typu B, planým neštovicím nebo vzteklině.