O očkování proti chřipce vychází každoročně nejen mnoho populárně naučných článků, ale také těch odborných zkoumajících účinnost a bezpečnost chřipkového očkování. Výsledky odborných publikací nejsou vždy stejné a jsou ve většině případů podmíněné cirkulujícím kmenem daného typu chřipkového viru. Velmi zajímavým a jistě též přínosným je souhrnný článek ze srpna letošního roku (Osterhus SF, 2014), který analyzoval výsledky mnoha publikací a meta-analýz soustředěných na účinnost dvou typů chřipkových vakcín, tj. inaktivované a živé vakcíny. Protože do souhrnu byly zahrnuty všechny publikované výsledky od roku 1950, lze hodnotit účinnost tohoto očkování za celé období jeho provádění až do současnosti. Účinnost byla hodnocena k laboratorně prokázané chřipce (Lab) a ke klinicky odhadnuté chřipce, jako tzv. chřipce podobnému onemocnění (ILI).
Účinnost očkování proti chřipce u zdravých jedinců | |||||
Věk |
Vakcína
|
Účinnost
|
|||
N
|
Lab
|
N
|
ILI
|
||
6 m-16 let; N=75 studií (Jefferson et al., 2012) |
inaktivovaná
|
710
|
69% (55-78%)
|
19388
|
36% (24-46%)
|
živá
|
9175
|
80% (68-87%)
|
188418
|
33% (28-38%)
|
|
16-65 let; N=116 studií (Demicheli et al., 2014) |
inaktivovaná
|
51724
|
62% (56-67%)
|
25795
|
17% (5-25%)
|
živá
|
11579
|
53% (38-65%)
|
12688
|
10% (4-16%)
|
|
65+ let; N=75 studií (Jefferson et al., 2010) |
inaktivovaná
|
2217
|
58% (34-73%)
|
6894
|
41% (27-53%)
|
živá
|
Není indikována
|
Bez ohledu na shodu vakcinačních a cirkulačních (divokých) kmenů chřipky v příslušné sezóně je zpravidla jednodávkové očkování proti chřipce účinné z 53-80 % vůči skutečné chřipce. Podle očekávání je o něco vyšší efekt u mladších než u starších. I když může být předpokládána lepší “teoretická” účinnost živé chřipkové vakcíny (ta u nás zatím stále není k dispozici), oproti očkování inaktivovanou vakcínou nevykázala zásadní rozdíl v účinnosti, respektive v dopadu na snížení výskytu chřipky v populaci.
Paradoxně účinnost očkování inaktivovanou chřipkovou vakcínou vůči všem infekčním onemocněním podobným chřipce, tj. včetně chřipky, byla vyšší (i když ne statisticky významně) u osob starších 65 let a naopak byla nejnižší u dospělé populace do 65 let. Tento výsledek s vysokou pravděpodobností ovlivnila míra hlášených respiračních onemocnění v průběhu hodnocených studií, čili lze tento výsledek spíše interpretovat jako podmíněný kvalitou studie. Přesto ale tyto výsledky ukazují dopad chřipkového očkování na výskyt jakékoli respirační infekce v chřipkové sezóně. Je skutečně možné, že toto očkování nejen snižuje výskyt skutečné chřipky, ale může přispívat i k redukci výskytu ostatních chřipce podobných onemocnění, o čem se mnoho let odborně diskutuje.
Literatura
Další informace najdete v prémiovém obsahu