V loňském roce propukla dosud největší a nejnebezpečnější epidemie novodobé historie. Její příčinou se stal ebolavirus, který postihl západoafrické země: Guineu, Libérii a Sierra Leone. Poprvé byl tento virus objeven v roce 1976 v Demokratické republice Kongo.
Stejně jako jiné viry i tento má své rozdílné kmeny a zatímco ve střední Africe působil kmen Zaire nebo Sudan v západní Africe je to odlišný kmen, který se z 97 % geneticky podobá kmenu Zaire.
Do roku 2014 bylo v celém světě hlášeno jen 2.200 případů eboly, z nichž 68 % bylo úmrtí. Od loňského jara bylo do 11.1.2015 hlášeno celkem 21.261 případů, včetně 8.414 úmrtí z postižených západoafrických zemí. Jen v Guinei se až 60 % případů přičítá islámským pohřebním tradicím, při kterých členové rodiny mrtvého omyjí a dotýkají se ho. Proto Světová zdravotnická organizace vydala pokyny, jak provést bezpečný a důstojný pohřeb v souladu s místními náboženskými zvyky.
Na přelomu listopadu a prosince loňského roku bylo snad již dosaženo vrcholu této epidemie, protože na konci loňského roku byl pozorován ve všech třech postižených zemích opačný trend, tzn. došlo k poklesu výskytu nových případů. Tento trend stále přetrvával do poloviny ledna letošního roku. Zatímco na počátku epidemie Světová zdravotnická organizace předpovídala jen několik set případů o několik měsíců později CDC předpovídalo už 1,4 miliónů nemocných do konce ledna 2015 ve dvou nejpostiženějším zemích, tj. Libérii a Sierra Leone. Ani tato předpověď naštěstí nevyšla a zatím se černé scénáře nenaplnily.
Úsilí v přípravě účinné i bezpečné vakcíny nepolevuje a již 2 vakcíny podstoupily první klinické zkoušení u zdravých dobrovolníků. Dvě potenciální vakcíny (ChAd3 - britský výrobce GSK, VSV-EBOV - kanadský výrobce Public Health Agency a americký výrobce MSD) mají první klinické zkoušky za sebou a Světová zdravotnická organizace je vyhodnotila jako přijatelně bezpečné.
Je více než pravděpodobné, že v letošním roce by mohlo dojít k plošnému očkování v postižených zemích. A přestože se aktuálně situace jeví příznivěji než před půl rokem, je zde mnoho rizikových a neznámých faktorů, které by ji mohly rychle změnit.
Právě očkování je jediným reálným nástrojem, jak překonat hrozbu vysoce nebezpečné epidemie a dostat situaci pod kontrolu. Možná, že právě v dnešní době, kdy vyspělý svět někdy váhá nad smyslem očkování, bude znovu podán jednoznačný důkaz o jeho nezvratitelnosti. Je asi třeba se stále přesvědčovat o nutnosti očkování, protože eliminací preventabilních infekcí ztrácíme hmatatelný důkaz o jeho potřebě. Stojíme tak u dalšího milníku novodobého očkování.