MMR očkování s autismem nesouvisí

Od doby Wakefieldovy studie, která jako první údajně prokázala vztah mezi autismem a očkováním proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR), uběhlo už 27 let. Přestože závěry této studie byly mnoha dalšími desítkami studií naprosto a jednoznačně vyvráceny, stále dodnes přetrvává mýtus o věrohodnosti výsledků Wakefieldovy studie. Ostatně tomu nasvědčuje čas od času publikované podobné nebo podobně zaměřené práce.

V dubnu letošního roku byly zveřejněny výsledky studie, která se zaměřila na rizikové děti, tj. děti, jejichž starší sourozenec byl postižen autistickou poruchou (ASD) a hodnotila se četnost výskytu ASD u mladších sourozenců po MMR očkování.
Studie byla provedena jako retrospektivní kohorotová za použití dat z rozsáhlé komerční databáze (Optum Research Database). Bylo do ní zařazeno celkem 95.727 dětí ve věku 0-5 let, které měly staršího sourozence v letech 2001 až 2012. Celkem 994 dětí (1,04 %) bylo postiženo ASD a 1.929 jejich sourozenců (2,01 %) mělo ASD klinicky diagnostikované.

Zatímco riziko ASD bylo významně vyšší u dětí, jejichž starší sourozenec byl ASD již postižen, očkování 1 nebo 2 dávkami MMR vakcíny nemělo žádný vliv na výskyt ASD u mladších sourozenců. Dokonce relativní riziko výskytu ASD s očkováním mírně klesalo (pravda, ne však statisticky významně). To bylo potvrzeno ve všech sledovaných věkových kategoriích, tj. ve věku 2, 3, 4 a 5 let.

U 2letých očkovaných dětí (53 ASD dětí z 77.822 dětí) bylo riziko 0,91 (0,67-1,20) oproti neočkovaným (13 ASD z 15.249 dětí), pokud starší sourozenci neměli ASD diagnostikované. I když se výskyt ASD zvýšil u 2letých dětí se staršími sourozenci postiženými ASD, MMR očkování tomu jednoznačně nepřispělo, neboť neočkovaných dětí s ASD bylo 6 z 520 dětí a očkovaných dětí bylo 7 z 1.294 dětí, tj. relativní riziko 0,76 (0,49-1,18).

V USA se druhá dávka podává v 5 letech, takže u 5letých dětí se hodnotil vliv nejen jedné, ale také dvou dávek. U dětí očkovaných 2 dávkami MMR vakcíny, jejichž starší sourozenec měl ASD diagnostikováno, byl výskyt ASD téměř poloviční (30 dětí s ASD z celkem 796 dětí) oproti dětem neočkovaným (23 dětí s ASD z celkem 269 dětí), tj. relativní riziko kleslo na 0,56 (0,31-1,01) a to téměř významně tj. P=0,052.
Přestože MMR očkování se nestalo protektivním faktorem autistických poruch, výsledky tohoto bádání jednoznačně potvrdily absenci jeho rizikového působení. Navíc jednoznačným rizikovým faktorem pro ASD se stala genetická zátěž potvrzená u starších sourozenců s diagnostikovaným ASD.

Tato publikace je volně k dispozici ZDE.
Jain A, Marshall J, Buikema A, Bancroft T, Kelly JP, Newschaffer CJ. Autism occurrence by MMR vaccine status among US children with older siblings with and without autism. JAMA. 2015 Apr 21;313(15):1534-40.