Co je řádné očkování v ČR

Od podzimu letošního roku přestaly být řádně očkované děti podle schématu 2+1 vylučovány z dětských kolektivů v mateřských školách. Po několikaletém popírání a obhajování tohoto schématu očkování nakonec Národní imunizační komise včetně hlavního hygienika ČR připustili, že i takto očkované děti jsou řádně očkovány a nejsou hrozbou nejen samy pro sebe, ale také pro ostatní děti v kolektivu. Ostatně vždyť toto schéma 2+1 se u nás používalo od konce 40.let až do roku 1992 a nelze se domnívat, že většina české populace by byla nedostatečně očkována. Tří-dávkové schéma očkování se běžně používalo v Evropě a po jeho několikaletém nahrazení 4-dávkovým se v posledních letech znovu vrací (Rakousko v roce 2011, Francie v roce 2013).
Dne 27.7.2015 hlavní hygienik ČR rozeslal všem pediatrům stanovisko, že do mateřské školy může být přijato dítě očkované hexavakcínou s minimálně 3 dávkami v uspořádání 2+1 (tj. např. 0-2-8 měsíců) a očkované alespoň 1 dávkou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (vakcínou Priorix). Toto stanovisko kopíruje doporučení výrobců jak vakcíny Hexacima tak Infanrix Hexa, která byla přijata v souladu s registračním postupem jak Evropskou lékovou agenturou tak českým Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Obě schémata očkování vedou ke stejnému cíli bez rozdílu a zajistí tak odpovídající ochranu. Ani jedno z uvedených schémat není ničím podmíněno. Lze použít kterékoli z nich pro očkování kojence staršího 9 týdnů. Pouze výrobce vakcíny Hexacima doporučuje očkovat ve schématu 2+1 při zachování 2-měsíčního intervalu mezi první a druhou dávkou. Naopak výrobce vakcíny Infanrix Hexa tento interval neomezuje a pro obě schémata platí, že mezi oběma dávkami nesmí být interval kratší než 4 týdny. Poslední třetí dávka ve schématu 2+1 se doporučuje podávat 6 měsíců od podání druhé dávky. Ovšem neznamená to, že podá-li se později očkování by ztrácelo svou účinnost. Jediným omezením se stává přetrvávání odpovídající ochrany. Ta je totiž po prvních dvou dávkách omezena na dobu zhruba 6 měsíců. Takže dítě se déle než 6 měsíců po prvních 2 dávkách může stát nedostatečně chráněné, i když imunitní systém si i několik let po prvních dvou dávkách předešlé očkování pamatuje. Není-li tedy např. zdravotní důvod pro odložení posledního očkování, pak je na místě respektovat doporučený interval 6 měsíců.
Ačkoli toto stávající stanovisko Ministerstva zdravotnictví upřesnilo definici řádného očkování, platnou i připravovanou vyhlášku to zatím neovlivnilo. Očekává se tak, že i nová vyhláška, jejíž platnost by měla vstoupit od 1.1.2016, bude zachovávat princip očkování ve schématu 3+1. Co však nová vyhláška přinese, je omezení pro očkování první dávkou vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (vakcíny Priorix a výhledově MMR-Vax Pro). Zatímco v současnosti se toto očkování zahajovalo od 15. měsíce věku bez udání horní věkové hranice, nová vyhláška specifikuje aplikaci první dávky do věkového rozmezí 15-18 měsíců. Vysvětlení tohoto omezení schází a odborně je tento limit neopodstatněný. Přesto významnější změnou je vymezení věku pro podání druhé dávky vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Ta by se totiž dle nové vyhlášky měla podávat až ve věku 7 let. Tuto změnu právě respektuje aktuální stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Proto považuje pouze jednu podanou dávku za řádné očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám před vstupem do dětského kolektivu.
Vydání stanoviska našeho Ministerstva zdravotnictví je dobrým počinem pro zajištění ještě zatím relativně vysoké proočkovanosti české dětské populace při zachování principu minimální potřebnosti očkování. Samozřejmě zůstává stále několik bodů k diskuzi, jako je například pravidelné očkování proti tuberkulóze v otevřené společnosti, kterou ročně projde nebo se v ní usadí tisíce migrantů ze zemí, kde tuberkulóza je stále hrozbou veřejného zdraví. Stejně tak potřebnost očkování proti hepatitidě typu B, které by jednoznačně prospělo v pozdějším věku, např. mezi 10-15. rokem.

Dopis hlavního hygienika ČR ze dne 27.7.2015 ZDE.