Nová chřipková vakcína v letošní sezóně

I přes relativně nízký zájem české populace se nechat očkovat proti chřipce se i k nám v posledních letech dostávají nové chřipkové vakcíny, které doplňují ty tradiční, jako je Vaxigrip, Influvac nebo Fluarix. V minulosti to byla intradermální vakcína IDflu, nebo vakcíny kultivované na buněčných substrátech jiných než primárních kuřecích fibroblastech, jako byla vakcína Preflucel nebo Optaflu.
Letošním nováčkem chřipkových vakcín se tak stává živá intranazální vakcína Fluenz Tetra, se kterou se bylo možné seznámit už v roce 2005 na americkém trhu, pod názvem FluMist. Není třeba se tedy obávat nové “nedostatečně” odzkoušené vakcíny, neboť tato vakcína má svou již bohatou historii. Ostatně možnost se s touto vakcínou seznámit je v kapitole “OČKOVÁNÍ proti chřipce”.

Jak již název vakcíny napovídá, obsahuje nejen tradiční tři reprezentativní kmeny chřipkových virů (typ A: H1N1, H3N2 a typ B), ale je navíc rozšířena o další kmen chřipkového viru typu B. Toto rozšíření se v posledních letech považuje za významné pro pokrytí právě typu B, který se může v některých místech světa objevovat dle sezóny ve více než jedné variantě. V Evropě ale každoročně dominují chřipkové viry typu A, takže význam rozšíření o další variantu chřipkového viru typu B je u nás spíše jen okrajový.
Co je na této vakcíně zajímavé je způsob podání. Ten je na rozdíl od všech současných chřipkových vakcín dostupných na našem trhu odlišný, neboť představuje aplikaci intranazální, tj. aplikuje se půlka obsahu spreje vakcíny do jedné nosní dírky a druhá část do druhé nosní dírky. Odtud lze jednoznačně vyvodit, že obvyklé nežádoucí účinky v podobě lokálních reakcí, jako je otok, bolest, zatvrdila či zarudnutí v místě vpichu odpadají a místo nich se nejčastěji pozoruje vodnatý výtok z nosu (nazální kongesce).
Vezme-li v potaz, že systémové nežádoucí účinky nebyly četnější po aplikaci intranazální vakcíny oproti injekčním inaktivovaným vakcínám, pak lze obecně hodnotit tuto živou vakcínu za bezpečnostně příznivou. Nicméně i ona má své limity pramenící právě ze skutečnosti, že se jedná o aplikaci živých oslabených chřipkových virů. Je tak kontraindikována imunokompromitovaným osobám (s imunodeficiencí, s imunosupresivní léčbou), osobám s astmatem, akutními nebo jinými chronickými respiračními chorobami. Rovněž se vakcína nedoporučuje k očkování těhotných žen ani osob, které žijí ve společné domácnosti s imunokompromitovanou osobou, neboť existuje teoretické riziko přenosu vakcinačních virů z očkovaného jedince a stejně tak k očkování kojících žen, neboť vakcinační virus může proniknout do mateřského mléka a mohl by tak nepříznivě ovlivnit zdravotní stav kojence.
I když ve Spojených státech amerických lze s touto vakcínou očkovat jedince ve věku od 2 do 50 let, v Evropě je věkový limit zúžen jen na 2-18 let. Výrobce to vysvětluje případně nižší protektivní účinnosti u dospělých či starších oproti očkování inaktivovanou vakcínou, zatímco naopak vyšší účinností u dětí a dospívajících. Oproti injekčním inaktivovaným vakcínám ji nelze podávat dětem mladším 2 let z důvodu bezpečnosti, neboť ve studiích byla pozorovaná u takto malých dětí vyšší četnost hospitalizací a dušnosti.