Meningokok C v Itálii

Výskyt meningokokových meningitid je obvyklé kdekoli na světě, ale to stávající v Itálii je v něčem jiné. Předně trvá již druhým rokem a zdá se, že masivní očkování ho zatím ještě nezastavilo. Od počátku roku 2015 bylo až do konce listopadu 2016 jen v Toskánsku zaznamenáno celkem 58 případů způsobených výhradně séroskupinou C, která zde výrazně dominuje.  Potvrdilo se, že většina postižených byla infikována stejným kmenem ST11 (cc11). Proč právě tímto kmenem nemá jednoznačné vysvětlení, ale jednou z možností je jeho aktuálně zvýšená virulentní aktivita oproti jiným kmenům tohoto meningokoka. V Itálii se spekuluje, že byl zavlečen migranty.

Loni bylo v Toskánsku hlášeno celkem 31 případů a letos do konce listopadu zatím 27 případů, ovšem počet úmrtí se letos už vyrovnal tomu loňskému, tj. 6 úmrtí v každém roce.

Další specificitou této epidemie je její dominantní výskyt výhradně v Toskánsku, tj. ostatní regiony nejsou zatíženy vyšším výskytem případů. Nejvyšší počet byl hlášen ve Florencie, Prato, Empoli a Pistoia.

I přesto, že ministerstvo zdravotnictví vydalo letos dekret o úhradě očkování konjugovanou vakcínou proti meningokokovým nákazám séroskupiny C pro děti, dospívající a mladé dospělé ve věku 11-20 let a navíc i pro starší, kteří byli v kontaktu s nemocným (ohniskové očkování), v listopadu byly zaznamenány další případy onemocnění. A to i přes to, že do konce října bylo ve 3,5 miliónovém Toskánsku očkováno téměř 720.000 osob.

Další zvláštností je věk postižených. I když mezi nejvíce postiženými byli zpravidla mladí dospělí (ve věku 20-30 let), překvapivě onemocnělo asi 25 % starších 55 let.

I očkovaní nejsou v bezpečí. Potvrdilo se, že očkování konjugovanými vakcínami sice ochranu zajistí, ta však s časem ubývá. Z celkem 11 očkovaných, kteří onemocněli, 9 mělo očkování starší 5 let. Procentuální rozdíl mezi očkovanými před více než 5 lety a očkovanými před méně než 5 lety dosáhl tak 64 %. Minimální úbytek perzistence ochrany lze kvantifikovat na základě spodního limitu rozdílů proporcí mezi oběma skupinami očkovaných jako 31 %, čili jinými slovy ochrana po 5 letech klesá o minimálně jednu třetinu. Co je toho příčinou, je pravděpodobně ztráta humorální imunity a její nedostatečně rychlá obnova po expozici bakterií Neisseria meningitidis, což bylo zjištěno v mnoha předešlých studiích. Tato absence se pak projeví u těch jedinců, jejichž komplement se nestihne včas aktivovat (tj. během inkubačního období), mimo jiné i díky absenci klasické dráhy přes C1.

Jaké poučení nám dává tato situace?

1. Výskyt meningokokovým meningitid způsobených séroskupinou C nelze podceňovat, i když může být aktuálně regionální epidemiologická situace příznivá.
2. Meningokoková onemocnění sice ohrožují ty nejmenší, ale ani starší 50 let nejsou v bezpečí.
3. Očkování je účinnou zbraní, ale je ho třeba opakovat v 5-letých intervalech, zejména v ohnisku výskytu meningokokových onemocnění.