"Povinné" očkování proti choleře

Cholera je akutní střevní infekční onemocnění. Vyskytuje se především v rozvojových zemích Afriky a Asie, kde nejsou hygienické podmínky optimální. V poslední době se cholera objevila i v zemích Latinské Ameriky. Většina nakažených osob obvykle nemá žádné příznaky nebo jen mírný průjem. Avšak osoby, u nichž se rozvine velmi těžké onemocnění, mohou umřít už během několika málo hodin díky vysoké ztrátě tekutin a solí. Celosvětový výskyt cholery se vyznačuje příležitostnými epidemiemi v rozvojových zemích.

Během epidemií se šíří potravinami nebo tekutinami kontaminovanými přímo nebo nepřímo stolicí či zvratkami infikovaných osob.
Nejbezpečnější je tedy vyvarovat se kontaminované vodě a potravinám. Doporučuje se používat sycenou vodu, horký čaj nebo kafe, případně balené nealkoholické nápoje mezinárodních výrobců. Stravovat se tepelně upravenými pokrmy a ovoce vlastnoručně oloupané. Osoby, žijící nebo pracující v nevhodných sociálních podmínkách, stejně jako osoby s oslabeným imunitním systémem (s deficitem tvorby žaludeční kyseliny po chirurgickém zákroku vředu), osoby s antacidovou léčbou a osoby užívající konopí (užívání marihuany snižuje sekreci žaludečních kyselin), bývají často vnímaví k této nákaze, proto by měly být mnohonásobně pečlivější ve výběru potravin a nápojů v endemických oblastech cholery.
Bakterie cholery mohou velmi dobře růst v některých potravinách, jako např. rýže, ale nemohou růst ani přežít ve velmi kyselém jídle, včetně nápojů sycených oxidem uhličitým. Bakterie cholery se obvykle inaktivují (čili usmrtí) teplem.
Léčba cholery spočívá v rehydrataci organizmu a to perorálním podáváním roztoků nebo ve většině případů nitrožilním podáváním roztoků. I když léčba antibiotiky (obvykle tetracyklin nebo doxycyklin) zkracuje délku doby onemocnění stejně jako další vylučování těchto bakterií stolicí nakažených pacientů, jejich podávání není nezbytně nutné pro úspěšné vyléčení cholery.

V současné době není očkování proti choleře povinné do žádné země díky relativně krátké době ochrany po očkování a ne příliš vysoké účinnosti tohoto očkování. Přesto stále existují oblasti i státy, které mohou toto očkování vyžadovat při vstupu na jejich území. U nás je k dispozici perorální vakcína (DUKORAL) pouze na výjimku a není standardně zaregistrována.
I když celosvětově očkování proti choleře nepatří mezi povinné, některé státy toto očkování vyžadují u všech cestovatelů před vstupem do země. Jde převážně jen o lokální nebo regionální hraniční přechody (mimo letišť). V případě, že cestovatel nemá odpovídající potvrzení o tom, že byl proti choleře očkován, nemusí být odbaven, nebo bude po něm vyžadováno se nechat dobrovolně očkovat v místním zdravotnickém centru. K takové situaci může dojít v těchto zemích: Nigérie, Rovníková Guinea, Somálsko, Tanzanie, Kamerun, Kongo, Libérie.