Přehled očkování do ciziny - BHÚTÁN

Povinné a naléhavě doporučované očkování

Žlutá zimnice
Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice (tranzit včetně mezipřistání v rizikové oblasti). Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje. 
Země a oblasti považované za rizikové (od roku 2011, dle SZO: Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11.):

• AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad (pouze část země je riziková), Kongo, Kongo DR (pouze část země je riziková), Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie (pouze část země je riziková), Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa (pouze část země je riziková), Libérie, Mali (pouze část země je riziková), Mauretánie (pouze část země je riziková), Niger (pouze část země je riziková), Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Súdán (pouze část země je riziková), Tanzanie, Togo, Uganda.
• AMERIKA: Argentina (pouze část země je riziková), Bolívie (pouze část země je riziková), Brazílie (pouze část země je riziková), Kolumbie (pouze část země je riziková), Ekvádor (pouze část země je riziková), Francouzská Guayana, Guyana, Panama (pouze část země je riziková), Paraguay, Peru (pouze část země je riziková), Suriname, Trinidad a Tobago (pouze část země je riziková, pouze Trinidad), Venezuela (pouze část země je riziková, především stát Bolívar). 
  Původně rizikové státy či oblasti Sv. Tomáš a Principe (nízké riziko v celé zemi), Tanzanie (nízké riziko v celé zemi), Somálsko (nízké riziko jen v některých oblastech, v ostatních není riziko žádné), Eritrea (nízké riziko jen v některých oblastech, v ostatních není riziko žádné) a Zambie (nízké riziko v celé zemi) byly překlasifikovány na státy s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice.

Podle IAMAT se očkování vyžaduje od všech dětí jakéhokoli věku, přestože se nedoporučuje očkovat děti mladší 9 měsíců. Je-li však cesta nevyhnutelná, pak může pediatr vystavit osvědčení, že nedoporučuje z důvodu kontraindikací očkovat dítě mladší 1 roku. I když je tento postup v souladu s rezolucí Světové zdravotnické organizace, některé státy nemusí toto osvědčení respektovat a neočkované dítě zůstává pod dohledem té dané země. Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou.

Hepatitida A
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 7 dní před odjezdem.

Břišní tyfus
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu, zejména plánují-li pobyt mimo městských oblastí v endemických oblastech s výskytem břišního tyfu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před odjezdem.

Ostatní očkování

Vzteklina
Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3. dávku minimálně 2 týdny před cestou.

Japonská encefalitida
Očkování se doporučuje cestovatelům pobývajícím v odlehlých venkovských oblastech nebo žijících a pracujících poblíž rýžových polí na venkově nebo příměstských oblastech, kde existuje zvýšená pravděpodobnost přenosu japonské encefalitidy komáry. Očkuje se buď třemi (0-7-30 dní) nebo dvěma (0-28 dní) dávkami podle typu vakcíny a nejpozději se očkování zahajuje jeden měsíc před odjezdem. Možné endemické oblasti se nacházejí v nehornatých částech země.

Hepatitida B
Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3. dávka by měla být podána nejpozději 10 dní před odjezdem.

Záškrt
Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu. Kompletní očkování by mělo být ukončeno nejpozději 10 dní před odjezdem.

Tetanus
Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu). Již dvě dávky dostatečně ochrání před tetanem.

Spalničky
Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny. V opačném případě je vhodné se nechat před cestou očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny, nejpozději 14 dní před odjezdem.

Malárie

  2012   2015   2016  2017  2018

Riziko malárie je v celé zemi jen vzácné, především ....

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vektor:

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Profylaxe:
Podle CDC je vhodné používat moskytiéru.
U cestovatelů při organizované cestě, ubytování v hotelu, se nepožaduje žádná antimalarická profylaxe, je možné zvážit pohotovostní léčbu (atovaquon/proguanil, dihydroartemisinin/piperaquine nebo artemether/lumefantrin, omezeně případně i mefloquin) celoročně v oblastech < 1700 m.
U ostatních cestovatelů je možné v případě průměrného rizika zvážit antimalarickou profylaxi (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo doxycyklin) nebo antimalarika pro pohotovostní léčbu (atovaquon/proguanil, dihydroartemisinin/piperaquine nebo artemether/lumefantrin, omezeně případně i mefloquin). Stejná pohotovostní léčba je vhodná v případě nízkého rizika expozice malárie.
V každém případě se doporučuje užívat fyzickou bariéru a to zejména při spánku, jako je moskytiéra a chemickou bariéru jako jsou repelenty. V zemích s vysokou rezistencí vůči chloroquinu se volí každodenní užívání antimalarika proguanil hydrochlorid (Paludrin) vedle užívání chloroquinu (jednou týdně). Je třeba připomenout, že chloroquin a kombinace chloroquin a proguanil hydrochlorid bývají mnohem méně spolehlivé v ochraně před malárií, než ostatní malarika. Objeví-li se po 7 dnech v malarické oblasti příznaky podobné chřipce - horečka, bolest hlavy, nauzea, obecná malátnost - je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Ostatní zvláštní infekční rizika

Horečka dengue
Venerické infekce