Může MMR očkování spustit autismus?

Tato otázka byla nastolena před více než 20 lety, kdy v roce 1998 byla publikována práce, která se snažila dokázat vztah mezi očkováním proti spalničkám, příušnicím a  zarděnkám (MMR) a vznikem autismu u malých dětí [Wakefield 1998].
V roce 2014 byla publikována souhrnná práce (meta-analýza), která hodnotila 10 observačních studií, 5 kohortových a 5 studií případů a kontrol [Taylor 2014]. Výsledkem byla absence průkazu vztahu mezi tímto očkováním a vznikem autismu podobně jako pozdější práce [Jain 2015, Uno 2015].
Aktuálně byla publikována dánská práce [Hviid 2019], ve kteří se autoři zaměřili zejména na MMR očkování ve věkově specifické skupině dětí, u které se předpokládá větší vnímavost ke vzniku autismu oproti celé dětské populace. To byla totiž nejčastější výtka kritiků očkování k dosavadním studiím hodnotící vztah mezi tímto očkováním a autismem. Kromě toho tato nová práce zhodnotila i riziko autismu po MMR očkování ve specifickém období.

Do studie bylo zařazena kohorta všech dětí, které se narodily dánským ženám v období mezi 1.lednem 1999 až 31.prosincem 2010. Dánský očkovací program je dobrovolný a plně hrazený státem. První dávka vakcíny MMR se nabízí ve věku 15 měsíců a druhá dávka se až do roku 2008 poskytovala ve 12 letech a následně se přesunula do věku 4 letech.
Informace o diagnóze poruchy autistického spektra byly získány z dánského centrálního registru. Podle klasifikace případů sem byly zahrnuty: dětský autismus (F84.0), atypický autismus (F84.1), Aspergerův syndrom (F84.5), jiné pervazivní vývojové poruchy (F84.8) a nespecifické pervazivní vývojové poruchy (F84.9).

Autoři zahrnuli mnoho rizikových faktorů autismu tak, aby mohli velmi dobře identifikovat zavádějící faktory od těch skutečně rizikových. Vybrali všechny literárně dokumentované potenciální faktory, tj. věk matky, věk otce, kouření během těhotenství, způsob porodu, nedonošenost dítěte, Apgar skóre, nízkou porodní hmotnost a obvod hlavy novorozence.  Mimo to byly další proměnné doplněny z dánského registru porodů, které zahrnovaly informace o rodičích a potomcích, těhotenství, datu porodu, vícečetném porodu, gestačním věku, vitálních funkcí a dalších fyzikálních vyšetření novorozenců.

Základním cíle této práce bylo zhodnotit, zda MMR očkování zvyšuje riziko autismu u dětí, u vnímavých dětí a v období po očkování. Ke zhodnocení byla použita Coxova regrese. Závislou proměnnou byl čas výskytu autismu u dětí starších 1 roku. Do studie bylo zařazeno celkem 657.461 z celkem 663.236 dánských dětí narozených ve sledovaném období, u kterých byly vedeny záznamy v registrech podle podmínek pro zařazení. Z uvedeného počtu dětí byl diagnostikován autismus u 6.517 dětí. Průměrný věk dětí s autismem byl 7,22 let a s autistickou poruchou 6,17 let. Věkový medián očkování první dávkou MMR vakcíny byl 1,34 let.

Adjustovaný poměr rizik (adjusted hazard ratio - aHR) výskytu autismu mezi očkovanými a neočkovanými s vakcínou MMR byl 0,93 (95% CI: 0,85-1,02), nezávisle na délce doby po očkování. Tento poměr se ale neměnil, pokud byl výskyt autismu hodnocen mezi očkovanými a neočkovanými 1, 2, 3, 4 a více let, tj. 0,96 [0,77-1,18], 0,88 [0,74-1,04], 0,91 [0,78-1,07] a 0,94 [0,84-1,04].
Ze sledovaných rizikových faktorů se prokázal zvýšený výskyt autismu či autistických poruch u chlapců než u dívek, u narozených v letech 2008-10 oproti starších věkovým kohortám, u dětí bez dětského očkování prováděného do 1 roku věku a u dětí, jejichž sourozenec byl autismem postižen ještě před zahájením této studie.
Pokud byl hodnocen ověřený výskyt autismu (tj. s minimálně dvojnásobně potvrzenou diagnózou) u očkovaných a neočkovaných s MMR vakcínou, výsledek to neovlivnilo, tj. aHR = 0,94 (95% CI: 0,85-1,03).
Zajímavým zjištěním bylo také hodnocení u těch dětí, co nebyly do 1 roku očkovány proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně a hemofilovým nákazám typu b. Ukázalo se, že ani absence předešlého dětského očkování neovlivnila výskyt autismu či autistické poruchy u očkovaných a neočkovaných s vakcínou MMR. 

Reference

1. Wakefield A, Murch S, Anthony A, Linnell J, Casson D, Malik M, et al. RETRACTED: Ileal- lymphoid-nodular hyperplasia, nonspecific colitis, and pervasive developmental disorder in children. Lancet. 1998;351:637-41.
2. Taylor LE, Swerdfeger AL, Eslick GD. Vaccines are not associated with autism: An evidence-based meta-analysis of case-control and cohort studies. Vaccine. 2014;32:3623- 9.
3. Jain A, Marshall J, Buikema A, Bancroft T, Kelly JP, Newscha!er CJ. Autism occurrence by MMR vaccine status among US children with older siblings with and without autism. JAMA. 2015;313;1534-40.
4. Uno Y, Uchiyama T, Kurosawa M, Aleksic B, Ozaki N. Early exposure to the combined measles-mumps-rubella vaccine and thimerosal-containing vaccines and risk for autism spectrum disorder. Vaccine. 2015;33:2511-6.
5. Hviid A, Hansen JV, Frisch M, Melbye M. Measles, Mumps, Rubella Vaccination and Autism: A Nationwide Cohort Study. Ann Intern Med. 2019 Mar 5. doi: 10.7326/M18-2101.