Očkování proti rotavirovým nákazám

Proč se očkuje proti rotavirovým nákazám?

Mnohaleté celosvětové sledování odhalilo, že relativně vysoké procento dětských (kojeneckých) průjmů bývá zapříčiněno rotaviry. Odhaduje se, že jejich příspěvek dělá asi 40%. Protože může docházet ke komplikovaným případům vyžadující hospitalizaci (zejména při velké ztrátě tekutin - tj. při silné dehydrataci), případně až k fatálním následkům, od 80. let minulého století se vyvíjely rotavirové vakcíny k prevenci těchto nákaz. Výsledkem tohoto mnohaletého úsilí jsou dnešní komerční rotavirové vakcíny.
Samozřejmě v zemích, kde je vyspělá lékařská péče o děti, je riziko fatálních následků těchto kojeneckých nákaz minimální, zatímco naopak v rozvojových zemích může patřit mezi nejčastější příčiny kojeneckého úmrtí.
Zdánlivě to vypadá, že rotavirové nákazy postihují jen ty nejmenší. Ale není tomu tak. Rotaviry cirkulují v celé populaci bez ohledu na věku, ovšem pro starší děti či dospělé jsou tato onemocnění bez komplikací a obvykle proběhnou krátkodobě jako silnější průjem. Tomu totiž napomáhá specifická imunita získaná z minulosti. Právě novorozenci nebo kojenci takovou imunitu ještě nemají, proto jim může preventivní očkování posloužit v zabránění především komplikovaných průběhů onemocnění. Aby očkování zajistilo maximální prevenci, zahajuje se ve velmi raném věku - doporučuje se očkovat od 6 týdnů věku.

Je ochrana spolehlivá a jak dlouho vydrží?

Kompletní očkování spolehlivě chrání kojence před závažnými formami rotavirových gastroenteritid (průjmových onemocnění s vysokou ztrátou tekutin). Samozřejmě nelze vyloučit individuální selhání, které bývá naštěstí velmi vzácné. Ačkoli ochrana vůči průjmovým onemocněním není tak vysoká, minimálně dvě třetiny očkovaných kojenců je těmto méně závažným rotavirovým průjmům ušetřeno.
I když se ochranný efekt kojeneckého očkování s přibývajícím věkem snižuje, aktuální výsledky epidemiologické studie potvrdily setrvalost ochrany až do věku 8 let u očkovaných vakcínou RotaTeq.
V každém případě rotavirové očkování kojenců dramaticky snižuje riziko závažných rotavirových gastroenteritid.

Proč se očkují jen kojenci a ne starší děti?

Riziko závažných onemocnění s věkem klesá, což vedlo k vývoji vakcín vhodných pro jejich prevenci v raném věku. I když nelze vyloučit komplikace rotavirových gastroenteritid i v pozdějším jak dětském tak dospělém věku, zpravidla jsou podmíněné stavem imunitního systému. Pro takto zdravotně stigmatizované osoby by však používání živých rotavirových vakcín nemuselo být bezpečné, a proto se zatím neprovádí ani jako experimentální očkování.

Jaké vakcíny se používají a je mezi nimi nějaký rozdíl?

K očkování se používají dnes 2 komerční vakcíny. Jedna je 5složková a druhá pouze 1složková. Obě vakcíny obsahují živé “vychované” (tedy oslabené) rotaviry. Ta vícesložková je konstruovaná na zvířecím hovězím viru, který nese znaky 5 lidských rotavirů, zatímco jednosložková obsahuje výhradně jen jeden lidský oslabený rotavirus (se 2 dominantními znaky lidských rotavirů).
Všechna klinická hodnocení a epidemiologická sledování očkování oběma vakcínami potvrdila jejich velmi dobrý dopad na snížení rizika komplikací a závažných průběhů rotavirového onemocnění (gastroenteritidy). Obě očkování sice významně snižují výskyt všech těchto gastroenteritid u kojenců, bez ohledu na závažnost onemocnění, ale efekt není 100% a zhruba třetina očkovaných dětí není průjmu ušetřena. Příčinou může být jistá nedostatečnost slizniční imunity povzbuzené očkováním a cirkulace jiných sérotypů, které vakcíny neobsahují a které se geneticky od vakcinačních sérotypů významně odlišují.
I když se očkování provádí podáním více než jedné dávky, už první dávka je schopna ochránit minimálně 90 % dětí od závažných forem rotavirové gastroenteritidy. Víceložková vakcína (Rotateq) vyžaduje podat celek 3 dávky, obvykle ve 4týdenním intervalu, zatímco jednosložkovou vakcínou (Rotarix) se očkuje jen ve dvou dávkách. To pramení z podstaty vakcinačních virů. Zvířecí rotavirus nemá tak silnou afinitu (oblibu) k hostitelským buňkám očkovaného dítěte, proto se pomnožuje ale i vylučuje omezeně, tj. výhradně jen po první dávce dochází během 7 dní k jeho vylučování u necelé jedné desetiny očkovaných. Tento virus se nepřenáší na osoby v okolí a tedy neovlivňuje jejich zdravotní stav. Naopak lidský oslabený rotavirus se ve střevech očkovaných dětí množí mohutně, což dokazovalo jeho vylučování ve stolici u skoro 50-80 % a ještě téměř jedna třetina ho vylučovala 7 dní po očkování vakcínou Rotarix. K vylučování vakcinačního viru dochází i po aplikaci druhé dávky vakcíny Rotarix a některé děti ho mohou vylučovat dokonce až 60 dní po očkování.
Ačkoli je očkování vakcínou Rotarix technicky komfortnější (pouze 2 dávky), volba vakcíny Rotateq se stává pro okolí očkovaného dítěte bezpečnější. Volba jedné nebo druhé vakcíny zůstává na rodičích, protože očkování patří u nás zatím mezi doporučené s kompletní nebo částečnou úhradou rodičů.

Kdy je lepší neočkovat?

Stejně jako v případě jakéhokoli jiného očkování, neočkují se děti při známé přecitlivělosti na některou ze složek vakcíny. Vedle pomocných minerálů a iontů obě vakcíny obsahují stopové množství fetálního bovinního séra, které se považuje za potenciální alergen. Ve vakcíně Rotarix může být navíc stopové množství antibiotika gentamycin.
Kromě toho se neočkují děti, které mají vrozenou poruchu trávicího ústrojí, nebo které mají nedostatečnost imunitního systému, jako závažné vrozené onemocnění imunitního systému, s imunosupresivní léčbou, po transplantaci jater nebo ledvin apod.
V případě, že očkování nebylo dokončeno do 24 týdnů (vakcína Rotarix) nebo 32 týdnů (Rotateq), dále se v něm nepokračuje, protože schází klinická data vztahující se k bezpečnosti tohoto očkování. V pozdějším věku totiž existuje teoretické riziko závažnějších nežádoucích účinků.