Očkování proti meningokokovým nákazám

Jaká vakcína chrání proti všem meningokokům?

Stávající dostupné vakcíny proti meningokokovým nákazám jsou schopné chránit vůči meningokokům skupin A, C, Y a W135, které v součtu celosvětově převažují. Dokonce se ukazuje, že některé populace bývají chráněny vůči některým séroskupinám i bez celoplošného očkování. Příkladem je ochrana české populace vůči meningokokům skupiny A, která dosahuje 100 % u populace starší 20 let. Od roku 2013 je k dispozici k prevenci meningokokových onemocnění vyvolaných séroskupinou B nová vakcína Bexsero, kterou od roku 2017 doplnila další komerční vakcína Trumenba.
Dosud tedy neexistuje jediná vakcína, která by uměla zjistit spolehlivou ochranu vůči všem meningokokům těch nejčastějších séroskupin, i když už první informace o formulaci takové vakcíny existují, tj. vakcína vůči séroskupině A, B, C, Y a W135. Zda to bude stačit, není dosud zřejmé, neboť jsou země (především rovníkové Afriky), kde se objevuje častěji i séroskupina X.

Jaká očkovací látka je v České republice k dispozici pro očkování proti meningokokovým nákazám?

V České republice byly k dispozici dva typy očkovacích látek. Prvním typem byla tradiční polysacharidová vakcína, která obsahuje vakcinační složky vůči dvěma skupinám meningokoků, tj. skupiny A a C. Tato vakcína bývá spolehlivější jen u dětí starších 2 let a dospívajících či dospělých osob. Díky omezené ochraně a věkové indikaci byla prakticky nahrazena druhým typem vakcín, tzv. konjugovaných.
Tento druhý typ spočívá v tom, že vakcinační antigen je navázán na specifickém proteinu, který napomáhá stimulovat imunitní odpověď. Poskytuje tak všem starším 2 měsíců odpovídající ochranu, která je vyšší než po očkování původními tradičními polysacharidovými vakcínami. K dispozici jsou nejen monovakcíny vůči séroskupině C (Neisvac, Menjugate, případně ve světě ještě Meningitec), ale také vícesložkové vakcíny vůči séroskupinám A, C, Y a W135 (Menveo, Nimenrix, ve světě ještě Menactra).
Od roku 2013 je možné použít vakcínu určenou k prevenci meningokokových nákaz séroskupiny B (Bexsero a Trumenba), která je založena na kombinaci dominantních bílkovinných receptorů tvořící součást obálky meningokoka. Zatímco vakcína Bexsero je složena z celkem 4 bílkovinných složek, které zastupují 4 různé receptory pokrývající více než 80 % cirkulujících různorodých kmenů meningokoka B, vakcíně Trumenba ke stejnému výsledku stačí pouze dvě složky jednoho receptoru  (tzv. protein vázající H faktor). Základní rozdíl mezi oběma vakcínami je věková indikace. Vakcínu Bexsero lze použít k očkování dětí starších 2 měsíců, zatímco vakcínu Trumenba k očkování starších 10 let. 

Jaká očkovací látka je vhodnější pro očkování proti meningokokovým nákazám?

Volba vakcíny pro očkování proti meningokokovým nákazám závisí především na věku očkované osoby. Pro děti mladší 5 let je v každém případě vhodnější použít k očkování konjugovanou vakcínu ať už monovakcínu proti séroskupině C (Neisvac, Menjugate) nebo kombinovanou vakcínu vůči A,C,Y,W135 (Nimenrix, Menveo).
Očkují-li se děti mladší 12 měsíců, pak se základní očkovací schéma skládá ze 3 dávek (případně jen ze dvou či jedné, použije-li se vakcína např. Neisvac), podaných v intervalu 1-2 měsíců. Naopak děti starší 1 roku stejně jako dospělé osoby stačí očkovat pouze jednou dávkou konjugované vakcíny.
Očkovat vakcínou Bexsero lze děti starší 2 měsíců. Na rozdíl od očkování konjugovanými vakcínami vyžaduje očkování proti meningokokovým nákazám skupiny B podat minimálně 2 dávky a s klesajícím věkem počet dávek stoupá (u nejmladších se podávají celkem 4 dávky v uspořádání 3+1). Podobně i očkování s vakcínou Trumenba pro starší 10 let vyžaduje podat minimálně 2 dávky v intervalu 6 měsíců, nebo 3 dávky v uspořádání 2+1.

Proč očkovat proti meningokokovým nákazám?

V posledních letech řada evropských zemí zařadila do plošného očkování dětí také očkování proti meningokokovým nákazám séroskupiny C, i když výskyt těchto onemocnění byl nízký. Díky němu skutečně došlo k dramatickému snížení až vymizení výskytu těchto onemocnění. I když se invazivní meningokoková onemocnění objevují v české populaci jen sporadicky, přesto jejich smrtnost dosahuje až 20 %. Díky očkování jim lze ale předejít.

Pro koho je očkování proti meningokokovým nákazám nejdůležitější?

Očkování proti meningokokovým nákazám nejen skupiny C, ale také skupiny B je nejdůležitější pro osoby mladší 25 let. Ukazuje se totiž, že nejčastější výskyt bývá zaznamenán u dětí mladších 5 let a u dospívajících ve věku 15-20 let. Oproti Evropě, kde se doporučuje očkovat proti meningokokovým nákazám séroskupiny B nejen dospívající a mladé dospělé osoby, ale také malé děti, v USA se výhradně očkují vůči séroskupině B jen starší 10 let.  

Kdy je vhodnější se nechat očkovat vícesložkovými vakcínami?

Vícesložkové vakcíny lze použít k očkování už u dětí starších 2 měsíců (vakcína Nimenrix). Volba těchto vícesložkových vakcín je zpravidla podmíněna očekávatelnými okolnostmi v následujících letech, např. docházka do mateřské školy se zahraničními dětmi, časté pobyty v zahraničí atd.
S rostoucím věkem se preferují vícesložkové vakcíny nad monovakcínami, neboť s věkem stoupá pravděpodobnost setkávání se s jedinci-bacilonosiči vícero meningokoků (brigády, letní pobyty, stáže, zahraniční studia, apod.). Tento typ vakcín se upřednostňuje také u cestovatelů do oblastí se zvýšeným rizikem (státy rovníkové Afriky, tzv. meningitidový pás). Mimo to je jedna sezónní destinace, kde se vyžaduje povinné očkování proti meningokokovým nákazám. Jedná se o Saudskou Arábii, kde se vyžaduje potvrzení o očkování se čtyřvalentní vakcínou při Hajj (zhruba v období listopad-leden).

Kdy je vhodné se nechat očkovat proti meningokokovým nákazám?

Výskyt meningokokových nákaz nemá sezónní charakter, tj. může se objevit kdykoli během celého kalendářního roku. Je však pravda, že nejčastěji se případy jeho onemocnění objevují v období teplých měsíců. Předpokládá se, že v této době dochází k častějšímu přenosu v důsledku zvýšeného setkávání mladých osob, např. tábory, letní brigády, diskotéky atd. Očkovat lze tedy celoročně, nejlépe však před tímto obdobím.
Ochrana po očkování se vytvoří již do 14 dní po podání první dávky u osob starších 1 roku. V případě malých dětí je tomu až po podání poslední dávky (druhé nebo třetí v závislosti na volbě komerční vakcíny).
Jak velká ochrana vzniká po podání první dávky Bexsero, bylo nedávno publikováno. I když byl pozorován pokles výskytu tohoto onemocnění u kojenců a batolat po aplikaci jedné dávky (asi o 22 %), rozdíl od neočkovaných nebyl významný. Teprve aplikace prvních 2 dávek zajistila minimálně přechodnou ochranu dosahující zhruba 83 %. Jak dlouho takováto ochrana vydrží a jaká bude po aplikaci kompletního očkování (2+1), zatím nevíme. I tak lze s tímto očkováním počítat, neboť svou funkci může splnit alespoň při ohniskovém očkování.

Může očkování proti meningokokům skupiny C negativně ovlivnit případné onemocnění meningokoky skupiny B?

Naštěstí se nepotvrdilo, že by očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C vedlo ke zvýšení rizika obdobných nákaz avšak skupiny B. Dokonce v zemích, kde se celoplošně očkuje proti meningokokům skupiny C, došlo po několika letech ke snížení výskytu i meningokoků skupiny B.
Navíc se zdá, že klinický průběh meningokokového onemocnění skupiny B bývá u očkovaných osob mírnější. Tato pozorování však nejsou statisticky potvrzená.

Jaký časový odstup se doporučuje mezi očkováním proti meningokokovým nákazám a ostatním očkováním (dětské očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hepatitidě typu B dětské přenosné obrně apod.)?

Očkovat proti meningokokům lze buď současně, nebo odděleně. U nás však bývá obvyklejší provádět očkování odděleně, tj. při zachování minimálního odstupu 14 dní mezi jednotlivým očkováním. V případě, že se očkuje po očkování živou vakcínou (tj. např. proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nebo proti planým neštovicím) je vhodnější tento interval prodloužit až na 4 týdny.

Jak dlouho přetrvává ochrana po očkování proti meningokokovým nákazám?

Je třeba upozornit na to, že hlavní ochrannou složkou vůči meningokokům je samotný imunitní systém (respektive jeho komplement). Očkováním se snažíme suplovat případnou nedostatečnost komplementu, která může být jen dočasná. Z toho tedy pramení obecná doporučení, jak a kdy imunitu očkováním posilovat.
U zdravotně stigmatizovaných s postiženým imunitním systémem (tj. osob s nedostatečností komplementu, HIV pozitivních, po transplantaci kostní dřeně, s imunosupresivní léčbou apod.) se doporučuje provádět očkování každých 5 let (a u dětí mladších 6 let, každé 3 roky).
U zdravé populace se očkují především děti mladší 5 let a dospívající ve věku 16-20 let (někdy až 25 let), kteří se stávají vůči meningokokům citlivějšími věkovými populacemi, tj. stávají se pro ně meningokoky nejrizikovějšími. Postupuje se následovně:

• děti mladší 6 let, očkované do 1 roku věku se “přeočkovávají” ve 3-letém intervalu 1 dávkou,
• děti ve věku 6-9 let, očkované do 5 let věk se nemusí přeočkovávat,
• děti ve věku 10-15 let se doporučuje vždy očkovat ať už nově (pokud v minulosti nebyly očkovány) nebo opakovaně (byly-li v minulosti očkovány),
• dospívající ve věku 16-20 let se očkují nově (nebyli-li v minulosti očkováni) nebo v 5-letém intervalu od předešlého očkování.
• starší 20 let se mohou nechat očkovat kdykoli, existuje-li zvýšené riziko jejich expozice meningokokem (nejčastěji se např. uvádí vychovatelé, učitelé, sportovci apod.); je-li třeba zachovat kontinuální ochranu, pak se očkování opakuje každých 5 let.

Spolehlivá nebo odpovídající ochrana po očkování konjugovanými meningokokovými vakcínami se stanovuje na 5 let (u malých dětí na 3 roky). Uvedený postup očkování nemusí platit pro očkování vakcínou Bexsero nebo Trumenba, neboť jak již bylo uvedeno, jedná se o velmi “mladé” očkování, u kterého bohužel zatím schází základní účinnostní data na tož pak, jak dlouho případná ochrana přetrvává.

Je třeba očkovat i osoby starší 25 let?

Obecně se toto očkování u osob starších 25 let doporučuje osobám v riziku. Je-li toto riziko přetrvávající, očkování se opakuje každých 5 let. Předně je tedy doporučováno imunokompromitovaným osobám s nedostatečností komplementu, HIV pozitivitou, po transplantaci kostní dřeně apod. U zdravé populace lze toto očkování zvážit u osob pracující např. s dospívajícími nebo malými dětmi, jako jsou učitelé, vychovatelé, sportovci apod.