Záškrt, Tetanus, Dávivý kašel, Hemofilové nákazy typu b, Dětská přenosná obrna, Hepatitida typu B
V tomto věku se obvykle dokončí očkování podáním posilující dávky nejdříve o 6 měsíců později po základním očkování. Nebylo-li do tohoto věku provedeno základní očkování, lze ho zahájit a využít schéma 2+1.
Pokud se k očkování využívají jiné vakcíny než 6valentní ("hexa"), lze očkovat proti hemofilovým nákazám jen jednou dávkou.
Zahájení plošného očkování proti tetanu: 1952
Zahájení plošného očkování proti záškrtu: 1946
Zahájení plošného očkování proti dávivému kašli: 1958
Zahájení plošného očkování proti hemofilovým nákazám typu b: 2001
Zahájení plošného očkování proti dětské přenosné obrně: 1958
Zahájení plošného očkování proti hepatitidě typu B: 2001
Očkování u dětí starších 12 měsíců může zajistit odpovídající ochranu podobně jako u dříve očkovaných. Očkování se provádí u rizikových skupin nebo v případě očekávatelného rizika kontaktu s nemocným tuberkulózou.
Plošné očkování proti tuberkulóze: 1953-2010
V tomto věku se dokončí očkování podáním posilující dávky, nejpozději do konce 2. roku věku. Nebylo-li očkování zahájeno, lze ho provést podáním 2 dávek v minimálním intervalu 2 měsíců.
Zahájení "plošného" očkování proti pneumokokovým nákazám: 2009
Spalničky, Příušnice, Zarděnky
Vyhláška č. 355/2017 Sb. upravila zahájení tohoto očkování od 1. dne 13. měsíce věku, které umožňuje provést nejpozději do 18. měsíce věku dítěte. V případě cestovaní s malými dětmi do rizikových oblastí, lze očkovat proti spalničkám i dříve.
Zahájení plošného očkování proti spalničkám: 1969 (jednodávkové očkování) / 1976 (dvoudávkové očkování)
Zahájení plošného očkování proti příušnicím: 1985
Zahájení plošného očkování proti zarděnkám: 1982 (pouze dívky) / 1986 (plošné očkování)
V tomto věku se očkuje pouze jednou dávkou vakcínami proti séroskupinám A, C, Y nebo W135, pokud nebylo dítě již v minulosti očkováno. Očkuje-li se proti meningokokovým nákazám způsobeným séroskupinou B, podávají se celkem 3 dávky ve schématu 2+1 (např. 0-2-14 měsíců).
Malé děti lze v tomto věku očkovat proti chřipce, obvykle před chřipkovou sezónou: září-prosinec. Podává se buď jedna dávka o velikosti 0,5 ml nebo 0,25 ml nebo se podávají celkem 2 poloviční dávky v intervalu minimálně 4 týdnů.
V nespecifikovaném případě lze očkovat proti planým neštovicím. Posilující dávka se podává nejdříve o 6 týdnů později.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné zahájit od 13. měsíce věku především tehdy, hrozí-li skutečné riziko nákazy. Očkování se provádí podáním minimálně 2 základních dávek nejčastěji v intervalu 2 týdnů, které zajistí ochranu minimálně 6-12 měsíců. 3.dávka se aplikuje o 9-12 měsíců později.
Očkování proti virové hepatitidě typu A se v tomto věku provádí jen při předpokládaném riziku nákazy. Očkuje se 2 dávkami v intervalu 6 měsíců.
V případě cestovaní s malými dětmi do rizikových oblastí, lze očkovat proti žluté zimnici nejdříve. Podává se 1 dávka vakcíny ne později než 10 dní před příjezdem do rizikové oblasti.
Očkování proti vzteklině jako preventivní očkování se provádí jen výjimečně a to tehdy, cestujete-li se do oblastí s vysokým rizikem vztekliny a existuje-li reálné riziko nákazy. Očkování se provádí 3 dávkami vakcíny, podanými ve schématu 0-7-21 dní.
Očkování proti choleře se provádí jen výjimečně a to tehdy, cestujete-li do oblastí s vysokým rizikem, kde existuje reálné riziko nákazy. Děti mladší 3 let se očkují podáním 2 polovičních dávek (0,25 ml) v intervalu 4 týdnů.