Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 15.3.2021

Očkování podle věku - Věk: 16-25 let

Záškrt, Tetanus, Dávivý kašelHemofilové nákazy typu bDětská přenosná obrnaHepatitida typu B


Ve věku od dovršení 25. roku do dovršení 26. roku (platí jen pro dospělé v minulosti očkované v 10 případně 14 letech) se podle české legislativy provede posilující očkování proti tetanu. Vhodnější je očkování nejen proti tetanu, ale i proti záškrtu a především proti dávivému kašli (Tdap). Tím se zachová kontinuální ochrana i vůči dávivému kašli a tak může budoucí maminka ochránit svého novorozence (minimálně první 3 měsíce života).
K očkování se používá výhradně redukovaná vakcína proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli, se sníženým obsahem vakcinačních složek.
Existuje-li riziko expozice hepatitidy typu B, pak lze provádět posilující očkování každých 10-15 let podáním 1 dávky.
Nebylo-li v minulosti provedeno pravidelné dětské očkování, pak se základní očkování proti tetanu (případně proti záškrtu a dětské přenosné obrně) provede podáním 3 dávek ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců. 
Nebylo-li v minulosti provedeno očkování proti hepatitidě typu B, podávají se celkem 3 dávky ve schématu 0-1-6 měsíců.
Zahájení plošného očkování proti tetanu: 1952
Zahájení plošného očkování proti záškrtu: 1946
Zahájení plošného očkování proti dávivému kašli: 1958
Zahájení plošného očkování proti hemofilovým nákazám typu b: 2001
Zahájení plošného očkování proti dětské přenosné obrně: 1958
Zahájení plošného očkování proti hepatitidě typu B: 2001
 

Tuberkulóza


Očkování dospělých může zajistit odpovídající ochranu podobně jako u dětí očkovaných do 1 roku věku. Očkování se provádí u rizikových skupin nebo v případě očekávatelného rizika kontaktu s nemocným tuberkulózou.
Plošné očkování proti tuberkulóze: 1953-2010

Pneumokokové nákazy


V tomto věku se očkuje podáním pouze jedné dávky konjugované (nebo polysacharidové) vakcíny dětem, které v minulosti nebyly očkovány.
Zahájení "plošného" očkování proti pneumokokovým nákazám: 2009

Spalničky, Příušnice, Zarděnky


Pokud nebylo dříve očkování zahájeno či dokončeno podáním druhé dávky, může se provést kdykoli později. Minimální interval mezi oběma dávkami je 28 dní, optimální interval je 6-10 měsíců, přípustný interval je 14 let.
Zahájení plošného očkování proti spalničkám: 1969 (jednodávkové očkování) / 1976 (dvoudávkové očkování)
Zahájení plošného očkování proti příušnicím: 1985
Zahájení plošného očkování proti zarděnkám: 1982 (pouze dívky) / 1986 (plošné očkování)

Meningokokové nákazy


V tomto věku se očkuje pouze jednou dávkou vakcínami proti séroskupinám A, C, Y nebo W135, pokud bylo předešlé očkování provedeno před více než 5 lety a existuje-li zvýšené riziko kontaktu s nemocným nebo bacilonosičem. Očkuje-li se proti meningokokovým nákazám způsobeným séroskupinou B, podávají se celkem 2 dávky ve schématu 1+1 (např. 0-1 měsíc nebo 0-6 měsíců), případně 3 dávky ve schématu 2+1 (např. 0-2-6 měsíců) - vakcína Trumenba.

Papilomavirové nákazy


Dospělé je vhodné očkovat proti papilomavirovým nákazám způsobující nejen "karcinom děložního čípku" (Gardasil 9, Gardasil - dříve Silgard nebo Cervarix) a genitální bradavice (Gardasil 9, Gardasil). Očkuje se 3 dávkami ve schématu např. 0-1-6 měsíců.

Chřipka


V tomto věku lze očkovat proti chřipce, obvykle před chřipkovou sezónou: září-prosinec. Obvykle se očkuje jednou plnou dávkou.

Plané neštovice


V nespecifikovaném případě lze dle doporučení výrobce očkovat proti planým neštovicím buď samostatně, nebo v kombinaci proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Posilující dávka se podává nejdříve o 6 týdnů později.

Klíšťová encefalitida


Očkování proti klíšťové encefalitidě se provádí podáním minimálně 2 základních dávek nejčastěji v intervalu 2 týdnů, které zajistí ochranu minimálně 6-12 měsíců. 3.dávka se aplikuje o 9-12 měsíců později. Posilující očkování se provádí v intervalu 5 let (pouze první posilující se provede ve 3letém intervalu).

Hepatitida typu A


Proti virové hepatitidě typu A se očkuje 2 dávkami v intervalu 6-18 měsíců. Posilující očkování se provede nejdříve 10 let po základním očkování.

Žlutá zimnice


V případě cestovaní do rizikových oblastí, lze očkovat proti žluté zimnici nejdříve. Podává se 1 dávka vakcíny ne později než 10 dní před příjezdem do rizikové oblasti.

Vzteklina


Očkování proti vzteklině jako preventivní očkování se provádí jen výjimečně a to tehdy, cestujete-li se do oblastí s vysokým rizikem vztekliny a existuje-li reálné riziko nákazy. Očkování se provádí 3 dávkami vakcíny, podanými ve schématu 0-7-21 dní. Je-li třeba, posilující očkování se provede každých 2-5 let.

Břišní tyfus


Očkování proti břišnímu tyfu se provádí před cestou do oblastí s vysokým rizikem, kde existuje reálné riziko nákazy. Očkuje se jednou dávkou polysacharidové vakcíny. Je-li třeba, posilující očkování se opakuje každé 3 roky.

Cholera


Očkování proti choleře se provádí jen výjimečně a to tehdy, cestujete-li do oblastí s vysokým rizikem, kde existuje reálné riziko nákazy. Očkuje se podáním 2 perorálních dávek v intervalu 1-6 týdnů. Je-li třeba, posilující očkování se opakuje každé 2 roky.

Japonská encefalitida


Očkování proti choleře se provádí jen výjimečně a to tehdy, cestujete-li do oblastí s vysokým rizikem, kde existuje reálné riziko nákazy. Očkuje se podáním 2 dávek v intervalu 4 týdnů. U starších 18 let se může podat jedna posilující dávka o 1-2 roky později, je-li třeba zajistit kontinuitu ochrany.

Vydáno / Aktualizováno: 17.03.2019
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit