Funkční aktivita protilátek po imunizaci finských a izraelských dětí s 11-valentní pneumokokovou konjugovanou vakcínou
Functional activity of antibodies after immunization of Finnish and Israeli infants with an 11-valent pneumococcal conjugate vaccine.
Vaccine. 2005 Nov 16;23(46-47):5328-32
Autoři: Wuorimaa TK, Dagan R, Bailleux F, Haikala R, Ekström N, Eskola J, Yaich M, Käyhty H
Finské a izraelské děti byly očkovány 11-valentní pneumokokovou konjugovanou vakcínou (11PCV) s nebo bez hliníkového adjuvans ve věku 2, 4, 5 a 12 měsíců. Měřili jsme opsonofagocytární aktivitu (OPA) protilátek vůči pneumokokovým kmenům sérotypů 4, 6B, 14, 19F, a 23F. V 7 měsících byla OPA jasně detekovatelná pro všechny sérotypy. Ve 13 měsících OPA dále rostla a poměr jednotlivců s pozitivní OPA se pohyboval od 81% do 100%. Adjuvans zlepšoval funkční aktivitu protilátek vůči pneumokokovému sérotypu 6B. Závěrem imunizace dětí s 11PCV vyvolala funkčně aktivní protilátky.
Finnish and Israeli infants received an 11-valent mixed carrier pneumococcal conjugate vaccine (11PCV) with or without aluminum adjuvant at the age of 2, 4, 6, and 12 months. We measured opsonophagocytic activity (OPA) of antibodies to pneumococcal strains of serotypes 4, 6B, 14, 19F, and 23F. At 7 months, OPA was clearly detected for all the serotypes. At 13 months, OPAs increased further and the proportion of individuals with a positive OPA ranged between 81 and 100%. The adjuvant improved functional activity of antibodies to serotype 6B pneumococci. In conclusion, immunization of infants with the 11PCV induced functionally active antibodies.
Rozklad pertussového anatoxinu po očkování s DTaP. Imunitní odpověď po prvním boosteru u 3,5-6,5-letých dětí po třetí vakcinační dávce
Pertussis antitoxin decay after vaccination with DTPa. Response to a first booster dose 3 1/2-6 1/2 years after the third vaccine dose.
Vaccine. 2005 Nov 16;23(46-47):5359-64
Autoři: Hallander HO, Gustafsson L, Ljungman M, Storsaeter J
Vzorky sér v časové posloupnosti byly odebrány 542 dětem, které se účastnily švédské klinické studie s pertussovou vakcínou v letech 1992-1995 [Gustafsson L, Hallander HO, Olin P, Reizenstein E, Storsaeter J. A controlled trial of a two-component acellular, a five-component acellular, and a whole-cell pertussis vaccine. N Engl J Med 1996;334(6):349-355] a nepřišly do styku s dávivým kašlem. Séra byla analyzována na pokles postvakcinačních protilátek po očkování a po booster dávce jako anti-PT (IgG protilátky proti pertussovému anatoxinu), měřené metodou ELISA. Obecně počáteční rychlý rozpad protilátek byl následován pmalým poklesem hladin těchto protilátek; ke změně rychlosti trendu došlo při průměrné geometrické titru protilátek 8-9 ELISA jednotek /ml (UE/ml). K tomu docházelo během 8-9 měsíců po podání 3. dávky při schématu očkování 2., 4. a 6. měsíc. K výpočtu předpovědi, kdy 50% očkovaných dětí mělo hladinu protilátek nižší než je detekovatelnost protilátek (1 eu/ML), byl použit regresní model nejlepšího fitování. To se objevuje po 65 měsících po podání 3. dávky ve věku 6 let. Anti-PT odpoveď po podání boosteru byla evidentní, ale geometrický průměrný titr po boosteru se snížil s počtem let po podání 3. dávky a imunitní odpověď se objevila později. Výsledky ukazují, že booster by mohl být zvažován ve věku 6 let před zahájením povinné školní docházky, ne však dříve.
Longitudinal serum samples were collected from 542 children that had participated in a Swedish pertussis vaccine trial 1992-1995 [Gustafsson L, Hallander HO, Olin P, Reizenstein E, Storsaeter J. A controlled trial of a two-component acellular, a five-component acellular, and a whole-cell pertussis vaccine. N Engl J Med 1996;334(6):349-355] and who did not contract pertussis. The sera were analyzed for post vaccination antibody decay and for booster response of anti-PT (IgG antibodies against pertussis toxin), as measured by ELISA. Generally, an initial rapid decay of antitoxin antibody concentration was followed by a slower decay; the change occurring when the geometric mean level of antitoxin concentration reached 8-9 ELISA Units/mL (EU/mL). The time needed to reach this level was 8-9 months after the third dose in a 2, 4, and 6 months schedule. A "best-fit" combined regression model was used to predict when 50% of the children have less than the minimum level of detection of anti-PT (1EU/mL). This occurred about 65 months after dose 3 at an age of 6 years. The anti-PT response to a booster dose was evident but the post-booster geometric mean values decreased with number of years after the third dose and the response appeared later. The results indicate that a pre-school booster might be considered at 6 years of age or earlier.
Bezpečnost a imunogenita nikotinové konjugované vakcíny u stávajících kuřáků
Clin Pharmacol Ther. 2005 Nov;78(5):456-67
Autoři: Hatsukami DK, Rennard S, Jorenby D, Fiore M, Koopmeiners J, de Vos A, Horwith G, Pentel PR
Imunoterapie představuje novou možnost léčby návyku na nikotin. Cílem této studie bylo zhodnotit bezpečnost a imunogenitu nikotin-konjugované vakcíny, NicVAX, a stanovit účinky na odvykání kouření. Do studie bylo zařazeno 68 kuřáků, kterým byla podána 1 ze 3 dávek nikotinové vakcíny (50, 100 nebo 200 µg) nebo placebo. Vakcína jim byla podána ve dnech 0, 28, 56 a 182 dní a byli sledováni po dobu 38 týdnů. Výsledky ukázaly, že nikotinová vakcína byla bezpečná a dobře tolerována. Imunogenita vakcíny byla závislá na velikosti dávky (P<0,001), s nejvyšší dávkou došlo k vyvolání protilátkové koncentrace v předpokládané oblasti účinnosti. Nebyla prokázána žádná kompenzace kouření nebo odstoupení od této imunoterapie s nikotinovou vakcínou. 30-ti denní abstinence byla významně odlišná napříč všem podaným 4 dávkám (P=0,02). Nejvyšší poměr abstinence byl dosažen u skupiny s dávkou 200 µg. Nikotinová vakcína se zdá být nadějnou léčbou závislosti na tabák.
Immunotherapy is a novel potential treatment for nicotine addiction. The aim of this study was to assess the safety and immunogenicity of a nicotine conjugate vaccine, NicVAX, and its effects on smoking behavior. Smokers (N = 68) were recruited for a noncessation treatment study and assigned to 1 of 3 doses of the nicotine vaccine (50, 100, or 200 microg) or placebo. They were injected on days 0, 28, 56, and 182 and monitored for a period of 38 weeks. Results showed that the nicotine vaccine was safe and well tolerated. Vaccine immunogenicity was dose-related (P < .001), with the highest dose eliciting antibody concentrations within the anticipated range of efficacy. There was no evidence of compensatory smoking or precipitation of nicotine withdrawal with the nicotine vaccine. The 30-day abstinence rate was significantly different across the 4 doses (P = .02), with the highest rate of abstinence occurring with 200 microg. The nicotine vaccine appears to be a promising medication for tobacco dependence.
Zhodnocení bezpečnosti, imungenity a účinnosti atenuované rotavirové vakcíny RIX4414: Randomizovaná, placebem kontrolovaná klinická studie u dětí z Latinské Ameriky
Evaluation of safety, immunogenicity and efficacy of an attenuated rotavirus vaccine, RIX4414: A randomized, placebo-controlled trial in Latin American infants.
Pediatr Infect Dis J. 2005 Sep;24(9):807-16
Autoři: Salinas B, Pérez Schael I, Linhares AC, Ruiz Palacios GM, Guerrero ML, Yarzábal JP, Cervantes Y, Costa Clemens S, Damaso S, Hardt K, De Vos B
PRINCIP: Živá atenuovaná monovalentní rotavirová vakcína RIX4414 byla vyvinuta s lidským kmenem G1P1A P(8), aby se snížilo riziko rotavirových nákaz u dětí.
METODY: Dvojitě slepá, randomizovaná, placebem konntrolovaná klinická studie hodnotila účinnost, imunogenitu, bezpečnost a reaktogenitu dvou perorálně podávaných dávek vakcíny RIX4414 (10(4.7), 10(5.2) nebo 10(5.8) FFU - focus forming units = jednotky tvorby ohnisek) ve věku 2 a 4 měsíců společně s rutinním očkováním a perorální poliovakcína se podávala minimálně 14 dní mimo sledované očkování. 2155 dětí (1618 očkovaných/537 placebo) bylo zařazeno v Brazílii, Mexiku a Venezuele do studie, ve které byly sledovány do věku 1 roku.
VÝSLEDKY: Sérokonverze antirotavirových IgA 2 měsíce po podání 2 dávek se pohybovala mezi 61% (10(4.7) FFU skupina) a 65% (10(5.8) FFU skupina) a většina dětí měla séroprotektivní hladiny protilátek díky souběžnému rutinnímu očkování.
Reaktogenita RIX4414 byla podobná jako placeba, žádný závažný nežádoucí účinek nebyl zaznamenán. Protektivní účinnost proti těžkým a jakýmkoli rotavirovým gastroenteritidám od 15 dní po podání 2 dávek byla vyšší u skupiny očkované dávkou s 10(5.8) FFU (86%; 95% CI 63-96% a 70%; 95% CI 46-84%, P?0.001, dvoustranný Fisherův exaktní test).
Účinnost vůči redukci hospitalizace byla 79% (95% CI 48-92%) pro očkovanou skupinu. Vícetypové rotavirové sérotypy [G1 (50%), G9 (40%), G2, G3 a G4] byly identifikovány ze stolice při gastroenteritidě (ELISA a PCR) během studie.
Protekce vůči těžkým gastroenteritidám způsobeným sérotypy G9 dosahovala 77% (95% CI 18-96%) u skupiny 10(5.8) FFU, což potvrzuje koncept, že monovalentní G1P1A P(8) lidské rotavirové vakcíny vyvolávají křížovou protekci vůči typu G9. Redukce jakýchkoli a těžkých rotavirových gastroenteritid byla už pozorována po podání jedné dávky (období: den podání až 14 dní po podání 2.dávky) u očkovaných vzhledem k placebu.
ZÁVĚR: Dvě dávky vakcíny RIX4414 jsou vysoce účinné, poskytují křížovou protekci (G1 a G9 kmeny, převažující během této studie) a časnou protekci proti jakékoli a těžké rotavirové gastroenteritidě a minimalizují hospitalizaci dětí v Latinské Americe.
BACKGROUND: A live attenuated monovalent rotavirus vaccine RIX4414 was developed with a human strain of G1P1A P[8] specificity to reduce the rotavirus burden in children.
METHODS: A double blind, randomized, placebo-controlled study evaluated the efficacy, immunogenicity, safety and reactogenicity of 2 oral doses of RIX4414 (10(4.7), 10(5.2) or 10(5.8) focus-forming units) at 2 and 4 months coadministered with routine vaccinations and oral poliovirus vaccine given for study purposes at least 14 days apart.
The 2155 infants (1618 vaccine/537 placebo) enrolled in Brazil, Mexico and Venezuela were followed until 1 year of age. RESULTS: Antirotavirus IgA seroconversion rates 2 months after dose 2 ranged between 61% (10(4.7) ffu group) and 65% (10(5.8) ffu group), and most of the infants had seroprotective levels of antibodies to coadministered routine vaccinations.
The reactogenicity profile of RIX4414 was similar to that of the placebo, and no vaccination-related serious adverse events were reported. Protective efficacy against severe and any rotavirus gastroenteritis from 15 days post-dose 2 was highest in the 10(5.8) ffu group [86%; 95% confidence interval (95% CI), 63-96% and 70% (95% CI 46-84%), P < 0.001, 2-sided Fisher's exact test].
The efficacy against hospitalization was 79% (95% CI 48-92%) for pooled vaccine groups. Multiple rotavirus serotypes [G1 (50%), G9 (40%), G2, G3 and G4] were identified from gastroenteritis stools (enzyme-linked immunosorbent assay and reverse transcription-polymerase chain reaction) during the study period.
For severe gastroenteritis caused by G9 serotypes, the protection reached 77% (95% CI 18-96%) in the 10(5.8) ffu group, providing proof of concept that the monovalent G1P1A P[8] human rotavirus vaccine elicits cross-protection against the G9 strain. A reduction in any and severe rotavirus gastroenteritis was already observed at post-dose 1 (period: day of dose 1 to 14 days post-dose 2) in vaccinees compared with placebo recipients.
CONCLUSIONS: Two doses of RIX4414 are highly efficacious, providing cross-protection (G1 and G9 strains, prevalent during this study) and early protection against any and severe rotavirus gastroenteritis and hospitalization to infants in Latin America.
Imunogenity a bezpečnost inaktivované vakcíny proti chřipce u malých dětí v letech 2003-2004
Immunogenicity and safety of inactivated influenza virus vaccine in young children in 2003-2004.
Pediatr Infect Dis J. 2005 Oct;24(10):925-7
Autoři: Mitchell DK, Ruben FL, Gravenstein S
Tato studie hodnotila bezpečnost a imunogenitu pediatrické inaktivované trivalentní splitové chřipkové vakcíny v sezóně 2003-2004, podávané ve dvou dávkách u zdravých dětí ve věku 6-36 měsíců, z nichž 94% si vytvořilo protektivní titr (>=1/40) pro minimálně 1 antigen. V sezóně 2003-2004 byla splitová virionová chřipková vakcína bezpečná a imunogenní u malých dětí.
This study assessed the safety and immunogenicity of a pediatric formulation of the 2003-2004 inactivated, trivalent, split virion influenza vaccine, administered in a 2-dose schedule in healthy children ages 6-36 months, of whom 94% had protective titers (> or =1/40) to at least 1 antigen. The 2003-2004 split virion influenza vaccine was safe and immunogenic in young children.
Imunogenita a bezpečnost dvou dávek tetravalentní vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím u zdravých dětí.
Immunogenicity and Safety of Two Doses of Tetravalent Measles-Mumps-Rubella-Varicella Vaccine in Healthy Children.
Pediatr Infect Dis J. 2006 Jan;25(1):12-18
Autoři: Knuf M, Habermehl P, Zepp F, Mannhardt W, Kuttnig M, Muttonen P, Prieler A, Maurer H, Bisanz H, Tornieporth N, Descamps D, Willems P
PRINCIP: Kombinovaná vakcína proti běžným dětským nemocem jsou široce používané, poskytují zlepšené pokrytí a jsou pohodlnější a ekonomičtější než vícenásobné injekční podávání monovakcín. Provedli jsme studii, abychom zhodnotili bezpečnost a imunogenitu kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (MMRV) (kandidát vakcíny) ve srovnání s registrovanými vakcínami proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR, Priorix) a proti planým neštovicím (V; Varilrix).
METODY: Zdravým dětem ve věku 12-18 měsíců byly podány 2 dávky MMRV vakcíny (3 šarže) v intervalu 6-8 týdnů nebo 1 dávka MMR vakcíny společně s 1 dávkou varicelové vakcíny následované 2. dávkou MMR v intervalu 6-8 týdnů (MMR+V skupina). Lokální symptomy (zarudnutí, bolest a otok) byly zaznamenány během 4 dní po očkování, horečka byla sledována během 15 dní po očkování. Ostatní nežádoucí účinky byly monitorovány po dobu 6 týdnů.
VÝSLEDKY: Celkem bylo očkování 494 dětí (371 dětí ve skupině MMRV a 123 dětí ve skupině MMR+V). Dvě dávky MMRV vakcíny byly minimálně imunogenní jako 2 dávky MMR a 1 dávka varicelové vakcíny. PO podání druhé dávky došlo u všech očkovaných dětí k sérokonverzi vůči spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím u obou očkovaných skupin a 98% vzhledem 99% dosáhlo na sérokonverzi vůči příušnicím u MMRV vzhledem k MMR+V skupině. MMRV vakcíny nevyvolala zvýšenou lokální a systémovou reaktogenitu vzhledem k oddělenému očkování, ačkoli zvýšená incidence zvýšené teploty byla pozorována po podání první dávky u dětí ve skupině MMRV (67,7% po MMRV vzhledem k 48,8% po MMR+V; P<0,05), stejná situace se nepotvrdila u horečky (11,6% po MMRV vzhledem k 10,6% po MMR+V; P=0,87). Po podání 2. dávky nebyl pozorován rozdíl v incidenci horečky mezi oběma skupinami MMRV a MMR+V.
ZÁVĚR: Podávání 2 dávek kombinované vakcíny MMRV vakcíny bylo jak imunogenní tak dobře tolerováno stejně jako u oddělených vakcín MMR a varicelové vakcíny.
BACKGROUND:: Combination vaccines against common childhood diseases are widely used, provide an improved coverage, are more convenient and are more cost-effective than multiple injections. We conducted a study to evaluate the safety and immunogenicity of acombined measles-mumps-rubella-varicella (MMRV) candidate vaccine in comparison with the separate administration of licensed measles-mumps-rubella (MMR; Priorix) and varicella (V; Varilrix) vaccines. METHODS:: Healthy children 12-18 months of age received 2 doses of MMRV vaccine (3 lots) 6-8 weeks apart (MMRV group) or 1 dose of MMR vaccine administered concomitantly with 1 dose of varicella vaccine, followed by a second dose of MMR at 6-8 weeks later (MMR+V group). Local symptoms (redness, pain and swelling) were recorded for 4 days after vaccination, and fever (any, axillary temperature >/=37.5 degrees C or rectal temperature >/=38.0 degrees C; grade 3, axillary temperature >39.0 degrees C or rectal temperature >39.5 degrees C) was monitored daily for 15 days. Other adverse events were monitored for 6 weeks. RESULTS:: A total of 494 children were vaccinated (371 in the MMRV group and 123 in the MMR+V group. Two doses of MMRV vaccine were at least as immunogenic as 2 doses of MMR and 1 dose of varicella vaccine. After the second dose, all children had seroconverted to measles, rubella and varicella in both vaccine groups, and 98% versus 99% had seroconverted to mumps in the MMRV versus the MMR+V group, respectively. The MMRV vaccine did not induce an increased local or general reactogenicity compared with the separate administration, although a higher incidence of low grade fever was seen after the first dose in the MMRV group (67.7% after MMRV versus 48.8% after MMR+V; P < 0.05), this was not observed for grade 3 fever (11.6% after MMRV versus 10.6% after MMR+V; P = 0.87). After the second dose, no differences in incidence of fever were found in either MMRV or MMR+V groups. CONCLUSION:: Administration of 2 doses of the combined MMRV vaccine was as immunogenic and well-tolerated as separate injections of MMR and varicella vaccine.
Bezpečnost a účinnost pentavalentní lidské-bovinní (WC3) rotavirové vakcíny
Safety and efficacy of a pentavalent human-bovine (WC3) reassortant rotavirus vaccine.
N Engl J Med. 2006 Jan 5;354(1):23-33
Autoři: Vesikari T, Matson DO, Dennehy P, Van Damme P, Santosham M, Rodriguez Z, Dallas MJ, Heyse JF, Goveia MG, Black SB, Shinefield HR, Christie CD, Ylitalo S, Itzler RF, Coia ML, Onorato MT, Adeyi BA, Marshall GS, Gothefors L, Campens D, Karvonen A, Watt JP, O'Brien KL, DiNubile MJ, Clark HF, Boslego JW, Offit PA, Heaton PM,
PRINCIP: Rotavirus je hlavní příčinou dětských gastroenteritid a jejich úmrtí na celém světě.
METODY: Studovali jsme zdravé děti ve věku zhruba 6 až 12 týdnů, kterým byly náhodně podávány buď tři dávky živé pentavalentní lidské-bovinní kombinované rotavirové vakcíny (kmen WC3), obsahující lidské sérotypy G1, G2, G3, G4 a P(8) nebo placebo ve 4 až 10 týdenních intervalech v zaslepené studii.
VÝSLEDKY: 34.035 dětí ve skupině očkovaných a 34.003 dětí v placebové skupině byly monitorovány pro závažné nežádoucí účinky. U 12 očkovaných a 15 placebových dětí se objevila intususcepce během jednoho roku po podání první dávky včetně 6 očkovanců 5 dětí s placebem během 42 dní po jakékoli dávce (relativní risk: 1,6; 95% CI 0,4-6,4).
Očkování snížilo počet dní hospitalizace a návštěv na pohotovosti zapříčiněné G1-G4 rotavirovou enteritidou vzniklou 14 dní či později po podání 3. dávky o 94,5% (95% CI 91,2-96,6).
V substudii účinnost vůči jakékoli G1-G4 rotavirové gastroenteritidě přes první plnou rotavirovou sezónu po očkování byla 74% (95% CI, 66,8-79,9%); účinnost proti těžké gastroenteritidě byla 98% (95% CI, 88,3-100%).
Očkování snížilo počet klinických návštěv pro G1-G4 rotavirové gastroenteritidě o 86% (95%, 73,9-92,5).
ZÁVĚR: Tato vakcína je účinná při prevenci rotavirvých gastroenteritid, snižuje těžká onemocnění a riziko pro zdravotníky. Riziko intususcepce bylo podobné u očkovaných jako u neočkovaných osob.
BACKGROUND: Rotavirus is a leading cause of childhood gastroenteritis and death worldwide.
METHODS: We studied healthy infants approximately 6 to 12 weeks old who were randomly assigned to receive three oral doses of live pentavalent human-bovine (WC3 strain) reassortant rotavirus vaccine containing human serotypes G1, G2, G3, G4, and P[8] or placebo at 4-to-10-week intervals in a blinded fashion.
Active surveillance was used to identify subjects with serious adverse and other events.
RESULTS: The 34,035 infants in the vaccine group and 34,003 in the placebo group were monitored for serious adverse events. Intussusception occurred in 12 vaccine recipients and 15 placebo recipients within one year after the first dose including six vaccine recipients and five placebo recipients within 42 days after any dose (relative risk, 1.6; 95 percent confidence interval, 0.4 to 6.4).
The vaccine reduced hospitalizations and emergency department visits related to G1-G4 rotavirus gastroenteritis occurring 14 or more days after the third dose by 94.5 percent (95 percent confidence interval, 91.2 to 96.6 percent).
In a nested substudy, efficacy against any G1-G4 rotavirus gastroenteritis through the first full rotavirus season after vaccination was 74.0 percent (95 percent confidence interval, 66.8 to 79.9 percent); efficacy against severe gastroenteritis was 98.0 percent (95 percent confidence interval, 88.3 to 100 percent).
The vaccine reduced clinic visits for G1-G4 rotavirus gastroenteritis by 86.0 percent (95 percent confidence interval, 73.9 to 92.5 percent).
CONCLUSIONS: This vaccine was efficacious in preventing rotavirus gastroenteritis, decreasing severe disease and health care contacts. The risk of intussusception was similar in vaccine and placebo recipients.
Bezpečnost a účinnost atenuované vakcíny proti těžkým rotavirovým gastroenteritidám
Safety and efficacy of an attenuated vaccine against severe rotavirus gastroenteritis.
N Engl J Med. 2006 Jan 5;354(1):11-22
Autoři: Ruiz-Palacios GM, Pérez-Schael I, Velázquez FR, Abate H, Breuer T, Clemens SC, Cheuvart B, Espinoza F, Gillard P, Innis BL, Cervantes Y, Linhares AC, López P, Macías-Parra M, Ortega-Barría E, Richardson V, Rivera-Medina DM, Rivera L, Salinas B, Pavía-Ruz N, Salmerón J, Rüttimann R, Tinoco JC, Rubio P, Nunez E, Guerrero ML, Yarzábal JP, Damaso S, Tornieporth N, Sáez-Llorens X, Vergara RF, Vesikari T, Bouckenooghe A, Clemens R, De Vos B, O'Ryan M,
Do klinických studií bylo zařazeno více než 63.000 zdravých dětí z 11 latinskoamerických států a Finska, kterým byly podány dvě perorální dávky buď HRV vakcíny (31.673 dětí) nebo placeba (31.52 dětí) v přibližně ve věku 2 nebo 4 měsíců. Aktivně sledovaly epizody těžkých gastroenteritid a pro ohodnocení závažnosti onemocnění byla použita 20-ti bodová stupnice Vesikari.
V poskupině 20.169 (10.159 očkovanců a 10.010 dětí v placebové skupině) účinnost vakcíny vůči těžkým rotavirovým gastroenteritidám a vůči rotavirovým nákazám, vyžadující si hospitalizaci, dosahovala 85% (P<0,001 vzhledem k placebu) a účinnost byla 100% vůči vážnějším rotavirovým gastroenteritídám.
Očkování snížilo hospitalizaci z důvodu diarei jakéhokoli původu o 42% (95% interval spolehlivosti 29% - 53%; P <0,001). Jednoznaznačná intususcepce se objevila u 6 očkovanců a 7 dětí placebové skupiny během 31 dní po podání každé dávky (rozdíl rizika -0,23 na 10.000 dětí 95%CI, -2,91 až 2,18; P=0,78).
Dvě perorálně podávané dávky živé atenuované G1P(8) HRV vakcíny byly vysoce účinné při ochraně vůči těžkým rotavirový gastroenteritidám a významně snižují incidenci těžkých gastroeneteritid jakékoli příčiny. Navíc nevyvolávají zvýšené riziko intususcepce.
BACKGROUND: The safety and efficacy of an attenuated G1P[8] human rotavirus (HRV) vaccine were tested in a randomized, double-blind, phase 3 trial. METHODS: We studied 63,225 healthy infants from 11 Latin American countries and Finland who received two oral doses of either the HRV vaccine (31,673 infants) or placebo (31,552 infants) at approximately two months and four months of age. Severe gastroenteritis episodes were identified by active surveillance. The severity of disease was graded with the use of the 20-point Vesikari scale. Vaccine efficacy was evaluated in a subgroup of 20,169 infants (10,159 vaccinees and 10,010 placebo recipients). RESULTS: The efficacy of the vaccine against severe rotavirus gastroenteritis and against rotavirus-associated hospitalization was 85 percent (P<0.001 for the comparison with placebo) and reached 100 percent against more severe rotavirus gastroenteritis. Hospitalization for diarrhea of any cause was reduced by 42 percent (95 percent confidence interval, 29 to 53 percent; P<0.001). During the 31-day window after each dose, six vaccine recipients and seven placebo recipients had definite intussusception (difference in risk, -0.32 per 10,000 infants; 95 percent confidence interval, -2.91 to 2.18; P=0.78). CONCLUSIONS: Two oral doses of the live attenuated G1P[8] HRV vaccine were highly efficacious in protecting infants against severe rotavirus gastroenteritis, significantly reduced the rate of severe gastroenteritis from any cause, and were not associated with an increased risk of intussusception.
Lokální reakce přiřazené k Th2 po očkování acelulární vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli u dětí ve věku od 4 do 6 let
Th2-associated local reactions to the acellular diphtheria-tetanus-pertussis vaccine in 4- to 6-year-old children.
Infect Immun. 2005 Dec;73(12):8130-5
Autoři: Rowe J, Yerkovich ST, Richmond P, Suriyaarachchi D, Fisher E, Feddema L, Loh R, Sly PD, Holt PG
Acelulární vakcíny proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (s acelulární vakcinační složkou proti dávivému kašli) (DTaP) jsou postupně zaváděny do očkovacích kalendářů po celém světě s cílem snížit Th1 reaktogenitu spojenou s celobuněčnou vakcinační složkou proti dávivému kašli (DTwP). DTaP vakcína zvýšila bezpečnost u dětí, avšak je jen málo informací týkající se charakteru této vakcíny ohledně vyvolané imunologické paměti u starších dětí a jak to může ovlivnit reaktogenitu DTaP boosterujících dávek. Do studie, hodnotící polyklonální a vakcinační antigen specifické humorální a celobuněčné imunitní odpovědi, jsme zařadili 4 až 6-ti leté děti původně očkované s DTaP (n=30) nebo DTwP (n= 16), abychom vzájemně porovnali tyto parametry, a to zejména indukci cytokínů a výskyt lokálních nežádoucích účinků v místě vpichu. Velké lokální reakce (>=50 mm v průměru) 24-72 hodin po očkování s booster vakcínou DTaP se objevily u 43% původně očkovaných DTaP narozdíl od 6% u původně očkovaných s DTwP. Tyto reakce byly spojeny s prudkou paměťovou odpovědí polarizovanou Th2 vyvolanou vakcinačním antigenem doloženou interleukinem 5 (IL-5), IL-6 a IL-13 a zvýšenými tetanickými specifickými IgE, které se zpravidla objevují u dětí, které jsou "vysokými Th2 respondery". Naše zjištění naznačuje, že očkování s DTaP vakcínou během dětství zvyšuje stabilní, posilovatelnou Th2-polarizovanou imunitu vůči vakcinačním antigenům, které u významné podskupiny dětí jsou důsledkem lokálních reakcí v místě vpichu.
Acellular vaccines against diphtheria-tetanus-pertussis (acellular pertussis) (DTaP) are being progressively introduced into vaccination programs worldwide, with the aim of reducing T-helper 1 (Th1)-associated reactogenicity associated with the cellular diphtheria-tetanus-pertussis (whole-cell pertussis) (DTwP) vaccine. The DTaP vaccine has an improved safety profile in infants, but little information is available concerning the nature of the ensuing immunological memory in older children and how this may affect the reactogenicity of DTaP booster doses. We have addressed this question in the present study by assessing polyclonal and vaccine antigen-specific humoral and cellular immune responses to boosting with DTaP in 4- to 6-year-old children primed during infancy with DTaP (n = 30) or DTwP (n = 16) and by correlating these parameters, in particular cytokine responses, with expression of local side effects at the injection site. Large local reactions (> or =50-mm diameter) 24 to 72 h after receiving the DTaP booster occurred in 43% of exclusively DTaP-primed children, in contrast to 6% of children primed with DTwP. These reactions were associated with vigorous T helper 2 (Th2)-polarized memory responses to vaccine antigen exemplified by interleukin 5 (IL-5), IL-6, and IL-13 production and log-scale boosting of tetanus-specific immunoglobulin E and occurred most frequently among children who are intrinsically "high Th2 responders" as detected by in vitro responsiveness to polyclonal mitogen. Our findings suggest that priming during infancy with DTaP promotes stable, boostable Th2-polarized immunity against vaccine antigens, which in a significant subset of children is subsequently associated with local reactions at the booster site. The time course of these reactions suggests that the underlying mechanism involves reactivation of Th2-polarized cellular immune memory.
Přetrvávání protekce s RTS, S/AS02A malarickou vakcínou v prevenci onemocnění způsobených Plasmodium falciparum u mozambických dětí: jednoduše zaslepená prodloužená randomizovaná a kontrolovaná studie
Duration of protection with RTS,S/AS02A malaria vaccine in prevention of Plasmodium falciparum disease in Mozambican children: single-blind extended follow-up of a randomised controlled trial.
Lancet. 2005 Dec 10;366(9502):2012-8
Autoři: Alonso PL, Sacarlal J, Aponte JJ, Leach A, Macete E, Aide P, Sigauque B, Milman J, Mandomando I, Bassat Q, Guinovart C, Espasa M, Corachan S, Lievens M, Navia MM, Dubois MC, Menendez C, Dubovsky F, Cohen J, Thompson R, Ballou WR
PRINCIP: RTS, S/AS02A je pre-erytrocytární malarickou vakcínou, která poskytuje částečnou protekci vůči malárii u dospělých osob jak bez malarických protilátek tak s malarickými protilátkami. Předešlá studie ukázala, že tato vakcína snižuje riziko klinické malárie a prodlužuje období další infekce, snižuje epizody těžké malárie u afrických dětí starších 6 měsíců. Zbývá zodpovědět důležitou otázku perzistence ochrany vůči klinické manifestaci tohoto onemocnění u dětí.
METODY: Provedli jsme randomizovanou kontrolovanou studii 3. fáze s RTS, S/AS02A malarickou vakcínou, která se podávala v čase 0, 1 a 2 měsíce celkem 2022 mozambickým dětem ve věku 1-4 let. Předtím jsme stanovili účinnost vakcíny (VE) vůči klinické malárii ve dvojitě zaslepené fázi, která trvala celkem 2,5-8,5 měsíců. Nyní tato jednoduše zaslepená studie zahrnuje až 21 měsíců sledování (8,5-21 měsíců). Primárním cílem bylo zjistit čas, kdy se vyskytly první klinické příznaky malárie způsobené Plasmodium falciparum (axilární teplota 37,5°C a asexuální parazitémie >2500/µl). Rovněž jsme určovali účinnost vakcíny pro další případy těžké malárie.
ZJIŠTĚNÍ: Během jednoduše zaslepené studie byla účinnost vakcíny 28,9% (95% CI 8,4-44,8; p=0,008) v období 8,5-21 měsíců). V 21. měsíci prevalence infekce P.falciparum byla o 29% nižší u osob ve skupině RTS,S/AS02A než u kontrolní skupiny (p=0,017). Vzhledme k celkové době prováděné studie, byla účinnost vakcíny (v období 2,5-21 měsíců) 35,3% (95% CI 21,6-46,6; p<0,0001) a tatáž účinnost vakcíny pro těžké případy malárie dokonce 48,6% (95% CI 12,3-71, p=0,02).
INTERPRETACE: Tyto výsledky ukazují, že RTS,S/AS02A poskytuje částečnou ochranu u afrických dětí ve věku 1-4 let, žijících ve venkovských endemickcýhc oblastech, vůči klinické malárii vyvolané P.falciparum po dobu minimálně 18 měsíců a navíc potvrdily možnost použití této vakcíny jako důvěryhodného jástroje pro ochranu věřejného zdraví.
BACKGROUND: RTS,S/AS02A is a pre-erythrocytic stage malaria vaccine that provides partial protection against infection in malaria-naive adult volunteers and hyperimmune adults. A previous report showed that this vaccine reduced risk of clinical malaria, delayed time to new infection, and reduced episodes of severe malaria over 6 months in African children. An important remaining issue is the durability of protection against clinical disease in these children. METHODS: We did a randomised, controlled, phase IIb trial of RTS,S/AS02A given at 0, 1, and 2 months in 2022 Mozambican children aged 1-4 years. We previously determined vaccine efficacy (VE) against clinical malaria in a double-blind phase that included study months 2.5-8.5 (VE(2.5-8.5)). We now report VE in a single-blind phase up to month 21 (VE(8.5-21)). The primary endpoint was time to first or only clinical episode of Plasmodium falciparum malaria (axillary temperature 37.5 degrees C and P falciparum asexual parasitaemia >2500 per microL) detected through a passive case detection system. We also determined VE for other case definitions and for episodes of severe malaria. This study is registered with the ClinicalTrials.gov identifier NCT00197041. FINDINGS: During the single-blind phase, VE(8.5-21) was 28.9% (95% CI 8.4-44.8; p=0.008). At month 21, prevalence of P falciparum infection was 29% lower in the RTS,S/AS02A group than in the control (p=0.017). Considering the entire study period, VE(2.5-21) was 35.3% (95% CI 21.6-46.6; p<0.0001) and VE(2.5-21) for severe malaria was 48.6% (95% CI 12.3-71.0; p=0.02). INTERPRETATION: These results show that RTS,S/AS02A confers partial protection in African children aged 1-4 years living in rural endemic areas against a range of clinical disease caused by P falciparum for at least 18 months, and confirm the potential of malaria vaccines to become credible control tools for public-health use.