Publikace květen a červen 2011

UV-indukovaná imunosuprese a účinnost očkování
UV-induced immunosuppression and the efficacy of vaccination.

Photochem Photobiol Sci. 2011 Jun 28;
Authors: Norval M, Woods GM

Expozice ultrafialového záření (UVR) potlačuje imunitu komplexním způsobem, iniciovaná chromofory umístěnými v kůži a ukončující generováním specifických podskupin T a B regulačních buněk. Primární a paměťová (posilující) imunitní odpověď na široké spektrum antigenů, včetně mikroorganizmů, může být redukována UVR což by mohlo vést k podobné redukci účinnosti očkování. Limitovaný počet zvířecích modelů očkování ukazuje, že k tomu může docházet. Situace u lidí nebyla dosud řádně hodnocená, ale jsou náznaky z řady zdrojů, že UVR působí proti imunitní odpovědi na několik vakcín. Tyto studie jsou zde uvedeny a důsledky podávání vakcín diskutovány. Jelikož očkování reprezentuje hlavní nástroj veřejného zdraví na celém světě pro kontrolu nad zvyšujícím se počtem běžných infekcí, je tedy důležité maximalizovat jeho účinnost; proto další hodnocení UVR v kontextu očkování je nutné a ospraveditelné.

Exposure to ultraviolet radiation (UVR) suppresses immunity by complex pathways, initiated by chromophores located in the skin and ending with the generation of specific subsets of T and B regulatory cells. The primary and memory (recall) immune response to a wide variety of antigens, including microorganisms, can be reduced by UVR, leading to the possibility that the efficacy of vaccination could be similarly reduced. A limited number of animal models of vaccination demonstrate that this may indeed be the case. The situation in human subjects has not been rigorously assessed but there are indications from a variety of sources that UVR adversely affects the immune responses to several vaccines. These studies are reviewed and the implications for vaccine administration discussed. As vaccination represents a major public health measure world-wide for the control of an increasing number of common infections, it is important to maximise its efficacy; therefore further evaluation of UVR in the context of vaccination is required and warranted.

Imunogenita konjugované meningokokové C vakcíny u pediatrických pacientů po orgánové transplantaci
Immunogenicity of conjugate Meningococcus C vaccine in pediatric solid organ transplant recipients

Source: Vaccine, In Press, Uncorrected Proof, Available online 28 June 2011
Manuela, Zlamy , Johannes, Elias , Ulrich, Vogel , Matthias, Frosch , Verena, Jeller

Tato studie byla zaměřena na zhodnocení imunogenity jedné dávky konjugované meningokokové C vakcíny (MenC) analýzou sérových baktericidních titrů protilátek (SBA) u 10 pediatrických pacientů po transplantaci orgánu (SOT). Čtyři pacienti měli opožděnou imunitní odpověď o 1 měsíc, ale všichni vykazovali zvýšení SBA titrů po očkování. Významné snížení SBA titrů se objevilo o 6 měsíců později. I tak všichni pacienti si uchovali protektivní titry SBA (>=8), i když jim rychle ubývaly. U pacientů s významně sníženým titrem lze diskutovat podání booster dávky na základě časem sníženého titru.

The present study was aimed to evaluate the immunogenicity of a single dose of conjugate Meningococcus C (Men C) vaccine by analyzing the serum bactericidal antibody (SBA) titers in 10 pediatric solid organ transplant (SOT) patients. Four patients showed a delayed immune response after 1 month, but all patients demonstrated an increase of SBA titers after vaccination. A significant decrease of SBA titers was seen after 6 months. However, all patients maintained protective SBA titers (?1:8) despite rapidly waning titers. For patients with significantly decreasing titers, a booster dose may be discussed with close monitoring of SBA titers over time.

Hodnocení vztahu mezi antigenitou a imunogenitou lidských antirabických vakcín jsou-li podávány intradermálně: výsledky a meta-analýza
Assessing the relationship between antigenicity and immunogenicity of human rabies vaccines when administered by intradermal route: results of a metaanalysis.

Hum Vaccin. 2010 Jul;6(7):562-5
Authors: Sudarshan MK, Gangaboraiah B, Ravish HS, Narayana DH

Metadata 10 publikovaných studií a 3 závěrečných zpráv klinických studií s vakcínami zahrnující celkem 19 vakcinačních kohort ze 4 zemí, provedených v období 23 let (1986-2009) byly použity pro meta-analýzu. Studované vakcíny byly vakcína pomnožená na buněčné kultuře z kuřecích embryích (Rabipur, Indie a Německo), na Vero buňkách (Verorab, Francie; Indirab, Indie) a lidských diploidních buňkách (MIRV, Francie). Účinná složka vakcíny se měnila od 0,55 IU do 2,32 IU na 1 intradermální dávku 0,1 ml. Vakcíny byly podány 1.011 subjektům v 19 kohortách za použití 5 odlišných ID schémat. Imunogenita byla měřena zkouškou antirabických virus neutralizačních protilátek (RVNA) za použití rychlého fluorescenčního inhibičního testu (RFFIT) (15 kohort) a myšího neutralizačního testu (MNT) (4 kohorty). Statistická analýza dat byla provedena Karl Pearsonovým korelačním koeficientem ke zjištění vztahu mezi antigenitou a imunogenitou. Bylo zjištěno, že není žádný významný lineární vztah mezi antigenitou a imunogenitou antirabických vakcín, podávají-li se intradermálně (P>0,230 a P>0,568).

The metadata of 10 published studies and 3 vaccine trial reports comprising of 19 vaccine cohorts from four countries conducted over a period of 23 years (1986 - 2009) was used for metaanalysis. The vaccines studied were purified chick embryo cell vaccine (Rabipur, India & Germany), purified vero cell rabies vaccine (Verorab, France; Indirab, India) & human diploid cell vaccine (MIRV, France).The potency of these vaccines varied from 0.55 IU to 2.32 IU per intradermal dose of 0.1 ml per site. The vaccines were administered to 1,011 subjects comprising of 19 cohorts and using five different ID regimens. The immunogenicity was measured by assays of rabies virus neutralizing antibody (RVNA) titres using rapid fluorescent focus inhibition test (RFFIT) [15 cohorts] and mouse neutralization test (MNT) [4 cohorts]. The statistical analysis of the data was done by Karl Pearson's correlation coefficient to measure the relationship between antigenicity and immunogenicity. It was revealed that, there was no significant linear relationship between antigenicity and immunogenicity of rabies vaccines when administered by intradermal route. (p> 0.230 and p>0.568).

Očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u vysoce rizikových dětí po narození: Bez důkazu neonatální T-buněčné tolerance
Pneumococcal conjugate vaccination at birth in a high-risk setting: No evidence for neonatal T-cell tolerance.

Vaccine. 2011 Jun 3;
Authors: van den Biggelaar AH, Pomat W, Bosco A, Phuanukoonnon S, Devitt CJ, Nadal-Sims MA, Siba PM, Richmond PC, Lehmann D, Holt PG

Vzhledem k riziku indukce imunitní odchylky v souvislosti s neonatální tolerancí, jak bylo popsáno u myší, bylo obecně přijaté omezení neonatálního očkování. Cílem této studie bylo ukázat imunologickou dostupnost neonatálního očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou (PCV), které by mohlo potenciálně chránit vysoce rizikové děti v chudých zemích vůči závažným pneumokokovým onemocněním a jeho mortalitou v časném kritickém období života. Děti z Papua Nová Guinea byly randomizovány do skupiny očkované 7valentní vakcínou (7vPCV) po narození, a ve věku 1 a 2 měsíců (neonatální skupina, n=104) a skupiny očkované ve věku 1, 2 a 3 měsíců (dětská skupina, n=105) nebo neočkované skupiny (kontrolní skupina, n=109). Analýza vakcinační odpovědi ve věku 3 a 9 měsíců ukázala perzistentně vysokou odpověď T buněk typu -1 (IFN-gama) a typu -2 (IL-5 a IL-13) vůči proteinovému nosiči CRM197 a IgG protilátkové titry vůči 7vPCV sérotypům u dětí očkovaných vakcínou 7vPCV podle obou schémat vzhledem k neočkovaným dětem. V kompletní imunofenotypické analýze ve věku 9 měsíců se neobjevily žádné kvalitativní a kvantitativní rozdíly v odpovědích vakcinačně specifických paměťových T buněk mezi neonatálním a dětským očkováním. Hospitalizační stav se v prvním měsíci života nelišil mezi dětmi očkovanými a neočkovanými PCV po narození. Toto zjištění ukazuje, že neonatální očkování 7vPCV je bezpečné a bez asociace s imunologickou tolerancí. Neonatální imunizační schéma by mohlo být proto považované za vhodné ve vysoce rizikových oblastech, kde by mohlo vést k lepší proočkovanosti a časnější ochraně vůči pneumokokovým onemocněním a úmrtím.

Concerns about the risk of inducing immune deviation-associated "neonatal tolerance" as described in mice have restricted the widespread adoption of neonatal vaccination. The aim of this study was to demonstrate the immunological feasibility of neonatal pneumococcal conjugate vaccination (PCV) which could potentially protect high-risk infants in resource poor countries against severe pneumococcal disease and mortality in the early critical period of life. Papua New Guinean infants were randomized to be vaccinated with the 7-valent PCV (7vPCV) at birth, 1 and 2 months (neonatal group, n=104) or at 1, 2 and 3 months of age (infant group, n=105), or to not receive 7vPCV at all (control group, n=109). Analysis of vaccine responses at 3 and 9 months of age demonstrated persistently higher type-1 (IFN-?) and type-2 (IL-5 and IL-13) T-cell responses to the protein carrier CRM(197) and IgG antibody titres to 7vPCV serotypes in children vaccinated with 7vPCV according to either schedule as compared to unvaccinated children. In a comprehensive immuno-phenotypic analysis at 9 months of age, no differences in the quantity or quality of vaccine-specific T cell memory responses were found between neonatal vaccinations versus children given their first PCV dose at one month. Hospitalization rates in the first month of life did not differ between children vaccinated with PCV at birth or not. These findings demonstrate that neonatal 7vPCV vaccination is safe and not associated with immunological tolerance. Neonatal immunisation schedules should therefore be considered in high-risk areas where this may result in improved vaccine coverage and the earliest possible protection against pneumococcal disease and death.

Imunizace pátou dávkou redukované vakcíny dTap-IPV podanou náctiletým indukuje vysoké hladiny perkusových protilátek s významně zvýšenou opsonofagocytární aktivitou
Immunization with a fifth dose of reduced dTap-IPV to teenagers induces high levels of pertussis antibodies with a significant increase in opsonophagocytic activity.

Clin Vaccine Immunol. 2011 Jun 15;
Authors: Aase A, Herstad TK, Merino S, Bolstad M, Sandbu S, Bakke H, Aaberge IS

Ubývání vakcínou indukované imunity vůči Bordetella pertusis se pozoruje u dospívajících a dospělých. Vysoká incidence dávivého kašle byla zaznamenána u této populace, která vytváří rezervoár B.pertussis. Pátá dávka redukovaného množství antigenů proti záškrtu-tetanu-dávivému kašli (acelulární) a inaktivované poliovakcíny byla podávána jako booster dávka zdravým náctiletým. Protilátková aktivita vůči B.pertussis antigenům se měřila před a 4 týdny po podání booster dávky různými metodami: ELISA IgG a IgA vůči pertusovému toxinu (PT) a filamentóznímu hemaglutininu (FHA), IgG vůči pertaktinu (PRN), opsonofagocytární aktivita (OPA) a IgG-vazba na živou B.pertussis. Bylo pozorováno významné zvýšení IgG aktivity vůči PT, FHA a PRN po booster imunizaci (P<0,001). Séra před podáním boosteru vykazovala geometrický průměr OPA titrů 65,1 a IgG vazné na živou bakterii o geometrickém průměru koncentrací 164,9 AU/ml. Po páté dávce se OPA zvýšily na titr 360,4 a IgG koncentrace vůči živé bakterii na 833,4 AU/ml (P<0,001 pro oba titry). Korelační analýza mezi různými metodami naznačuje, že protilátky vůči FHA a PRN přispívají zejména OPA a IgG vazným protilátkám.

Waning vaccine-induced immunity against Bordetella pertussis is observed among adolescents and adults. A high incidence of pertussis has been reported in this population which serves as a reservoir for B. pertussis. A fifth dose of reduced antigen of diphtheria-tetanus-acellular-pertussis and inactivated polio vaccine was given as a booster dose to healthy teenagers. The antibody activity against B. pertussis antigens was measured prior to and four to eight weeks after the booster by different assays: enzyme-linked immunosorbent-assays (ELISAs) of IgG and IgA against pertussis toxin (PT) and filamentous hemagglutinin (FHA), IgG against pertactin (PRN), opsonophagocytic activity (OPA) and IgG-binding to live B. pertussis. There was a significant increase in the IgG activity against PT, FHA and PRN following the booster immunization (P < 0.001). The pre-booster sera showed a geometric mean OPA titer of 65.1 and IgG-binding to live bacteria at a geometric mean concentration of 164.9 AU/ml. Following the fifth dose the OPA had increased to a titer of 360.4, and the IgG concentration against live bacteria to 833.4 AU/ml (P < 0.001 for both). The correlation analyses between the different assays suggest that antibodies against FHA and PRN contribute most to the OPA and IgG-binding.

Perzistence sérových baktericidních protilátek jeden rok po podání booster dávky jak glykokonjugované tak prosté polysacharidové vakcíny proti meningokokovým nákazám séroskupiny C podané dospívajícím dříve očkovaným glykokonjugovanou vakcínou
Persistence of Serum Bactericidal Antibody One Year After a Booster Dose of Either a Glycoconjugate or a Plain Polysaccharide Vaccine Against Serogroup C Neisseria meningitidis Given to Adolescents Previously Immunized With a Glycoconjugate Vaccine.

Pediatr Infect Dis J. 2011 Jun 13;
Authors: de Whalley PC, Snape MD, Kelly DF, Banner C, Lewis S, Diggle L, John TM, Yu LM, Omar O, Borkowski A, Pollard AJ

Princip: Baktericidní protilátky indukované imunizací dětí vakcínou proti meningokokovým nákazám séroskupiny C (MenC) rychle ubývá během dětství. Dospívající jsou částečně ohroženi meningokokovým onemocněním, a proto by pro ně byla booster dávka prospěšná. Přetrvávání sérologické odpovědi na takový booster u dospívajících je neznámé. Metody: Z předešlé studie bylo anglickým školním dětem, které byly ve věku 9 až 12 let očkovány jednou dávkou monovalentní MenC glykokonjugované vakcíny v letech 1999-2000, podána buď prostá polysacharidová vakcína (MenC-PS skupina, n=150) nebo glykoproteinová vakcína (MenC-CRM skupina, n=95) ve věku 13 až 15 let. V této studii dosledování byly hodnoceny titry sérových baktericidních protilátek a koncentrace specifického imunoglobulinu G (IgG) o 1 rok později. Výsledky byly srovnány s kontrolní skupinou bez boosteru v obdobném věku (kontrolní skupina, n=298). Výsledky: Shoda se studijním protokolem byla dosažena u 146 ze skupiny MenC-PS, 92 ze skupiny Men-CRM a 293 z kontrolní skupiny. Srovnáním s kontrolní skupinou měly obě skupiny MenC-PS a MenC-CRM významně vyšší (P<0.0001) geometrický průměr titrů sérových baktericidních protilátek 1 rok po podání booster dávky (geometrický průměr titrů v MenC-PS skupině byl 3388 - 95% limit spolehlivosti 2460-4665; v MenC-CRM skupině byl 4417 - 95%Cl: 2951-6609); v kontrolní skupině byl 316 - 95%Cl: 252-396). Koncentrace specifických IgG rovněž vzrostla a zůstala zvýšená 1 rok po podání boosteru. Závěr: Booster dávka vakcíny MenC podaná dospívajícím vytvořila významné zvýšení baktericidních protilátek, které přetrvávaly zvýšené o 1 rok později. Zavedení booster dávky MenC vakcíny u dospívajících by mohlo poskytnout rozšířenou dlouhodobou kontrolu populace před tímto onemocněním.

BACKGROUND:: Bactericidal antibody induced by immunization of infants with serogroup C Neisseria meningitidis (MenC) vaccines wanes rapidly during childhood. Adolescents are at particular risk from meningococcal disease, therefore they might benefit from a booster dose of vaccine. The duration of serologic response to such a booster in adolescents is unknown. METHODS:: In a previous study, English schoolchildren, aged 9 to 12 years, who had received a monovalent MenC glycoconjugate vaccine in 1999-2000, were given either a plain polysaccharide vaccine (MenC-PS group, n = 150) or a glycoconjugate vaccine (MenC-CRM group, n = 95) at 13 to 15 years of age. In this follow-up study, serum bactericidal antibody titers and specific immunoglobulin G (IgG) concentrations were assessed 1 year later. Results were compared with unboosted controls of similar age (control group, n = 298). RESULTS:: Compliance with study protocol was achieved for 146 of the MenC-PS group, 92 of the MenC-CRM group, and 293 of the control group. Compared with the control group, both the MenC-PS and MenC-CRM groups had a significantly higher (P < 0.0001) geometric mean serum bactericidal antibody titers 1 year after the booster dose (geometric mean titers for MenC-PS group 3388 [95% confidence interval {CI}: 2460-4665]; MenC-CRM group 4417 [95% CI: 2951-6609]; control group 316 [95% CI: 252-396]). Specific IgG concentration also rose and remained elevated 1 year after the booster. CONCLUSIONS:: A booster dose of MenC vaccine given to adolescents produced a marked rise in bactericidal antibody, which remained elevated 1 year later. Introduction of an adolescent booster of MenC vaccine might provide enhanced long-term population control of the disease.