Publikace červenec a srpen 2006

Aplikace živé varicelové vakcíny HIV pozitivním dětem s aktuální depresí nebo v minulosti s depresí CD4+ T buněk
Administration of live varicella vaccine to HIV-infected children with current or past significant depression of CD4(+) T cells.

J Infect Dis. 2006 Jul 15;194(2):247-55
Authors: Levin MJ, Gershon AA, Weinberg A, Song LY, Fentin T, Nowak B,

Princip: Plané neštovice mohou vyvolat vážné onemocnění u HIV nakažených dětí. Registrovaná živá atenuovaná varicelová vakcína je bezpečná a imunogenní u HIV pozitivních dětí s minimálními symptomy a dostatečným počtem CD4+ T-buněk (Centers for Disease Control and Prevention immunologic category 1).
Metoda: Pro studii bezpečnosti a imunogenity této vakcíny u HIV pozitivních dětí bez známek VZV s mírnými symptomy a/nebo s výrazným snížením CD4+ T-buněk v současnosti nebo v minulosti byly takovým dětem (ve věku 1-8 roků) podávány 2 dávky vakcíny v intervalu 3 měsíců. Děti byly sledovány ve strukturovaném uspořádání na výskyt nežádoucích účinků. Krev byla zkoušena na VZV protilátky a na přítomnosti buněčné imunity specifické vůči VZV (CMI) před zahájením studie, 8 týdnů po podání každé dávky a ročně po dobu 3 let. Subjekty, které neměly průkaznou imunitu po 1 roce po očkování , byly dodatečně očkovány ještě 3. dávkou a opětovně retestovány.
Výsledky: Vakcína byla dobře tolerována; nebyl pozorován žádný závažný nežádoucí účinek v souvislosti s podáním vakcíny. Bez ohledu na imunologickou kategorii, minimálně 79% HIV pozitivních dětí očkovaných vakcínou si vytvořilo VZV specifické protilátky a/nebo CMI 2 měsíce po podání 2. dávky a 83% si získanou imunitu uchovalo ještě po 1 roce očkování.
Závěr: Pro HIV pozitivní děti s % počtem CD4+ T-buněk > nebo = 15% a celkovým počtem CD4+ T buněk > nebo = 200 buněk/ml je očkování varicelovou vakcínou přínosné.

BACKGROUND: Varicella can be a severe illness in human immunodeficiency virus (HIV)-infected children. The licensed, live attenuated varicella vaccine is safe and immunogenic in HIV-infected children with minimal symptoms and good preservation of CD4(+) T cells (Centers for Disease Control and Prevention immunologic category 1). METHODS: To study the safety and immunogenicity of this vaccine in varicella-zoster virus (VZV)-naive, HIV-infected children with moderate symptoms and/or more pronounced past or current decreases in CD4(+) T cell counts, such children (age, 1-8 years) received 2 doses of vaccine 3 months apart. The children were observed in a structured fashion for adverse events. Blood was tested for VZV antibody and VZV-specific cell-mediated immunity (CMI) at baseline, 8 weeks after each dose, and annually for 3 years. Subjects who had no evidence of immunity 1 year after vaccination received a third dose and were retested. RESULTS: The vaccine was well tolerated; there were no vaccine-related, serious adverse events. Regardless of immunologic category, at least 79% of HIV-infected vaccine recipients developed VZV-specific antibody and/or CMI 2 months after 2 doses of vaccine, and 83% were responders 1 year after vaccination. CONCLUSIONS: HIV-infected children with a CD4(+) T cell percentage of > or =15% and a CD4(+) T cell count of > or =200 cells/ microL are likely to benefit from receiving varicella vaccine.

Bezpečnost a imunogenita modifikované vakcíny proti klíšťové encefalitidě FSME-IMMUN : výsledky dvou velkých klinických studií fáze 3.
Safety and immunogenicity of the modified adult tick-borne encephalitis vaccine FSME-IMMUN: results of two large phase 3 clinical studies.

Vaccine. 2006 Jun 12;24(24):5256-63
Authors: Loew-Baselli A, Konior R, Pavlova BG, Fritsch S, Poellabauer E, Maritsch F, Harmacek P, Krammer M, Barrett PN, Ehrlich HJ,

Prospektivní, randomizovaná, multicentrická, jednoduše zaslepená klinická studie fáze 3 byla provedena za účelem zhodnocení bezpečnosti očkovacího schématu spočívajícího na dvou očkování (v intervalu 21-35 dní) s vakcínou proti klíšťové encefalitidě (TBE) FSME-IMMUN adult (5 po sobě jdoucích šarží) ve srovnání s jinou registrovanou vakcínou (Encepur), s polygelinem (dvě šarže) u zdravých dobrovolníků (n=3966) ve věku 16-65 let. Bezpečnost třetí dávky očkování s vakcínou FSME-IMMUN (6 měsíců po podání první dávky) byla zkoumána v dodatečném sledování na stejném vzorku zařazených subjektů (n=3705) a titry TBE protilátek byly analyzovány před a po očkování v podskupině dobrovolníků (n=564). Po podání první dávky byla horečka (> nebo = 38°C) pozorována u 0,8% osob očkovaných FSME-IMMUN adults a u 5,6% ve srovnávací skupině; horečka byla převážně mírná. Výskyt horečky po podání druhé dávky byl 0,6% a 0,5% v obou studijních skupinách. Lokální a systémové reakce po podání prví dávky se objevilo s nižší četností u osob očkovaných FSME-IMMUN adults než u osob srovnávací skupiny. Z analýzy tolerability po podání třetí dávky vakcíny FSME-IMMUN adults vyplynuly podobné výsledky v obou studijních skupinách dobrovolníků. Výsledky imunogenity vykazují podobné sérokonverze (jak z ELISA tak s neutralizačního testu) před a po podání třetí dávky v obou skupinách, tj. jak očkované FSME-IMMUN tak očkované srovnávací vakcínou. Výsledky ukazují, že 1) FSME-IMMUN adults je bezpečná a vysoce imunogenní, 2) všech pět vyrobených šarží FSME-IMMUN adults bylo konzistentních s ohledem na nízký výskyt nežádoucích účinků, 3) FSME-IMMUN adults vyvolává významně méně nežádoucích reakcí ve srovnání se srovnávací vakcínou po podání první dávky a 4) po podání dvou dávek srovnávací vakcíny lze úspěšně provést podání třetí dávku s vakcínou FSME-IMMUN adults.

A prospective, randomised, multicentre, single-blind phase 3 study was performed to assess the safety of a vaccination schedule consisting of two vaccinations (21-35 days apart) with the tick-borne encephalitis (TBE) vaccine FSME-IMMUN "adults" (five consecutive lots) in comparison to another licensed TBE vaccine (Encepur), with polygeline) (two lots) in healthy volunteers (n=3966) aged 16-65 years. The safety of the third vaccination with FSME-IMMUN "adults" (6 months after the first vaccination) was investigated in a follow-up study on the same population (n=3705) and TBE antibody titres were analysed pre- and post-vaccination in a subgroup of volunteers (n=564). Following the first vaccination, the overall incidence of fever (> or =38.0 degrees C) was 0.8% in the FSME-IMMUN "adults" study group and 5.6% in the comparator study group; fever was mainly mild. The fever rate after the second vaccination was 0.6% and 0.5% in the two study groups, respectively. Local and systemic reactions after the first vaccination occurred with a lower frequency in the FSME-IMMUN "adults" study group than in the comparator group. Upon analysing the tolerability of the third vaccination with FSME-IMMUN "adults", similar results were determined in both study groups of volunteers previously vaccinated with FSME-IMMUN "adults" or with the comparator vaccine. The immunogenicity results demonstrated similar seroconversion rates (as determined by ELISA or neutralization test) before and after the third vaccination in the FSME-IMMUN "adults" group and in the comparator group respectively. The results of both studies demonstrate that: (1) FSME-IMMUN "adults" is safe and highly immunogenic, (2) all five production lots of FSME-IMMUN "adults" were consistent with respect to a low rate of adverse events, (3) FSME-IMMUN "adults" induces considerably lower adverse reaction rates than the comparator vaccine after the first vaccination, and (4) two vaccinations with the comparator vaccine can be successfully followed by a third vaccination with FSME-IMMUN "adults".

Vliv síly a složení multivalentní lidsko-bovinní (WC3) rekombinantní rotavirové vakcíny na účinnost, bezpečnost a imunogenitu u zdravých dobrovolníků
Effects of the potency and composition of the multivalent human-bovine (WC3) reassortant rotavirus vaccine on efficacy, safety and immunogenicity in healthy infants.

Proc Natl Acad Sci U S A. 2006 Apr 25;103(17):6694-9
Authors: Monath TP, Liu J, Kanesa-Thasan N, Myers GA, Nichols R, Deary A, McCarthy K, Johnson C, Ermak T, Shin S, Arroyo J, Guirakhoo F, Kennedy JS, Ennis FA, Green S, Bedford P

Princip: Rotavirové gastroenteritidě, která bývá významnou celosvětovou příčinou dětské úmrtnosti, lze předcházet očkováním. Účelem této studie bylo zhodnotit různé složení a sílu (titry vakcinačních virů) živé multivalentní lidsko-bovinní rekombinantní (WC3) rotavirové vakcíny tak, aby bylo možné zvolit takové složení a sílu vakcíny pro další vývoj.
Metoda: Účinnost, bezpečnost a imunogenita G1, G2, G3, G4 a P1A pentavaletních složek ve třech různých silách a G1, G2, G3 a G4 čtyřvalentní složení a P1A jako jednovalentní vakcína téže rotavirové vakcíny byly srovnávány v zaslepené, kontrolované studii, provedené v letech 1998 a 2001, do níž bylo zařazeno 1946 zdravých finských dětí ve věku 2-8 měsíců.
Výsledky: Všechny síly pentavalentní vakcíny a čtyřvalentní vakcíny byly účinné (58-74%) vůči rotavirovým gastroenteritidám způsobeným divokým kmenem bez ohledu na závažnost onemocnění a 100% protektivní vůči těžkým rotavirovým nákazám způsobeným sérotypem G po celou dobu jednoho roku po očkování. Monovalentní vakcína P1A byla účinná z 53% vůči průměrným a těžkým rotavirovým gastroenteritidám. Protekce vůči rotavirtovým gastroenteritidám jakékoli závažnosti byla pozorována během 2 a 3 rotavirovým sezónám pro všechny vakcinační složky. Po podání třetí dávky procento dětí s titrem neutralizačních protilátek > nebo =3 násobku původní hladiny se zvýšilo ze 62% na 86% pro typ G1v závislosti na síle vakcinačních složek pentavaletní vakcíny. Incidence horečky, přecitlivělosti, zvracení a průjmu nebyla statisticky významně odlišná mezi očkovanou a placebovou skupinou. U 7-měsíčních chlapců byla pozorována intususcepce 9 dní po podání první dávky pentavaletnní vakcíny s nižší silou.
Závěr: Na základě výsledků této studie lze považovat pentavalentní rekombinantní rotavirovou vakcínu (G1,G2,G3,G4 a P1A) s průměrnou silou (tj. zhruba 8x10(6) PFU/dávka) za nejvhodnější pro další vývoj.

BACKGROUND: Rotavirus gastroenteritis, which causes substantial infant mortality and morbidity worldwide, is a vaccine-preventable disease. The purpose of this study was to evaluate different compositions and potencies (vaccine virus titers) of a live multivalent human-bovine (WC3) reassortant rotavirus vaccine in order to select the potency and composition of the vaccine for further development. METHODS: The efficacy, safety, and immunogenicity of a G1, G2, G3, G4, and P1A pentavalent composition at three different potencies, a G1, G2, G3, G4 quadrivalent composition, and a P1A monovalent composition of an oral human-bovine (WC3) reassortant rotavirus vaccine were compared in a blinded, placebo-controlled trial conducted between 1998 and 2001 enrolling 1,946 healthy Finnish infants 2-8 months of age. RESULTS: All potencies of the pentavalent and quadrivalent vaccines were efficacious (58-74%) against wild-type rotavirus gastroenteritis of any severity and 100% protective against severe rotavirus disease caused by vaccine G-serotypes through the first rotavirus season post-vaccination. The monovalent P1A vaccine was 53% efficacious against moderate-and-severe rotavirus gastroenteritis. Protection against rotavirus gastroenteritis of any severity was demonstrated through two and three rotavirus seasons for all vaccine compositions. After the third dose, the percentage of infants with >or=3-fold rise in baseline serum neutralizing antibody titers against G1 ranged from 62% to 86% for recipients of the pentavalent vaccine, depending on the potency. The incidence of fever, irritability, vomiting, and diarrhea did not significantly differ between vaccine and placebo groups. A 7-month-old male developed intussusception 9 days after the first dose of the low-potency pentavalent vaccine. CONCLUSIONS: Based on the results of this trial, a pentavalent composition (G1, G2, G3, G4, and P1A) of human-bovine (WC3) reassortant rotavirus vaccine with a potency similar to that of the middle-potency pentavalent vaccine ( approximately 8 x 10(6) plaque-forming units/dose) was selected for further development.

Imunogenita, reaktogenita a bezpečnost 7-valentní pneumokokové konjugované vakcíny (PCV7) současně podávané s kombinovanou vakcínou DTPa-HBV-IPV/Hib u zdravých dětí
Immunogenicity, reactogenicity and safety of a 7-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV7) concurrently administered with a DTPa-HBV-IPV/Hib combination vaccine in healthy infants.

Vaccine. 2006 May 29;24(22):4727-36
Authors: Knuf M, Habermehl P, Cimino C, Petersen G, Schmitt HJ

Princip: Zhodnotit imunogenitu, reaktogenitu a bezpečnost hexavalentní kombinované vakcíny proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli (acelulární vakcína), hepatitidě typu B, dětské přenosné obrně a hemofilovým nákazám typu b při současném podávání se 7-valentní konjugovanou vakcínou proti pneumokokovým nákazám (PCV7).
Metoda: Dětem byla podána buď šestivalentní DTPa-HBV-IPV/Hib vakcína současně s PCV7 nebo jen samotná vakcína DTPa-HBV-IPV/Hib ve 2, 3 a 4 měsících (primární imunizace) a ve 12-15 měsících (booster dávka). Lokální a systémové reakce a nežádoucí účinky byly monitorovány následně po každé podané dávce. Krev byla sbírána před podáním první dávky, jeden měsíc po podání 3. dávky, bezprostředně před podáním booster dávky a jeden měsíc po podání booster dávky za účelem měření protilátek specifických vůči každému vakcinačnímu antigenu.Výsledky: Bylo zařazeno 253 subjektů (PCV7, 127; kontrola 126). Protilátková odpověď byla srovnána u 226 subjektů pro primární imunizaci a 212 pro booster imunizaci. Přestože byly pozorovány rozdíly v geometrických titrech (GMCs) vůči DTPa-HBV-IPV/Hib antigenům po základním očkování, GMC pro všechny antigeny po podání booster dávky byly podobné v obou sledovaných skupinách, kromě titrů vůči záškrtu, které byly významně vyšší u skupiny navíc očkované PCV7 (PCV7; 7,41 IU/ml; kontrola 5,78 IU/ml). Reaktogenita a bezpečnost byla srovnávána u 252 dětí, který byla provedena primární imunizace a u 235 dětí po booster dávce. Lokální reakce byly obdobné u obou skupin. Teplota >nebo =38°C po každé podané dávce byla četnější ve skupině PCV7 (28,3-50,0%) ve rovnání s kontrolní skupinou (15,6-33,6%), zatímco teplota >39,0°C se objevovala jen v několika málo případech ve stejném rozsahu v obou dvou skupinách (PCV7: 0,8-2,7%; kontrolní skupina: 1,6-4,1%). Pouze jeden závažný nežádoucí účinek byl během celé studie pozorován: jeden subjekt z kontrolní skupiny musel být hospitalizován. Závěr: DTPa-HBV-IPV/Hib a PCV7 byly vysoce imunogenní, dobře tolerovány a bezpečné při současném podávání ve věku 2,3 a 4 měsíců s booster dávkou ve věku 12-15 měsíců. Tento výsledek podporuje současné podávání /CV7 s DTPa-HBV-IPV/Hib v rámci rutinního očkování novorozenců a dětí.

BACKGROUND: To evaluate immunogenicity, reactogenicity, and safety of a hexavalent combination vaccine diphtheria-tetanus-acellular pertussis-hepatitis B-inactivated polio virus-Haemophilus influenzae type b (DTPa-HBV-IPV/Hib) when coadministered with a 7-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV7). METHODS: Infants received either a hexavalent diphtheria-tetanus-acellular pertussis-hepatitis B-inactivated polio virus-H. influenzae type b vaccine concomitantly with PCV7 or DTPa-HBV-IPV/Hib alone infants were vaccinated at 2, 3 and 4 months (primary immunization) and 12-15 months of age (booster dose). Local and systemic reactions and adverse events were monitored following each dose and compared between groups. Blood was obtained prior to dose 1, one month after dose 3, immediately prior to and 1 month following the booster dose to measure antibody responses to each of the antigens. RESULTS: Two hundred and fifty-three subjects (PCV7, 127; Control, 126) were enrolled. Antibody responses were compared in 226 subjects for the primary immunization and 212 for the booster dose (per-protocol (PP) population). Although there were some differences in geometric mean concentrations (GMCs) to the DTPa-HBV-IPV/Hib antigens after the primary series, GMCs for all antigens after the booster dose were similar in both groups, except for diphtheria which was significantly higher in the PCV7 group (PCV7, 7.41 IU/mL; Control, 5.78 IU/mL). Reactogenicity and safety data were compared in 252 infants receiving primary immunization and 235 children receiving the booster dose. Site reactions were similar in both groups. Fever >or=38.0 degrees C following each vaccination was reported more frequently in the PCV7 group (28.3-50.0%) than in the Control group (15.6-33.6%) whereas fever >39.0 degrees C occurred only in a few cases and to the same extent in both groups (PCV7, 0.8-2.7%; Control, 1.6-4.1%). Only one reported serious adverse event was characterized as being related to the study vaccines: control subject was hospitalized with a fever. CONCLUSION: DTPa-HBV-IPV/Hib and PCV7 were highly immunogenic, well-tolerated and safe when coadministered at 2, 3 and 4 months of age with a booster dose at 12-15 months of age. These results support the coadministration of PVC7 with DTPa-HBV-IPV/Hib as part of the routine immunization schedule for infants and children.

Bezpečnost a imunogenita čtyřvalentní vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím u zdravých dětí: studie výrobní konzistence a perzistence protilátek
The safety and immunogenicity of a quadrivalent measles, mumps, rubella and varicella vaccine in healthy children: a study of manufacturing consistency and persistence of antibody.

Pediatr Infect Dis J. 2006 Jul;25(7):615-22
Authors: Lieberman JM, Williams WR, Miller JM, Black S, Shinefield H, Henderson F, Marchant CD, Werzberger A, Halperin S, Hartzel J, Klopfer S, Schödel F, Kuter BJ,

Princip: Tato klinická studie byla provedena, aby zhodnotila, že každá ze 3 konzistentních šarží kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (MMRV) by měla být velmi dobře tolerována, indukovat klinickou přijatelnost a podobnou imunitní odpověď na každý antigen a vyvolat obdobnou imunitní odpověď jako při současném podávání kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) společně s vakcínou proti planým neštovicím (V). Dalším cílem bylo zhodnotit perzistenci protilátek po 1 roce po očkování.
Metoda: Do studie byly zařazeny děti ve věku 12 až 23 měsíců, kterým byla podána buď jedna ze tří konzistentních šarží kombinované vakcín MMRV nebo jim byly podány dvě dávky vakcíny MMR a vakcíny V.
Výsledek: Celkem bylo zařazeno 3928 zdravých dětí v USA a Kanadě. Imunitní odpověď vůči spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím u dětí očkovaných s jednou ze tří konzistentních šarží vakcíny MMRV byly podobné a kombinovaná odpověď na všechny tři šarže byla srovnatelná s odpovědí v kontrolní skupině. Jednoletá protilátková perzistence vůči spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím byla pro každý antigen vyšší než 95% a srovnatelná s kontrolní skupinou. Všechny vakcíny byly velmi dobře tolerovány během 42 dní po očkování a celkový výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný mezi očkovanci s vakcínou MMRV a MMR+V. Výskyt horečky (teploty > nebo =38,9°C měřené v ústech nebo podpaždím) byl vyšší u očkovanců s vakcínou MMRV než u očkovaných dětí s vakcínami MMR a V (39,1% versus 33,1%, P=0,001). Teplota byla dočasná a nebyl pozorován rozdíl ve výskytu febrilních křečí. Závěr: MMRV byla obecně velmi dobře snášena a dosahovala srovnatelnou imunogenitu a celkovou bezpečnost jako při současném očkování vakcínami MMR a V. Dlouhodobá perzistence protilátek po podání MMRV je očekávatelná na základě obdobných protilátkových titrů jako při současném podávání vakcín MMR a V po 1 roce po očkování.

BACKGROUND: This clinical trial was conducted to demonstrate that each of 3 consistency lots of a combined measles, mumps, rubella and varicella vaccine (MMRV) would be well tolerated, induce clinically acceptable and similar immune responses to each antigen and induce immune responses similar to measles, mumps and rubella vaccine (MMR) administered concomitantly with varicella vaccine (V). An additional objective was to evaluate the persistence of antibodies 1 year postvaccination. METHODS: Study participants 12 to 23 months of age received a single injection of either one of 3 consistency lots of MMRV or MMR + V administered at separate injection sites. RESULTS: A total of 3,928 healthy children were enrolled at study sites in the United States and Canada. Immune responses to measles, mumps, rubella and varicella in children immunized with each of 3 lots of MMRV were similar and the combined response to all 3 lots was comparable to that of the control group. The 1-year antibody persistence rates for measles, mumps, rubella and varicella viruses were each greater than 95% and comparable among the recipients of the 3 consistency lots of MMRV and the control group. All vaccines were generally well tolerated during the 42 days after vaccination and the overall incidence of adverse experiences was comparable between recipients of MMRV and MMR + V. Rates of fever (temperature >or=38.9 degrees C oral equivalent or tactile) were greater in recipients of MMRV than in recipients of MMR + V (39.1% versus 33.1%, P = 0.001). Fevers were transient and there was no difference in the incidence of febrile seizures. CONCLUSIONS: MMRV was generally well tolerated and had comparable immunogenicity and overall safety profiles to MMR + V administered concomitantly. Long-term persistence of antibodies after receipt of MMRV is expected based on similar antibody titers against all 4 antigens 1 year postvaccination compared with recipients of MMR and V.

Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie bezpečnosti, transmisibility, fenotypové a genotypové stability chladem adaptovené chřipkové vakcíny
A randomized, double-blind study of the safety, transmissibility and phenotypic and genotypic stability of cold-adapted influenza virus vaccine.

Pediatr Infect Dis J. 2006 Jul;25(7):590-5
Authors: Vesikari T, Karvonen A, Korhonen T, Edelman K, Vainionpää R, Salmi A, Saville MK, Cho I, Razmpour A, Rappaport R, O'Neill R, Georgiu A, Gruber W, Mendelman PM, Forrest B,

Princip: Živá atenuovaná vakcíny proti chřipce (LAIV; FluMist) je třívalentní vakcíny obsahující na chlad adaptované chřipkové vakcinační viry, které infikují nosohltan a replikují se v buněčné linii tak, aby vyvolaly imunitu. Obnova virů (ubývání) je měřena kultivací z nosních sekretů. Ubývání vakcinačních virů není ekvivalentní přenosu, protože ten vyžaduje více virů než je detekováno ve vzorku nosních sekretů. Předešlé studie s LAIV nezjistila přenos vakcinačních virů na osoby v blízkém kontaktu. Primárním cílem této studie bylo odhadnout pravděpodobnost přenosu na osoby v denní péči.
Metoda: 197 zdravých dětí ve věku 9 až 36 měsíců z domovů v denní péči bylo v této studii randomizováno, tj. byla jim podána vakcína nebo placebo. Bylo hodnoceno povakcinační virové ubývání, bezpečnost , genotyp a fenotyp volně šířených virů a pravděpodobnost přenosu.
Výsledky: U 80% z 98 očkovaných osob došlo k zaznamenání šíření minimálně jednoho vakcinačního kmene. Neobjevily se žádné klinicky významné rozdíly v nežádoucích účincích na vakcínu; bezpečnostní profil byl pro obě skupiny podobný. Izoláty vakcinačních virů si ponechaly své fenotypické vlastnosti (chladová adaptace a teplotní senzitivita) a nedošlo u nich k žádné reverzi nukleotidů, které by potvrdily oslabený fenotyp. Byl zaznamenán pouze jeden přenos jednoho vakcinačního kmene na jednu osobu z placebové skupiny. Podle Reed-Frost modelu, byla vypočítaná pravděpodobnost přenosu vakcinačního kmene na neočkované děti 0,58% (95% interval spolehlivosti 0-1,7%). Nebyla pozorována zvýšená reaktogenita nebo jiný bezpečnostní profil týkající se očkovaných dětí.
Závěr: Malé děti v denní péči vykázaly vysoký stupeň uvolňování vakcinačních virů a nízký stupeň přenosu. Nebylo pozorováno žádné klinicky významné onemocnění mezi dětmi, kterým byla podána vakcína nebo placebo nebo u dětí, na které byl vakcinační virus přenesen.

BACKGROUND: Live attenuated influenza vaccine (LAIV; FluMist) is a trivalent vaccine containing cold-adapted influenza vaccine viruses that infect and replicate in cells lining the nasopharynx to induce immunity. Recovery of viruses (shedding) is measured by culture of nasal specimens. Shedding of vaccine viruses is not equated with transmission because transmission requires more virus than is detected in many nasal swabs. Previous studies with LAIV did not detect transmission to close contacts. The primary objective of this study was to estimate the probability of transmission to placebo contacts in a day care setting. METHODS: One hundred ninety-seven healthy children aged 9 to 36 months attending day care were randomized to receive vaccine or placebo. Postvaccination viral shedding, safety, genotype and phenotype of shed viruses and probability of transmission were assessed. RESULTS: Eighty percent of 98 vaccine recipients shed at least one vaccine strain. No clinically significant differences in solicited adverse events attributable to vaccine occurred; safety profiles were similar in both groups. Vaccine virus isolates retained their phenotypic characteristics (cold adaptation and temperature sensitivity) and did not revert at nucleotides known to confer an attenuating phenotype. There was one confirmed transmission of a vaccine strain to a single placebo recipient. According to the Reed-Frost model, the calculated probability of transmission to a child after contact with a single vaccinated child was 0.58% (95% confidence interval, 0-1.7%). There was no increased reactogenicity or other safety concerns in the recipient child. CONCLUSIONS: Young children in a day care setting had a high rate of shedding and a low rate of transmission. No clinically significant illness occurred among children who received vaccine or placebo or in the child to whom the vaccine virus was transmitted.

Dávivý kašel u očkovaných a neočkovaných dospívajících a dospělých osob zhodnocený národní prospektivní randomizovanou studií s acelulární pertusovou vakcínou (APERT)
Bordetella Pertussis infections in vaccinated and unvaccinated adolescents and adults, as assessed in a national prospective randomized Acellular Pertussis Vaccine Trial (APERT).

Clin Infect Dis. 2006 Jul 15;43(2):151-7
Authors: Ward JI, Cherry JD, Chang SJ, Partridge S, Keitel W, Edwards K, Lee M, Treanor J, Greenberg DP, Barenkamp S, Bernstein DI, Edelman R,

Princip: Acelulární pertusová vakcína jako booster (aP) je doporučována dospívajícím nebo starším osobám pro rozšíření dlouhodobé protekce a pro snížení přenosu nákazy v kolektivu.
Metoda: Byla provedena multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená studie , ve které polovině subjektů byla podávána vakcína aP a druhé polovině vakcína proti virové hepatitidě typu A (jako kontrolní skupina). Všechny subjekty byly sledovány po dobu minimálně 2 let na příznaky onemocnění kašlem, které v případě onemocnění podstoupily mikrobiologické a sérologické vyšetření pro případnou detekci nákazy dávivým kašlem. Protilátky IgG a IgA specifické vůči pertusovému toxínu, filamentóznímu hemaglutininu, pertaktinu a fimbriím 2/3 byly měřeny pomocí ELISA ze sér získaných 1 a 12 měsíců po imunizaci. Infekční poměr byl stanoven s různými sérologickými kritérii pro kontrolní a imunizovanou skupinu. Incidence dlouhodobého onemocnění s kašlem bylo zjištěno jak u subjektů s nebo bez sérologické průkaznosti nákazy.
Výsledky: Infekční poměr mezi kontrolními subjekty jsou především v neočkované skupině dospělých osob. U kontrolních subjektů 0,4%-2,7% mělo zvýšenou hladinu protilátek vůči dávivému kašli různého typu a stupně více než 1 rok a 20-46% mělo prodlouženou dobu onemocnění s kašlem během této doby. Protilátky specifické vůči pertusovému toxínu měly největší specifičnost detekující zvýšení hladin protilátek. Asymptomatické infekce byly přibližně 5 krát častější než klinické onemocnění, které by bylo potvrzeno klinickým a mikrobiologickým pozorováním. Subjekty očkované aP měly vzhledem ke kontrolní skupině méně často zvýšené hladiny protilátek (tj. infekce) zvláště pak protilátek vůči fimbriím 2/3 (antigen nepřítomný ve vakcíně).
Závěr: Nákaza dávivým kašlem u starších osob bývá velmi často asymptomatická. Podávání aP boosteru poskytuje jak dospívajícím osobám tak dospělým osobám protekci vůči symtpomatickému dávivému kašli a pravděpodobně poskytuje ochranu vůči mírným a asymptomatickým nákazám a užívání boosteru snižuje přenos nákazy na ostatní, zejména malé děti.

BACKGROUND: Acellular pertussis (aP) booster immunizations have been recommended for adolescents and older persons to enhance long-term protection and to possibly reduce community transmission of infections. METHODS: This was a multicenter, randomized, double-blind vaccine trial in which one-half of the subjects received aP vaccine and one-half received hepatitis A vaccine (control subjects). All subjects were observed for almost 2 years for cough illnesses, and all underwent microbiologic and serologic studies for detection of pertussis infection. Immunoglobulin G (IgG) and immunoglobulin A (IgA) antibodies to pertussis toxin, filamentous hemagglutinin, pertactin, and fimbriae 2/3 were measured by enzyme-linked immunosorbent assay in serum samples obtained 1 and 12 months after immunization. Infection rates were determined with a variety of serologic criteria for control and vaccinated subjects. The incidence of prolonged cough illness was ascertained for subjects with and subjects without serologic evidence of infection. RESULTS: Infection rates among control subjects are particularly representative of those in nonimmunized adults. Among control subjects, 0.4%-2.7% had increases in pertussis antibody of various types and degrees over 1 year, and 20%-46% had prolonged cough illnesses during this interval. Pertussis toxin antibody had the greatest specificity for detecting increases in antibody levels. Asymptomatic infections were approximately 5 times more common than clinical illnesses that met a strict clinical and microbiologic case definition. Relative to control subjects, aP-immunized subjects may have fewer increases in the antibody level (i.e., infections), especially for antibodies to fimbriae 2/3 (an antigen not in the vaccine). CONCLUSIONS: Pertussis infections in older persons are largely asymptomatic. aP boosters confer protection for adolescents and adults against symptomatic pertussis and likely confer protection against mild and asymptomatic infections, and use of boosters may reduce transmission to others, especially infants.

Bepečnost a imunogenita vakcíny s novozélandským kmenem meningokoka séroskupiny B OMV u zdravých dospělých osob: počátek epidemické kontroly
Safety and immunogenicity of New Zealand strain meningococcal serogroup B OMV vaccine in healthy adults: beginning of epidemic control.

Vaccine. 2006 Feb 27;24(9):1395-400
Authors: Thornton V, Lennon D, Rasanathan K, O'Hallahan J, Oster P, Stewart J, Tilman S, Aaberge I, Feiring B, Nokleby H, Rosenqvist E, White K, Reid S, Mulholland K, Wakefield MJ, Martin D

Tato studie vznikla jako první krok kontroly nad epidemie meningokokové onemocnění zapříčiněného specifickým kmenem na Novém Zélandu (NZ) a byla provedena jako zaslepená, randomizovaná studie u 75 zdravých dospělých dobrovolníků za účelem zhodnotit bezpečnost a imunogenitu dvou různých dávek meningokokové vakcíny skupiny B podávané ve třídávkovém schématu. Pro vývoj vakcíny byl použit vnější membránový antigen (OMV), vhodný kandidát vakcíny ze specifického kmene séroskupiny B na Novém Zélandu (B: 4: P1.7b,4), který byl velmi dobř snášen bez vyvolání závažných nežádoucích účinků. Byl pozorován obdobný výskyt lokálních a systémových nežádoucích účinků jako u kontrolní skupiny, které byla podávána norská vakcína (MenBvac). Čtyřnásobný nárůst baktericidních protilátek (SBAb) vůči vakcinačnímu kmeni byl pozorován po 4-6 týdnech po podání třetí vakcinační dávky u všech očkovaných osob s novozélandskou vakcínou o síle 2.519 µg v dávce a u 87% očkovaných osob s dávkou o velikosti 50 µg. Bezpečnost a imunogenita sledovaná v této studii u zdravých dospělých osob potvrdila možnost provedení obdobné studie u dětí při používání dávky 25 µg/dávka.

As the first step towards control of a strain specific epidemic of meningococcal disease in New Zealand (NZ), this study, an observer-blind, randomised controlled trial in 75 healthy adults, evaluated safety and immunogenicity of two different dosages of a meningococcal group B vaccine administered in a three dose regime. The "tailor-made" outer membrane vesicle (OMV) vaccine (candidate vaccine) developed using a New Zealand meningococcal group B strain (B:4:P1.7b,4) was well tolerated with no vaccine related serious adverse events. Similar local and systemic reactions were observed in those receiving the New Zealand candidate vaccine and the control parent Norwegian vaccine (MenBvac). A four-fold rise in serum bactericidal antibodies (SBAb) against the vaccine strain 4-6 weeks after the third vaccination was achieved in 100% of New Zealand candidate vaccine 2,519 microg participants and in 87% of 50 microg participants. The safety and immunogenicity profile observed in this study of healthy adults enabled studies in children to be initiated using 25 microg dosage.

Imunogenita a bezpečnost dvou živých atenuovaných tetravalentních vakcín proti horečce dengue u zdravých australských dospělých osob
Immunogenicity and safety of two live-attenuated tetravalent dengue vaccine formulations in healthy Australian adults.

Vaccine. 2006 Feb 27;24(9):1238-41
Authors: Kitchener S, Nissen M, Nasveld P, Forrat R, Yoksan S, Lang J, Saluzzo JF

Provedli jsem klinickou studii fáze 1b, abychom zhodnotili imunogenitu a bezpečnost dvou živých atenuovaných tetravalentních vakcín proti horečce dengue u zdrvých dospělých dobrovolníků. Po podání jedné dávky se u všech očkovaných osob objevila systémová reakce v souladu s mírnými syndromy podobným příznakům horečky dengue. U 7 dobrovolníků došlo k rozvoji denguové virémie sérotypu 3 po očkování. U všech subjektů došlo k tvorbě neutralizační protilátkové odpovědi vůči sérotypu 3 s částečnou imunitní odpovědí vůči ostatním sérotypům. Klinická studie byla zastavena předčasně (po zařazení 10 subjektů) kvůli nejasnostem u formulace vakcíny související s vakcinačními složkami. Jak překonat otázku virové interference a dostatečné atenuace pro konstrukci přijatelné tetravaletnní vakcíny s dobrou imunogenitou při minimální reaktogenitě, je dalším úkolem pro vývoj této vakcín v budoucnosti.

We conducted a Phase 1b study to evaluate the immunogenicity and safety of two live attenuated tetravalent dengue vaccines in healthy adult volunteers. After one injection, all subjects reported systemic reactions consistent with a mild dengue-like syndrome. Seven volunteers developed dengue 3 viraemia after vaccination. All subjects developed a neutralizing antibody response against serotype 3 with partial response against other serotypes. The trial was stopped early (after 10 subjects enrolled) due to formulation issues, which were related to the dengue 3 vaccine component. Managing viral interference and balancing attenuation to produce acceptable tetravalent immunogenicity with minimal reactogenicity may be a recurring problem for future multivalent live vaccines.

Bezpečnost a imunogenita genitální herpetické vakcíny s D glykoproteinem a adjuvans
Safety and immunogenicity of glycoprotein D-adjuvant genital herpes vaccine.

Clin Infect Dis. 2005 May 1;40(9):1271-81
Authors: Bernstein DI, Aoki FY, Tyring SK, Stanberry LR, St-Pierre C, Shafran SD, Leroux-Roels G, Van Herck K, Bollaerts A, Dubin G,

Princip: Dvě předešlé klinické studie naznačily, že vakcína s glykoproteinem D herpes simplex (HSV) typu 2 kombinvoaným s hlinikovým adjuvansa 3-O-deacylátový-monofosforyl lipidem A (MPL) je dobře tolerovaná a poskytuje protekci vůči genitálního herpes u žen, které v minulsoti neměly žádné HSV protilátky.
Metoda: Bezpečnost a imunogenita této vakcíny byly hodnoceny v velké multicentrické, dvojitě zaslepené, randomizované placebem kontrolované studii. Bylo přihlédnuto k vlivu pohlaví a existující HSV imunity.
Výsledky: Když požadované symptomy, které pokračovaly po počátečních 4 dnech sledování, byly vyloučeny, incidence nežádoucích symptomů objevujících se 7 měsíců po očkování (primární období analýzy) byly zjištěny u 22,1% očkovaných subjektů a u 21,9% subjektů v placebové skupině.Významný nárůst počtu lokálních a systémových symptomů byl zjištěn u očkovaných subjektů do 4 dní po očkování. Nicméně většina symptomů byla mírné až průměrné závažnosti a přetrvávaly krátkodobě. Ženy zaznamenávaly symptomy častěji než muži, ale předešlá imunita měla jen malý vliv. Vakcína vyvolala vyšší titr HSV gD protilátek stanovených ELISA než po přirozené infekci.
Závěr: Vakcína byla obecně bezpečná, dobře tolerovaná a imunogenní.

BACKGROUND: Two previous trials have suggested that a herpes simplex virus (HSV) type 2 glycoprotein D (gD) vaccine combined with the adjuvants alum and 3'-O-deacylated-monophosphoryl lipid A (MPL) is well tolerated and provides protection against genital herpes disease in women with no preexisting HSV antibody. METHODS: The safety and immunogenicity of this vaccine were evaluated in a large, multicenter, double-blind, randomized, placebo-controlled trial. The effects of sex and preexisting HSV immunity were sought. RESULTS: When solicited symptoms that continued after the initial 4 days of observation were excluded, the incidence of unsolicited symptoms occurring during the 7 months after vaccination (the primary analysis period) was 22.1% in vaccine recipients and 21.9% in placebo recipients. Significant increases in the number of local and systemic symptoms were found in vaccine recipients within 4 days after vaccination. However, most symptoms were mild to moderate in severity and were short lived. Women reported symptoms more frequently than did men, but preexisting immunity had little effect. The vaccine induced higher titers of HSV gD antibody on enzyme-linked immunosorbent assays than did natural infection with HSV. CONCLUSION: The vaccine was generally safe, well tolerated, and immunogenic.

Bezpečnost a imunogenita primárního očkování a booster dávky kombinované vakcíny s tetanickou, difterickou, acelulární pertusovou vakcinační složkou, se složkou proti virové hepatitidě typu B a proti dětské přenosné obrně
Safety and immunogenicity of a primary course and booster dose of a combined diphtheria, tetanus, acellular pertussis, hepatitis B and inactivated poliovirus vaccine.

Scand J Infect Dis. 2006;38(5):350-6
Authors: Meriste S, Lutsar I, Tamm E, Willems P

Primární imunizace v 3, 4,5 a 6 měsících a booster mezi 15 a 27 měsíci s kombinovanou vakcínou (difterie-tetanu-acelulární pertuse-hepatitida typu B-inaktivované polio: DTPa-HBV-IPV) byla srovnávána se současným podáváním vakcíny DTPa-HBV a IPV u zdravých dětí. Titry protilátek byly stanoveny před a 1 měsíc po primárním očkování a boosteru. Pozorované lokální a systémové nežádoucí účinky byly zaznamenávány do deníku. Jeden měsíc po základním očkování došlo u všech dětí v obou skupinách k vytvoření protilátek vůči všem uvedeným vakcinačním antigenům. Významně vyšší protilátky specifické vůči záškrtu, pertaktinu (PRN) a poliu GMTs byly stanoveny po očkování DTPa-HBV-IPV než po odděleném očkování DTPa-HBV s IPV. Před podáním boosteru byly zjištěny v obou skupinách podobné poměry séroprotekce a séropozitivity. Po podání boosteru došlo u všech dětí ke vzniku séroprotektivních hladin protilátek specifických vůči záškrtu, tetanu, polia a HBV. Kritéria pro imunitní odpověď vůči dávivému kašli byla splněna u většiny dětí. Významně vyšší anti-PRN GMTs byly stanoveny po očkování DTPa-HBV-IPV než po DTPa-HBV s IPV. Incidence a intenzita lokálních a systémových nežádoucích účinků byla v obou skupinách bez větších rozdílů po základním očkování i po podání boosteru, vyjma vzniku horečky, která byla četnější po podání boosteru dávky ve skupině s kombinovanou vakcínou. Obě vakcinační schémata byla dobře tolerována a imunogenní, a navíc kombinovaná vakcína přináší výhodu podání jediné dávky.

Primary immunization at 3, 4.5, and 6 months and boosting between 15 and 27 months of age with combined diphtheria-tetanus-acellular pertussis-hepatitis B-inactivated poliovirus (DTPa-HBV-IPV) vaccine was compared with separate administration of DTPa-HBV and IPV to healthy children (trials DTPa-HBV-IPV-019/033). Antibody titres were measured before and 1 month after primary and booster courses. Solicited local and general symptoms were recorded using diary cards. One month after primary vaccination, all children in both groups developed antibody titres above the assay cut-off for all vaccine components. Significantly higher anti-diphtheria, anti-pertactin (PRN) and anti-polio GMTs were measured following DTPa-HBV-IPV than DTPa-HBV plus IPV. Prior to boosting similar seroprotection/seropositivity rates were recorded in both groups. After boosting all children had seroprotective levels of diphtheria, tetanus, polio and HBV. Criteria for pertussis vaccine response were fulfilled in most children. Significantly higher anti-PRN GMTs were measured following DTPa-HBV-IPV than DTPa-HBV plus IPV. There was no difference between groups in the incidence or intensity of local and general symptoms after primary or booster vaccination, except for fever which was more frequent after the booster dose in the combined vaccine group. Both vaccine regimens were well tolerated and immunogenic, however the combined administration has the advantage of being administered as a single injection.

Účinnost inaktivované chřipkové vakcíny při prevenci středoušního zánětu (ottitis media) u dětí
Effectiveness of inactivated influenza vaccine for prevention of otitis media in children.

Pediatr Infect Dis J. 2006 May;25(5):401-4
Authors: Ozgur SK, Beyazova U, Kemaloglu YK, Maral I, Sahin F, Camurdan AD, Kizil Y, Dinc E, Tuzun H

Cíl: Cílem této studie bylo zhodnotit účinnost inaktivované chřipkové vakcíny v prevenci akutní ottitis media (AOM) a ottitis medias výtokem (OME) u dětí ve věku 6 až 60 měsíců, které navštěvovaly pečovatelskou službu.
Uspořádání studie: Tato prospektivní jednoduše zaslepená studie byla vedena v 8 centrech s pečovatelskou služnou v Ankaře, Turecku. 119 (61 očkovaných a 58 neočkovaných dětí proti chřipce) zdravých dětí bylo vyšetřeno před vstupem do studie a pak každých 6 týdnů po dobu 6 měsíců stejnými dvěma lékaři ORL, kteří zaslepili očkování dětí. Četnost AOM a OME je srovnatelná mezi oběma skupinami a hodnotil se vliv chřipkové sezóny na četnost příhod. Na základě národních laboratorních údajů, byla stanovena chřipková sezóna od 15.12.2003 do 31.1.2004.
Výsledky: Četnost AOM, OME a celkový výskyt příhod ottitis media u očkovaných dětí byla 2,3%, 22,8% a 25,2% zatímco u neočkovaných dětí byly tyto četnosti 5,2%, 31,1% a 36,3%. Rozdíly byly statisticky významné (P<0,01). Rozdíl byl zvláště významný během chřipkové sezóny (P<0,05).
Závěr: Chřipková vakcína je účinná ve snižování AOM a OME příhod u 6-60 měsíčních dětí v pečovatelské službě, zejména během chřipkové vakcíny.

OBJECTIVE: The objective of this study was to evaluate the effectiveness of inactivated influenza vaccine in preventing acute otitis media (AOM) and otitis media with effusion (OME) in children aged 6 to 60 months who attend day care. STUDY DESIGN: This prospective, single-blind study was conducted in 8 day care centers in Ankara, Turkey. One hundred nineteen (61 vaccinated and 58 unvaccinated against influenza) healthy children were examined at study entry and at 6-week intervals for 6 months by the same 2 otorhinolaryngologists who were blinded about the vaccination status of the children. The frequency of AOM and OME is compared between the 2 groups and the effect of influenza season on frequency of episodes was evaluated. Based on national influenza laboratory data, the influenza season was determined to be the period between December 15, 2003, and January 31, 2004. RESULT: The frequencies of AOM, OME and total otitis media episodes in vaccinated children were 2.3%, 22.8% and 25.2%, respectively, and these frequencies were 5.2%, 31.1% and 36.3% in the unvaccinated group. The difference was statistically significant (P < 0.01). This difference was especially prominent in the influenza season (P < 0.05). CONCLUSION: Influenza vaccine is effective in reducing AOM and OME episodes in 6- to 60-month-old day care children, especially during influenza season.

Protilátková odpověď vůči meningokokové (skupiny A, C, Y a W135) polysacharidové vakcíně konjugované na difterický anatoxín u dětí, které byly dříve očkovány meningokokovou konjugovanou vakcínou skupiny C
Antibody responses to meningococcal (groups A, C, Y and W135) polysaccharide diphtheria toxoid conjugate vaccine in children who previously received meningococcal C conjugate vaccine.

Vaccine. 2006 Mar 24;24(14):2544-9
Authors: Bashir HE, Heath PT, Papa T, Ruggeberg JU, Johnson N, Sinha R, Balfour G, Booy R

Randomizovaná, modifikovaná, dvojitě zaslepená klinická studie byla provedena u dětí ve věku 2-5 let, aby se zhodnotila imunogenita a reaktogenita meningokokové konjugované vakcíny (séroskupiny A, C, Y a W135: MCV-4) u zdravých dětí dříve očkovaných monovalentní meningokokovou konjugovanou vakcínou skupiny C. Subjektům byla podána jedna dávka buď MCV-4 nebo jedna dávka vakcíny vůči Haemophilus influenzae typu b (kontrolní skupina). Sérové baktericidní protilátky (SBA) byly stanoveny v sérech, získaných před a zhruba po 28 dnech po očkování. MCV-4 byla vysoce imunogenní po séroskupiny A, C, Y a W135, odpověď vůči séroskupině C byla konzistentní s booster dávkou u všech subjektů s předešlým očkováním s monovalentní konjugovanou vakcínou skupiny C. Nebyly pozorovány žádné větší rozdíly mezi oběma skupinami ve výskytu lokálních a systémových nežádoucích účinků.

A randomised, modified, double-blind trial was conducted in children 2 to < 5 years of age to evaluate immunogenicity and reactogenicity of a meningococcal (serogroups A, C, Y, W135) diphtheria toxoid conjugate vaccine (MCV-4) in healthy children previously vaccinated with a monovalent meningococcal C conjugate vaccine. Participants received one dose of either MCV-4 or Haemophilus influenzae type b vaccine (Hib vaccine, control group). Serum bactericidal antibodies (SBA) were determined in sera obtained before and approximately 28 days following vaccination. MCV-4 was highly immunogenic for serogroups A, C, Y and W135, the response to serogroup C being consistent with a booster response in participants primed with monovalent C conjugate vaccine. No major between-group differences in solicited local and systemic reactions or adverse events (AEs).

Imunogenita jediné dávky redukované acelulární pertusové vakcíny u neočkované dospívající populace
Immunogenicity of a single dose of reduced-antigen acellular pertussis vaccine in a non-vaccinated adolescent population.

Vaccine. 2006 Mar 15;24(12):2043-8
Authors: Knuf M, Zepp F, Meyer C, Grzegowski E, Wolter J, Riffelmann M, Wirsing von König CH

Němečtí dospívající osoby (n=123) bez předešlého očkování proti dávivému kašli, bez historie výskytu dávivého kašle s nízkou hladinou IgG specifických vůči pertusovému toxinu (PT) byly očkovány jednou dávkou vakcíny Boostrix (Tdap). Vzorky krve byly odebrány před a 5-12 dní a 29-49 dní po očkování. Byly stanoveny IgG a IgA anti-PT, IgG a IgA specifické vůči filamentóznímu hemaglutininu,, IgG specifické vůči pertaktinu, IgG specifické vůči tetanu, záškrtu pomocí metody ELISA. 88,6% subjektů mělo imunitní odpověď vůči PT a všichni očkovaní dosáhly imunitní odpovědi vůči alespoň jednomu z antigenů acelulární pertusové vakcíny po 24-49 dní po očkování. IgA anti-PT a IgA anti-FHA imunitní odpověď byla zjištěna u 43% a 81% subjektů. Tato studie ukazuje, že u neočkovaných německých adolescentů lze dosáhnout imunitny vůči dávivému kašli po podání jediné dávky vakcíny Tdap.

German adolescents (n=123) without previous pertussis vaccination, no history of pertussis and low IgG-anti-pertussis-toxin (PT) levels received one dose of the Tdap vaccine Boostrix. Blood samples were taken before, and 5-12 days and 29-49 days after vaccination. IgG- and IgA-anti-PT, IgG- and IgA-anti filamentous hemagglutinin, IgG-anti-pertactin, IgG-anti-tetanus-toxin, and IgG-anti-diphtheria-toxin were measured by ELISA. 88.6% of subjects had an immune response to PT, and all vaccinees had an immune response to at least one pertussis antigen 29-49 days after vaccination. IgA-anti-PT and IgA-anti-FHA responses were found in 43 and 81% of subjects, respectively. This study shows that in unvaccinated German adolescents pertussis immunity can be achieved by a single dose of Tdap.

Bezpečnost a imunogenita IMVAMUNE, slibný kandidát třetí generace vakcíny proti pravým neštovicím
Safety and immunogenicity of IMVAMUNE, a promising candidate as a third generation smallpox vaccine.

Vaccine. 2006 Mar 15;24(12):2065-70
Authors: Vollmar J, Arndtz N, Eckl KM, Thomsen T, Petzold B, Mateo L, Schlereth B, Handley A, King L, Hülsemann V, Tzatzaris M, Merkl K, Wulff N, Chaplin P

Klinická studie fáze I byla provedena, aby se prověřila bezpečnost a imunogenita třetí generace vakcíny proti neštovicím MVA-BN (IMVAMUNE) s vysoce atenuovaným klonem odvozeným z modifikovaného viru kravských neštovic Ankara, kmen 571 u osob bez předešlého očkování i s předchozím očkováním. Celkem 87 osobám rozdělených do 5 skupin byla podána vakcína o různých dávkách při různém způsobu podání. Všech 38 osob ve skupině s nejvyšší dávkou (10(8) TCID50) dosáhlo sérokonverze. Všechny dávky vakcíny byly dobře tolerovány, jako nejčastější nežádoucí účinek se objevovala mírná nebo průměrná bolest v místě vpichu. Výsledky naznačují, že MVA-BN lze použít k dalšímu výzkumu, jako potenciální a bezpečnou alternativní konvenční vakcínu proti pravým neštovicím k dnešním vakcínám Lister-Elstre nebo Dryvax. Unikátní vlastnosti naznačují příslib profylaktické masivně používané vakcíny a to i u těch osob, pro které jsou konvenční vakcíny proti pravým neštovicím kontraindikovány.

A Phase I trial was performed to investigate the safety and immunogenicity of the third generation smallpox vaccine MVA-BN (IMVAMUNE), a highly attenuated clone derived from the Modified Vaccinia Virus Ankara strain 571, in naive and pre-immunized subjects. A total of 86 healthy subjects received the vaccine in five groups using different doses and routes of administration. All 38 subjects seroconverted in the groups receiving the highest dose (10(8) TCID50). All vaccinations were well tolerated with mainly mild or moderate pain at the injection site being the most frequent symptom. The results indicate that MVA-BN has the potential to be developed as an efficient and safe alternative to the conventional smallpox vaccines such as Lister-Elstree or Dryvax. Unique attributes render it a promising candidate for prophylactic mass immunization, even in subjects for whom conventional smallpox vaccines are contraindicated.