Publikace červenec a srpen 2012

Postvakcinační anti-HPV séroprevalence u českých dospívajících dívek a žen
Post-vaccination anti-human papillomavirus antibody seroprevalence among Czech teenaged girls and women.

Int J Gynaecol Obstet. 2012 Aug 17;
Authors: Petráš M, Sýkora T, Andrýs C, Drahošová M

Cíl: Zhodnotit séroprevalenci u českých dívek a žen, které byly očkovány proti lidským papilomavirům (HPV).
Metody: Komerční ELISA byla použita ke stanovení hladin protilátek a séropozitivity bez genotypové specifikace.
Výsledky: Skupina 356 dospívajících dívek a žen o věkovém průměru 19,5 let (95% limit spolehlivosti 18,9-20,1 let) dosáhla anti-HPV séropozitivity 94,1 % (95% 91,1-96,3%) až 3,5 let po očkování. Celková séropozitivita byla 98,0% u očkovanců čtyřvalentní vakcínou (Gardasil) a 85,0% u očkovanců bivalentní vakcínou (Cervarix). Věkovým vyrovnáním a rozvrstvením podle postvakcinační doby byl zjištěn očekávatelný poměr 2:1 (čtyřvalentní : bivalentní) geometrických průměrů koncentrací celkových anti-HPV protilátek vyvolaných vakcínami. Protilátková avidita zůstala téměř nezměněná po dobu 3,5 let. Přesto průměrný index avidity byl významně vyšší u očkovanců čtyřvalentní vakcínou (2,5 M GuHCl/ml; 95% CL: 2,42-2,58 GuHCl/ml) než u očkovanců bivalentní vakcínou (2,09 M GuHCl/ml; 95% Cl: 2,01-2,17 M GuHCl/ml).
Závěr: Vysoká anti-HPV séroprevalence v hladinách odpovídající valentnosti použité vakcíny byla dosažena u českých dospívajících dívek a žen až 3,5 let po očkování.

OBJECTIVE: To evaluate seroprevalence among Czech girls and women previously vaccinated against human papillomavirus (HPV). METHODS: A commercial enzyme-linked immunosorbent assay was used to determine the level of antibodies and seropositivity, with no genotype specification. RESULTS: A group of 356 teenaged girls and women with a mean age of 19.5years (95% confidence interval [CI], 18.9-20.1years) was found to have 94.1% HPV seropositivity (95% CI, 91.1%-96.3%) up to 3.5years after vaccination. The vaccine-specific total seropositivity rates were 98.0% and 85.0% among quadrivalent vaccinees (Gardasil; Merck, Whitehouse Station, NJ, USA) and bivalent vaccinees (Cervarix; GlaxoSmithKline, Brentford, UK), respectively. Adjusting for age and post-vaccination time period, an expected 2:1 (quadrivalent:bivalent) ratio of the geometric mean concentrations of total HPV-specific antibodies induced by the vaccines was observed. The antibody avidity remained almost unchanged up to 3.5years later. Nevertheless, the mean avidity index was significantly higher among quadrivalent vaccinees (2.50M GuHCl/mL; 95% CI, 2.42-2.58M GuHCl/mL) than bivalent vaccinees (2.09M GuHCl/mL; 95% CI, 2.01-2.17M GuHCl/mL). CONCLUSION: High anti-HPV seroprevalence at a level related to the valency of vaccine used was achieved among Czech teenaged girls and women up to 3.5years after vaccination.

Případ selhání očkování proti hepatitidy typu A u HIV pozitivních mužů, kteří měli pohlavní styk s muži v Izraeli
A case of hepatitis A vaccination failure in an HIV-positive man who had sex with men in Israel.

Int J STD AIDS. 2012 Jul;23(7):529-30
Authors: Mor Z, Lurie Y, Katchman E

Očkování proti hepatitidě typu A (HAV) se doporučuje mužům, kteří mají pohlavní styk s muži (MSM), a další vnímavé populaci, která čelí zvýšenému riziku HAV infekce, jako HIV pozitivní osoby. Selhání očkování není běžné a u HIV pozitivních jedinců, jejich CD4 počet je ?500 buněk/mm2, bývá sérokonverze mezi 73-94 % po podání druhé dávky. Data byla získána z karty pacientů na klinikách sexuálně přenosných chorob a v centrech AIDs, kde byl zaznamenán vzácný případ selhání očkování. 35letý HIV-pozitivní MSM byl očkován vůči HAV v roce 2007, kdy měl počet CD4 551 buněk/mm2. O dva roky později byl hospitalizován s akutní HAV. Sérum pacienta odebrané 2 měsíce před nástupem akutní HAV bylo retrospektivně analyzováno a nevykazovalo odpověď na očkování. Zdroj HAV nebyl identifikován. Pacientův partner, který byl HIV negativní a byl očkovaná ve stejnou dobu stejnou šarží si vytvořil protektivní protilátky. Závěrem by HIV pozitivní pacienti a jejich pečovatelé měli být informováni o možné selhání HAV očkování a post-imunizační sérologie by měla být prováděna, aby byla zhodnocena imunitní odpověď na očkování. Je třeba alternativní očkování pro vytvoření dostatečné imunity u non-respondentů.

Hepatitis A virus (HAV) vaccination is recommended for men who have sex with men (MSM) and other susceptible populations, who are at increased risk for HAV infection, such as HIV-positive persons. Vaccines failures are uncommon, and in HIV-positive individuals whose CD4 count is ?500 cells/mm(2), seroconversion is achieved in 73-94% of vaccinees following the second dose. Data were retrieved from the patient's file at the sexually transmitted disease clinic and the AIDS clinic describing this rare case of vaccine failure. A 35-year-old, HIV-positive MSM was vaccinated against HAV on 2007, while his CD4 count was 551 cells/mm(2). Two years later, he was hospitalized due to acute HAV. The patient's serum drawn two months prior to the onset of acute HAV was retrospectively tested and showed no response to the vaccine. The source of the HAV infection was not identified. The patient's partner who was HIV-negative and had been vaccinated simultaneously with the same batch developed protective antibodies. In conclusion, HIV-positive patients and their providers should be informed about HAV vaccine failure, and post-immunization serologies to hepatitis should be considered to evaluate immunization response. Alternative approaches to develop immunity are needed for non-responders.

Prevalence sérových baktericidních protilátek vůči Neisseria meningitidis séroskupiny C v Anglii deset let po zavedení očkování
Prevalence of Serum Bactericidal Antibody to Serogroup C Neisseria meningitidis in England a Decade after Vaccine Introduction

Clin Vaccine Immunol August 2012 vol. 19 no. 8 1126-1130
David A. Ishola Jr.a,e, Ray Borrowb,c, Helen Findlowb, Jamie Findlowb, Caroline Trotterd and Mary E. Ramsaya

Incidence meningokokového onemocnění séroskupiny C a nosičství rychle kleslo ve Velké Británii po dětském očkování konjugovanou vakcínou vůči séroskupiny C, které bylo zavedeno v roce 1999 spolu s doočkováním dětí mladších 18 let. Hladiny protilátek a účinnost rychle ubývaly u dětí očkovaných ve věku 2, 3 a 4 měsíců. Proto bylo v roce 2006 schéma dávkování revidováno na 3,4 a 12 měsíců. Tato studie hodnotila věkově specifickou ochranu v roce 2009 ve vztahu k údajům před zavedením očkování a časných postvakcinačních studií. Králičí komplement sérové baktericidní protilátky (SBA) se měřily z anonymně uskladněných sérových vzorků sesbíraných v Anglii v roce 2009 (n=1.174), při titru >=8 jako protektivním titru. Věkově rozvrstvené SBA titry, které byly >=8, a jejich geometrický průměr byly porovnány. SBA titry se značně měnily ve věkových kohortách a v čase po očkování. Celkem 35 % vzorků (95% limit spolehlivosti 33-38 %) mělo titr >=8. Pouze v kohortě, která byla doočkována, byla u většiny dosažena protektivní hladina. Protilátkové hladiny byly vyšší u dětí očkovaných ve školním věku ve srovnání s dětmi mladšími 5 let. U těch, kteří dokončili očkování za podmínek stávajícího očkování, byly protektivní hladiny velmi mírné a nebyla u nich zjištěna superiorita vůči kohortě očkované podle předešlého schématu. To podporuje potřebu posilujícího očkování u starších dětí a dospívajících, kteří byli očkováni v dětství nebo v předškolním věku, aby byla zajištěna přímá individuální ochrana potenciálně umocněna kolektivní.

Serogroup C meningococcal disease incidence and carriage declined rapidly in the United Kingdom after infant serogroup C conjugate vaccination was introduced in 1999, with catch-up vaccination for children under 18 years. Antibody levels and effectiveness waned quickly in children vaccinated at 2, 3, and 4 months of age. Therefore, in 2006, the current revised schedule of doses at 3, 4, and 12 months was introduced. This study assessed age-specific protection in 2009 compared with data from historical prevaccination and early postvaccination studies. Rabbit complement serum bactericidal antibody (SBA) was measured in anonymously banked serum samples collected in England in 2009 (n = 1,174), taking titers of ?8 as protective. Age-stratified proportions of SBA titers that were ?8 and geometric mean titers were compared. SBA titers varied markedly by birth cohort and time since vaccination. Overall, 35% of samples (95% confidence interval [CI], 33 to 38%) had titers that were ?8. Only in cohorts eligible for catch-up vaccination did the majority of individuals have protective antibody levels. Antibody levels were higher in children eligible for vaccination at primary and secondary school ages, compared to those eligible below the age of 5 years. In those eligible for completed vaccination under the current schedule, protective levels were very modest and there was no evidence of superiority to cohorts that were eligible for the previous schedule. This supports a need for older childhood or adolescent booster vaccination in those previously eligible for vaccination during the infant, toddler, or preschool periods, to maintain direct protection and potentially enhance population immunity.

Bezpečnost rekombinantní B subjednotky cholerového toxinu, usmrcené celobuněčné (rBs-WC) perorální cholerové vakcíny v těhotenství
Safety of the Recombinant Cholera Toxin B Subunit, Killed Whole-Cell (rBS-WC) Oral Cholera Vaccine in Pregnancy.

PLoS Negl Trop Dis. 2012 Jul;6(7):e1743
Authors: Hashim R, Khatib AM, Enwere G, Park JK, Reyburn R, Ali M, Chang NY, Kim DR, Ley B, Thriemer K, Lopez AL, Clemens JD, Deen JL, Shin S, Schaetti C, Hutubessy R, Aguado MT, Kieny MP, Sack D, Obaro S, Shaame AJ, Ali SM, Saleh AA, von Seidlein L, Jiddawi MS

Úvod: Plošné očkování je hlavní strategie uplatnění perorálních cholerových vakcín. Kampaně zabraňují podávání vakcíny těhotným ženám, protože schází data o bezpečnosti usmrcené celobuněčné cholerové vakcíny (rBS-WC). Známá vyšší rizika cholery a jejich komplikací v těhotenství vyvažuje nedostatečnost znalostí nežádoucích účinků usmrcené perorální bakteriální vakcíny.
Metoda: Od ledna do února 2009 proběhla masová rBC-WC vakcinace osob starších 2 let v městských a venkovských oblastech (celkem 51.151 osob) v Zanzibaru. Těhotné ženy byly varovány, aby se kampaně neúčastnily. O více než 9 měsíců později, po podání poslední dávky vakcíny jsme navštívili všechny ženy ve věku 15-50 let, které žily ve studijních oblastech. Zhodnotily jsme ženy, kterým byla podaná alespoň jedna dávka vakcíny a otěhotněly nebo neotěhotněly. 13.736 (94 %) cílových žen ve studii bylo dotazováno. 1.151 (79 %) z 1.453 porodilo v roce 2009, tj. během období, kdy plod byl vystaven vakcíně. 955 (83 %) z 1.151 matek nebylo očkováno; ostatních 196 (17 %) matek bylo očkováno alespoň jednou dávkou perorální cholerové vakcíny. Nebyl pozorován statisticky významný rozdíl rizika novorozence u exponovaných a neexponovaných těhotných žen.
Závěr: Zjistili jsme ne statisticky významný důkaz o škodlivosti gestační expozice rBS-WV vakcíny. Tyto nálezy spolu s absencí racionálního očekávání rizika usmrcené perorální bakteriální vakcíny utvrzují o bezpečnosti tohoto očkování, ovšem studie neměla dostatečnou statistickou sílu odhalit vzácné události.

INTRODUCTION: Mass vaccinations are a main strategy in the deployment of oral cholera vaccines. Campaigns avoid giving vaccine to pregnant women because of the absence of safety data of the killed whole-cell oral cholera (rBS-WC) vaccine. Balancing this concern is the known higher risk of cholera and of complications of pregnancy should cholera occur in these women, as well as the lack of expected adverse events from a killed oral bacterial vaccine.
METHODOLOGY/PRINCIPAL FINDINGS: From January to February 2009, a mass rBS-WC vaccination campaign of persons over two years of age was conducted in an urban and a rural area (population 51,151) in Zanzibar. Pregnant women were advised not to participate in the campaign. More than nine months after the last dose of the vaccine was administered, we visited all women between 15 and 50 years of age living in the study area. The outcome of pregnancies that were inadvertently exposed to at least one oral cholera vaccine dose and those that were not exposed was evaluated. 13,736 (94%) of the target women in the study site were interviewed. 1,151 (79%) of the 1,453 deliveries in 2009 occurred during the period when foetal exposure to the vaccine could have occurred. 955 (83%) out of these 1,151 mothers had not been vaccinated; the remaining 196 (17%) mothers had received at least one dose of the oral cholera vaccine. There were no statistically significant differences in the odds ratios for birth outcomes among the exposed and unexposed pregnancies.
CONCLUSIONS/SIGNIFICANCE: We found no statistically significant evidence of a harmful effect of gestational exposure to the rBS-WC vaccine. These findings, along with the absence of a rational basis for expecting a risk from this killed oral bacterial vaccine, are reassuring but the study had insufficient power to detect infrequent events.

Sedmnáctiletá perzistence u dospělých očkovaných dvěma dávkami inaktivované vakcíny proti hepatitidě typu A
Seventeen-year antibody persistence in adults primed with two doses of an inactivated hepatitis A vaccine

Human Vaccines & Immunotherapeutics, Volume 8, Issue 3 March 2012
Authors: Koen Van Herck, Priya Diana Crasta, Marc Messier, Karin Hardt and Pierre Van Damme

Protilátková perzistence a imunitní paměť vůči hepatitidě typu A (HAV) u dospělých v nízko-endemických zemích, byla ukázána 15 let po očkování dvěma dávkami HAV vakcíny. Tato komunikace poskytuje dodatečné informace o protilátkové perzistenci až 17 let ze dvou nejdelších sledovacích studií.
Metoda: Ve dvou dvojitě zaslepených studií byli dospělí ve věku 17-40 let a 21-40 let očkováni dvěma dávkami HAV vakcíny ve schématu 0,6 měsíců nebo 0,12 měsíců. Anti-HAV protilátkové koncentrace byly měřeny za použití ELISA (cut-off: 15 mIU/ml) po 16 a 17 letech. Subjektům, které se staly séronegativní (anti-HAV <15 mIU/ml) od předešlého záznamu, byla nabídnuta čelendžní dávka s následujícím měřením koncentrací anti-HAV protilátek 14 dní a 30 dní po očkování.
Výsledek: 17 let zůstalo séropozitivních 100 % a 96,7 % subjektů po očkování 0,6 měsíců a 0,12 měsíců (GMC: 287 mIU/ml a 369 mIU/ml). Jeden subjekt se stal séronegativním 16 let po očkování a čelendžní dávka podaná během následujících 12 měsíců zvýšila anamnestickou odpověď. Čelendžní dávka byla velmi dobře tolerována.
Závěr: Obě HAV imunizační schémata (0,6 měsíců a 0,12 měsíců) indukovala perzistenci postvakcinačních protilátek vůči HAV po dobu minimálně 17 let po primovakcinaci.

Antibody persistence and immune memory against hepatitis A (HAV) in adults in a low endemicity country, 15 y after immunisation with two doses of HAV vaccine has been demonstrated. This communication provides additional information on antibody persistence up to Year 17 from two of the longest follow-up studies [NCT00289757/NCT00291876].
Methods
In two double-blind primary studies, healthy adults aged 17?40 y and 21?40 y, respectively received two doses of the HAV vaccine following a 0,6 mo or 0,12 mo schedule. Anti-HAV antibody concentrations were measured using an enzyme-linked immunoassay (cut-off: 15mIU/ml) at Year 16 and Year 17. Subjects who became seronegative (anti-HAV < 15mIU/ml) since previous reporting were offered a challenge dose, with anti-HAV antibody concentration measurements at Day 14 and Day 30 thereafter.
Results
At Year 17, 100% and 96.7% of subjects remained seropositive for anti-HAV antibodies following the 0, 6 mo and 0, 12 mo regimens, respectively (GMCs: 278mIU/ml and 369mIU/ml). One subject who became seronegative at Year 16 received a HAV challenge dose within the next 12 mo and mounted an anamnestic response. The challenge dose was well-tolerated.
Conclusions
Both HAV immunisation regimens (0,6 mo and 0,12 mo) induced persistence of vaccine-induced antibodies against HAV for at least 17 y after primary vaccination.

Paměťové B buňky po očkování meningokokovou konjugovanou vakcínou séroskupiny C u dětí a odpověď na booster: Malý vztah se sérovými IgG protilátkami
B Cell Memory to a Serogroup C Meningococcal Conjugate Vaccine in Childhood and Response to Booster: Little Association with Serum IgG Antibody.

J Immunol. 2012 Aug 1;
Authors: Perrett KP, Jin C, Clutterbuck E, John TM, Winter AP, Kibwana E, Yu LM, Curtis N, Pollard AJ

Uchování odpovídajících hladin sérových protilátek po očkování bylo zhodnoceno jako nejdůležitější mechanismus pro individuální dlouhodobou ochranu vůči rychle útočící zapouzdřené bakterii. Mechanismy uchovávání odpovídajících hladin sérových protilátek a vztah mezi antigen-specifickými paměťovými B buňkami a přetrvávajícími protilátkami je jen omezeně poznán. Měřili jsme četnost cirkulujících paměťových B buněk specifických vůči meningokokům séroskupiny C (MenC) u 250 zdravých 6 až 12letých dětí 6 let po očkování MenC konjugovanou vakcínou, před podáním booster dávky kombinované vakcíny proti hemofilovým nákazám typu b a meningokokovým nákazám skupiny C a pak 1 týden, 1 měsíc a 1 rok po aplikaci boosteru. Zkoumali jsme vztah mezi četností cirkulujících MenC specifických paměťových B buněk a protilátkami před a po podání booster vakcíny. Zjistili jsme velmi nízkou četnost cirkulujících MenC specifických paměťových B buněk u dětí povinných školní docházkou a malý vztah s hladinami protilátek MenC IgG. Další očkování vedlo k robustní odpovědi paměťových B buněk, která nebyla na rozdíl od hladin protilátek závislá na věku primovakcinace MenC vakcínou. Měření paměťových B buněk v periferní krvi nepředpovídá ustálenou hladinu protilátek ani schopnost odpovědět na booster dávku MenC vakcíny.

The maintenance of adequate serum Ab levels following immunization has been identified as the most important mechanism for individual long-term protection against rapidly invading encapsulated bacteria. The mechanisms for maintaining adequate serum Ab levels and the relationship between Ag-specific memory B cells and Ab at steady state are poorly understood. We measured the frequency of circulating serogroup C meningococcal (MenC)-specific memory B cells in 250 healthy 6- to 12-y-old children 6 y following MenC conjugate vaccine priming, before a booster of a combined Haemophilus influenzae type b-MenC conjugate vaccine and then 1 wk, 1 mo, and 1 y after the booster. We investigated the relationship between circulating MenC-specific memory B cell frequencies and Ab at baseline and following the booster vaccine. We found very low frequencies of circulating MenC-specific memory B cells at steady state in primary school-aged children and little association with MenC IgG Ab levels. Following vaccination, there were robust memory B cell booster responses that, unlike Ab levels, were not dependent on age at priming with MenC. Measurement of B cell memory in peripheral blood does not predict steady state Ab levels nor the capacity to respond to a booster dose of MenC Ag.