Publikace listopad 2008

Korelace mezi přímou ELISA, jedno-epitopovou inhibiční ELISA a pseudovirionovou neutralizační zkouškou pro měření anti-HPV16 a anti-HPV18 protilátek po očkování s AS04 adjuvovanou HPV16/18 vakcínou.
Correlation between direct ELISA, single epitope-based inhibition ELISA and pseudovirion-based neutralization assay for measuring anti-HPV-16 and anti-HPV-18 antibody response after vaccination with the AS04-adjuvanted HPV-16/18 cervical cancer vaccine.

Hum Vaccin. 2008 Nov-Dec;4(6):425-34.
Dessy FJ, Giannini SL, Bougelet CA, Kemp TJ, David MP, Poncelet SM, Pinto LA, Wettendorff MA.

K monitorování imunitního stavu během klinických studií a po registraci vkacíny bylo vyvinuto několik zkoušek k měření hladin typově specifických sérových protilátek anti-HPV. Patří mezi ně neutralizační zkouška, jedno-epitopová inhibiční imunozkouška a přímá enzymová imunozkouška (ELISA). Neutralizační zkoušky založené na mnohočetných epitopech a nezávislých na vakcinačním materiálu jsou považované za "zlatý standard" pro nezaujatý odhad protektivního potenciálu postvakcinačních protilátek. Nicméně jejich použití v rozsáhlých klinických studiích je zatím jen žádoucí. Zde srovnáváme přímou ELISA a jedno-epitopovou inhibiční ELISA s pseudovirionovou neutralizační zkouškou (PBNA) pro protilátkovou odpověď HPV16/18 u očkovaných žen zařazených do studií s vakcínou Cervarix, GSK vakcíny proti karcinomu děložního hrdla. Přímá ELISA, která je založena na mnohočetnosti epitopů, vykazovala vyšší stupeň citlivosti a korelace s PBNA ve srovnání s jedno-epitopovou inhibiční ELISA. Mezi dvojitě pozitivní výsledky, vysoká korelace byla pozorována mezi PBNA a přímou ELISA (0,70-0,88 pro HPV16 a 0,82-0,94 pro HPV18) a rovněž s jedno-epitopovou inhibiční ELISA (0,60-0,89 pro HPV16 a 0,57-0,96 pro HPV18) u žen ve věku 15-25 let. Korelace přetrvává po dobu 6,4 let po primovakcinaci. Podobné hladiny korelace byly zjištěny pro dospívající ve věku 10-14 a ženy ve věku 46-55 let. Zdá se, že přímá ELISA je výbornou alternativní metodou stanovující neutralizační aktivitu a může být použita k hodnocení protilátkové odpovědi vyvolané L1 VLP ve vakcíně proti karcinomu děložního hrdla bez ohledu na dobu po očkování (až 6,4 roku po očkování) a bez ohledu na věk očkovance.

To monitor immune status during clinical trials and after vaccine registration, several assays have been developed to measure type-specific human papillomavirus (HPV) serum antibody levels. These include neutralization assays, single epitope-based inhibition immunoassays, and direct enzyme-linked immunosorbent assays (ELISAs). Neutralization assays based on multiple epitopes and independent of vaccine material are considered the 'gold standard' for unbiased assessment of the protective potential of vaccine-induced antibodies. However, their use in large clinical trials is challenging. Here, we compare both the direct ELISA and the single epitope-based inhibition ELISA with the pseudovirion-based neutralization assay (PBNA) for HPV-16/18 antibody responses in vaccinated women enrolled in trials of Cervarix, GSK's cervical cancer vaccine. The direct ELISA, which is based on multiple epitopes, was shown to have a higher degree of sensitivity and correlation with the PBNA when compared with the single epitope-based inhibition ELISA. Among double-positive results, high correlations were observed between the PBNA and the direct ELISA (0.70-0.88 for HPV-16 and 0.82-0.94 for HPV-18) and also with the single epitope-based inhibition ELISA (0.60-0.89 for HPV-16 and 0.57-0.96 for HPV-18) in women aged 15-25 years. The correlation persisted up to 6.4 years after primary vaccination. Similar levels of correlation were observed for adolescents aged 10-14 years and women aged 46-55 years. Therefore, the direct ELISA appears to be an excellent surrogate for neutralizing activity and can be used to evaluate antibody response induced by L1 virus-like particle-based cervical cancer vaccines, regardless of time elapsed after vaccination (up to 6.4 years) and the age of the vaccine recipient.

Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie fáze 3 zaměřená na bezpečnost a snášenlivost IC51, inaktivované vakcíny proti japonské encefalitidě
Randomized, double-blind, placebo-controlled phase 3 trial of the safety and tolerability of IC51, an inactivated Japanese encephalitis vaccine.

J Infect Dis. 2008 Aug 15;198(4):493-9.
Tauber E, Kollaritsch H, von Sonnenburg F, Lademann M, Jilma B, Firbas C, Jelinek T, Beckett C, Knobloch J, McBride WJ, Schuller E, Kaltenbock A, Sun W, Lyons A.

Princip: Japonská encefalitida (JE) je nejčastější komárem přenášená virová encefalitida a má vysokou smrtnost. Je způsobena virem japonské encefalitidy. Zlepšení vakcíny je naléhavě potřebné pro obyvatele zemí s endemickým výskytem, pro cestovatele a armádu. Cílem této studie bylo zhodnotit bezpečnost a snášenlivost IC51, intercelulární na VERO buňkách odvozené, purifikované inaktivované JE vakcíny.
Metoda: Studie byla randomizovaná (3:1), dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná, multicentrická, fáze 3. Zdraví dobrovolníci byly randomizováni do skupiny očkované 2 dávkami IC51 (n=2012) ve 4týdenním intervalu nebo do placebové skupiny (n=663). Nežádoucí příhody po očkování (AEFI) byly dokumentovány po dobu 2 měsíců.
Výsledky: Výskyt závažných AEFI byl podobný ve skupině IC51 (0,5%) a v placebové skupině (0,9%). Výskyt medicínsky souvisejících AEFI a všech AEFI byl rovněž v obou sledovaných skupinách podobný. Stejný výsledek byl zjištěn u všech nežádoucích příhod včetně lokálních i systémových. Důležitým zjištěním bylo to, že příznaky akutní alergické reakce nebyly pozorovány.
Závěr: Intercelulární JE vakcína IC51 měla bezpečnostní profil podobný placebu. Tyto údaje společně s údaji imunogenity z předešlé studie fáze 3 jsou základem pro žádost o registraci vakcíny.

BACKGROUND: Japanese encephalitis (JE) is the most important mosquito-borne viral encephalitis and has a high case fatality rate. It is caused by Japanese encephalitis virus. Improved vaccines are urgently needed for residents in countries of endemicity, travelers, and the military. The aim of the present trial was to evaluate the safety and tolerability of IC51, Intercell's Vero cell-derived, purified, inactivated JE vaccine. METHODS: This was a randomized (3:1), double-blind, placebo-controlled, multicenter phase 3 trial. Healthy subjects were randomized to receive 2 doses of IC51 (n=2012) or placebo (n=663) at a 4-week interval. Adverse events following immunization (AEFI) were documented over a period of 2 months. RESULTS: The rate of severe AEFI was similar in the IC51 group (0.5%) and the placebo group (0.9%). The rate of medically attended AEFI and all AEFI was also similar in the IC51 group and the placebo group. The same applied for all adverse events, including local and systemic tolerability. Importantly, there were no signs of acute allergic reactions. CONCLUSION: The Intercell JE vaccine IC51 had a safety profile similar to that of placebo. These data, together with the immunogenicity data from a recent phase 3 trial, form the basis of application for licensure of this vaccine.

Imunogenita a reaktogenita DTaP-HBV-IPV/Hib vakcíny proti primo i booster vakcinaci u předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností
Immunogenicity and reactogenicity of DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine as primary and booster vaccination in low-birth-weight premature infants.

Acta Paediatr. 2008 Sep;97(9):1243-9.
Vazquez L, Garcia F, Ruttimann R, Coconier G, Jacquet JM, Schuerman L.

Cíl: Zhodnotit vhodnost kombinované vakcíny DTaP-HPB-IPV/Hib (Infanrix hexa) pro očkování nedonošených dětí s nízkou porodní hmotností (<2,0 kg), zejména pro odpověď vůči vakcinační složce proti hepatitidě typu B.
Metody: Otevřená studie u 170 nedonošených dětí primovakcinovaných ve věku 2,4 a 6 měsíců a boosterovaných ve věku 18-24 měsíců. Zařazování a analýza byla rozvrstvená do dvou skupin: děti s porodní hmotností 1,5 kg a 2,0 kg (nízká porodní hmotnost: LBW), děti s porodní hmotností <1,5 kg (velmi nízká porodní hmotnost: VLBW).
Výsledky: Jeden měsíc po primovakcinaci 3 dávkami 93,7% a 94,9% dětí ve skupině VLBW a LBW měly koncentraci anti-HBs protilátek >= 10 mIU/ml. Byla zjištěna vysoká séroprotekce a odpověď (92,4-100%) na všechny vakcinační antigeny. Ta byla zesílena (>98%) vůči všem antigenům vyjma HBs ve skupině VLBW dětí: jen 88,7% mělo koncentraci anti-HBs protilátek >=10 mIU/ml, ve srovnání s 96,5% dětí ve skupině LBW (rozdíl byl statisticky významný). Vakcína byla velmi dobře tolerována v obou skupinách dětí.
Závěr: neodnošené děti si získávají prospěch z primovakcinace a booster dávky vakcíny DTaP-HBV-IPV/Hib.

AIM: To assess suitability of a combined DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine (Infanrix hexa) for immunization of low-birth-weight (<2.0 kg) preterm infants, with particular focus on the hepatitis B response. METHODS: Open-label study in 170 preterm infants receiving primary vaccination at 2, 4 and 6 months of age and booster vaccination at 18-24 months. Enrollment and analysis were stratified in two groups: infants with birth weight between 1.5 kg and 2.0 kg (low birth weight: LBW), infants with BW <1.5 kg (very low birth weight: VLBW). RESULTS: One month after the three dose primary vaccination, 93.7% and 94.9% of infants in VLBW and LBW groups, respectively, had anti-HBs antibody concentrations > or = 10 mIU/mL. High seroprotection and response rates (92.4-100%) to all vaccine antigens were observed. Those were reinforced (>98%) by booster vaccination for all antigens except for HBs in VLBW children: only 88.7% of those had anti-HBs antibody concentrations > or = 10 mIU/mL, compared with 96.5% of LBW children (difference statistically not significant). The vaccine was well tolerated in both groups of infants. CONCLUSION: Preterm infants will benefit by the administration of a primary and booster vaccination with DTPa-HBV-IPV/Hib vaccine.

Séroprevalence protilátek anti-Vi a imunogenita vakcíny Typhim Vi u dětí
Seroprevalence of anti Vi antibodies and immunogenicity of Typhim Vi vaccine in children.

Hum Vaccin. 2008 Jul-Aug;4(4):305-8.
Gupta D, Faridi MM, Aggarwal A, Kaur I.

Tato prospektivní studie byla provedena u 250 dětí ve věku 6 měsíců až 5 let, aby se zjistila séroprevalence anti-Vi protilátek a aby se změřila séro-odpověď a procentuální sérokonverze polysacharidové vakcíny Typhim Vi u dětí ve věku 2-5 let. Do každé věkové skupiny bylo zařazeno 50 dětí, tj. ve věku 6-12 měsíců (skupina A), ve věku 1-2 let (skupiny B), ve věku 2-3 let (skupina C), ve věku 3-4 let (skupina D) a ve věku 4-5 let (skupina E). Základní titry protilátek anti-Vi byly stanoveny u všech dětí. Děti ve skupině C až E byly očkovány vakcínou Typhim Vi. Titry protilátek před a po očkování byly stanoveny metodou ELISA. Zkoušená séra, která mají hladiny > 1 µg/ml, byly hodnoceny jako séropozitivní. Z 250 dětí pouze 3 děti měly předvakcinační titry protilátek anti-Vi > 1 µg/ml. Po očkování celková sérokonverze byla 77,5% a 65,3% u děti ve skupině C, 78,2% ve skupině D a 88% ve skupině E. Sérokonverze byly významně vyšší ve skupině E ve srovnání se skupinou C (p=0,0148). Žádná významná nežádoucí reakce nebyla po očkování pozorována. Studie zdůraznila velmi nízkou prevalenci Vi protilátek před očkováním u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let a prokázala vysokou imunogenitu a bezpečnost polysacharidové vakcíny Typhim Vi u dětí ve věku 2-5 let.

This prospective study was carried out on 250 children between 6 months to 5 years of age to determine seroprevalence of anti Vi antibodies and to measure seroresponse and percent seroconversion to TyphimVi polysaccharide vaccine in children 2-5 years of age. Fifty children each were enrolled between 6 to 12 months of age (Group A), between 1- 2 years of age(Group B), between 2-3 years of age (Group C), between 3-4 years of age (Group D) and between 4-5 years of age (Group E). Anti-Vi antibody baseline titres were determined in all children. Children in Groups C to E were vaccinated with Typhim Vi vaccine. Baseline and postvaccination antibody titres were determined by ELISA. Test sera which had antibody levels >1 microg/ml were scored as seropositive. Of 250 children, 3 had base line anti-Vi antibodies >1 microg/ml. Following immunization overall seroconversion rate was 77.5% with 65.3%, 78.2% and 88% children showing seroconversion in Groups C, D and E respectively. Seroconversion was significantly more in Group E children compared to Group C (p=0.0148). There were no significant adverse reactions following vaccination. The study highlights very low prevalence of baseline anti Vi antibodies in children between 6 months and less than 5 years of age and shows high immunogenicity and safety of Typhim Vi polysaccharide vaccine in children 2-5 years of age.

Vysoká sérologická odpověď po očkování pneumokokovou vakcínou u nefrotických dětí při nástupu onemocnění léčených vysokými dávkami prednisonu
High serological response to pneumococcal vaccine in nephrotic children at disease onset on high-dose prednisone.

Pediatr Nephrol. 2008 Jul;23(7):1107-13.
Ulinski T, Leroy S, Dubrel M, Danon S, Bensman A.

Naším cílem bylo ukázat, že nefrotické děti na počátku onemocnění a při léčbě vysokými dávkami prednisonu odpovídají na očkování 23valentní pneumokokovou vakcínou (PV). Srovnali jsme sérologickou odpověď po PV u 30 dětí s nefrotickým syndromem, přímo po zahájení léčby prednisonem (60 mg/m2 tělesného povrchu) při nástupu onemocnění (skupina 1) s odpovědí 13 pacientů, kterým byla vakcína podána v remisi (skupina 2). Studovala se bezpečnost očkování srovnáním průběhu onemocnění ve skupině 1 s onemocněním u pacientů, kterým očkováním nebylo provedeno (skupina 3). Ve skupině 1, hladiny protilátek vůči 23valentní PV se po 1 měsíci zvýšily a zůstaly zvýšené po dobu 1 roku (P<0,01). Krátkodobá i dlouhodobá protilátková odpověď se nelišily od odpovědí ve skupině 2. Sérový albumin, věk nebo imunosupresivní léčba neovlivnily protilátkovou odpověď. Průběh onemocnění ve skupině 1 a 3 se nelišily. Závěrem, nefrotické děti s vysokými dávkami glukokortikoidů odpovídají na 23valenntí vakcínu. Děti závislé na steroidech s rezistentní formou si vytváření vysoké hladiny protilátek.

Our objective was to demonstrate that nephrotic children at disease onset and under high-dose prednisone respond to vaccination with 23-valent pneumococcal vaccine (PV). We compared the serological response after PV in 30 children with nephrotic syndrome, directly after initiation of prednisone therapy (60 mg/m2 body surface area) at disease onset (group 1), with the response in 13 patients who received the vaccine while in remission (group 2). Safety was studied, comparing disease course in group 1 with those in patients who did not receive any PV (group 3). In group 1, 23-valent PV antibody (Ab) levels increased tenfold after 1 month and remained increased after 1 year (P < 0.01). Ab response in the short term and in the long term was not different from that of patients in group 2. Serum albumin, age, or immunosuppressive drugs did not influence Ab response. Disease courses in groups 1 and 3 were not different. In conclusion, nephrotic children on high-dose glucocorticoid therapy respond to a 23-valent anti-PV. Children with steroid dependent/resistant forms acquire high Ab levels, even if early relapses delay the tapering of steroids or if immunosuppressive agents are introduced. Patients who relapse during the tapering of steroids already have increased anti-pneumococcal Ab at the time of relapse.