Publikace únor 2010

Sérologická odpověď na chřipkovou vakcínu po transplantaci krvetvorných kmenových buněk
Serological response to influenza vaccine after hematopoetic stem cell transplantation.

Ann Hematol. 2010 Jan 30;
Authors: Yalç?n SS, Kondolot M, Albayrak N, Altaş AB, Karacan Y, Kuşkonmaz B, Aksu S, Cetin M, Göker H, Yurdakök K, Uçkan D

Očkování je nelepší strategií jak preventovat chřipkové nákazy, které jsou potenciální příčinou nemocnosti a smrtnosti imnosuprimovaných pacientů. Zde jsme hodnotili faktory, které mohou ovlivnit sérologickou odpověď na chřipkovou vakcínu u pacientů, kteří podstoupili transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT). 61 HSCT pacientů bylo zařazeno do studie během chřipkové sezóny v roce 2007-2008. Byly sbírány vzorky séra před očkováním a 6-10 týdnů po něm. Vzorky byly sérologicky vyšetřeny s kmeny chřipkových virů A/H1N1, A/H3N2 a B pomocí hemaglutinační inhibice. Pacienti byli dosledováni s ohledem na klinické příznaky po celou dobu až k následující další chřipkové sezóně a z hlediska bezpečnosti během jednoho měsíce po očkování. Souhrnně prevakcinační séroprotekce vůči všem vakcinačním antigenům (A/H1N1, A/H3N2 a B) byla 45,1% a postvakcinační séroprotekce dosáhla 91 % a sérokonverze 28,3 %. Sérokonverze byla zjištěna nižší vůči B u pacientů, kteří byli očkováni v předešlé chřipkové sezóně (p=0,018). 5 pacientů (10,9 %) nemělo žádnou imunitní odpověď vůči H1N1. Nežádoucí účinky byly zaznamenány u 19,6 % (n=9/46). Závěrem by pacienti měli být očkováni pokud možná co nejdříve, než jsou vystaveni viru chřipky v chřipkové sezóně.

Vaccination is the best strategy to prevent influenza infection that is a potential cause of morbidity and mortality in immunosuppressed patients. Here, we evaluated the factors that may affect serological response to influenza vaccine in patients who have undergone hematopoetic stem cell transplantation (HSCT). Sixty-one HSCT recipients were included in the study during the 2007-2008 influenza season. Serum samples prior to vaccination and 6-10 weeks after vaccination were collected. Samples were assayed for antibodies to influenza virus A/H1N1, A/H3N2, and B strains by hemagglutination-inhibition assay. The patients were followed in terms of clinical symptoms up to the next influenza season and for adverse effects within a month after vaccination. Overall, pre-vaccine seroprotection rate against all vaccine antigens (A/H1N1, A/H3N2, and B antigens) was 45.1%, post-vaccine seroprotection rate 91% and seroconversion rate was 28.3%. Seroconversion rates were found to be low against B in patients who were vaccinated in the late influenza season (p = 0.018; respectively). Five patients (10.9%) had no immune response against H1N1. Adverse events were reported in 19.6% (n = 9/46) of the patients. In conclusion, the patients should be vaccinated as early as possible in the influenza season, before they are exposed to the virus.

Imunitní odpověď na 23valentní polysacharidovou vakcínu po očkování 7valentní konjugovanou vakcínou u pacientů po alogenní transplantaci kmenových buněk
Immune response to the 23-valent polysaccharide pneumococcal vaccine after the 7-valent conjugate vaccine in allogeneic stem cell transplant recipients: Results from the EBMT IDWP01 trial.

Vaccine. 2010 Jan 28;
Authors: Cordonnier C, Labopin M, Chesnel V, Ribaud P, Camara RD, Martino R, Ullmann AJ, Parkkali T, Locasciulli A, Yakouben K, Pauksens K, Bonnet E, Einsele H, Niederwieser D, Apperley J, Ljungman P

Stávající doporučení pro aktivní imunizaci po transplantaci kmenových buněk zahrnuje 3 dávky 7valentní pneumokokové konjugované vakcíny (PCV7) minimálně 3 měsíce po transplantaci, které se dokončí podáním 23valentní polysacharidové pneumokokové vakcíny (PPV23). Ovšem dosud nebyla hodnocena imunitní odpověď na PPV23 po PCV7 u SCT pacientů. Do této studii bylo zařazeno 101 pacientů očkovaných 1 dávkou PPV23 12 nebo 18 měsíců po 3dávkovém očkování PCV7. Účinnost PPV23 byla hodnocena o 1 měsíc později a 24 měsíců po transplantaci vůči pneumokokovým sérotypům 1 a 5. Sérotypy 1 a 5 nejsou zahrnuty v PCV7. I když geometrické průměry koncentrací byly významně vyšší 1 měsíc po očkování PPV23 vůči oběma sérotypům, odpověď (>= 0,15 mcg/ml) v rozsahu 68-94% se mezi skupinami nelišila. Jedna dávka PPV23 po 3 dávkách PCV7 skutečně zvyšuje odpověď na PCV7 a rovněž rozšiřuje sérotypové pokrytí od 12 nebo 18. měsíce po transplantaci.

The current recommendations for active immunization after stem cell transplant include 3 doses of 7-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV7) from 3 months after transplant, followed by a 23-valent polysaccharide pneumococcal vaccine (PPV23). However, until now, the immune response to PPV23 after PCV7 has not been assessed after SCT. In the EBMT IDWP01 trial, 101 patients received 1 dose of PPV23 at 12 or 18 months, both after 3 doses of PCV7. The efficacy of PPV23 was assessed 1 month later and at 24 months after transplant by the pneumococcal serotype 1 and 5 antibody levels. Serotype 1 and 5 are not included in PCV7. Although the geometric mean concentrations were significantly higher 1 month after PPV23, for both antigens, the response rates (>/=0.15mug/mL), in the range of 68-94%, were not different between groups independent of the assessment date. One PPV23 dose after 3 PCV7 doses, already known to increase the response to PCV7, also extends the serotype coverage given 12 or 18 months after transplant.

Účinnost očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou ve schématu 2+1 u dětí v Quebecu, Kanada
Effectiveness of Pneumococcal Conjugate Vaccine Using a 2+1 Infant Schedule in Quebec, Canada.

Pediatr Infect Dis J. 2010 Feb 1;
Authors: Deceuninck G, De Wals P, Bouliannne N, De Serres G

Princip: V provincii Quebec, Kanada, j očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou (PCV) poskytováno všem dětem mladším 5 let a schéma 2+1 (2, 4 a 12 měsíců) se doporučuje nízkorizikovým dětem, podobně jako starším dětem další schémata s nižším počtem dávek. Cíl: Zhodnotit CV účinnost vůči invazivním pneumokokovým onemocněním (IPD). Metody: Byly zahrnuty IPD případy u dětí 2-59 měsíců hlášené během let 2005-2007 a náhodně se identifikovaly z registru provinčních zdravotnických ústavů případy nenakažených jako kontrola. Rodiče byli dotazováni telefonicky a zhodnotil se záznam o očkování. PCV účinnost byla vypočtena za použití nepodmíněného logistického regresního modelu upraveného pro případné konfúze. Výsledek: Bylo zahrnuto 180 IPD případů (60,4 % z celkového hlášení) a 897 kontrol. Rizikovým faktorem IPD byly věk, sezóna, vysoce rizikové zdravotní podmínky, dětský kolektiv a sociální finanční rodinné zázemí. Celková PCV ochrana (>=1 dávka) vůči IPD v souvislosti s jakýmkoli sérotypem byla 60 % (95% Cl: 38-75%) a vůči vakcinačním sérotypům dosahovala 92 % (3-96%). U nízkorizikových dětí, které byly očkovány ve schématu 2+1, došlo k 6 případům selhání, které se objevilo po první dávce, 1 případ po druhé dávce a žádný po podání 3. dávky jako boosteru. Závěr: Tyto výsledky potvrzují účinnost PCV po 2 a 3 dávkách.

BACKGROUND:: In the province of Quebec, Canada, pneumococcal conjugate vaccine (PCV) is offered to all children aged less than 5 years, and a 2+1 schedule (2, 4, and 12 months) is recommended for low-risk infants, with other schedules including a lower number of doses for older children. OBJECTIVE:: To estimate PCV effectiveness against invasive pneumococcal disease (IPD). METHODS:: IPD cases in children aged 2-59 months and reported during the years 2005-2007 were eligible and uninfected controls were randomly identified in the provincial health insurance registry. Parents were interviewed by telephone and immunization records were reviewed. The PCV effectiveness was computed using unconditional logistic regression models adjusting for potential confounders. RESULTS:: 180 IPD cases (60.4% of total reported) and 897 controls were included. Predictors of IPD risk were age, season, high-risk medical conditions, day-care attendance, and low family income. Overall PCV protection (>/=1 dose) against IPD caused by any serotype was 60% (95% CI: 38%-75%), and was 92% (83%-96%) against IPD caused by vaccine serotypes. Among low-risk children who received the recommended 2+1 schedule, 6 cases of vaccine failure occurred after the first dose, 1 case after the second dose, and no cases after the booster dose. CONCLUSION:: These results confirm the effectiveness of PCV after 2 and 3 doses.

Přenos vakcinačního viru žluté zimnice kojením - Brazílie 2009
Transmission of yellow Fever vaccine virus through breast-feeding --- Brazil, 2009.

MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2010 Feb 12;59(5):130-2

V dubnu 2009 Státní zdravotní úřad v Rio Grande do Sul, v Brazílii, oznámil případ meningoencefalitidy vyžadující hospitalizaci u dítěte, jehož matka byla aktuálně očkovaná proti žluté zimnici během poporodního období. Ministerstvo zdravotnictví pověřilo dosledovat a odhalit zjištěnou událost. Tato zpráva shrnuje výsledky tohoto vyšetřování, které stanovilo, že dítě bylo nakaženo vakcinačním virem žluté zimnice z očkované matky kojením. Matka měla 2 dny bolesti hlavy, byla malátná a měla mírnou teplotu 5 dní po očkování proti žluté zimnici. Dítě, které bylo výhradně kojeno, bylo hospitalizováno ve věku 23 dní z důvodu křečí vyžadující infúze antikonvulziva. Dítě bylo léčeno antimikrobiálně a antiviroticky na meningoencefalitidu. Přítomnost viru žluté zimnice 17DD byla detekována PCR v cerebrospinální tekutině (CSF); v séru a CSF byla zjištěna přítomnost specifického imunoglobulinu IgM. Dítě bylo vyléčeno a propuštěno po 24 dnech z nemocnice. Dále se vyvíjelo normálně do věku 6 měsíců. Toto zjištění poskytuje dokumentovaný důkaz, že vakcinační virus žluté zimnice se může přenést z aktuálně očkované ženy během kojení. Očkovat proti žluté zimnici by se neměly kojící ženy, pouze v případě, kdy se nelze vyvarovat expozici žluté zimnice.

In April, 2009, the state health department of Rio Grande do Sul, Brazil, was notified by the Cachoeira do Sul municipal health department of a case of meningoencephalitis requiring hospitalization in an infant whose mother recently had received yellow fever vaccine during a postpartum visit. The Field Epidemiology Training Program of the Secretariat of Surveillance in Health of the Brazilian Ministry of Health assisted state and municipal health departments with an investigation. This report summarizes the results of that investigation, which determined that the infant acquired yellow fever vaccine virus through breast-feeding. The mother reported 2 days of headache, malaise, and low fever occurring 5 days after receipt of yellow fever vaccine. The infant, who was exclusively breast-fed, was hospitalized at age 23 days with seizures requiring continuous infusion of intravenous anticonvulsants. The infant received antimicrobial and antiviral treatment for meningoencephalitis. The presence of 17DD yellow fever virus was detected by reverse transcription--polymerase chain reaction (RT-PCR) in the infant's cerebrospinal fluid (CSF); yellow fever--specific immunoglobulin M (IgM) antibodies also were present in serum and CSF. The infant recovered completely, was discharged after 24 days of hospitalization, and has had normal neurodevelopment and growth through age 6 months. The findings in this report provide documentation that yellow fever vaccine virus can be transmitted via breast-feeding. Administration of yellow fever vaccine to breast-feeding women should be avoided except in situations where exposure to yellow fever viruses cannot be avoided or postponed.

Zlepšená anamnestická odpověď u dospívajících po booster očkování vyšší dávkou vakcíny proti hepatitidě typu B
Improved anamnestic response among adolescents boosted with a higher dose of the hepatitis B vaccine.

Vaccine. 2010 Feb 11;
Authors: Chaves SS, Groeger J, Helgenberger L, Auerbach SB, Bialek S, Hu DJ, Drobeniuc J

Některé studie sledující booster očkování vakcínou proti hepatitidě typu B naznačovaly ubývání imunity indukované vakcínou u dospívajících původně očkovaných v dětství. Tyto studie k boosteru používaly dětskou formulaci vakcíny proti hepatitidě typu B, aby zjistily anamnestickou odpověď. Srovnali jsme dospívající boosterované dospělou nebo dětskou dávkou vakcíny proti hepatitidě typu B. U dospívajících, kteří ztratili protektivní množství protilátek vůči hepatitidě typu B, byla větší část, která dosáhla po boosteru dospělou dávkou anamnestické odpovědi (60% vs 43,8%). Proto tedy vyšší koncentrace antigenu může být požadovaná pro vyvolání odpovídající imunitní paměťové odpovědi. I přes zlepšenou anamnestickou odpověď naše studie upozornila na otázku, zda děti očkované v časném dětství si uchovají ochranu vůči hepatitidě typu B i v pozdějším dospívajícím věku.

Some hepatitis B vaccine booster studies have suggested waning of vaccine-induced immunity in adolescents vaccinated starting at birth. Those studies, however, used a pediatric formulation of the hepatitis B vaccine as a booster to detect anamnestic response. We compared adolescents boosted with an adult dose of hepatitis B vaccine with those boosted with a pediatric dose. Among adolescents who had lost protective antibody levels against hepatitis B, a higher proportion had an anamnestic response when boosted with the adult dose (60.0% vs. 43.8%). Thus, higher antigen concentrations may be required to elicit an adequate immune memory response. Despite improved anamnestic response, our study still raises concerns about whether children immunized in early infancy will remain protected from hepatitis B as they age into adulthood.

Bezpečnost živé atenuované vakcíny u pediatrických pacientů po transplantaci krvetvorných kmenových buněk (SCT)
Safety of the live, attenuated varicella vaccine in pediatric recipients of hematopoietic SCTs.

Bone Marrow Transplant. 2010 Mar 1;
Authors: Kussmaul SC, Horn BN, Dvorak CC, Abramovitz L, Cowan MJ, Weintrub PS

VZV je významnou příčinou onemocnění a úmrtí pacientů po transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT). Existuje polemika ohledně očkování živou oslabenou varicelovou vakcínou (LAVV) u této populace díky pochybnostem, že očkování může způsobit onemocnění planými neštovicemi. Dětská nemocnice v Kalifornii (UCSF) od roku 1995 doporučila LAVV pro očkování imunokompetentních pacientů. Retrospektivně jsme hodnotily incidenci postvakcinačních komplikací ve vztahu s LAVV u pediatrických pacientů po HSCT. Pokud to bylo možné, hodnotili jsme i sérokonverzi. U 68 očkovanců po SCT 3 pacienti (4,4%; 95%Cl: 1,0-12,7%) vykazovali mírné až průměrné symptomy potenciálně přiřazené očkování a nebyla zjištěna žádná závažná nežádoucí reakce. U 28 pacientů analyzovaných pro sérokonverzi, 18 (64,3%; 95%Cl: 45,7-79,4%) sérokonvertovalo, 3 (10,7%; 95%Cl: 2,9-28%) dosáhlo téměř sérokonverze a 7 (25%; 95%Cl: 12,4-43,6%) sérokonverze nedosáhlo. Zdá se, že očkování LAVV imunokompetentních pacientů po HST je bezpečné. Je potřeba provést prospektivní studie, mnohem přesnější, aby se stanovily poměry komplikací po očkování, účinnost a imunologická odpověď na očkování.

VZV is an important cause of morbidity and mortality among patients after hematopoietic SCT (HSCT). There is controversy surrounding the use of the live attenuated varicella vaccine (LAVV) in this population due to concerns that the immunization may cause VZ-related disease. The Blood and Marrow Transplant (BMT) group at the University of California, San Francisco (UCSF) Children's Hospital has been recommending the LAVV for immunocompetent HSCT patients since 1995. We retrospectively examined the incidence of post-immunization complications attributable to the LAVV in pediatric patients after HSCT. We also reported seroconversion rates when possible. Among 68 recipients of the LAVV after HSCT, 3 (4.4%; 95% confidence interval (CI)=1.0-12.7%) experienced mild-to-moderate symptoms potentially attributable to vaccination, and there were no severe reactions. Among 28 patients analyzed for seroconversion, 18 (64.3%; 95% CI=45.8-79.4%) seroconverted, 3 (10.7%; 95% CI 2.9-28.0%) possibly seroconverted and 7 (25.0%; 95% CI=12.4-43.6%) failed to seroconvert. It appears safe to administer the LAVV to immunocompetent patients after HSCT. Prospective studies are needed to more accurately determine rates of vaccine complications, efficacy and immunologic responses to vaccination.