Publikace duben 2010

Bezpečnost chřipkové vakcíny u pacientů s vaječnou alergií
Safety of Influenza Vaccine Administration in Egg-Allergic Patients.

Pediatrics. 2010 Apr 5;
Authors: Chung EY, Huang L, Schneider L

Cíl: Současné pokyny doporučují podávat chřipkovou vakcínu pacientům s alergií na vejce jen po předešlém ověření kožním testem. Tato studie hodnotila bezpečnost bez provádění kožního testu, podáváním postupně se zvyšující dávky chřipkové vakcíny dětem s alergií na vejce. Metody: Provedli jsme retrospektivní grafové souhrnné studijní zhodnocení u dětí alergických na vejce ve věku 6 měsíců -18 let, kterým byl proveden kožní test a/nebo podány 2 odstupňované dávky chřipkové vakcíny. Mezi chřipkovými sezónami 2002-2003 a 2006-2007 pacienti alergičtí na vejce podstoupili kožní test před očkováním. Od sezóny 2006-2007 kožní test byl vyřazen a tito pacienti dostali chřipkovou vakcínu ve 2 odstupňovaných dávkách. Všichni očkovaní pacienti byli sledováni z důvodu výskytu nežádoucích příhod. Výsledky: 261 pacientů alergických na vejce bylo hodnoceno před očkováním proti chřipce a 171 bylo následně očkováno. Z 56 pacientů, kterým byl před očkováním proveden kožní test, 95 % (přesně 95% Cl: 85,1-98,9 %) tolerovalo vakcínu bez výskytu vážných nežádoucích reakcí. Tento poměr byl nezměněn, i když se kožní test dále neprováděl. Ze 115 pacientů, které byli očkováni bez předešlého kožního testu, 97 % (přesně 95%Cl: 91,3-99 %) snášelo vakcínu bez závažných nežádoucích reakcí. Toleranční poměr byl 1,01 (95%Cl: 0,97-1,06). Závěr: Výsledky naší studie naznačují, že pacienti s alergií na vejce bez předešlé anafylaxe na vejce mohou být očkováni proti chřipce 2 odstupňovanými dávkami bez nutnosti provádět kožní test před očkováním.

Objective: Current guidelines recommend that egg-allergic patients receive an influenza vaccine skin test before the influenza vaccine. This study evaluated the safety of bypassing the skin test and administering graded doses of influenza vaccine to egg-allergic children. Methods: We conducted a retrospective chart-review study of egg-allergic patients aged 6 months to 18 years who received the vaccine skin test and/or a 2-dose graded influenza vaccine. Between influenza seasons 2002-2003 and 2006-2007, egg-allergic patients underwent a vaccine skin test before influenza vaccine administration. Starting in 2006-2007, the skin test was removed from our protocol and egg-allergic patients received the influenza vaccine in 2 graded doses. All vaccinated patients were observed for adverse reactions. Results: Two hundred sixty-one egg-allergic patients were evaluated for influenza vaccine administration, and 171 went on to receive the vaccine. Of the 56 patients who received the skin test before the influenza vaccine, 95% (exact 95% confidence interval [CI]: 85.1-98.9) tolerated the vaccine without a serious adverse reaction. This rate was unchanged after the vaccine skin test was removed from the protocol. Of the 115 patients who received the vaccine without a preceding skin test, 97% (exact 95% CI: 91.3-99.0) tolerated the vaccine without serious adverse reaction. The tolerance rate ratio was 1.01 (95% CI: 0.97-1.06). Conclusion: The results of our study suggest that egg-allergic patients without anaphylaxis to egg may safely receive the influenza vaccine in a 2-dose, graded fashion without a vaccine skin test.

Obnovení humorální a buněčné imunity po očkování preventabilními vakcínami u pediatrických onkologických pacientů
Recovery of humoral and cellular immunities to vaccine-preventable infectious diseases in pediatric oncology patients.

Pediatr Hematol Oncol. 2010 Apr;27(3):195-204
Authors: Cheng FW, Leung TF, Chan PK, Leung WK, Lee V, Shing MK, Yuen PM, Li CK

Obnovení protilátek vůči různým vakcínou preventabilních infekčních onemocnění byla hodnocena humorální a buněčnou imunitou u pediatrických onkologických pacientů. Lymfocytární podskupina (CD3+, CD4+, CD8+, CD16/56+, CD19+), CD4/CD8 poměr, hladiny imunoglobulinů, protilátek vůči diftérii, pertusi, tetanu, hepatitidě typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám byly měřeny postupně v 6 až 18 měsících po ukončení celé chemoterapie (včetně udržovací chemoterapie). Do studie bylo zařazeno 28 dětí (hematologická malignita, n=14; pevný nádor, n=14). Průměrný věk byl 7,0 +/-3,8 let (rozsah 2,6-16,2 let). I když se zjistilo významné zvýšení CD3+, CD4+, CD8+, CD19+ buněk, IgG, IgA a IgM hladiny (P<0,05), CD4+ a CD8+ počty zůstaly na konci studie stále nízké, tj. pod věkově specifickým rozsahem. Ještě 18 měsíců po ukončení chemoterapie 11%, 15%, 60%, 30%, 49% a 30% subjektů bylo séronegativních vůči difterii, tetanu, hepatitidě typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. To představuje významný problém zdravotní péče, pokud se neimplementuje další intervence, která by významně zlepšila situaci onkologických pacientů. Práce ukázala na možnost téměř kompletní obnovy imunity. Významná část subjektů zůstala vnímavá vůči vakcínou preventabilním infekčním onemocněním až 18 měsíců po ukončené chemoterapii.

The recovery of antibodies to various vaccine-preventable infectious diseases, humoral and cellular immunity in pediatric oncology patients were evaluated by a prospective longitudinal study for 18 months. Lymphocyte subset (CD3+, CD4+, CD8+, CD16/56+, CD19+), CD4/CD8 ratio, immunoglobulin levels, antibodies to diphtheria, pertussis, tetanus, hepatitis B, measles, mumps, and rubella were measured serially at 6 months till 18 months after stopping all chemotherapy (including maintenance chemotherapy). Twenty-eight children (hematological malignancies, n = 14; solid tumors, n = 14) were studied. The median age was 7.0 +/- 3.8 years old (range 2.6-16.2 years old). Although there was significant increase in CD3+, CD4+, CD8+, CD19+ cells, IgG, IgA, and IgM levels (P < .05), CD4+ and CD8+ counts were still below the age-specific normal range at the end of study period. At 18 months after stopping chemotherapy, 11%, 15%, 60%, 30%, 49%, and 30% of subjects remained seronegative against diphtheria, tetanus, hepatitis B, measles, mumps, and rubella. This will evolve to a significant health care problem if no further intervention is implemented, as the survival rate of pediatric oncology patients improves significantly with the improvement in various cancer treatment protocols. Near complete immune recovery was demonstrated in the subjects. Significant proportion of subjects remained susceptible to vaccine-preventable infectious diseases up to 18 months after stopping all chemotherapy.

Bezpečnost a imunogenita živé atenuované varicelové vakcíny u VZV séropozitivních HIV infikovaných dospělých
Safety and immunogenicity of a live attenuated varicella vaccine in VZV-seropositive HIV-infected adults.

Hum Vaccin. 2010 Apr 15;6(4)
Authors: Weinberg A, Levin MJ, Macgregor RR

Princip: Herpes-zoster je běžné onemocnění u HIV-infikovaných pacientů, i když užívají antiretrovirální léčbu. Hodnotili jsme bezpečnost a imunogenitu živé atenuované VZV vakcíny jako kandidáta pro vyvolání ochrany u HIV-infikovaných dospělých osob. Výsledky: Bylo zařazeno 67 HIV-infikovaných a 15 neinfikovaných subjektů, ve věku 18-65 let. Nežádoucí příhody byly málo nebo podobně pozorované u HIV očkovanců i u placebem očkovaných. 12 týdnů po podání 2. dávky vakcíny byla VZV CMI významně vyšší u zdravých očkovanců (kontrola). U HIV infikovaných očkovanců se VZV RCF významně zvýšila a ELISPOT vykázal pozitivní trend. Žádný z VZV CMI měření se významně nezvýšilo u HIV infikovaných očkovaných placebem. Imunogenita vakcíny nekorelovala s hladinou CD4 buněk HIV infikovaných subjektů. Metody: HIV infikované dospělé osoby s CD4>=400 buněk/mul a plazmatickou HIV RNA <1.000/ml byly randomizovány do skupiny očkované 2 dávkami VZV vakcíny nebo placebem v intervalu 12 týdnů. HIV-neinfikované věkově vyrovnané subjekty kontrolní skupiny byly očkované 2 dávkami vakcíny. VZV-specifická buněčná imunita (CIM) byla měřená na počátku a po očkování za použití respondéru buněčné četnosti (RCF), lymfocytární proliferace a IFN gama ELISPOT. Závěr: 2 dávky varicelové vakcíny byly bezpečné u HIV infikovaných subjektů s CD4>=400 buněk/mul, ale vyvolávaly jen mírnou imunitní dopověď.

Background: Herpes-zoster is common in HIV-infected patients in spite of antiretroviral therapy. We evaluated the safety and immunogenicity of a live attenuated varicella-zoster virus (VZV) vaccine as a candidate for protecting HIV-infected adults against herpes-zoster. Results: Sixty-seven HIV-infected and 15 uninfected subjects, 18 to 65 years old, were enrolled. Adverse events were minor and similar in HIV-infected vaccine and placebo recipients. At 12 weeks after the 2(nd) dose of vaccine the magnitude of each measure of VZV CMI increased significantly in healthy controls. In HIV-infected vaccinees, VZV RCF significantly increased and ELISPOT showed a positive trend. None of VZV CMI measures significantly increased in HIV-infected placebo recipients. The immunogenicity of the vaccine did not correlate with the nadir CD4 cells of HIV-infected subjects. Methods: HIV-infected adults with CD4 >/=400 cells/muL and plasma HIV RNA <1,000/mL were randomly assigned to receive two doses of VZV vaccine or placebo 12 weeks apart. HIV-uninfected age-matched controls also received two doses of vaccine. VZV-specific cell-mediated immunity (CMI) was measured at baseline and after vaccination using responder cell frequency (RCF), lymphocyte proliferation, and IFNgamma ELISPOT. Conclusions: Two doses of varicella vaccine were safe in HIV-infected subjects with CD4 >/=400 cells/muL, but were only modestly immunogenic.

Vliv diabetes mellitus na imunitní odpověď vakcíny proti hepatitidě typu B u jedinců s chronickým onemocněním ledvin; meta-analýza stávající literatury
The effect of diabetes mellitus on immunological response to hepatitis B virus vaccine in individuals with chronic kidney disease: A meta-analysis of current literature.

Vaccine. 2010 Apr 3;
Authors: Alavian SM, Tabatabaei SV

Princip: Pacienti s chronickým onemocněním ledvin (CKD) často nedokážou produkovat protektivní protilátky vůči povrchovému antigenu hepatitidy typu B (HBV) po očkování. Diabetes mellitus (DM) bývá nejběžnější příčinou CKD; i tak není jasné, zda ovlivňuje imunitní odpověď na HBV očkování těchto pacientů. Cíl: zaměřili jsme se na zhodnocení imunitní odpovědi HBV vakcíny u diabetických pacientů s CKD na základě dosud publikovaných článků. Metody: Zahrnuli jsme pouze studie, které hodnotily séroprotekci nebo imunitní odpověď diabetických vůči nediabetickým CKD pacientům. Použili jsme náhodný model vlivu podle DerSimonian a Laird, s heterogenitou (Q statistika), publikace "bias" (Egger a Begg test). Poměr pacientů vykazující séroprotektivitu anti-HBsAg titrů (>10 mIU/ml) po kompletním očkování diabetických a nediabetických CKD pacientů byl určen jako hlavní veličina našeho zájmu. Výsledky: Vybrali jsme 7 studií, které splnily naše kritéria a zahrnovaly celkem 15.073 pacientů s CKD. Seskupením studijních výsledků se ukázalo významné snížení odpovědi u diabetických vzhledem k nediabetickým pacientům (poolované pravděpodobnosti = 0,58 (95%Cl 0,7-0,89), Q(6)=11,3, I(2)=50%). P hodnota byla 0,07v našem testu heterogenity. Závěr: naše meta-analýza stanovila, že HBV postvakcinační séroprotekce u diabetických CKD pacientů je významně nižší než u nediabetických CKD pacientů. Proto používání vakcíny s adjuvans jako je např. perorální levamisol, faktor stimulující kolonii granulocytů makrofágů nebo intradermální očkování by mohlo být u těchto pacientů přínosné.

BACKGROUND: Patients with chronic kidney disease (CKD) often fail to produce protective antibodies to hepatitis B virus (HBV) surface antigen after vaccination. Diabetes mellitus (DM) is the most common cause of CKD; however it is not clear whether it affects immunological response to HBV vaccine in these patients. AIMS: We aimed to evaluate the immunological response to HBV vaccine in diabetic patients with CKD by conducting a meta-analysis of the current literature. METHODS: Only studies that evaluated the seroprotection rate for diabetic against non-diabetic CKD patients or the immunological response of these groups to HBV vaccine were included. We applied the random effects model of DerSimonian and Laird, with heterogeneity (Q statistic), publication bias (Egger and Begg test) and sensitivity analyses. The rate of patients showing seroprotective anti-HBsAg titers (>10IU/mL) at completion of HBV vaccination schedule in the diabetic versus the non-diabetic CKD patients was set as our end-point of interest. RESULTS: We identified seven studies that fulfilled our inclusion criteria involving 15,073 unique patients with CKD. Aggregation of study results showed a significant decrease in response rates among the diabetic versus the non-diabetic patients [pooled odds ratio=0.58 (95% CI 0.37-0.89), Q(6)=11.3, I(2)=50%]. The P-value was 0.07 for our test of heterogeneity. CONCLUSIONS: Our meta-analysis determined that HBV vaccination's seroprotection rate in diabetic CKD patients is significantly lower than that in non-diabetic CKD patients. Therefore, using vaccine adjuvants such as oral levamisole, granulocyte macrophage-colony stimulating factor or intradermal injection might be advisable in these patients.

Protilátková perzistence 10 měsíců po podání booster dávky meningokokové konjugované vakcíny skupiny C ve druhém roce života
ANTIBODY PERSISTENCE 12 MONTHS AFTER A BOOSTER DOSE OF MENINGOCOCCAL-C CONJUGATED VACCINE IN THE SECOND YEAR OF LIFE.

Pediatr Infect Dis J. 2010 Apr 2;
Authors: Diez-Domingo J, Planelles-Cantarino MV, Baldo-Torrenti JM, Ubeda-Sansano I, Jubert-Rosich A, Puig-Barbera J, Gutierrez-Gimeno MV

Podáváme výsledky 12měsíčního sledování dětí ve věku 14-18 měsíců, které byly primovakcinované a boosterované buď meningokokovou vakcínou konjugovanou na tetanickém anatoxinu nebo CRM197. Séroprotekce (92,8 %) a geometrický průměr titrů/sérové baktericidní aktivity (410,5; 95%Cl: 273,4-616,3) byly vyšší u dětí očkovaných meningokokovou vakcínou konjugovanou na tetanickém anatoxinu ve srovnání s 61,5% a GMT sérových baktericidních protilátek 45,1 (95% Cl: 28,5-71,3) po očkování vakcínou konjugovanou na CRM197.

We report on the results of the 12-month follow-up of children aged 14 to 18 months who received primary and booster vaccinations with either a meningococcal-C vaccine conjugated to tetanus toxoid or CRM197.Seroprotection (92.8%) and geometric mean titers/serum bactericidal activity (410.5; 95% CI: 273.4-616.3) were higher in children receiving the meningococcal serogroup C tetanus toxoid conjugate, compared with 61.5% and serum bactericidal antibody geometric mean titer of 45.1 (95% CI: 28.5-71.3) when MenC-CRM197 conjugate was used.

Dlouhodobá imunogenita chřipkové vakcíny u starších osob: Rizikové faktory chudé imunitní odpovědi a perzistence
Long-term immunogenicity of influenza vaccine among the elderly: Risk factors for poor immune response and persistence.

Vaccine. 2010 Apr 12;
Authors: Song JY, Cheong HJ, Hwang IS, Choi WS, Jo YM, Park DW, Cho GJ, Hwang TG, Kim WJ

Starší osoby byly považovány za prioritní skupiny pro očkování proti chřipce, ale jejich protilátky indukované očkováním proti chřipce se předpokládalo, že ubývají rychleji. Dlouhodobá imunogenity chřipkové vakcíny u starších osob byla hodnocena ve srovnání s mladými dospělými. Sérové hemaglutinačně inhibiční titry (HI) byly stanoveny před a po očkování (1,6 a 12 měsíců po očkování). Z 1018 subjektů, 716 (70,3 %) bylo sledováno po dobu 12 měsíců. Séroprotekce stanovená 1 měsíc po očkování se pohybovala od 70,1 % do 90,3 % v závislosti na věku a chřipkovém kmeni. 6 měsíců po očkování séroprotekce vůči všem 3 kmenům u dospělých starších 65 let významně klesla (P<0,01), ale ještě vyhovuje kritériím EMA. Nízké prevakcinační HI titry (<1:40) a pokročilý věk souvisely s úbytkem HI titrů, pod séroprotektivní mez kolem 6 měsíců po očkování.

The elderly have been considered as the priority group for influenza vaccination, but their influenza vaccine-induced antibody was believed to decline more rapidly. Long-term immunogenicity of the influenza vaccine among the elderly was evaluated as compared to young adults. Serum hemagglutinin inhibition (HI) titers were determined at pre- and post-vaccination periods (at 1, 6, and 12 months after vaccination). Of the 1018 subjects, 716 (70.3%) were followed up during a 12-month period. Seroprotection rates at 1 month post-vaccination ranged from 70.1% to 90.3% depending on the age group and influenza vaccine virus strain. At 6 months post-vaccination, seroprotection rates for all three strains had declined significantly in adults >/=65 years (P<0.01), but still met the EMEA criteria. Low pre-vaccination HI titer (<1:40) and advanced age were associated with early decline of HI titers, falling below seroprotective levels around 6 months after vaccination.