Publikace květen 2009

Adjuvovaná vakcína proti hepatitidě typu B: nové léčivo. Pacienti s renální insuficiencí: podobná odpověď ale nižší počet potřebných booster dávek.
Adjuvanted hepatitis B vaccine: new drug. Patients with renal failure: similar response rate but fewer boosters needed.

Prescrire Int. 2008 Dec; 17(98) : 234-6

1) Pacienti s dialýzou jsou vysoce vnímaví k nákaze Hepatitidy typu B. Běžné vakcíny proti hepatitidě typu B jsou slabě imunogenní u pacientů s těžkou renální poruchou, a tak bývá nezbytné jim podávat více injekcí nebo dvojnásobné dávky než je běžná vakcinační dávka;
2) Fendrix je vakcína proti hepatitidě typu B obsahující adjuvans AS04C. Prodává se již několika zemí Evropy. Nebyla provedena žádná komparativní studie stanovující protektivní účinnost očkování s touto vakcínou, pouze existují studie imunogenity zaměřené na nežádoucí účinky;
3) Do této studie se zařadilo 165 pacientů starších 15 let s těžkým renálním selháním (kreatinin klírens menší než nebo větší než 30 ml/min). Někteří pacienti byli dialyzovaní. Studie srovnávala jednu dávku adjuvovované vakcíny hepatitidy typu B vůči dvojnásobným dávkám vakcíny Engerix (40 µg virového povrchového antigenu). Tři měsíce po první dávce poměr pacientů s "protektivním" titrem protilátek (minimálně 10 mIU/ml) byl statisticky významně vyšší ve skupině očkované adjuvovanou vakcínou (74,4% vs 52,4%). Sedm měsíců po první dávce se poměr pacientů obou skupin vyrovnal a obě skupiny měly "protektivní" titr (asi 90%);
4) 109 pacientů bylo sledováno po dobu tří let a zjistilo se, že imunita přetrvávala delší dobu u pacientů očkovaných adjuvovanou vakcínou (72,9% vs 52%);
5) Bolest v místě vpichu se objevila u 41% pacientů očkovaných adjuvovanou a 13% vakcínou Engerix. Také papilomavirová vakcína obsahující adjuvans AS04C vyvolává časté lokální reakce, včetně bolesti;
6) Jedinou praktickou výhodnou adjuvované vakcíny proti hepatitidě typu B je, že imunita se dosahuje o něco rychleji a interval mezi booster dávkami může být o něco delší.

(1) Dialysis patients are at high risk of contracting hepatitis B. As standard hepatitis B vaccines are weakly immunogenic in patients with severe renal failure, it is necessary to give more injections or to double the normal vaccine dose at each vaccination session; (2) Fendrix is a hepatitis B vaccine containing the adjuvant AS04C. It is sold in a dozen European countries. No comparative trials with clinical outcome measures have been conducted, only an immunogenicity study focusing on adverse effects; (3) This study included 165 patients over 15 years of age with severe renal failure (creatinine clearance less than or greater than 30 ml/ min). Some of the patients were on dialysis. The study compared a single dose of the adjuvanted hepatitis B vaccine versus double doses of Engerix B vaccine (40 micrograms of viral surface antigen) given at each vaccination session. Three months after the first injection the proportion of patients with "protective" antibody titres (at least 10 mlU/ml) was statistically higher in the adjuvant group (74.4% versus 52.4%). Seven months after the first injection, however, a similar proportion of patients in the two groups had "protective" titres (about 90%); (4) 109 of the patients were then monitored for three years, and immunity was found to last longer in the adjuvant group (72.9% versus 52% of patients); (5) Pain at the injection site occurred in respectively 41% and 13% of patients treated with the adjuvanted vaccine and Engerix. A papillomavirus vaccine containing adjuvant AS04C has also been found to cause more local reactions, including pain; (6) The only practical advantages of the adjuvanted hepatitis B vaccine are that immunity is achieved a little more rapidly and that the interval between boosters is somewhat longer.

Účinnost a ekonomická analýza celobuněčné inaktivované perorální vakcíny proti choleře s rekombinantní B subjednotkou (WC/rbs) v prevenci cestovatelského průjmu
Effectiveness and economic analysis of the whole cell/recombinant B subunit (WC/rbs) inactivated oral cholera vaccine in the prevention of traveller's diarrhoea.

BMC Infect Dis. 2009 May 16;9(1):65
Lopez-Gigosos R, Garcia-Fortea P, Calvo MJ, Reina E, Diez-Diaz R, Plaza E

Princip: VB současnosti se vede diskuze o indikaci perorální celobuněčné vakcíny proti choleře s rekombinantní B subjednotkou (WC/rbs) vůči cestovatelskému průjmu. Cost-benefit analýza založená na skutečných datech nebyla dosud publikována.
Metoda: Rentabilita a cost-benefit studie perorální vakcíny proti choleře (WC/rbs), Dukoral, pro prevenci cestovatelského průjmu (TD) se provedla u osob cestujících do rizikových oblastí cholery. Účinnost WC/rbs vakcíny v prevenci TD se analyzovala u 362 cestovatelů, kteří navštívili dvě Mezinárodní centra očkování ve Španělsku mezi květnem a září roku 2005.
Výsledek: Celková účinnost vakcíny v prevenci TD byla 42,6%. Zahrnuly se přímé i nepřímé náklady na léčbu (včetně ztracených dní dovolené) v důsledku onemocnění. Preventivní očkování vůči TD vedlo k průměrné úspoře 79,26 EUR na cestovatele.
Závěr: Podle provedené cost-benefit analýzy doporučení WC/rbs očkování osob cestujících do oblastí s rizikem TD je přínosné bez ohledu na délku doby trvání pobytu a kontinentu.

BACKGROUND: Nowadays there is a debate about the indication of the oral whole-cell /recombinant B-subunit cholera vaccine (WC/rBS) in traveller's diarrhoea. However, a cost-benefit analysis based on real data has not been published. METHODS: A cost-effectiveness and cost-benefit study of the oral cholera vaccine (WC/rBS), Dukoral(R) for the prevention of traveller's diarrhoea (TD) was performed in subjects travelling to cholera risk areas. The effectiveness of WC/rBS vaccine in the prevention of TD was analyzed in 362 travellers attending two International Vaccination Centres in Spain between May and September 2005 . RESULTS: The overall vaccine efficacy against TD was 42,6%. Direct healthcare-related costs as well as indirect costs (lost vacation days) subsequent to the disease were considered. Preventive vaccination against TD resulted in a mean saving of 79.26 E per traveller. CONCLUSIONS: According to the cost-benefit analysis performed, the recommendation for WC/rBS vaccination in subjects travelling to zones at risk of TD is beneficial for the traveller, regardless of trip duration and visited continent.

Sérová zkřížená reaktivita protilátkové odpovědi vůči novému chřipkovému viru typu A(H1N1) po očkování sezónní chřipkovou vakcínou
Serum Cross-Reactive Antibody Response to a Novel Influenza A (H1N1) Virus After Vaccination with Seasonal Influenza Vaccine.

MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2009 May 22; 58(19) : 521-4

Od 19. května 2009 se potvrdilo celkem 5469 potvrzených nebo pravděpodobných případů lidské nákazy novým chřipkovým virem typu A(H1N1) dokumentované ve 47 státech USA a Distrikt Kolumbie. Mimo to virus se rozšířil do 41 zemí s celkovým počtem 4.774 případů zaznamenaných mimo USA. Protože výroba vakcíny obsahující nový typ A(H1N1) bude trvat několik měsíců, bylo důležité stanovit, zda sezónní chřipková vakcína by mohla poskytnout nějakou ochranu vůči novému typu A(H1N1). Proto se použily vzorky sér uchované během předešlé vakcinační studie, CDC zhodnotila úroveň zkřížené reaktivity protilátek vůči novému viru typu A(H1N1)v kohortách dětí a dospělých před a po očkování před sezónou 2005-06, 2006-07 nebo 2008-09 odpovídajícími chřipkovými sezónními vakcínami. Výsledky ukázaly, že před očkování nebyly u dětí průkazné žádné zkříženě reagující protilátky vůči novému viru typu A(H1N1). U dospělých ve věku 18-64 let se detekovaly zkříženě reagující protilátky v 6-9% před očkováním a u 33% seniorů starších 60%. Předešlé očkování dětí jakoukoli ze čtyř sezónních chřipkových vakcín (inaktivovaná a živá vakcína) nevyvolalo zkříženě reagující protilátkovou odpověď vůči novému viru typu A(H1N1). U dospělých ve věku 18-64 let sezónní očkování inaktivovanou vakcínou zvýšilo zkříženě reagující protilátky vůči novému A(H1N1) až dvakrát ve srovnání s 12ti až 19ti násobným zvýšením protilátkové odpovědi vůči sezónní H1N1 kmeni; žádná změna ve zkříženě reagujících protilátkové odpovědi po sezónním očkování nebyla zjištěna u seniorů starších 60 let. Tyto výsledky naznačují, že sezónní očkování proti chřipce v letech 2005-2009 pravděpodobně nevyvolalo odpověď protektivních protilátek vůči novému viru typu A(H1N1).

As of May 19, 2009 , a total of 5, 469 confirmed or probable cases of human infection with a novel influenza A (H1N1) virus had been documented in 47 states and the District of Columbia. In addition, the virus had spread to 41 countries, with a total of 4, 774 cases reported in countries outside the United States. Because producing a novel influenza A (H1N1) virus vaccine will take several months, determining whether receipt of seasonal influenza vaccine might offer any protection against the novel influenza A (H1N1) virus is important. Therefore, using stored serum specimens collected during previous vaccine studies, CDC assessed the level of cross-reactive antibody to the novel influenza A (H1N1) virus in cohorts of children and adults before and after they had been vaccinated with the 2005 --06, 2006 --07, 2007 --08, or 2008 --09 influenza season vaccines. The results indicated that before vaccination, no cross-reactive antibody to the novel influenza A (H1N1) virus existed among children. Among adults, before vaccination, cross-reactive antibody was detected in 6%--9% of those aged 18--64 years and in 33% of those aged >60 years. Previous vaccination of children with any of four seasonal trivalent, inactivated influenza vaccines (TIV) or with live, attenuated influenza vaccine (LAIV) did not elicit a cross-reactive antibody response to the novel influenza A (H1N1) virus. Among adults, vaccination with seasonal TIV resulted in a twofold increase in cross-reactive antibody response to the novel influenza A (H1N1) virus among those aged 18--64 years, compared with a twelvefold to nineteenfold increase in cross-reactive antibody response to the seasonal H1N1 strain; no increase in cross-reactive antibody response to the novel influenza A (H1N1) virus was observed among adults aged >60 years. These data suggest that receipt of recent (2005 --2009 ) seasonal influenza vaccines is unlikely to elicit a protective antibody response to the novel influenza A (H1N1) virus.

IgG protilátky po imunizaci 11-valentní pneumokokovou vakcínou konjugovanou několika odlišnými nosiči v účinnostní studii vůči pneumonii u filipínských dětí
IgG antibody concentrations after immunization with 11-valent mixed-carrier pneumococcal conjugate vaccine in efficacy trial against pneumonia among Filipino infants.

Vaccine. 2009 May 5; 27(20) : 2680-8
Soininen A, Nohynek H, Lucero M, Jousimies K, Ugpo J, Williams G

Princip: Pneumokoková pneumonie je hlavní příčinou onemocnění a smrtnosti po celém světě. Účinnost pneumokokových konjugovaných vakcín (PCV) v redukci dětské pneumonie se odhadovala ve čtyřech dvojitě zaslepených, randomizovaných a kontrolovaných studiích. Klinicky zkoušená 11-valentní pneumokoková konjugovaná vakcína (11PCV) měla účinnost 22,9% rentgenově prokázané pneumonie během prvních 2 let života filipínských dětí. Zaznamenali jsme imunogenitu vakcíny u 1111 dětí randomizovaných 1:1 očkovaných 11PCV nebo placebem dle národního EPI programu v 6,10 a 14 týdnech věku.
Metoda: Koncentrace IgG protilátek vůči kapsulárním pneumokokovým polysacharidům se měřila standardizovanou ELISA ze vzorků séra odebraného po 3. dávce při vrcholu protilátkové odpovědi a v době očkování proti spalničkám, tj. v 9. měsíci věku pro stanovení jejich perzistence.
Výsledky: Geometrické průměry koncentrací (GMC) protilátek byly významně vyšší u očkovaných 11PCV vůči vakcinačním sérotypům než placebové skupině. Jeden měsíc po podání 3. dávky 93-100% očkovanců 11PCV mělo >= 0,35 µg/ml vůči 9 sérotypům, 76% vůči 6B a 87% vůči 23F. Stejný podíl se měnil mezi 24% a 97% ve věku 9,5 měsíce díky poklesu protilátek. GMC protilátek vůči příbuzným sérotypům 19A ale ne 6A byly vyšší u 11PCV očkovanců než v placebové skupině. 7-12% očkovancům se protilátky spontánně zvýšily vůči sérotypům 6B, 23F a 14 mezi uvedenými dvěma odběry. Tyto sérotypy byly běžné ve vzorcích nosohltanu dětí.
Závěr: 11PCV demonstrovala dobrou imunogenitu po podání 3 dávek a perzistenci protilátek do věku 9,5 měsíců, srovnatelnou s jinými PCV, které se hodnotily účinnostně vůči rentgenem potvrzené pneumonie v jiných populacích.

BACKGROUND: Pneumococcal pneumonia is a major cause of morbidity and mortality worldwide. Efficacy of pneumococcal conjugate vaccines (PCV) in reducing childhood pneumonia has been estimated in four double-blind, randomized, controlled trials. An investigational 11-valent pneumococcal conjugate vaccine (11PCV) had an efficacy of 22.9% against radiologically defined pneumonia during first 2 years of life in Filipino infants. We report here the immunogenicity of the vaccine in a nested study of 1111 infants randomized 1:1 to receive 11PCV or placebo scheduled to be given according to the National EPI Program at 6, 10, and 14 weeks of age. METHODS: IgG antibody concentrations to pneumococcal capsular polysaccharides were measured by a standardized enzyme immuno-assay in serum samples drawn post-3rd dose for peak antibody response and at the time of measles vaccination at 9 months of age for persistence of the antibodies. RESULTS: The geometric mean concentrations (GMCs) of antibodies were significantly higher in 11PCV than in placebo recipients against vaccine serotypes at both sampling points. One month post-3rd dose, 93-100 % of 11PCV recipients had >/=0.35mug/ml for 9 serotypes, 76% for 6B, and 87% for 23F. The same proportions varied between 24% and 97% at 9.5 months of age due to antibody decrease. GMC to vaccine-related serotype 19A, but not to 6A, was higher in 11PCV than in placebo recipients. 7-12 % of the 11PCV recipients had spontaneous antibody increases to serotypes 6B, 23F, and 14 between the two sampling points. These serotypes were common in nasopharyngeal samples of the infants. CONCLUSION: The 11PCV demonstrated good immunogenicity after three doses and persistence of antibodies at least up to 9.5 months of age, comparable to other PCVs that have been evaluated for efficacy against radiologically defined pneumonia in other populations.

Imunogenita 23valentní pneumokokové polysacharidové vakcíny u HIV infikovaných těhotných žen a kinetika pasivně získaných protilátek u novorozenců
Immunogenicity of 23-valent pneumococcal polysaccharide vaccine in HIV-infected pregnant women and kinetics of passively acquired antibodies in young infants.

Vaccine. 2009 May 3;
Almeida VD, Mussi-Pinhata MM, Souza CB, Kubo CA, Martinez EZ, Carneiro-Sampaio MM, Duarte G

Zda očkování těhotných HIV infikovaných žen 23valentní polysacharidovou vakcínou (PPV) prokazuje mateřskou a dětskou časnou pasivní ochranu není známo. Hodnotili jsme bezpečnost, imunogenitu a placentární přenos protilátek u 44 HIV infikovaných žen. Pneumokokové IgG protilátky vůči sérotypům 1,3,5,6B,9V a 14 se měřily u matek (před očkování a během porodu) a dětí (při narození, 1,2,3 a 6 měsíců). PPV byla bezpečná a imunogenní u matek. Novorozenci měli 46-72% mateřských protilátek. Celkově děti měly hladiny protilátek nižší než protektivní mez od 2. měsíce věku. Alternativní pneumokokové očkování HIV infikovaných těhotných žen by se mohlo prozkoumat s cílem prodloužení ochrany jejich novorozenců.

Whether gestational immunization of HIV-infected mothers with the 23-valent pneumococcal polysaccharide vaccine (PPV) confers maternal and infant early life, passive protection is not known. We evaluated safety, immunogenicity and placental transfer of antibodies in 44 HIV-infected women. Pneumococcal IgG antibodies against serotypes 1, 3, 5, 6B, 9V, and 14 were measured in mothers (pre-vaccination and at delivery), and infants (at birth, 1, 2, 3, and 6 months). PPV was safe and immunogenic in mothers. Newborns received 46-72 % of maternal antibody titers. Overall, infants had antibody levels lower than protective by 2 months of age. Alternative pneumococcal vaccination of HIV-infected pregnant women should be explored with the aim of prolonging passive protection in their infants.

Poliovirus odvozený z vakcinačního (VDPV): dopad na eradikaci poliomyelitidy
Vaccine-derived poliovirus (VDPV): Impact on poliomyelitis eradication.

Vaccine. 2009 May 5; 27(20) : 2649-52
Minor P

Živé oslabené kmeny používané v perorální vakcíně proti dětské přenosné obrně (OPV) byly hlavním nástrojem SZO pro eradikaci polia. Nicméně tyto kmeny se pomnožují v lidském střevě a jsou vylučovány během několika týdnů po očkování. Během této doby oslabující mutace kmenů vakcíny mohou rychle zdivočet. To pak může ve vzácných případech způsobit paralytickou poliomyelitidu související s vakcínou (VAPP) u očkovanců nebo vést ke vzniku přenosných a neurovirulentních cirkulujících poliovirů odvozených z kmenů vakcíny (cVDPV). Propuknutí poliomyelitidy zapříčiněné VDPV se nedávno objevilo v komunitách s dlouhodobě neúplným proočkováním. Očkovanci s hypogamaglobulinémií mohou chronicky vylučovat imunodeficitní VDPV (iVDPV) až po několik desetiletí. Dokud se používá OPV, cVDPV a iVDPV představuje riziko vzniku poliomyelitidy u nechráněných jedinců, a tak se ohrožuje cíl eradikace polioviru. VDPV nemůže vzniknout očkováním inaktivovaným poliovirem (IPV), ale finanční a logistické bariéry zatím nedovolují nahrazení OPV za IPV.

The live attenuated strains used in the oral poliovirus (OPV) have been the main tool in the WHO polio eradication programme. However, these strains replicate in the human gut and are excreted for several weeks after immunisation. During this period, the attenuating mutations in the vaccine strains can rapidly revert. This may, in rare cases, cause vaccine-associated paralytic poliomyelitis (VAPP) in vaccinees or result in transmissible and neurovirulent circulating vaccine-derived poliovirus (cVDPV) strains. Outbreaks of poliomyelitis caused by VDPV have recently occurred in communities with long-term incomplete immunisation coverage. Hypogammaglobulinaemic vaccinees can chronically excrete immunodeficient VDPV (iVDPV) for several decades. As long as OPV is used, cVDPV and iVDPV pose a risk of causing poliomyelitis in unprotected individuals and threaten the goal of poliovirus eradication. VDPV cannot arise from the inactivated poliovirus vaccine (IPV), but financial and logistical barriers to replace OPV with IPV remain.