Publikace leden a únor 2017

Sérodiagnóza dávivého kašle v Belgii: výsledky Národního referenčního centra pro Bordetella pertussis za rok 2013
Serodiagnosis of whooping cough in Belgium: results of the National Reference Centre for Bordetella pertussis anno 2013.

Acta Clin Belg. 2016 Apr;71(2):86-91
Authors: Duterme S, Vanhoof R, Vanderpas J, Pierard D, Huygen K

Cíl: Zpráva o úskalích serodiagnózy dávivého kašle v Belgii za rok 2013 NRC Bordetella.
Metodika: Určit případy akutní infekce pomocí IgG ELISA protiátky specifických vůči pertusovému toxinu (PT).
Výsledky: Celkem bylo hodnoceno 2471 vzorků sér. Klinické informace o době trvání kašle (v okamžiku odběru krve) bylo nutné pro spolehlivou interpretaci výsledků. Aby se zabránilo falešně negativní výsledkům 213 vzorků nebo vyšetřeno, protože u nich tato informace chyběla. Z celkem 2179 testovaných pacientů, 520 (23,9%) mělo hladiny protilátek svědčící o akutní infekci, 261 (12%) vzorků bylo diagnostikováno jako pozitivních (indikující buď infekce dávivého kašle nebo očkování v posledním roce), 143 (6,7%) vzorků bylo klasifikováno jako nejistých a 752 (34,5%) (35,5%) bylo diagnostikováno jako negativní. Sérodiagnóza pertuse má omezenou hodnotu pro včasnou diagnostiku onemocnění a PCR analýzy ze stěrů v nosohltanu je metodou první volby v průběhu prvních 2 týdnů a vždy u malých dětí do 1 roku věku. U sér získaných během prvních 2 týdnů s hladinou anti-PT pod hranicí akutní infekce, je třeba druhý vzorek odebraný 2-3 týdny později. U 503 (23,0%) raných vzorků byl požadován druhý vzorek séra, který ale nebyl poskytnut. Z 85 pacientů, pro něž byl obdržen druhý vzorek, bylo jen 12,9% s diagnostikovanou akutní infekcí.
Závěr: Aby se správně určil sérodiagnostický výsledek dávivého kašle, měly by být shromážděny sérové vzorky do 3 týdnů po nástupu příznaků.

OBJECTIVE: Report on the pitfalls of serodiagnosis of pertussis in Belgium for 2013 by the NRC Bordetella.
METHODS: Determine cases of acute infection using an anti-pertussis toxin (PT) IgG antibody ELISA.
RESULTS: A total of 2471 serum samples were received. Clinical information on the duration of cough (at moment of blood sampling) is essential for a reliable interpretation of the results. In order to avoid false negative results, 213 samples for which this information was lacking were not tested. For a total of 2179 patients tested, 520 (23.9%) had antibody levels indicative of an acute infection, 261 (12%) samples were diagnosed as positive (indicative of a pertussis infection or vaccination during the last year), 143 (6.7%) samples were classified as doubtful and 752 (34,5%) (35.5%) were diagnosed as negative. The serodiagnosis of pertussis has limited value for the early diagnosis of the disease and PCR analysis on nasopharyngeal swabs is the method of choice during the first 2 weeks and always for young children <1 year old. For sera collected during the first 2 weeks with anti-PT levels below the threshold for acute infection, a second sample collected 2-3 weeks later is needed a definitive diagnosis. For 503 (23.0%) early samples, a second serum sample was requested but not provided. For 85 patients, for whom a second sample was received, 12.9% were eventually diagnosed as having an acute infection.
CONCLUSION: In order to generate reliable serodiagnostic results for pertussis, serum samples should preferentially be collected 3 weeks after onset of symptoms.

Bezpečnost perorální vakcíny proti choleře v těhotenství: Retrospektivní poznatky v podskupině při masové očkovací kampaně v Dháce v Bangladéši.
Safety of the oral cholera vaccine in pregnancy: Retrospective findings from a subgroup following mass vaccination campaign in Dhaka, Bangladesh.

Vaccine. 2017 Feb 11;:
Authors: Khan AI, Ali M, Chowdhury F, Saha A, Khan IA, Khan A, Akter A, Asaduzzaman M, Islam MT, Kabir A, You YA, Saha NC, Cravioto A, Clemens JD, Qadri F

Princip: Těhotné ženy jsou náchylné ke komplikacím cholery. Inaktivované perorální cholerové vakcíny (OCV) nejsou vhodné pro těhotné ženy, ačkoli není žádný důkaz o škodlivých účincích během těhotenství. Hodnotili jsme efekt usmrcené OCV, Shanchol ™ na těhotenství v průběhu účinnostní studie vakcíny v Bangladéši.
Metodika: Jednotlivci ⩾1 roku byly vyzvány k účasti ve studii, provedené v roce 2011 v Dháce, Bangladéš. Těhotenství v anamnéze bylo vylučovacím kritériem a všechny ženy v reprodukčním věku (15-49 let) byly verbálně dotazovány na těhotenství u zápisu a před vakcinací. Z 48.414 žen v reprodukčním věku bylo 286 žen náhodně očkováno s OCV během těhotenství. Z nich bychom mohli považovat 69 žen jako vystavených OCV očkování.  V souladu s tím, jsme náhodně vybrali 69 těhotných žen z těch, které nebyly očkovány OCV (nebyly exponovány OCV). Mezi těmi, které byly vystaveny OCV a těmi, které nebyly vystaveny OCV, jsme hodnotili nežádoucí účinek očkování na těhotenství (spontánní potraty, mrtvě narozené nebo vrozené vývojové vady).
Výsledky: Asi 16% těhotných žen vystavených OCV očkování mělo samovolný potrat v porovnání s 12% neočkovaných těhotných žen (p = 0,38). Byla pozorována jedna kongenitální anomálie u žen, které nebyly vystaveny očkování OCV. Modely, které adjustovaly podle základních charakteristik a které byly nevyvážené mezi exponovanými a neexponovanými skupinami, neodhalily žádné zvýšené riziko nežádoucích účinků na těhotenství u očkovaných vůči neočkovaným (Adj OR (95% CI):. 0,45 (0.11-1.88).
Závěr: Nebyl pozorován žádný nadměrný počet nežádoucích účinků u plodu v souvislosti s OCV očkováním v této studii.

BACKGROUND: Pregnant women are vulnerable to complications of cholera. Killed oral cholera vaccines (OCV) are not recommended for pregnant women though there is no evidence of harmful effects during pregnancy. We evaluated the effect of a killed OCV, Shanchol™, on pregnancy outcomes during an effectiveness trial of the vaccine in urban Bangladesh.
METHODOLOGY: Individuals ⩾1year were invited to participate in the trial, conducted in 2011 in Dhaka, Bangladesh. Pregnancy by history was an exclusion criterion and all women of reproductive age (15-49years) were verbally questioned about pregnancy at enrollment and prior to vaccination. Out of 48,414 women of reproductive age 286 women received the OCV unknowingly while pregnant. Out of these, we could recruit 69 women defined as exposed to OCV. Accordingly, we selected 69 pregnant women randomly from those who did not take the OCV (non-exposed to OCV). We evaluated adverse pregnancy outcome (spontaneous miscarriages, still births, or congenital malformations) between those who were exposed to OCV and those who were not exposed to OCV.
RESULTS: About 16% of pregnant women exposed to OCV had pregnancy loss, as compared to 12% of unvaccinated pregnant women (P=0.38). One congenital anomaly was observed and occurred in women non-exposed to OCV group. Models that adjusted for baseline characteristics that were unbalanced between the exposed and non-exposed groups, revealed a no elevation of risk of adverse pregnancy outcomes in vaccinees versus non-vaccinees (Adj. OR (95% CI): 0.45 (0.11-1.88).
CONCLUSIONS: No excess of adverse fetal outcomes associated with receipt of OCV was observed in this study.

Přecitlivělost na albuminu hovězího séra jako možná příčina alergických reakcí po očkování.
Sensitization to bovine serum albumin as a possible cause of allergic reactions to vaccines.

de Silva R, Dasanayake WM, Wickramasinhe GD, Karunatilake C, Weerasinghe N, Gunasekera P, Malavige GN.
Vaccine. 2017 Feb 16. pii: S0264-410X(17)30173-1. doi: 10.1016/j.vaccine.2017.02.009. [Epub ahead of print]

Princip: Bezprostřední přecitlivělost vakcín obsahujících hovězí/prasečí pomocné látky, jako jsou například vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) je pravděpodobně kvůli senzibilizaci na hovězí/prasečí želatinu. Většina pacientů s těmito reakcemi na Srí Lance mají alergie na hovězí nebo kravské mléko (CM).
Cíle: Zkoumali jsme, zda ti, kteří měli hovězího a CM alergii, měli vyšší výskyt hypersenzitivních reakcí na vakcíny a zda vakcíny mohly být spouštěčem takových reakcí.
Materiál a metody: Bylo zařazeno dvacet pacientů s bezprostřední alergickou reakcí na vakcíny obsahující hovězí/prasečí pomocné látky, a další subjekty s prokázanou alergií na hovězí / vepřové (n = 11) nebo CM (n = 11) a dalších 8 bez atopie.
Byly hodnoceny celkové sérové IgE, IgE specifické na hovězí maso, CM, kasein, beta-laktoglobulin, želatinu a hovězí sérový albumin (BSA) s Phadia ImmunoCAP a IgE na prasečí želatinu s Western blot.
Výsledky: 11/20, 5/20, 2/20, 2/20, 1/20 a 1/20 pacientů zaznamenalo alergickou reakci po očkování s vakcínami obsahující spalničkovou složku, s vakcínou proti japonské encefalitidě (JE), proti vzteklině (kultivované na primárních kuřecích embryí), s pětisložkovou vakcínou a vakcínou proti záškrtu a tetanu a dospělou vakcínou proti záškrtu a tetanu. Pouze jeden pacient s alergií po očkování měl IgE specifické vůči želatině, zatímco IgE vůči BSA byly pozorovány u 73,3% očkovaných, 90% alergických na hovězí, 66,6% alergických na CM a 0 % subjektů bez atopie. Průměrná hladina IgE vůči BSA byla vyšší u pacientů s alergií po očkování, i když nevýznamně. Specifické IgE vůči BSA byla přítomna u 54,7% dětí s alergií na CM, z nichž 11,8% mělo vysoké hladiny (> 17.5kUA / l). Na rozdíl od toho 66,6% těchto dětí nemělo specifické IgE na beta-laktoglobulin, která je jednou z hlavních složek syrovátkové bílkoviny.
Závěr a klinický význam: Nezdá se, že by želatina hrála významnou roli u srílanských dětí s alergickou reakcí po očkování. Naopak vyšší hladiny BSA specifických IgE mohou hrát roli v senzibilizace na BSA.

BACKGROUND: Immediate type hypersensitivity to vaccines containing bovine/porcine excipients, such as the measles, mumps and rubella (MMR) vaccine is probably due to sensitization to bovine/porcine gelatin. Most patients with such reactions in Sri Lanka have cow's milk (CM) or beef allergy.
OBJECTIVES: We investigated whether those who had beef and CM allergy had a higher incidence of hypersensitivity reactions to vaccines and the possible trigger of such reactions.
MATERIAL AND METHODS: Twenty patients with immediate type hypersensitivity reactions to vaccines containing bovine/porcine excipients, controls with allergy to beef/pork (n=11) or CM (n=11), and 8 non atopic controls were recruited. Total serum IgE, specific IgE to beef, CM, casein, beta lactoglobulin, gelatin and bovine serum albumin (BSA) by Phadia ImmunoCap and IgE to porcine gelatin by Western blot were evaluated.
RESULTS: 11/20, 5/20, 2/20, 2/20, 1/20 and 1/20 patients reported allergic reactions to measles containing, JE, rabies primary chick embryo, pentavalent, diphtheria and tetanus, and adult diphtheria and tetanus vaccines, respectively. Only one patient with allergy to vaccines had gelatin specific IgE, whereas IgE to BSA was seen in 73.3%, 90%, 66.6% and 0 of vaccine, beef or CM allergic and non-atopic controls, respectively. The mean IgE to BSA was higher in patients with allergy to vaccines, although not significant. Specific IgE to BSA was present in 54.7% of children with allergy to CM, of whom 11.8% had high levels (>17.5kUA/L). In contrast, 66.6% of these children did not have specific IgE to β-lactoglobulin, which is one of the major components of whey protein.
CONCLUSION AND CLINICAL RELEVANCE: Gelatin does not appear to play a major role in Sri Lankan children with allergy to vaccines. In contrast, due to the higher levels of BSA specific IgE, sensitization to BSA is possibly playing a role.

Imunogenita a odhad přetrvávání protilátek po očkování inaktivovanou virosomální vakcínou proti hepatitidě A u dospělých: 20-leté sledování.
Immunogenicity and estimation of antibody persistence following vaccination with an inactivated virosomal hepatitis A vaccine in adults: A 20-year follow-up study.

Vaccine. 2017 Feb 09;:
Authors: Chappuis F, Farinelli T, Deckx H, Sarnecki M, Go O, Salzgeber Y, Stals C

Účel: Jednalo se o 20-leté sledování pro posouzení dlouhodobého přetrvávání ochranné hladiny protilátek proti viru hepatitidy A (HAV) u zdravých účastníků očkovaných 2 dávkami inaktivované vakcíny proti hepatitidě A (Epaxal®) v letech 1992 a 1995.
Metodika: Vzorky krve pro stanovení koncentrace anti-HAV protilátek byly získány během návštěvy 20 let po očkování a byly analyzovány paralelně se vzorky, které byly uchovány z dřívějších návštěv za použití testu AxSYM® HAVAB 2.0.
Výsledky: Průměrný (SD) věk účastníků byl 44,71 (3,905) let po 20 letech po předešlém očkování (N = 95). Účastníci s kompletním očkováním s vakcínou Epaxal® ve schématu 0 a 12 měsíců (N = 94) mělo séroprotekci 100% (95% CI: 96,2 - 100,0) se séropozitivním prahem ⩾10 mIU/ml a 98,9% (95% CI: 94,2 - 100,0) se séropozitivním prahem ⩾20 mIU/ml. S prahem ⩾10mIU/ml byla odhadovaná průměrná doba trvání ochrany na 77,3 roků (95% CI: 71,8-83,5) a u 95% očkovaných účastníků se předpokládalo, že by měli být chráněni po dobu nejméně 41,5 let. S prahem ⩾20 mIU/ml byla odhadovaná průměrná doba trvání ochrany 64,8 roků (95% CI: 60,1 - 68,4) a u 95% očkovaných účastníků se předpokládalo, že by měli být chráněni alespoň 33 let. Geometrické průměry koncentrací anti-HAV protilátek byly vyšší u žen (277,9; 95% CI: 217,7 - 354,7) než u mužů (167,7; 95% CI: 125,2 - 224,6).
Závěr: Údaje z této 20-leté studie doslednování potvrzují předchozí pozorování, že dvě dávky Epaxal® poskytují ochranu proti hepatitidě A po dobu nejméně 30 let u více než 95% zdravých účastníků.

PURPOSE: This was a 20-year follow-up study to assess long-term persistence of protective antibody levels against the hepatitis A virus (HAV) in healthy participants vaccinated with 2 doses of inactivated hepatitis A vaccine (Epaxal®) between 1992 and 1995.
METHODS: Blood samples for anti-HAV antibody concentrations were obtained during a follow-up visit 20years after vaccination and were analyzed in parallel with samples still available from previous visits using AxSYM® HAVAB 2.0 assay.
RESULTS: Mean (SD) age of the participants was 44.71 (3.905) years at year 20 follow-up (N=95). Participants completing 0/12-month Epaxal® immunization regimen (N=94) had seroprotection rate of 100% (95% CI: 96.2, 100.0) with ⩾10mIU/mL seropositivity cut-off and 98.9% (95% CI: 94.2, 100.0) with ⩾20mIU/mL cut-off. With ⩾10mIU/mL cut-off, the estimated median duration of protection was 77.3years (95% CI: 71.8, 83.5) with 95% of the vaccinated participants predicted to be protected for at least 41.5years. At ⩾20mIU/mL cut-off, the estimated median duration of protection was 64.8years (95% CI: 60.1, 68.4) with 95% of the vaccinated participants predicted to be protected for at least 33years. Anti-HAV antibody geometric mean concentrations were higher in women (277.9; 95% CI: 217.7, 354.7) than in men (167.7; 95% CI: 125.2, 224.6).
CONCLUSION: The data from this 20-year follow-up study confirm previous observations that two doses of Epaxal® provide protection against hepatitis A infection for at least 30years in over 95% of healthy participants.

Bezpečnost očkování proti tetanu, záškrtu a pertusi v průběhu těhotenství: přehledová studie.
Safety of Tetanus, Diphtheria, and Pertussis Vaccination During Pregnancy: A Systematic Review.

Obstet Gynecol. 2017 Feb 06;:
Authors: McMillan M, Clarke M, Parrella A, Fell DB, Amirthalingam G, Marshall HS

Cíl: Zhodnotit předporodní, porodní a novorozenecké výsledky u těhotných žen, plodů a novorozenců po předporodním očkování s jakýmkoliv antigenem dávivého kašle přítomným v kombinovaných vakcínách.
Zdroj dat: PubMed, EMBASE, literatura v Health Sciences v Latinské Americe a Karibiku, ClinicalTrials.gov, Cochrane Library, a Světová zdravotnická organizace (počátku až 5. května 2016).
Metody studijního výběru: Byly zařazeny studie zaměřené na prenatální očkování buď monovalentní nebo kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (Tdap) nebo inaktivovanou vakcínou proti dětské přenosné obrně u těhotných žen.
Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 21 studií do tohoto přehledu. Bodové odhady se pohybovaly od 0,47 do 1,50 pro předčasný porod (dříve než ve 37. týdnu těhotenství), 0.65-1.00 pro nižší porodní hmotnost vzhledem ke gestačnímu věku (porodní hmotnost menší než 10. percentil), 0.36-0.85 pro narození mrtvého dítěte, 0.16-1.00 pro úmrtí novorozence, 0,76-1,20 pro nízkou porodní hmotnost (méně než 2500 g) a 0,20-0,91 pro vrozené anomálie. Všechny dolní limity 95% intervalu spolehlivosti (CIS) byly menší než 1,0. Ze tří retrospektivní studií hodnotících chorioamnionitidy po očkování jedna ukázala malý, ale statisticky významný nárůst. Bodové odhady pro všechny anomálie po předporodním tetanickém očkování se pohybovaly v rozmezí od 1,20 do 1,60 a měly 95% CI, které procházel 1.0. Značná klinická a metodologická heterogenity hlavních retrospektivních observačních studií bývá často zatížená celkově vysokým rizikem zkreslení. Objektivní výskyt horečky byl nízký, 3% nebo nižší, a mezi běžnější systémové nežádoucí účinky patřily bolesti hlavy, nevolnost a bolesti svalů.
Závěr: Důkazy naznačují, že předporodní očkování kombinovanou Tdap vakcínou podávanou během druhého nebo třetího trimestru těhotenství není spojeno s klinicky významnými škodlivými vlivy pro plod nebo novorozence.

OBJECTIVE: To assess antenatal, birth, and infant outcomes for pregnant women, fetuses, and infants after antenatal vaccination with any antigen present in combination pertussis vaccines.
DATA SOURCES: PubMed, EMBASE, Literature in the Health Sciences in Latin America and the Caribbean, ClinicalTrials.gov, Cochrane Library, and World Health Organization (inception to May 5, 2016).
METHODS OF STUDY SELECTION: Studies reporting outcomes for pregnant women, their fetus, or infant after antenatal exposure to either monovalent or combined tetanus toxoid, reduced diphtheria toxoid, and acellular pertussis (Tdap) or inactivated polio vaccines were considered for inclusion.
RESULTS: A total of 21 studies were included in this review. Point estimates ranged from 0.47 to 1.50 for preterm birth (less than 37 weeks of gestation), 0.65-1.00 for small for gestational age (birth weight less than the 10th percentile), 0.36-0.85 for stillbirth, 0.16-1.00 for neonatal death, 0.76-1.20 for low birth weight (less than 2,500 g), and 0.20-0.91 for congenital anomalies. All lower 95% confidence intervals (CIs) were less than 1.0. Of three retrospective studies assessing chorioamnionitis after vaccination, one showed a small but statistically significant increase. Point estimates for all anomalies after antenatal tetanus toxoid vaccination ranged from 1.20 to 1.60 and had 95% CIs that crossed 1.0. There was substantial clinical and methodologic heterogeneity from mainly retrospective observational studies with an overall high risk of bias. Objective rates of fever were low, 3% or below, and more common systemic events observed included headache, malaise, and myalgia.
CONCLUSION: Evidence suggests that antenatal combined Tdap administered during the second or third trimester of pregnancy is not associated with clinically significant harms for the fetus or neonate. Medically attended events in pregnant women are similar between vaccinated and unvaccinated groups.

Perzistence protilátek až do pěti let po očkování kvadrivalentní meningokokovou ACWY vakcínou konjugovanou na tetanovém anatoxinu u adolescentů.
Antibody persistence up to five years after vaccination with a quadrivalent meningococcal ACWY-tetanus toxoid conjugate vaccine in adolescents.

Hum Vaccin Immunother. 2017 Feb 02;:0
Authors: Quiambao BP, Bavdekar A, Dubey AP, Jain H, Kolhe D, Bianco V, Miller JM, Van der Wielen M

Dlouhodobá ochrana proti meningokokovému onemocnění se opírá o přetrvávání protilátek po očkování. Zaznamenali jsme přetrvávání protilátek až 5 let po očkování u dospívajících, kteří dostali jednu dávku buď meningokokové vakcíny séroskupin A, C, W, Y (MenACWY-TT, Pfizer) nebo MenACWY polysacharidové vakcíny (MenPS GSK vakcín) ve věku 11-17 let v randomizované kontrolované studie NCT00464815. V této fázi III, otevřená, kontrolovaná, multicentrická studie perzistence provedená v Indii a na Filipínách (NCT00974363) bylo každoročně hodnoceno přetrvávání protilátek podle sérového baktericidního testu za použití králičího komplementu (rSBA), a to až do 5 let po očkování. Byly sledovány závažné nežádoucí účinky (SAEs) vztahující se k účasti ve studii. Pět let po jediné dávce MenACWY-TT, procento účastníků (N = 236) s rSBA titrem ≥1: 8 bylo 97,5% pro séroskupinu A, 88,6% pro séroskupinu C, 86,0% pro séroskupinu W a 96,6% pro séroskupinu Y. Procenta ve skupině MenPS (n = 86) byla 93,0%, 87,1%, 34,9% a 66,3%, v uvedeném pořadí. Analýza ukázala vyšší procento subjektů s titrem rSBA ≥1: 8 pro séroskupiny W a Y, a vyšší rSBA geometrické průměry titrů protilátek pro séroskupiny A, W a Y ve skupině MenACWY-TT než ve skupině MenPS v každém časovém bodě (3, 4 a 5 let). Žádné rozdíly mezi skupinami nebyly pozorovány pro séroskupinu C. Žádné závažné nežádoucí účinky spojené s účastí ve studii nebyly hlášeny. Závěrem lze říci, že výsledky tohoto dlouhodobého sledování ukazují, že protilátky přetrvávaly do 5 let po jedné dávce MenACWY-TT u adolescentů.

Long-term protection against meningococcal disease relies on antibody persistence after vaccination. We report antibody persistence up to 5 years after vaccination in adolescents who received a single dose of either meningococcal serogroups A, C, W, Y tetanus toxoid conjugate vaccine (MenACWY-TT, Pfizer) or MenACWY polysaccharide vaccine (MenPS, GSK Vaccines) at the age of 11-17 years in the randomized controlled primary study NCT00464815. In this phase III, open, controlled, multi-center persistence follow-up study conducted in India and the Philippines (NCT00974363), antibody persistence was evaluated by a serum bactericidal antibody assay using rabbit complement (rSBA) yearly, up to year 5 after vaccination. Serious adverse events (SAEs) related to study participation were recorded. Five years after a single dose of MenACWY-TT, the percentage of participants (N = 236) with rSBA titers ≥1:8 was 97.5% for serogroup A, 88.6% for serogroup C, 86.0% for serogroup W and 96.6% for serogroup Y. The percentages in the MenPS group (N = 86) were 93.0%, 87.1%, 34.9% and 66.3%, respectively. Exploratory analysis indicated a higher percentage of subjects with rSBA titers ≥1:8 for serogroups W and Y, and higher rSBA geometric mean antibody titers for serogroups A, W and Y in the MenACWY-TT group than the MenPS group at each time point (years 3, 4 and 5). No differences between groups were observed for serogroup C. No SAEs related to study participation were reported. In conclusion, the results of this follow-up study indicate that antibodies persisted up to 5 years after a single dose of MenACWY-TT in adolescents.