Meningokokové infekce jsou způsobeny hlavně 5 séroskupinami meningokoků: A, B, C, Y a W135. Meningokoky jsou bakterie, které se přenáší rhinofaryngeálními sekrety (zejména při kašli nebo smrkání) ze zdravého bacilonosiče nebo v menším počtu případů z pacientů s faryngitidou (zánětem hltanu), meningitidou (zánětem mozkových blan), sepsí (otrava krve) apod.
Meningokokové meningitidy jsou kosmopolitní nemocí, ale endemicky se pravidelně vyskytují v Africe, Asii a Jižní Americe. Její incidence může dosáhnout až 500 případů na 100.000 osob (ve srovnání s 1-1,5 na 100.000 osob v České republice). Tyto epidemie vykazují sezónní výskyt. Příkladem jsou zejména stepní oblasti jižní Sahary, kde četnost těchto meningitid převažuje během suchých období (tj. od prosince do června) a rozšiřují se postupně z východu na západ, zhruba každých 10 let (8-12 let). Lokální, regionální a národní epidemie se mohou objevovat po celém světě, např. v Brazílii (1974-75), ve Finsku (1974), v USA (1975), v Nigérii (1977-80) a v Mekka (1987).
Incidence endemického menigokokového onemocnění se obecně pohybují od 1 do 3 případů na 100.000 osob v USA, Velké británii, Skandivii apod. až do 10-25 případů na 100.000 osob v některých rozvojových zemích. Poměr onemocnění během epidemie se může pohybovat v rozmezí od 4 do více než 1.000 případů na 100.000 osob.
Riziko pro cestovatel není známé. Sporadické případy byly zaznamenány u turistů, kteří pobývali v epidemických oblastech zemí, jako je např. Nepál. Přesto na základě shromážděných údajů se odhaduje incidence jednoměsíčního pobytu na 0,4 z 1 miliónu cestovatelů a na 2000 z 1 miliónu poutníků do Mekky.
Menigokokové onemocnění způsobené meningokoky skupiny A bývají běžné při velkých epidemií a mohou se podílet na endemii stejnou měrou jako ostatní skupiny meningokoků. Největší epidemie se objevují nejčastěji v jižní oblasti Sahary, tzv. jihosaharském africkém pásu meningitid, napříč střední Afrikou která zahrnuje celkem 15 států. Obvykle se vyskytuje v období sucha a končí s příchodem dešťů, přičemž 98% případů meningokokové infekce je tvořena právě skupinou A. Důvodem rekurentních epidemií s frekvencí zhruba 10 let není dosud objasněn, ale předpokládá se, že se během tohoto intervalu vytváří nový sérotyp meningokoka skupiny A s odlišnou virulencí, vůči které není populace imunní. Důsledkem toho bylo zjištěno, že během prvních 4 měsíců v roce 1996 došlo k nákaze téměř 150.000 afričanů a více než 15.000 úmrtí. Tyto výsledky podporují význam očkování vůči meningokokovým nákazám skupiny A zejména před cestou do těchto oblastí střední Afriky.
Meningokoková séroskupina B je celosvětově pravděpodobně nejčastější příčinou endemických meningokokových onemocnění. Tato skupina se významně podílí na vzniku řady ohnisek nákaz i v Evropě. Ačkoli převažuje klon ET-5 této skupiny, sérotypy B skupiny jsou svým výskytem velmi proměnlivé. Epidemie vyvolané meningokoky séroskupiny B bývají méně intenzivní než tytéž epidemie způsobené skupinou A, avšak narozdíl od nich zasahují větší oblasti a přetrvávají delší dobu, často i po mnoho let. Problémem nadále zůstává to, že dosud není k dispozici plně funkční vakcína proti meningokokovým nákazám vyvolaným séroskupinou B. Avšak na základě současných klinických výskledků a prokázané účinnosti vakcíny VA-MENGOCBC, připravované kubánskou farmaceutickou společností, se zdá, že během několika málo let bude celosvětově k dispozici i tato vakcína.
Meningokoky séroskupiny C jsou hlavní příčinou vzniku endemických meningokokových nákaz. V přímořské části Kanady byla zaznamenána v letech 1989 až 1992 incidence těchto nákaz, která postihla zejména starší osoby, 10 krát větší než je obvyklé pro endemie stejné skupiny nebo skupiny B. Podobně jako v případě meningokokových nákaz způsobených skupinou A je vůči těmto nákazám k dispozici vakcína, obvykle bývá právě v kombinaci s vakcinační složkou účinnou proti nákazám skupiny A. Dokonce dnes již existuje tzv. konjugovaná vakcína, která obsahuje účinnou složku vázanou (tzv. konjugovanou) na vhodný protein, a která je spolehlivě účinná i u dětí mladších 2 let.
V letech 1992 až 1995 došlo celosvětově k významnému nárůstu případů meningokokové nákazy skupiny Y, a to zhruba ze 6% až na 29%. Stejně jako u předchozích skupin (vyjma skupiny B) existuje kvalitní očk ovací látka i vůči této skupině, obvykle v kombinaci všech 4 celosvětově významných skupiny: A, C, Y, W135. Bohužel u nás není zatím tato vakcína zaregistrována, ale v případě potřeby je možné si ji vyžádat na výjimku.