Co má společného líbání a očkování
Infekční mononukleóza je onemocnění, které vyvolává jeden z herpetických virů označovaný podle svých objevitelů, Epstein Barr virus (EBV). Někdy bývá tato nemoc nazývána jako nemoc z líbání, protože se přenáší přímým kontaktem ve slinách, kam se tento virus vylučuje, a to nejčastěji líbáním nebo dopíjením nápoje po infikované osobě.
Obvyklá doba inkubace bývá 30 až 50 dní. Klinické příznaky, které se mohou objevit po 2 až 7 týdnech po nákaze, bývají zpravidla mírné a často je pacient ani nezaznamená. Pokud se příznaky projeví, jedná se zejména o bolest hlavy, únavu, pocit chladu, oteklá oční víčka, ztrátu chuti apod. Později se může dostavit i horečka, bolest v krku a lymfatické uzliny mohou být oteklé. U téměř poloviny pacientů může dojít ke zvětšení sleziny a u zhruba pětiny ke zvětšení jater. Někdy se je infekční mononukleóza doprovázena dalšími infekcemi, např. streptokokovou infekcí krčních mandlí. Přestože u většiny pacientů se zdravotní stav upraví, jsou známy případy, kdy dojde ke komplikacím: postižení centrálního nervového systému, onemocnění krve, porucha funkce plic a jater.
Záludnost infekčního viru spočívá v jeho skryté přetrvávající podobě, kdy tělo napadeného člověka je bez příznaků infekce. V případě, že dojde k aktivaci skrytého viru, velmi často mohou vzniknout zhoubná nádorová onemocnění.
V průmyslově vyspělých státech je téměř 90% populace nositeli EBV viru, zatímco v rozvojových státech se tato infekce vyskytuje téměř u 100% obyvatel starších 2 let. V průmyslově vyspělých zemích se často EBV infekce opozdí o několik let a objevuje se více u dospívající mládeže, u které se projeví v téměř 50% případů jako infekční mononukleóza. Sedmdesát až osmdesát procent všech zjištěných případů infekční mononukleózy se vyskytuje u osob ve věku od 15 do 30 let. U nás bylo v 90. letech zaznamenáno 3 až 4 tisíce případů infekční mononukleózy ročně, což koresponduje se zjištěnými údaji všech průmyslově vyspělých států.
Všechny snahy v léčbě infekční mononukleózy selhávají, vzhledem ke zrádné vlastnosti tohoto viru, který se ukrývá ve zdravých buňkách, aniž by hostitelské buňky poškodil. Od osmdesátých let se vědci zaměřili na přípravu a vývoj očkovací látky, která by zabránila případné infekci EBV virem nebo by zamezila či zneškodnila jeho aktivaci v těle infikované osoby. Po celém světě se připravují očkovací látky různého typu, ale pouze jedna byla zkoušena u dětí. Tato živá vakcína, která byla získána zavedením genu kódující specifickou virovou bílkovinu do neškodného a neinfekčního viru jiného původu, vyvolala zvýšené hladiny protilátek vůči EBV viru. Přestože výsledek nepotvrdil dostatečnou ochrannou účinnost této očkovací látky, je zřejmé, že v 21. století to bude právě vakcína, která pomůže zabránit tomuto onemocnění či případně ho léčit.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit