Sladké vánoce, pozor na zubní kaz

Na tvorbě zubního kazu se podílejí bakterie ústní flóry a to zejména streptokoky. Současný výzkum potvrdil, že k tvorbě zubního kazu dochází adherencí bakterie Streptococcus mutans na zubní sklovinu, kde vytváří nerozpustné cukerné polymery, do nichž se dostávají další složky způsobující tvorbu zubního plaku. Tím se tyto streptokoky chrání a poškozují zubní sklovinu kyselými metabolity.

První zpráva o úspěšné experimentální vakcíně proti zubnímu kazu byla publikována již v roce 1969. Na počátku vývoje této vakcíny se zkoušely téměř výhradně inaktivované celobuněčné vakcíny, např. tepelně inaktivovaná vakcína obsahující streptokoky a lactobacily ústní dutiny, které dokázaly, že je možné zubnímu kazu předcházet preventivní imunizací. Tyto celobuněčné vakcíny však nedosahovaly vysoké účinnosti a vzhledem k charakteru antigenní povahy streptokoků, nebyly považovány za bezpečné. Proto další vývoj vakcíny byl zaměřen na subjednotkové vakcíny, založené zejména buď na glukosyltransferáze (GTF) nebo na proteinech buněčné stěny streptokoka. Glukosyltransferázy jsou extracelulární enzymy účastnící se syntézy polymerů, tzv. glukánů, z cukerných složek. Byla připravena perorální liposomální vakcína obsahující protein glukosyltransferázy, která poskytla protekci u myší a křečků. Jiné studie provedené na opicích tuto protekci nepotvrdily, a proto se tento typ vakcíny dále vylepšuje např. rekombinantní přípravou určité peptidové sekvence GTF z E.coli a konjugováním takovéhoto peptidu na B subjednotku cholerového toxinu (jako adjuvans). Druhý typ vakcíny založený na purifikovaných proteinech buněčné stěny se ukazuje jako vhodnější, protože tyto proteiny vyvolávají protilátky křížově reagující s jinými sérotypy nebo i jinými druhy streptokoků. Výzkumy však ukázaly, že celé proteiny mohou vyvolávat protilátky křížově reagující s antigeny kardiovaskulárního systému, tzv. HCRA (ťheart cross-reactive antigenť). Tato skutečnost byla řešena správnou volbou antigenních determinant, které vyloučily možnost reakce HCRA. Byla připravena peptidová vakcína (PAc) zahrnující tzv. peptidovou sekvenci A oblasti povrchového proteinu, která obsahuje epitopy pro T i B buňky. 19-merní peptidy GGY a AND vyvolaly u subkutánně imunizovaných zvířat cirkulující IgG protilátky a slizniční IgA protilátky, které potvrdily protektivní účinnost vakcíny. Jiná vakcína byla vyvinuta na základě tzv. povrchového adhezínu AgI/II S.mutans, obsahujícího dvě antigenní determinanty, který byl konjugován s B subjednotkou cholerového toxinu (CTB). Vakcína byla intranazálně podávána krysám, u nichž vyvolala slizniční IgA protilátky, které redukovaly kolonizaci S.mutans a tím zabránily vzniku zubního kazu.

První klinické studie byly provedeny s inaktivovanými celobuněčnými vakcínami, např. tepelně inaktivovaná směsná vakcína obsahující streptokoky a lactobacily ústní dutiny byla podávána 245 sedmiletým dětem po dobu 16 týdnů (jedna tableta týdně). Po imunizaci došlo u imunizovaných dětí k 42% redukci incidence zubního kazu. Klinická studie s vakcínou obsahující rekombinantní GTF konjugovaný s CTB byla provedená u 7 dospělých dobrovolníků, kterým byla podávána perorálně ve třech dnech za sebou a následně po 28 dnech se imunizace opakovala. Vakcína vyvolala slizniční IgA protilátky anti-GTF u 5 osob ze 7 a hladina těchto protilátek v 35. dni dále vzrostla. Tyto IgA protilátky prokázaly protektivní účinnost. Plazmatické IgG, IgM a IgA nebyly prokázány. Vakcína byla snášena dobře. Jiná klinická studie byla provedena s peptidovou vakcínou u 5 dospělých dobrovolníků, u nichž vyvolala protilátky, které kompletně pokrývaly všechny epitopy u 3 z 5 očkovaných osob. Vakcína se ukázala vysoce imunogenní.

Poslední výzkumy a klinické studie dávají velké naděje na zavedení vakcíny již během následujících 5-10 let.