Povodně a ochrana očkováním

Při povodních vzniká největší riziko z následků především kontaminované vody a bahna, které s sebou velká voda přinese. K přenosu rizikových infekčních onemocnění dochází v těchto případech převážně orofekální nebo kožní cestou. Jiné způsoby přenosu (např. komáry) nejsou u nás tak pravděpodobné.

Infekční onemocnění přenášená orofekální cestou

Amébóza

• onemocnění způsobené střevním prvokem měňavkou úplavičnou Entamoeba histolytica
  
• u nás je riziko relativně nízké
  
• projevuje se průjmovitým onemocněním s horečkami
  
• přenos kontaminovanou vodou

Giardióza

• průjmovité parazitární onemocnění způsobené střevním bičíkovcem lamblia
  
• u nás je riziko střední
  
• projevuje se vodnatým průjmem doprovázeným nevolností, bolestmi břicha
  
• přenos kontaminovanou vodou

Toxoplazmóza

• parazitární onemocnění prvokem Toxoplasma gondii, jehož definitivním hostitelem je kočka a může dlouhodobě přežívat v kočičím trusu
  
• u nás je riziko střední
  
• projevuje se podobně jako chřipka, zduřením lymfatických uzlin, zápalem plic, zánětem osrdečníku apod.
  
• přenos kontaminovanou vodou nebo bahnem a hlínou

Kryptosporidióza

• parazitární onemocnění střevní kokcidií Cryptosporidium přežívající ve střevech domácích zvířat; inkubační doba 5-21 dní
  
• u nás je riziko relativně nízké
  
• projevuje se průjmovitým onemocněním s mírnou příměsí hlenu
  
• přenos kontaminovanou vodou

Askarióza

• střevní parazitóza jejíž původcem je škrkavka dětská Ascaris lumbricoides
  
• u nás je riziko střední
  
• projevuje se bolestmi břicha a někdy průjmem; plicní fáze je závažnější
  
• přenos kontaminovanou vodou (splašky a odpadovou vodou)

Oxyurióza (Enterobióza)

- parazitární průjmovité onemocnění. jehož původcem je roup dětský Enterobius vermicularis
- u nás je riziko střední
- projevuje se svěděním v konečníku, nechutenstvím, pobolíváním břicha apod.
- přenos kontaminovanou vodou (splašky a odpadovou vodou)

Břišní tyfus
- bakteriální nákaza vyvolaná Salmonella typhi
- u nás je riziko relativně nízké
- projevuje se bolestmi hlavy, zvyšující se teplotou, nechutenství, kašel, suchou kůží apod.
- přenos kontaminovanou vodou

Shigellóza

• nejnakažlivější střevní infekce, u nás nejčastěji se vyskytující je Shigella sonnei; vysoce infekční, někdy se označuje rovněž jako nemoc špinavých rukou; inkubační doba do 3 dní
  
• u nás je riziko vysoké
  
• projevuje se neodolatelným nutkáním na stolici, vodnatou stolicí s příměsí krve a/nebo hlenu
  
• přenos potravinami kontaminovanými např. mouchami, kontaminovanou vodou

Virová hepatitida typu A

• virové onemocnění, inkubační doba 15-56 dní
  
• u nás je riziko vysoké
  
• projevuje se pocitem nevůle, nechutenstvím, únavou, pobolívání pod pravým žeberním obloukem, nucením na zvracení, zvracením a navíc malé děti často mívají i horečku; kůže většiny pacientů zežloutne, jejich moč ztmavne, zatímco stolice je světlá.
  
• přenos kontaminovanou vodou a potravinami

Virová hepatitida typu E

• virové onemocnění
  
• u nás je riziko nízké
  
• projevuje se obdobně jako virová hepatitida typu A
  
• přenos kontaminovanou vodou a potravinami

Chránit se lze očkováním. Avšak nelze počítat s tím, že podání jedné dávky okamžitě ochrání před příslušnou infekcí.

Očkování proti virové hepatitidě typu A
V případě potřeby okamžité ochrany je třeba se nejen nechat očkovat (z důvodu dlouhodobé ochrany), ale také tzv. pasivně imunizovat - tj. nechat si podat imunoglobulín normální nebo specifický se zvýšenou hladinou ochranných protilátek, někdy též hyperimunní imunoglobulín (pro získání okamžité ochrany).
Pouhé očkování nestačí pro okamžité získání ochrany. Navíc očkování v době inkubace virové hepatitidy typu A je téměř neúčinné a infikovanou osobu už neochrání.
Stačí-li pouze krátkodobá ochrana po dobu 3-5 měsíců, podává se imunoglobulín (někdy i hyperimunní globulín, který u nás bohužel není k dispozici) v dávce 0,02-0,06 ml/kg. Je-li imunoglobulín podáván během prvních 2 týdnů po expozici virové hepatitidy typu A je úspěšnost této ochrany více než 85%. Účinnost se zvyšuje s časnější aplikací imunoglobulínu. Tuto pasivní imunizaci je možné provádět i u dětí mladších 24 měsíců.
V této době - tj. po záplavách - je vhodnější místo očkování pasivní imunizace - podávání imunoglobulínu, kterého je k dispozici v České republice více než očkovací látky.
Osoby, které mají kompletní očkování proti virové hepatitidě typu A - tj. základní dávku a posilující dávku po 12 měsících, nebo které byly očkovány před méně než 12 měsíci, jsou s téměř 100% pravděpodobností chráněny.

Proti ostatním onemocněním očkování není a je třeba maximálně dodržovat hygienická doporučení a ochranné pomůcky.
Ještě jedno očkování je vhodné zde zmínit a to je očkování proti tetanu. Toto očkování je velmi důležité zejména při kontaktu s bahnem a naplavenou hlínou, kde tato bakterie přežívá i po mnoha desetiletí. Důležité je proto nezapomenout na přeočkování po 10-15 letech.

Pokud osoby pracující v záplavových oblastech pozorují jakékoli zdravotní obtíže, zejména časté střevní problémy, je vhodné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Všechna tato onemocnění jsou léčitelná, ale opožděné léčení může přinést mnoho komplikací.