EPIDEMIOLOGIE virové hepatitidy typu A

Výskyt infekčního onemocnění ve světě a v ČR

Očkování proti HAV infekcím významně ovlivnilo prevalenci tohoto virového onemocnění. V 90. letech, kdy očkování bylo zavedeno pro imunizaci zejména cílových rizikových skupin, došlo k významnému poklesu výskytu HAV infekce v průmyslově vyspělých státech. Naopak v rozvojových zemích dochází neustále ke zvyšujícímu trendu výskytu HAV.

Faktory, které ovlivňují výskyt HAV infekce jsou následující:

1. Sezónní vliv
   V zemích s mírným klimatem lze pozorovat mírně zvýšenou prevalenci HAV infekce na podzim nebo v časném období zimy. Obecně vliv sezóny se celosvětově na výskytu HAV významně nepodílí.
2. Epidemie ve vlnách
   Cyklické opakování prevalence tohoto onemocnění s vrcholy každých 5 až 10 let byly zaznamenány v zemích s mírným klimatem. Například v Severní Americe se takové cykly objevovali v roce 1954, 1961 a na počátku 70. let, v Austrálii to bylo v letech 1956 a 1961, v Dánsku se tato situace objevila v poválečném období a znovu pak v 50. letech, v Holandsku v roce 1954 a 1960. Posledních dvou dekádách se toto cyklické opakování HAV prevalence neukazuje, díky změněným hygienickým podmínkám a zavedení očkování.
3. Socioekonomické a další vlivy
   V rozvojových státech s nižším stupněm životních podmínek bývá zaznamenávána vyšší prevalence HAV infekce, zatímco v městských oblastech vyspělých průmyslových států se HAV infekce objevují mnohonásobně méně. Dodržování hygienických podmínek je základním předpokladem pro udržení výskytu HAV infekce na nízké úrovni. Tento předpoklad se projevuje také ve výskytu této infekce u různých věkových skupin, kdy relativně nejvyšší výskyt je prezentován ve skupině malých dětí (od 1 roku do 9 let), u nichž může docházet k opomíjení správných hygienických návyků.

Výsledky sérologického přehledu anti-HAV, provedeného v roce 1996 ukazují, že u české populace dochází k postupně klesajícímu trendu výskytu virové hepatitidy typu A. Přestože tyto výsledky jsou velmi příznivé, je nutné pro zachování tohoto epidemiologického stavu neustále důsledně vyhledávat a izolovat případné zdroje nákazy a cíleně používat aktivní imunizaci.

Způsob přenosu

K hlavnímu přenosu virové hepatitidy typu A dochází v 95% případů fekálně orální cestou, při které se do těla člověka dostávají pozřením potravin nebo pitím tekutin kontaminovaných stolicí nemocných lidí. Virová hepatitida typu A je označována jako typická nemoc špinavých rukou. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, který žloutenkový virus vylučuje stolicí již 1 až 2 týdny před objevením prvních příznaků této choroby. K nejnebezpečnějšímu šíření infekce dochází tehdy, kdy lidé, kteří nemají žádné nebo téměř žádné příznaky virové žloutenky, lékaře nenavštíví a zdroj šíření nákazy není odhalen. Pokud dojde ke znečištění zdroje pitné vody, obvykle situace končí epidemií infekční žloutenky, která se dále může šířit přímým kontaktem mezi lidmi. Také nedostatečné hygienické podmínky napomáhají šíření žloutenky. Vzhledem k vysoké odolnosti viru hepatitidy typu A, zdrojem této infekce mohou být i mořské ryby nebo korýši v kontaminované mořské vodě.