Ptačí chřipka (Avian Influenzae, Bird flu)
K propuknutí ptačí chřipky v sezoně 2003-2004, známé také jako kuřecí mor, došlo u ptactva v asijských zemích. Důvodem je H5N1 podtyp chřipky typu A. Byly dokonce hlášeny i lidské případy.
U ptactva: Výskyt ptačí chřipky byl potvrzen u drůbeže v Kambodži, Číně, Hong Kongu (ojediněle i sokolů), Indonésii, Japonsku, Laosu, Severní Koreji, Thajsku a Vietnamu.
U člověka: Propuknutí ptačí chřipky mělo za následek výskytu ojedinělých případů její lidské formy H5N1 ve Vietnamu a Thajsku. Byla dokonce hlášena úmrtí. V současnosti se z největší pravděpodobností předpokládá, že k nákaze došlo kontaktem s infikovaným ptactvem nebo s povrchem kontaminovaným ptačím trusem. Vyšetřování, co je zdrojem lidské nákazy, pokračuje.
Základní Informace o chřipkovém viru typu A (H5N1)
Chřipka H5N1 je podtyp chřipkového viru typu A. Divoce žijící ptactvo je přirozeným hostitelem tohoto viru, proto má označení ptačí chřipka. Ptačí chřipka byla poprvé identifikována v Itálii před více než 100 let. Virus byl poprvé izolován z ptáků (rybák obecný) v Jižní Africe v roce 1961. Virus cirkuluje mezi ptactvem celosvětově. Je velmi nakažlivý a představuje pro ptactvo, především pro domácí drůbež, jako jsou kuřata smrtelnou nákazu.
Navíc ptačí chřipka je způsobena až 15 podtypy tohoto chřipkového viru. Dosud bylo zjištěno, že vysoce patogenními formami jsou podtypy H5 a H7. Přirozeným rezervoárem ptačí chřipky je stěhovavé ptactvo (nejčastěji divoké kachny), které je rovněž i nejodolnější vůči tomuto onemocnění. Domácí drůbež, včetně kuřat a krůt, je obzvlášť vnímavá a rychle postižitelná ptačí chřipkou.
Historie
Během let 1983-1984 došlo k epidemii ve Spojených státech, kde zejména zpočátku podtyp H5N2 způsobil sice nízkou úmrtnost, ale stal se vysoce patogenním a následně vyvolával úmrtnost až 90%. tehdy bylo třeba zlikvidovat více než 17 milionů kusů ptactva. V letech 1999-2001 došlo k epidemii v Itálii, kde působil virus H7N1 opět zpočátku s nízkou patogenicitou, který následně během 9 měsíců zmutoval do vysoce patogenní formy. Bylo třeba zlikvidovat více než 13 milionů kusů ptactva.
Nákaza
Virus obvykle člověka nenapadá. V roce 1997 byl zaznamenán první příklad přímého přenosu tohoto viru (H5N1) z ptáka na člověka během propuknutí ptačí chřipky u drůbeže v Hong Kongu a vyvolal těžké onemocnění dýchacích cest u 18 osob, z nichž 6 zemřelo. Od té doby byly zaznamenány i další příklady této lidské formy onemocnění. Dosud však tento typ viru H5N1 nebyl schopen se přenášet z člověka na člověka. Přesto se stále více sleduje a zkoumá, zda k takovému přenosu nemůže dojít.
Šíření
Pták nakažený tímto virem ho šíří ve slinách, nosních sekrecích a v trusu. Ptačí chřipka se dále šíří mezi vnímavým ptactvem, dojde-li ke kontaktu s kontaminovanými sekrety. K nejčastějšímu počtu nákaz u lidí dochází při kontaktu s nakaženou drůbeží nebo s kontaminovanými povrchy.
Stávající H5N1 kmen
H5N1 kmen byl zkoumán geneticky a zde je přehled zjištěných skutečností:
Všechny geny jsou ptačího původu. Z toho vyplývá, že nezískal geny z lidských chřipkových virů, které jsou snáze šiřitelné z člověka na člověka.
Je pravděpodobné, že existují variace tohoto subtypu H5N1 cirkulujícího v tomto období. Genetická sekvence virových vzorků ze Severní Koree a Vietnamu ukazují, že viry v těchto zemích se mírně odlišují.
Genetická sekvence A(H5N1) viru pocházející z nakažených osob ve Vietnamu a Thajska ukazují antivirovou rezistenci k amantadinu a rimantadinu, dvou antivirových léčiv používaných k léčbě chřipky. Další 2 antivirotika (oseltamavir a zanamavir) by měly být účinné i proti tomuto kmeni H5N1.
Ochrana
Klíčem k zastavení šíření nákazy je likvidace nemocného a exponovaného ptactva. Tento postup byl uplatněn v roce 1997 při propuknutí epidemie tímto podtypem H5N1 v Hong Kongu. Mnoho odborníků se shoduje v tom, že tím se odvrátí možnost přenosu na člověka. V případě stávající epidemie v Asii se všechny vlády postižených zemí shodly v tomto postupu a snaží se likvidovat drůbež. Nakažené osoby jsou v izolaci a provádí se šetření vedoucí k určení zdroje nákazy.
Následky
Všechny chřipkové viry se mohou měnit. Je možné, že ptačí chřipkový virus by se mohl změnit natolik, aby mohl snadno nakazit člověka a dále se šířit z člověka na člověka. Vzhledem k tomu, že běžně člověka nemůže nakazit, dosud v lidské populaci neexistuje prakticky žádná imunitní ochrana vůči tomuto onemocnění. Došlo-li by ke snadnému šíření ptačí chřipky z člověka na člověka, mohla by vzniknout "chřipková pandemie".
Další postupy
Jedno ze 4 spolupracujících SZO center provádí rozsáhlé testování získaných vzorků z Asie, aby určilo potřebné charakteristiky H5N1 viru. Tyto informace by měly posloužit pro přípravu a vývoj nové vakcíny H5 k řešení aktuální situace. Navíc se připravují dostatečně rychlé a spolehlivé diagnostické materiály ke stanovení přítomnosti H5N1 viru v nakaženém člověku.
Doporučení pro cestovatele
Všechny osoby cestující do zemí s hlášeným výskytem ptačí chřipky by se měly vyvarovat kontaktům s drůbežími farmami, kontaktům se zvířaty na trzích, se živými zvířaty, kontaktům s kontaminovanými povrchy s ptačím trusem nebo i dalších zvířat.
Nové údaje (6.2.2004) z výzkumu o možném přenosu z člověka na člověka ve Vietnamu. SZO přijala výsledky ze studií dvou virů ze vzorků odebraných od nakažených osob ve Vietnamu. Virový genetický materiál odebraný ze dvou případů úmrtí (sestry ve věku 23 a 30 let) byl kompletně sekvencován. Oba viry byly ptačího původu a neobsahovaly žádný gen lidské chřipky.
Toto zjištění, které ukazuje, že se virus nezměnil na snadno přenositelnou formu z člověka na člověka, potvrzuje dřívější zkoumání epidemiologického výzkumu. Navíc další onemocnění u ostatních členů rodiny, u osob blízkých této rodině nebo u zdravotníků ošetřující obě osoby nebyla zjištěna.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit