V téro části se zaměříme na výpočet prospěšnosti celoplošného očkování z hlediska nákladů spojených s tímto očkováním a nákaldů na léčbu.
Úvod
V posledních letech došlo k zavedení celoplošného očkování proti meningokokovým nákazám vyvolaných skupinou C v některých evropských zemích. Důvodem je existence velmi účinné konjugované vakcíny proti těmto nákazám a jejich relativně vysoká incidence převážně u osob mladších 25 let či mladších. V roce 2004 se celoplošně očkuje touto konjugovanou vakcínou v Irsku (ve 2., 4. a 6. měsíci) ve Španělsku (ve většině kantonů, ve 2., 4. a 6. měsíci), ve Velké Británii (ve 2., 3. a 4. měsíci a dále se doočkovávají osoby starší 20 let), na Islandu (v 5. měsíci a pak druhá dávka v období 12.-18. měsíce), v Belgii (jedna dávka v období 12. až 18. měsíce), v Lucembursku (jedna dávka v období 12. až 18. měsíce), v Nizozemí (jedna dávka ve 14. měsíci).
Pokud se děti očkují od 2. měsíce, pak se toto očkování provádí současně s dalším očkováním jako je očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, proti virové hepatitidě typu B, proti dětské přenosné obrně apod. U dětí starších 1 roku se očkování zpravidla provádí samostatně, podáním pouze jediné dávky.
Jedním z významných hledisek, zda zavést celoplošné očkování i v České republice či nikoli, je zhodnocení nákladů na takové očkování ve srovnání s náklady na léčbu (tzv. „Cost-benefit“ studie).
Metodika
Prospěšnost celoplošného očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C je vypočtená na základě běžně používaného matematického modelu (1), který je vyjádřen vzorcem:
W . n . ∑ (ri.si)
Kl = -------------------- - 1
107 . S
Kl ... koeficient prospěšnosti v daném roce (i)
l ... daný rok
n ... počet onemocnění na 100.000 osob (v cílové skupině)
ri ... počet pacientů postižených onemocnění (i) v %
si ... náklady na léčbu pacientů postižených onemocněním (i) S ... náklady na očkování jednoho očkovance
W ... účinnost očkování na v měřené populaci (cílové skupině)
Tento matematický model předpokládá, že léčba jednoho pacienta proběhne vždy v daný rok l, tzn. že nejsou tzv. následky odpovídajícího onemocnění delší než jeden rok. Toto přiblížení není zcela přesné, ale protože je tento předpoklad v neprospěch celoplošného očkování, znamená to, že prospěšnost takového očkování může být ve skutečnosti mnohem příznivější.
Na základě koeficientu prospěšnosti lze stanovit i tzv. maximální cenu očkování (respektive cenu dávky vakcíny), při které je tento koeficient nulový, tj. náklady na očkování jsou shodné s náklady na léčbu. Maximální cenu očkování vyjadřuje parametr S při K=0.
Parametry
Počet onemocnění na 100.000 osob (n)
Tento parametr se získá z celkového počtu cílové skupiny, tj. v daném roce osob mladších 25 let. Protože první rok modelové situace je v tomto případě rok 2003 (rok 1.) a to jen z důvodů dostupnosti epidemiologických údajů o incidenci meningokokových nákaz (roky 1993-2002) (3). Z analýzy údajů o invazivních meningokokových onemocnění v České republice v roce 2002 (3) s ohledem na ND (tj. neurčená meningokoková onemocnění) je stanoveno, že zhruba 40% meningokokových nákaz je vyvolaných skupinou C u osob mladších 25 let. Protože údaje pro ostatní roky nebyly k dispozici, byl proveden předpoklad, že tento procentuální výskyt v dané věkové skupině bude stejný i pro roky předešlé, tj. pro roky 1993-2001.
Incidence meningokokových nákaz skupiny C (odhad při zahrnutí ND meningokokových nákaz a konstantního 40% zastoupení nákazy skupiny C) u osob mladších 25 let
Rok | Odhad počtu případů Men C u osob <25 let | Počet případů Men C na 100.000 osob <25 let |
Smrtnost Men C u osob <25 let |
% Smrtnost u osob <25 let |
1993 | 26 | 0,68 | 7 | 26,9 |
1994 | 52 | 1,36 | 12 | 23,1 |
1995 | 63 | 1,65 | 7 | 11,1 |
1996 | 56 | 1,48 | 8 | 14,3 |
1997 | 40 | 1,06 | 7 | 17,5 |
1998 | 25 | 0,67 | 7 | 28 |
1999 | 18 | 0,49 | 4 | 22,2 |
2000 | 8 | 0,22 | 3 | 37,5 |
2001 | 15 | 0,42 | 5 | 33,3 |
2002 | 21 | 0,61 | 6 | 28,6 |
Pro další výpočet je třeba stanovit průměrnou incidenci (n) na 100.000 osob mladších 25 let. Z uvedených údajů vyplývá, že tato hodnota je 0,86. Jen pro srovnání údaj bez započítávání ND případů je 0,62 (3). Tato hodnota incidence je považována v dalším modelování za konstantní, protože jakékoli jiné variabilní hodnoty či modelování budoucí incidence jsou ze zkušenosti méně přesné a konečný výsledek zkreslující. Tento postup je používán ve většině těchto „cost-benefit“ studií.
Náklady na léčbu (ri, si)
Z klinického hlediska mohou mít meningokokové nákazy vyvolané skupinou C rozmanitý charakter i průběh. Nejčastěji bývají diagnostikovány jako meningokokové meningitidy a sepse, které zpravidla končí fatálně (úmrtím). Z důvodu toho, že nejsou k dispozici průměrné náklady na léčbu meningokokových nákaz a ze znalosti obdobných studií (2) vyplývá, že náklady se liší místně i regionálně, a nemá význam jakkoli zpřesňovat náklady na jednotlivé klinické formy těchto nákaz. Proto stačí se zaměřit na dvě diagnózy:
Meningokokové meningitidy (v tomto matematickém modelování lze považovat za meningitidy všechna onemocnění, která končí uzdravením, tj. i případy sepse, protože znalost nákladů na jejich léčbu nejsou přesně známy). Náklady na léčbu lze odhadnout z obdobné studie (2), kde náklady na léčbu Hib meningitid dosahovaly v průměru 110.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že tyto náklady byly počítány v letech 1995-1997, lze odhadnout, že dnešní náklady by mohly být minimálně o 20% vyšší. Protože celkové náklady jsou tvořeny přímými (na léčbu) a nepřímými náklady, které se standardně odhadují na trojnásobek přímých nákladů, pak celkové náklady na léčbu jednoho pacienta s „meningokokovou meningitidou“ by mohly dosahovat hodnoty 528.000,- Kč.
Úmrtí. Náklady spojené s úmrtím jsou nevyčíslitelné. Přesto se v takovémto modelování uvažuje finanční kompenzace za úmrtí. Tato hodnota je vypočtena z částky, která bývá vyplácena při pojistném plnění klinických studií (nejčastěji 10.000.000,- Kč), a z finančních nákladů na léčbu jako v předešlém případě. Celková hodnota je tedy 10.528.000,- Kč.
Procentuální rozložení obou typů nákladů je konstantní a pro meningokokové meningitidy dosahuje hodnoty 75,7% a pro smrtnost 24,3%.
Účinnost očkování (w)
Tento parametr vyjadřuje účinnost očkování respektive účinnost vakcíny a míru proočkovannosti cílové populace, tj. osob mladších 25 let. Jeho hodnoty se postupně každoročně zvyšují až do dosažení 25 let očkování, kdy se proočkuje celá cílová skupiny, a to za předpokladu, že se budou očkovat pouze děti starší 1 roku jednou dávkou vakcíny. V tomto modelu se předpokládá, že účinnost očkovací látky je 95%. Bylo-li by rozhodnutí očkovat v každém roce dvě věkové skupiny, tj. děti starší 1 roku (tj. ve druhém roce života) a děti před 15. rokem (tj. ve věku 14 let), pak hodnota účinnosti očkování je zhruba dvojnásobná ve srovnání s předešlým modelem.
Náklady očkování (S)
Náklady na očkování představuje cena vakcíny a finanční náklady na samotné očkování, tj. cena výkonu, cena materiálu s tím spojená atd. Protože jsou stávající konjugované vakcíny baleny již v jednorázové injekční stříkačce, pak dodatečné náklady jsou především představovány samotným výkonem. Dnešní ceny těchto vakcín jsou v České republice zhruba 800,- Kč. Cena výkonu je hrazena zdravotními pojišťovnami v případě celoplošného očkování, zatímco vakcína je v takovém případě hrazena z rozpočtu ministerstva zdravotnictví.
Výsledky
Zavedení celoplošného očkování proti meningokokovým nákazám vyvolaných skupinou C se ukazuje jako prospěšné nejdříve po 9 letech tohoto očkování (při n=0,86), tj. K>0. Tento výsledek je dosažen při zavedení celoplošného očkování dětí straších 1 roku, tj. ve věku 2 let, očkování jednou dávkou.
Prospěšnost celoplošného očkování je dosažena stejně i po 9 letech v případě, že by se očkovaly dvě skupiny, tj. děti ve 2 letech a děti ve 14 letech.
Zajímavým výsledkem je, jaká by měla být maximální cena jedné dávky vakcíny, aby prospěšnost (K) byla dosažena v daném roce. Pro toto stanovení byla použita hodnota n=0.62. Vzhledem k tomu, že výrobce, respektive dovozce, bývá ochoten snížit cenu očkovací látky až o polovinu (známo z minulosti při zavádění celoplošného očkování proti virové hepatitidě typu B (o téměř 50%) nebo proti Hib nákazám), je možné hledat zvýšení prospěšnosti celoplošného očkování právě v ceně vakcíny. Navíc jeden zahraniční výrobce potvrdil, že je ochoten prodávat tuto vakcínu za cenu zhruba 10,- Euro. Důvodem je rovněž to, že i výrobce má tímto garantován zisk bez dalších nákladů. V případě, že by byla uvažována cena jedné dávky zhruba 400,- Kč, pak lze prospěšnost takového celoplošného očkování dosáhnout již mezi 6. až 7. rokem (při n=0,62) nebo i dříve. Obvykle se očekává, že prospěšnost celoplošného očkování z hlediska nákladů je dosažena do 5 let po jeho zavedení.