Živá atenuovaná vakcína proti chřipce

Imunogenicita schválené živé atenuované chřipkové vakcíny byla potvrzena řadou studií, které celkem zahrnuly 100 dětí ve věku 5-17 let a zhruba 300 dospělých osob ve věku 18-49 let. Klinické studie ověřily, že k replikaci těchto atenuovaných vakcinačních virů dochází v epiteliálních buňkách v nasofaryngu. Protektivní mechanismus vyvolaný tímto očkováním není ještě kompletně prozkoumán, ale zdá se, že zahrnuje oba typy protilátek, tj. jak sérové tak nazální sekreční. Dosud není žádné jednoznačné stanovení korelující s protektivní imunitou vyvolanou LAIV.

Přenos a šíření vakcinačních virů
Dostupná data ukazují, že jak děti tak dospělé osoby mohou šířit vakcinační viry i po více než 2 dnech po očkování, i když v koncentraci mnohem nižší než je typická pro šíření divokých chřipkových virů. Toto šíření vakcinačních virů však nelze srovnávat s přenosem vakcinačních virů z člověka na člověka, i když v ojedinělých případech lze očekávat přenos těchto živých vakcinačních virů z očkované osoby na neočkovanou. V jedené nepublikované práci, kde se sledovala přenositelnost těchto vakcinačních virů z 98 očkovaných na 99 neočkovaných osob, ve věku 8-36 měsíců. 80 procent očkovanců šířilo jeden nebo více virových kmenů v průměru po dobu 7,6 dní. Jeden vakcinační kmen typu B byl dokonce prokázán u osoby, která nebyla očkována. K přenosu došlo při dětské hře. Při srovnání obou skupin (očkované a neočkované) symptomy byly shodné. Odhadovaná pravděpodobnost přenosu vakcinačního viru z očkované na neočkovanou osobu je 0,58- 2,4%.
Další studie, která hodnotila šíření vakcinačních virů u 20 zdravých dobrovolníků ve věku 18-49 let ukázala, že k přenosu dochází nejčastěji během prvních 3 dní po očkování, ačkoli u jedné osoby byl přenos zaznamenán až po 7 dnech po provedeném očkování. Avšak žádná neočkovaná osoba nebyla "infikována" vakcinačním virem po více než 10 dnech. Trvání nebo typ symptomů (nežádoucích účinků) u očkovaných osob nekoreloval s dobou šíření vakcinačních virů. Přenos těchto virů z člověka na člověka nebyl touto studií vyhodnocen.

Stabilita vakcinačních virů
V klinických studií byly vakcinační viry šířené očkovanci fenotypicky stabilní. V jedné studii se odebíral vzorek z nosu a krku u 17 očkovaných osob po dobu 2 týdnů po jejich očkování. Virové izoláty byly analyzované vícečetnými genetickými technikami. Všechny izoláty si uchovaly LAIV genotyp i po replikaci v lidském hostiteli a navíc všechny si udržely fenotypy chladové adaptace a teplotní citlivosti.

Používání živé atenuované vakcíny proti chřipce (LAIV)
V současné době je tato vakcína určena pro osoby ve věku 5-49 let, včetně osob, které jsou v blízkém kontaktu s rizikovými skupinami. Jako významnou přednost této vakcíny lze považovat vyvolání široké slizniční a systémové imunitní odpovědi, snadné podávání a vyšší akceptovatelnost nazálního podání vůči injekčnímu podání.

Osoby, které by neměly být touto vakcínou očkovány:

• osoby mladší 5 let nebo starší 50 let,
• osoby s astmatem, s akutními respiračními chorobami nebo jinými chronickými respiračními nebo kardiovaskulárními nemocemi; osoby s dalšími onemocněními zahrnující metabolické poruchy jako je např. diabetes melitus, renální dysfunkce, poruchy krvetvorby nebo osoby s neznámou nebo suspektní imunodeficiencí nebo osoby s léčbou imunosupresivy,
• děti nebo dospívající léčené aspirinem nebo jiným salicylátem (kvůli Reyovu syndromu)
• osoby s anamnézou GBS
• těhotné ženy
• osoby se známou přecitlivělostí, včetně anafylaktické rekace, na jakoukoli složku vakcíny nebo vaječné bílkoviny