Další informace o ptačí chřipce

Ptačí chřipka se může na člověka přenést dosud známými 2 způsoby:

• přímo z ptáka nebo z prostředí kontaminovaného ptačím chřipkovým virem na člověka
• přes mezihostitele, jako např. vepře.

Chřipkové viry mají 8 oddělených genových segmentů. Segment genomu umožní virům od jiného druhu se navzájem smíchat a vytvořit nový chřipkový virus typu A, pokud viry ze dvou různých druhů nakazí stejnou osobu nebo zvíře. nApř. pokud vepř byl nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou, viry by se mohly přesmyknout a vytvořit nový virus, který by měl většinu genů z lidského viru, ale hemaglutini a/nebo neuraminidázu z genu ptačího viru. Takový nový virus by byl schopen napadnout a infikovat člověka a dále se šířit z člověka na člověka, protože by obsahoval jiné povrchové proteiny než ty, které jsou v lidské populaci běžné a vůči kterým se provádí např. očkování. Tento typ větší změny u chřipkových virů typu A jsou známé jako antigenní shifty neboli posuny (tj. změna antigenní struktury). V takovém případě může dojít až ke vzniku pandemie.
Je rovněž možné, že k takovému procesu přeskupení (přetřídění) může dojít i u člověka. Např. jedna osoby by mohla být nakažena virem ptačí chřipky a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu přetřídit (mutovat) a vytvořit nový virus, který by obsahoval hemaglutinin z ptačí chřipky a další geny z lidské formy chřipky. Teoreticky by viry chřipky typu A s hemaglutininem, vůči kterému by lidé měli jen malou nebo žádnou imunitu, se mohly šířit z člověka na člověka bez většího omezení a vyvolat tak pandemii chřipky.
I když pro člověka nebývá obvyklé se nakazit chřipkou přímo od zvířat, několik sporadických případů takového přenosu bylo již zaznamenáno, a to může způsobit následnou lavinu nových případů šíření zmutovaných virů chřipky mezi lidmi.

Příklady ptačí chřipky u člověka
Od roku 1997 byly potvrzené tyto případy nákazy ptačí chřipkou u člověka:
- H5N1, Hongkong, 1997: došlo k zaznamenání stejného podtypu ptačí chřipky typu A (H5N1) u drůbeže a člověka. Tento případ byl první v historii, který prokázal možnost přenosu ptačí chřipky na člověka. Během tohoto propuknutí bylo 18 osob hospitalizováno a 6 z nich zemřelo. Aby bylo možné situaci dostat pod kontrolu, úřady nechaly utratit 1,5 milionu kuřat, jako zdroj nákazy.

Čína a Hongkong, 1999:
Ptačí chřipka typu A (H9N2) byla prokázána u dvou dětí. U obou pacientů došlo k uzdravení a další případy již nebyly potvrzené. Navíc bylo prokázáno, že zdrojem byla nakažená drůbež. K přenosu došlo přímo z ptáka na člověka. Možnost přenosu člověka na člověka nebyla však vyloučena. Dalších několik málo případů H9N2 infekce bylo zaznamenáno z čínské pevniny v letech 1998-99.

H7N2, Virginie, 2002:
Došlo k propuknutí nákazy H7N2 mezi drůbeží v Shenandoah, v hlavní drůbežářské oblasti, kde u jedné osoby byl sérologicky potvrzen tento subtyp H7N2.

H5N1, Čína a Hongkong, 2003:
Dva případy ptačí chřipky typu A (H5N1) se objevil mezi rodinnými členy z Hongkongu, kteří cestovaly do Cíny. U jedné osoby došlo k uzdravení, druhá zemřela. Jak a kde se oba lidé nakazili, nebylo zjištěno. Další člen této rodiny zemřel v Číně na dýchací obtíže, avšak testy na přítomnost chřipkového viru nebyly provedeny.

H7N7, Holandsko, 2003:
V tomto roce bylo zaznamenáno na několika drůbežích farmách propuknutí chřipky typu A (H7N7). Později bylo hlášeno i několik případů této nákazy mezi vepři a lidmi. Celkem 89 osob mělo prokazatelně chřipku typu A H7N7 v souvislosti se stejnou nákazou potvrzenou u drůbeže. K těmto nákazám došlo ve většině případů mezi dělníky pracujícími na postižených farmách. Onemocnění vyvolané H7N7 způsobilo převážně u 78 nakažených osob konjunktivitidu. V 5 případech byla konjunktivitida doprovázena typickým příznaky chřipky s kašlem, teplotou a bolestí svalů. U dvou případů byly projevy jen chřipkové a u 4 osob se projevy klasifikovaly jako ostatní. Z 89 případů nakažených osob došlo u jedné osoby k úmrtí, u které došlo k rozvoji příznaků akutních dýchacích obtíží a dalších komplikací s touto nákazou. Jednalo se o veterináře jedné z farem. Většina těchto onemocnění vznikla jako důsledek přímého kontaktu s nakaženou drůbeží. Holandské úřady však ohlásily tři možné případy přenosu této infekce z nakažených dělníků na rodinné příslušníky. Od té doby nebyly hlášeny žádné další případy této nákazy H7N7.