Prevenar 13 pro dospělé

Úvod obsah

Na konci minulého roku byla rozšířena indikace konjugované vakcíny proti pneumokokovým nákazám Prevenar 13 také pro dospělé starší 50 let na základě klinických dat předložených jejím výrobcem (Pfizer).

K průkazu dostatečné účinnosti byly sice předloženy pouze výsledky imunogenity tohoto očkování, které ale potvrdily minimálně stejnou (ale častěji lepší) imunitní odpověď po očkování konjugovanou vakcínou než původní polysacharidovou (Pneumo 23). A protože očkování polysacharidovou vakcínou bylo v nespočet klinických či epidemiologických studií prokázáno jako účinné, lze očekávat stejnou nebo dokonce lepší ochranu po očkování konjugovanou vakcínou.

Základem protektivní účinnosti očkování polysacharidovou vakcínou 23PS vůči invazivním pneumokokovým onemocněním (IPO) u dospělých se stala práce Shapiro ED (1991), modifikovaná Jacksonem LS (2008). Je limitovaná, tj. zhruba 61% (95% Cl: 47-72%), podmíněná hlavně věkem očkovance a podle očekávání i délkou doby po očkování (viz tabulka).

Tabulka: Protektivní účinnost 23PS vůči IPO u dospělých podle věku a délky doby

Konjugovaná vakcína významně přispívá k odpovědi po očkování, což je jejím příslibem vyšší ochrany, ovšem hlavní význam tohoto očkování se soustřeďuje do kvalitativně odlišné získané imunity. Dominantními podtřídy protilátek indukovaných konjugovanou vakcínou jsou IgG1 a IgG3, zatímco polysacharidovou IgG2. Právě podtřídy 1 a 3 se zapojují do komplementové kaskády s mnohem vyšší razancí než IgG2. Kromě toho si umí vytvářet odpovídající paměťové B a T lymfocyty. Tyto kvalitativně odlišné atributy jsou předpokladem pro snížení bacilonosičství také u dospělých, což by se mělo promítnout právě ve vyšší postvakcinační ochraně (tzv. CAP - komunitně získané pneumonie). Na výsledek si ale počkáme ještě asi rok, než se vyhodnotí studijního sledování od roku 2008.

Sérologické studie a sérokonverzní limit obsah

Množství protilátek se podobně jako u dětí stanovovala ELISA metodou, ovšem bylo zjištěno, že toto určení by nevedlo k jednoznačnému průkazu kvalitní odpovědi. Proto většina výsledků byla konfrontována na základě funkčních protilátek OPA (tj. protilátky s opsonofagocytární aktivitou), které se stanovovaly modifikovanou metodou (mikrokoloniální OPA). Takže sérologické výsledky u dospělých nelze srovnávat s předešlými výsledky u dětí. Navíc sérokonverze byla určena k nejnižšímu kvantifikačnímu limitu (LLOQ), který byl v novém stanovení diverzifikován pro každý sérotyp a měl odpovídat v původní metodě limitnímu titru 8 (tzv. limit detekce, LOD). LLOQ pro jednotlivé sérotypy byl - typ 1: 18; typ 3: 12, typ 4: 21, typ 5: 29, typ 6A: 37, typ 6B: 43, typ 7F: 210, typ 9V: 345, typ 14: 35, typ 18: 31, typ 19A: 18, typ 19F: 48 a typ: 23F: 13...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Imunogenita u dospělých obsah

A) Srovnání postvakcinační odpovědi konjugované vakcíny u dětí a dospělých

Imunitní odpověď měřená sérotypově specifickými ELISA protilátkami naznačuje jednoznačně vyšší efekt očkování u dospělých a to dokonce i ve srovnání s dětmi očkovanými celkem 4 dávkami nebo starších 2 let jednou dávkou. Právě proto se stalo rozhodující stanovení nikoli ELISA protilátek (tedy všech afinních) ale právě OPA protilátek, tzn. funkčních. Ty totiž prokázaly jejich ubývání s věkem, což by odpovídalo očkování právě polysacharidovou vakcínou.

Graf: Porovnání geometrického průměru sérotypově specifických protilátek (min-max) s ohledem na věkovou skupinu

B) Věkově podmíněná odpověď měřená funkčními protilátkami

Výsledky studií ukázaly, že postvakcinační odpověď konjugované vakcíny je minimálně stejná nebo častěji vyšší než polysacharidové v příslušné věkové skupině dospělých, kteří v minulosti nebyli buď vůbec očkováni, nebo minimálně před 5 lety (polysacharidovou vakcínou). Bez ohledu na použitý typ vakcíny, byla potvrzena věkově podmíněná imunita. To odpovídá obecně očekávatelnému předpokladu, neboť s věkem se imunitní systém vyčerpává. Snad právě proto je použití konjugované vakcíny tolik očekávané...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

C) Perzistence postvakcinační imunity

Dosavadní poznatky přetrvávání ochrany po očkování polysacharidovou vakcínou naznačují její limitované možnosti, takže se obvykle "přeočkovává" po 5 letech. Také studijní sledování perzistence imunity indukované konjugovanou vakcínou naznačují, že již asi za 1 rok průměrně klesá 4krát a za 3-4 roky až 5,5krát, přestože stále zůstává minimálně srovnatelná s imunitou dosaženou po očkování polysacharidovou vakcínou. Nabízí se otázka, zda je třeba toto konjugované očkování posílit další dávkou či nikoli.

Graf: Perzistence funkčních OPA protilátek po očkování konjugovanou a polysacharidovou vakcínou

D) Posilování imunity o jeden rok později

Jednoznačně se ukázalo, že "přeočkování" jakoukoli pneumokokovou vakcínou o rok později nevede k lepšímu výsledku, než bylo dosaženo po předešlém očkování. Dokonce o něco horší výsledky se ukázaly u jedinců, kteří byli původně očkováni polysacharidovou vakcínou. Nové očkování konjugovanou vakcínou totiž výsledek nezlepšilo u osob ve věku 60-65 let a jen o málo u osob ve věku 70+ let...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

E) Posilování imunity o minimálně 3 roky později

Jiná situace byla pozorována, pokud konjugovaná či polysacharidová vakcína byla podávána o minimálně 3 roky později po předešlém pneumokokovém očkování. Obě tato očkování původně získanou imunity indukovanou konjugovanou vakcínou průměrně překračují, takže se zdá, že aktuálně výhodné je posilovat ji o alespoň 3 roky později, není-li nutné ji urgentně rozšířit dříve (tento postup se stává vhodný pro osoby v mírném nebo průměrném riziku IPO).

Graf: Posilující očkování konjugovanou vakcínou po předešlém pneumokokovým očkování osob ve věku 60-65 let (3-4letý interval)

Další informace najdete v prémiovém obsahu

F) Konjugované očkování společně s očkováním proti chřipce

Souběžné očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám konjugovanou vakcínou sice nevykazovala zásadní rozdíl od odděleného očkování (ve 4týdenním intervalu), přesto podobně jako obvykle, byla sérotypově podmíněná imunitní odpověď slabší po souběžném očkování. Je-li tedy třeba získat rychle imunitu proti chřipce a pneumokokovým nákazám, lze obě očkování provádět souběžně v jeden den.

Bezpečnost očkování dospělých obsah

Stejně jako děti také dospělí relativně dobře snáší pneumokokové očkování. Častěji se ale reakce pozorovaly u těch dospělých, kteří byli v minulosti očkováni polysacharidovou vakcínou. Také souběžné očkování s očkováním proti chřipce zvýšilo četnost reakcí zejména bolest hlavy, zimnice, snížená chuť k jídlu, bolest kloubů, případně bolest svalů, ve srovnání s odděleným očkováním.

Tabulka: Nežádoucí účinky po očkování dospělých proti pneumokokovým nákazám konjugovanou vakcínou

Literatura obsah

Další informace najdete v prémiovém obsahu