Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě

Letos v únoru byl publikován průzkum proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě prováděný v roce 2015 v celkem 11 endemických zemích, tj. nejen u nás, ale také v Estonsku, Finsku, Německu, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Slovensku, Slovinsku a Švédsku [Wilhelm 2018]. Zatímco nejvyšší proočkovanost byla zaznamenána v Rakousku (85 % očkovaných respondentů) nejnižší byla pozorována ve Finsku a na Slovensku (zhruba 10% proočkovanost).

Průzkum byl veden prostřednictvím webového formuláře a účastnilo se ho celkem 25.600 respondentů. Proočkovanost byla definovaná počtem osob, které obdržely minimálně 1 dávku vakcíny. Kromě toho autoři dále hodnotili kompletnost očkování podle schématu doporučeného výrobci vakcín.

Povědomí o očkování proti klíšťové encefalitidě mělo celkem 83 % respondentů, nejméně v Německu (42 % respondentů) a nejvíce v Lotyšsku (95 %). Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji očkovanými byly děti a mladí dospělí (ve věku 0-24 let), zatímco nejméně proočkovaní byli jedinci ve věku 45-65 let.

I když nejvyšší povědomí o riziku klíšťové encefalitidy (95 % respondentů) a relativně vysoké povědomí o možnosti očkování (86 %) měli respondenti z České republiky, jejich proočkovanost v roce 2015 dosahovala pouze 24 %. V rámci průzkumu se autoři zaměřili také na případné vysvětlení nezájmu respondenta se nechat očkovat. Podobně jako Slováci i Češi nejčastěji uváděli, že si nemyslí, že je očkování nutné (42-43 %), ačkoli jen necelá pětina Čechů se domnívala, že ji klíšťová encefalitida neohrožuje. Výsledkům proočkovanosti v ČR neodpovídala ani odpověď na otázku, zda se respondent obává klíšťové encefalitidy, neboť pozitivně na ni odpovědělo téměř 46 % Čechů (nejvíce ze všech respondentů napříč zeměmi zahrnutými do průzkumu). Jde tak o značnou rozpolcenost českého obyvatelstva, které se sice klíšťové encefalitidy obává a uvědomuje si její územní rizikovost, přesto nepovažuje za důležité se nechat proti ní očkovat.

Z průzkumu vyplývá ještě jedna zajímavá skutečnost. Zatímco vyšší proočkovanost respondentů se objevuje ve věku 0-17 let, nebo případně v dalších dvou sledovaných věkových skupinách 18-24 let či 25-34 let je proočkovanost prakticky stejná, v České republice, Estonsku a Lotyšsku byla proočkovanost u těch nejmladších (0-17 let) o několik procentních bodů nižší než starších (18-24 nebo 25-34 let). To signalizuje, že v posledních 17 letech v těchto zemích stagnuje očkování dětí a dospívajících, respektive neroste počet nově očkovaných.

Proočkovanost byla měřena proporcí respondentů s alespoň jednou dávkou vakcíny proti klíšťové encefalitidě. Ta sice v České republice není vysoká, ale zdá se, že potřebu kompletního očkování s minimálně 3 dávkami si Češi uvědomují společně s Litevci, Poláky, Slovinci a Švédy, neboť zhruba 70 % očkovaných respondentů z těchto zemí uvádělo, že bylo očkováno 3 dávkami. 

Pokud by povědomí o riziku klíšťové encefalitidy bylo převedeno v proočkovanost české populace, rázem bychom se staly bývalou endemickou zemí podobně jako Rakousko.

Mapy: Kvartilové rozložení proočkovanosti a povědomí o očkování proti klíšťové encefalitidě

Zdroj

Další informace najdete v prémiovém obsahu