Publikace září a říjen 2018

Studie případů a kontrol hodnotící účinnost rotavirové vakcíny oproti test-negativní kontrole nebo nemocniční kontrole
Case-Control Study of Rotavirus Vaccine Effectiveness Compared to Test-Negative Controls or Hospital Controls.

J Epidemiol. 2018 Oct 20;:
Authors: Araki K, Hara M, Shimanoe C, Nishida Y, Matsuo M, Tanaka K

Princip: Výběr test-negativních kontrol trvá méně a je méně finančně náročný než tradiční výběr kontroly pro hodnocení účinnosti vakcíny (VE). V tomto případě byl VE rotavirového očkování hodnocena pomocí nemocničních kontrol a porovnána s testy negativních kontrol, aby bylo možné určit, zda jejich použití může nahradit nemocniční kontroly.
Metoda: U dětí ve věku od 2 měsíců do 2 let jsme zaznamenali gastroenteritidu v šesti zdravotnických zařízení ve městě Saga od 4. ledna do 31. května 2014. Stolice všech identifikovaných pacientů s akutní gastroenteritidou byly testovány na přítomnost rotaviru pomocí imunochromatografie. Případy rotavirové gastroenteritidy (RVGE) měly test-pozitivní stolici, zatímco test-negativní kontroly měly gastroenteritidu bez přítomnosti rotavirové infekce; nemocniční kontroly byly pacienti navštěvující stejné zařízení z jiných důvodů než gastroenteritidy. Očkování bylo ověřeno kontrolou zdravotních záznamů matek a jejich dětí a demografické údaje byly získány z dotazníku vyplněného rodičem nebo ze zdravotních záznamů. Byla použita nepodmíněná logistická regresní analýza pro adjustaci možných zavádějících faktorů.
Výsledky: Bylo zařazeno šedesát čtyři případů RVGE, 260 test-negativních kontrol a 589 nemocničních kontrol. Charakteristiky obou kontrolních skupin, včetně historie očkování proti RV, byly podobné. Případy RVGE pravděpodobněji využívaly služby péče o děti v porovnání s dětmi z jedné ze dvou kontrolních skupin. Hodnota VE vůči RVGE odhadnutá pomocí nemocničních kontrol byla 86,6% (95% interval spolehlivosti [CI], 55,9-96,0%), a byla velmi podobná VE odhadnuté pomocí test-negativních kontrol (84,9% [95% CI, 49,6-95,5%]) .
Závěr: Odhadovaná hodnota VE, která používá test-negativní kontroly a nemocniční kontroly, je podobná. Z tohoto důvodu jsou test-negativní kontroly považovány za vhodné pro stanovení VE.

BACKGROUND: Selection of test-negative controls takes less time and costs less than traditional control selection for evaluating vaccine effectiveness (VE). Here, rotavirus VE was evaluated using hospital controls and compared with test-negative controls to determine whether using the latter can substitute for the former. 
METHODS: We recorded gastroenteritis in children from 2 months to 2 years of age at six medical facilities in Saga City between January 4th and May 31st, 2014. Stools from all identified acute gastroenteritis patients were tested for rotavirus using immunochromatography. Rotavirus gastroenteritis (RVGE) cases had test-positive stool, whereas test-negative controls had gastroenteritis but no rotavirus infection; hospital controls were outpatients visiting the same facility for indications other than gastroenteritis. Vaccination status was verified by inspecting maternal and child health records, and demographic data were obtained from a questionnaire completed by the patients' guardians or from the medical records. Unconditional logistic regression analysis was used to adjust for possible confounding factors. 
RESULTS: Sixty-four RVGE cases, 260 test-negative controls, and 589 hospital controls were enrolled. The characteristics of the two control groups, including RV vaccination history, were similar. The RVGE cases were more likely to have used daycare services than children from either of the two control groups. The VE against RVGE estimated using hospital controls was 86.6% (95% confidence interval [CI], 55.9-96.0%), very similar to the VE using test-negative controls (84.9% [95% CI, 49.6-95.5%]). 
CONCLUSIONS: The estimated VE using test-negative controls and hospital controls is similar. Therefore, test-negative controls are considered appropriate for establishing VE.

Terapeutické použití HPV vakcíny pro rekurentní respirační papilomatózu: systematický přehled a meta-analýza
Therapeutic use of the HPV vaccine on recurrent respiratory papillomatosis: a systematic review and meta-analysis.

J Infect Dis. 2018 Oct 25;: 
Authors: Rosenberg T, Philipsen BB, Mehlum CS, Dyrvig AK, Wehberg S, Chirila M, Godballe C

Princip: Rekurentní respirační papilomatóza je benigní stav způsobený lidským papilomavirem (HPV). Chirurgie je základem léčby, ale pro zlepšení chirurgického výsledku byla použita řada adjuvantních terapií. V poslední době byla zavedena očkování proti HPV, ale byly publikovány pouze menší studie posuzující jejich účinek. Tato meta-analýza je zamýšlena jako možná náhrada navrhované, ale ještě nerealizované multicentrické randomizované kontrolované studie.
Metody: Byl proveden systematický přezkum a meta-analýza v souladu s položkami Preferred Reporting for Systematic Review a Meta-Analysis. PubMed, Embase a Cochrane byly systematicky prohledávány. Všechny převzaté studie (n = 593) byly přezkoumány a kvalitativně posuzovány. Dále byly zahrnuty dva dříve nepublikované datové soubory. Systematický přehled zahrnoval 11 studií zahrnujících 133 pacientů, z nichž bylo 63 pacientů z pěti studií vhodných pro meta-analýzu. Byla provedena meta-analýza náhodných efektů pro průměrný rozdíl v počtu operací za měsíc před a po očkování.
Výsledky: Po očkování proti HPV byl počet operací za měsíc významně snížen (odhadovaný průměr 0,06) než před očkováním (odhadovaný průměr 0,35). Průměrný interní chirurgický interval se zvýšil z 7,02 měsíců (rozsah 0,30-45) před očkováním na 34,45 měsíců (rozmezí 2,71-82) po vakcinaci proti HPV.
Závěr: Tato studie podporuje pokračování v užívání HPV vakcíny jako adjuvantní léčby rekurentní respirační papilomatózy.

Background: Recurrent respiratory papillomatosis is a benign condition caused by human papilloma virus (HPV). Surgery is the mainstay of treatment, but numerous adjuvant therapies have been applied to improve surgical outcome. Recently, HPV vaccination has been introduced, but only smaller studies of its effect have been published. The present meta-analysis is intended as a possible substitute for a proposed, but not yet realized multicenter randomized controlled trial. 
Methods: A systematic review and meta-analysis was performed according to the Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analysis statement. PubMed, Embase, and Cochrane were systematically searched. All retrieved studies (n=593) were reviewed and qualitatively assessed. In addition, two previously unpublished datasets were included. The systematic review included 11 studies, comprising 133 patients, of whom 63 patients from five studies were eligible for meta-analysis. A random-effects meta-analysis was conducted for the mean difference in number of surgeries per month before and after vaccination. 
Results: Number of surgeries per month was significantly reduced after HPV vaccination (estimated mean 0.06) than before vaccination (estimated mean 0.35). Mean intersurgical interval increased from 7.02 months (range 0.30-45) before vaccination to 34.45 months (range 2.71-82) after HPV vaccination. 
Conclusion: The present study supports the continued use of the HPV vaccine as an adjuvant treatment for recurrent respiratory papillomatosis.

Účinnost 13-valentní pneumokokové konjugované vakcíny vůči invazivním onemocněním způsobeným sérotypem 3 u dětí: systematický přehled a meta-analýza observačních studií
Effectiveness of 13-Valent Pneumococcal Conjugate Vaccine Against Invasive Disease Caused by Serotype 3 in Children: A Systematic Review and Meta-Analysis of Observational Studies.

Clin Infect Dis. 2018 Oct 23;: 
Authors: Sings HL, De Wals P, Gessner BD, Isturiz R, Laferriere C, McLaughlin JM, Pelton S, Schmitt HJ, Suaya JA, Jodar L

13-valentní pneumokoková konjugovaná vakcína (PCV13) je jedinou registrovanou PCV vakcínou se sérotypem 3. Post-registrační studie účinnosti vakcíny PCV13 proti invazivní pneumokokovým onemocněním (IPD) způsobeným sérotypem 3 u dětí ukázaly nekonzistentní výsledky. Provedli jsme systematický přehled a meta-analýzu observačních studií s cílem posoudit účinnost vakcíny PCV13 (VE) vůči IPD sérotypu 3 u dětí. Systematicky jsme prohledali PubMed, EMBASE a Cochrane knihovnu, abychom našli studie publikované před 14. srpnem 2017. Našli jsme čtyři publikované studie a dva konferenční postery, které poskytly odhady PCV13 VE stratifikované podle sérotypu. Sloučená účinnost VE PCV13 vůči IPD sérotypu 3 z meta-analýzy náhodných efektů byla 63,5% (95% interval spolehlivosti (CI): 37,3-89,7). Analýza citlivosti včetně konferenčních posterů poskytla souhrnný odhad VE 72,4% (95% CI: 56,7-88,0). Sloučené údaje ze studií případů a kontrol s podobnými metodikami a vysoké kvality podporují přímou ochranu PCV13 vůči IPD sérotypu 3 u dětí.

The 13-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV13) is the only licensed PCV with serotype 3 polysaccharide in its formulation. Post-licensure PCV13 effectiveness studies against serotype 3 invasive pneumococcal disease (IPD) in children have shown inconsistent results. We performed a systematic review and meta-analysis of observational studies to assess PCV13 vaccine effectiveness (VE) for serotype 3 IPD in children. We systematically searched PubMed, EMBASE and the Cochrane library for studies published before August 14 2017. We identified four published studies and two conference posters that provided PCV13 VE estimates stratified by serotype. The pooled PCV13 VE against serotype 3 IPD from the random effects meta-anaysis was 63.5% (95% confidence interval (CI): 37.3-89.7). A sensitivity analysis including conference posters gave a pooled VE estimate of 72.4% (95%CI: 56.7-88.0). The pooled data from case-control studies with similar methodologies and high quality supports direct PCV13 protection against serotype 3 IPD in children.

Bivalentní faktor-H vázající protein meningokokové vakcíny séroskupiny B indukuje baktericidní protilátky vůči reprezentativním non-B séroskupinám meningokoků
The bivalent factor H binding protein meningococcal serogroup B vaccine elicits bactericidal antibodies against representative non-serogroup B meningococci.

Vaccine. 2018 Sep 27;: 
Authors: Harris SL, Tan C, Andrew L, Hao L, Liberator PA, Absalon J, Anderson AS, Jones TR

MenB-FHbp (Trumenba®, bivalentní rLP2086) je meningokoková vakcína séroskupiny B obsahující 2 varianty rekombinantního lipidovaného faktoru H (FHbp). Exprese FHbp, vnějšího membránového proteinu, není omezena jen na kmeny Neisseria meningitidis (MenB) séroskupiny B. Tato studie zkoumala, zda protilátky vyvolané očkováním MenB-FHbp také chrání proti kmenům jiných než MenB. Imunitní odpověď byla stanovena sérovým baktericidním testem s použitím lidského komplementu (hSBA) vůči testovacím non-MenB kmenům z Evropy, Afriky a Spojených států. Důležité je, že distribuce variant FHbp se liší mezi meningokokovými séroskupinami; proto byly pro testování pomocí hSBA vybrány kmeny, které kódují převládající séroskupinově-specifické varianty (tj. reprezentativní pro 2 antigenně odlišné podskupiny FHbp, označené podskupinou A a B)  s průměrnými hladinami povrchové exprese FHbp. Po 2 nebo 3 dávkách MenB-FHbp mělo 53% až 100% jedinců baktericidní odpovědi (hSBA titry ≥1:8) vůči kmenům meningokokové séroskupiny C, W, Y a X a 20 až 28 % mělo baktericidní odpověď vůči kmenům séroskupiny A; ve skutečnosti tyto baktericidní odpovědi vyvolané protilátkami MenB-FHbp vůči kmenům non-MenB kmenům, včetně kmenů spojených s vyskytujícími se chorobami, byly vyšší než sérologický protektivní korelát vůči meningokokovým onemocněním (tj. titry hSBA ≥ 1:4). Toto je ve srovnání s čtyřvlalentní polysacharidovou konjugovanou vakcínou, MCV4 (Menactra®, zaměřená na meningokokové séroskupiny A, C, W a Y), která vyvolala baktericidní odpovědi u 90 až 97 % vůči kmenům séroskupiny A, C, W a Y a neměla žádnou aktivitu vůči séroskupině X. Tyto výsledky společně poskytují klinické důkazy, že MenB-FHbp může chránit před meningokokovou chorobou bez ohledu na séroskupinu.

MenB-FHbp (Trumenba®; bivalent rLP2086) is a meningococcal serogroup B vaccine containing 2 variants of the recombinant lipidated factor H binding protein (FHbp) antigen. The expression of FHbp, an outer membrane protein, is not restricted to serogroup B strains of Neisseria meningitidis (MenB). This study investigated whether antibodies elicited by MenB-FHbp vaccination also protect against non-MenB strains. Immunological responses were assessed in serum bactericidal assays using human complement (hSBAs) with non-MenB disease-causing test strains from Europe, Africa, and the United States. Importantly, FHbp variant distribution varies among meningococcal serogroups; therefore, strains that code for serogroup-specific prevalent variants (ie, representative of the 2 antigenically distinct FHbp subfamilies, designated subfamily A and subfamily B) and with moderate levels of FHbp surface expression were selected for testing by hSBA. After 2 or 3 doses of MenB-FHbp, 53% to 100% of individuals had bactericidal responses (hSBA titers ≥ 1:8) against meningococcal serogroup C, W, Y, and X strains, and 20% to 28% had bactericidal responses against serogroup A strains; in fact, these bactericidal responses elicited by MenB-FHbp antibodies against non-MenB strains, including strains associated with emerging disease, were greater than the serological correlate of protection for meningococcal disease (ie, hSBA titers ≥ 1:4). This is in comparison to a quadrivalent polysaccharide conjugate vaccine, MCV4 (Menactra®, targeting meningococcal serogroups A, C, W, and Y), which elicited bactericidal responses of 90% to 97% against the serogroup A, C, W, and Y strains and had no activity against serogroup X. Together, these results provide clinical evidence that MenB-FHbp may protect against meningococcal disease regardless of serogroup.

HBVvakcína a riziko vzniku roztroušené sklerózy: systematický přehled a meta-analýza
HBV vaccine and risk of developing multiple sclerosis: a systematic review and meta-analysis.

Hum Vaccin Immunother. 2018 Sep 27;: 
Authors: Sestili C, Grazina I, La Torre G

Infekce způsobená virem hepatitidy B (HBV) je jednou z nejběžnějších onemocnění na světě. Cílem této studie bylo provést systematický přehled vztahu mezi očkováním proti HBV a roztroušenou sklerózou (MS). Výzkum byl proveden z databází publikací v Pubmed, ISI Web of Science a Scopus. Byly používány termíny "očkování proti hepatitidě b" a "roztroušená skleróza". Byla provedena meta-analýza a metageneze. Bylo nalezeno 414 publikací. Sedm článků bylo vybráno. Ze zaznamenaných hrubých odhadů rizika pro MS nebyla pozorována statisticky významná asociace: poolované OR 1,19 (95% CI: 0,96-1,49). U adjustovaných OR byl souhrnný poměr šancí (OR) 0,96 (95% CI: 0,886-1,051). Meta regrese ukazuje, že rok publikace se stal negativním příspěvkem (β: -0,019; P <0,001) a skóre NOS a publikace z Evropy byly pozitivně asociovány s OR hodnotou. “Funnel” graf ukázal přítomnost publikačního zkreslení. Výsledky ukázaly, že očkování proti hepatitidě B není spojeno se zvýšeným rizikem vzniku MS.

Hepatitis B virus (HBV) infection is one the most common in the world. Aim of this study is to perform a systematic review on the relationship between HBV vaccination and multiple sclerosis. Research was conducted on Pubmed, ISI Web of Science, and Scopus. Terms "hepatitis b vaccination" and "multiple sclerosis" were used. Meta-analysis and metaregression were performed. 414 papers were found. Seven articles were selected. For the reported crude risk estimates for MS no statistically significant association was observed with pooled OR 1,19 (95%CI: 0,96-1,49). For the adjusted ORs, the pooled odds ratio (OR) was 0, 965 (95%CI: 0,886- 1,051). Meta regression show that year of publication is negatively (β: -0,019; P < 0.001) and NOS score and publishing in Europe are positively associated with O.R. value. Funnel plot showed the presence of publication bias. Results showed that Hepatitis B vaccination is not associated with an increased risk of developing MS.

HPV vakcína a autoimunitní onemocnění: systematický přehled a meta-analýza z literatury
HPV vaccine and autoimmune diseases: systematic review and meta-analysis of the literature.

J Prev Med Hyg. 2018 Sep;59(3):E194-E199 
Authors: Genovese C, LA Fauci V, Squeri A, Trimarchi G, Squeri R

Princip: V literatuře se objevují konfliktní názory ohledně nástup nežádoucích příhod jako autoimunitních onemocnění po HPV očkování a často studie případů popisují nástup jedné z těchto příhod, ale nevyskytují se jednoznačné asociace, a také nemáme k dispozici údaje, které by to podpořily.
Metody: Provedli jsme systematický přehled s cílem identifikovat všechny vědecké publikace, které se zabývají korelací mezi očkováním proti papilomavirům a novým nástupem autoimunitních onemocnění. Hledali jsme v hlavních vědeckých databázích (PubMed, Sciverse Scopus, Web of knowledge a Cochrane Central Register kontrolovaných klinických studií) pro následující vyhledávací termíny: "vakcína"; "anti-papilomavirus"; "autoimunitní"; "choroba"; "porucha". Za účelem vyhodnocení bezpečnosti HPV vakcín byly z každé studie extrahovány dichotomické údaje o počtu pacientů s autoimunitní poruchou ve skupině studované vakcíny a skupině s placebem s následným stanovením relativního rizika s 95% intervalem spolehlivosti. Data jsme statisticky kombinovali pomocí modelu náhodných efektů.
Výsledky: Provedli jsme meta-analýzu šesti studií s bivalentní a čtyřvalentní HPV vakcínou. Celkový počet subjektů zahrnutých do meta-analýzy zahrnoval 243.289 ve skupině očkované a 248.820 v kontrolní skupině. Čtyři ze šesti studií měly skóre Jadad 3 nebo 4, což naznačovalo přiměřenou kvalitu studie. Nejčastější autoimunitní onemocnění pozorované v šesti studiích bylo muskuloskeletální, CNS a endokrinologické poruchy. Výsledky meta-analýzy neprokázaly žádnou korelaci mezi autoimunitními poruchami a HPV očkováním (poolované OR 1.038, 95% CI 0,689-1,562).
Závěry: Nebyla zjištěna žádná korelace s bivalentní a čtyřvalentní HPV vakcínou. Proto je nezbytné správně informovat obecnou populaci, aby se pokusilo zvýšit proočkovanost jak v Itálii, tak ve světě.

Background: In the literature conflicting opinions are detectable on the onset of adverse events as autoimmune disease post HPV vaccine and often case reports describes the onset of one of these events, but don't emerge a clear relationship and we don't have data to support it. 
Methods: We carried out a systematic review to identify all scientific publications dealing with the correlation between vaccine anti-papillomavirus and new onset of autoimmune diseases. We searched the main scientific databases (PubMed, Sciverse Scopus, Web of knowledge and Cochrane Central Register of Controlled Clinical Trials) for the following search terms: "vaccine"; "anti-papillomavirus"; "autoimmune"; "disease"; "disorder". To evaluate the safety of HPV vaccines, the dichotomous data on the number of subjects experiencing an autoimmune disorder in the study vaccine group and the placebo group were extracted from each study with subsequent determination of the risk ratios and their 95% confidence intervals. We combined data statistically using a random effects model. 
Results: We conduct a meta-analysis on six studies on bivalent and quadrivalent HPV vaccine. The total number of subjects included in the meta-analysis comprised 243,289 in the vaccine group and 248,820 in control groups. Four of the six trials had a Jadad score of 3 or 4 indicating an adequate trial quality. The most frequent autoimmune disease observed across the six studies were musculoskeletal,CNS conditions and endocrinological conditions . The results of the meta-analysis demonstrated no correlation between autoimmune disorders and HPV vaccines (pooled OR 1.038, 95% CI 0.689-1.562). 
Conclusions: No correlation was identified for bivalent and quadrivalent HPV vaccines. It's therefore essential to correctly inform the general population in order to try to increase both Italian and international vaccination coverage.