Spalničková vakcína v Česku

Od roku 2010 byla v České republice výhradně jen kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám dodávaná společností GSK pod názvem Priorix. Tak jako každý výrobce vakcín i tento výrobce mívá čas od času problémy s dodávkami, a když se k tomu přidá nová epidemiologická situace, tj. zvýší se výskyt spalniček a příušnic, nedostatek dodávky vakcín společnost pocítí.

Přesto aktuální výpadek vakcíny Priorix byl vykompenzován ochotou jiného producenta (MSD), který na náš trh dodal zhruba 3 desítky tisíc své vakcíny pod názvem M-M-RVaxPro. Jde vlastně o původní vakcínu, ostatně původně se jmenovala MMR a dala tak jméno tomuto očkování, tj. očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Tak jako firma LUX vyrobila první vysavač, kterému dala jméno lux, po kterém dnes už nikdo neřekne vysávat, ale luxovat, tak firma MSD dala první vakcínu MMR, po které se toto očkování dodnes jmenuje.

Ti, co tuto vakcínu neznají se nemusí obávat, že by se jednalo o nějaký experiment, ba naopak všechny později vyvinuté a používané vakcíny byly právě s touto původní srovnávány, tj. zda jsou srovnatelně bezpečné a účinné jako právě tato MMR vakcína (dnes pod názvem M-M-RVaxPro). Dílčí rozdíly mezi komerčně používanými vakcínami existují a pramení z konečných kmenů vakcinačních virů proti spalničkám a příušnicím.

Kmen spalničkového vakcinačního viru
Ačkoli vakcína Priorix obsahuje tzv. kmen Schwarz a vakcína M-M-RVaxPro kmen Moraten (nebo také Enders’ Edmonston), oba uvedené kmeny pocházejí ze stejného viru spalniček, který byl získán od chlapce jménem Edmonston nemocného spalničkami v roce 1954.  Oba konečné kmeny vznikly několikanásobnou adaptací (pasážováním) na různých tkáňových kulturách, nejčastěji kuřecích embryonálních fibroblastech). Podobným způsobem byly připraveny i další vakcinační kmeny jako Edmonston Zagreb nebo Connaught či AIK-C, které se v Evropě buď vůbec nepoužívají nebo jen okrajově.

Kmen příušnicového vakcinačního viru
Aktuálně dostupná vakcína M-M-RVaxPro obsahuje původní kmen, spíše dvou-kmen označovaný jako Jeryl Lynn. Ten byl získán v roce 1963 jako izolát ze vzorku odebraného dívce Jeryl Lynn Hilleman nemocné příušnicemi, jejíž otec tento kmen dále oslabil a adaptoval pro přípravu první živé vakcíny. Ta se stala nejen dostatečně účinnou, ale hlavně bezpečnou. Ostatně proto byl tento kmen na konci minulého století prohlášen za vysoce bezpečný a z něj připravené vakcíny se používají ve všech vyspělých zemích dosud. Vakcína Priorix obsahuje geneticky modifikovanou dominantní část tohoto původního dvou-kmene, tj. tzv. JL5. I když vakcína Priorix vykazuje velmi dobré účinnostní výsledky v ochraně vůči příušnicím, originální vakcína M-M-RVaxPro zůstává nenahraditelným unikátem.

Zarděnkový vakcinační virus
V obou uváděných vakcínách se používá prakticky dnes jediný možný kmen a to je kmen RA27/3, který se stal standardem pro všechny zarděnkové vakcíny na celém světě.

Množství vakcinačních virů je v obou u nás používaných vakcínách srovnatelný, neboť se deklaruje pouze spodní minimálním koncentrace vakcinačních virů a tu splňují obě vakcíny shodně. Ta nesmí být nižší než 10³ pro spalničkový či zarděnkový virus, případně 3,7x 10³ pro příušnicový virus.
Pomocné látky se u obou vakcín dílčím způsobem liší, v závislosti na kultivaci vakcinačních virů a následné jejich stabilizaci. Přesto není třeba se obávat, že by jedna z uvedených vakcín obsahovala pomocnou látku, která by zvyšovala reaktogenitu vakcíny či by představovala nadbytečně alergizující látky. Obě vakcíny ve shodě obsahují reziduální stopy vaječných bílkovin, které nepřesahují hodnotu 0,04 ng/dávka.

Z hlediska aplikace obou vakcín není zásadní rozdíl mezi oběma vakcínami. V doporučení výrobců najdeme, že obě vakcíny lze podat jak intramuskulárně (tj. nitrosvalově) tak subkutánně (podkožně). Zatímco však výrobce vakcíny M-M-RVaxPro upřednostňuje podávání intramuskulárně a to hlavně z důvodu bezpečnosti, protože skutečně tento způsob snižuje výskyt nežádoucích účinků (míněno těch lokálních), druhý výrobce vakcíny Priorix preferuje aplikaci podkožní a to zejména z důvodu účinnostních. To je ostatně pochopitelné, neboť jeho vakcína obsahuje odvozené kmeny, které by mohly být o něco méně výkonné při nitrosvalové aplikaci. Tomu bylo i v případě české vakcíny Trivivac, která byla rovněž dále oslabená a přednostně se s ní očkovalo podkožně.
Protože obě vakcíny jsou určeny k prevenci stejných infekčních chorob, není potřeba se obávat zaměnit jednu vakcínu za druhou, byl-li jedinec dříve očkován jednou z uvedených vakcín.
Omezení či kontraindikace jsou pro obě vakcíny shodné. I když se tak nově na náš trh dostává pro laickou ale i odbornou veřejnost “nová” vakcína M-M-RVaxPro, není třeba se jí bát, neboť se jedná o nejprověřenější vakcínu, která se na celosvětovém trhu používá nejdéle ze všech dostupných MMR vakcín. S touto vakcínou bylo očkováno více než miliarda lidí a nebyl prokázán žádný závažný nežádoucí účinek ať už v podobě neuropatologií (autismus, encefalomyelitidy, oční neuritidy, roztroušená skleróza apod.) nebo autoimunitních chorob (juvenilní diabetes, systémový erytematózní lupus apod.).

MMR vakcínu lze využít i k očkování v situacích, kdy se objeví zvýšené riziko spalniček nebo příušnic a to bez ohledu na to, zda byl jedinec v dětství kompletně očkován nejen proti spalničkám, ale také proti příušnicím či zarděnkám. Existují klinické studie či epidemiologická sledování, která neprokázala zvýšené riziko nežádoucích účinků z podání další dávky této vakcíny. Důvodem je skutečnost, že má-li jedinec dostatečnou specifickou imunitu vůči příušnicím a/nebo zarděnkám, pak se díky ní vakcinační viry příušnic a zarděnek neutralizují a blokuje se tím vakcinační virémie, která by mohla vést např. k reakcím hypersenzitivity apod.

Potřeba monovakcíny proti spalničkám nebo příušnicím je prakticky zanedbatelná. Přesto v Evropě existuje švýcarský výrobce (Berna), který stále takovou monovakcínu vyrábí. Ta byla v malém množství vloni dokonce dovezena do České republiky v rámci specifického léčebného programu. Aktuálně se dokonce spekuluje nad tím, že by mohly být dovezeny větší dodávky této vakcíny z důvodu přetrvávajícího rizika spalniček.
Tato vakcína, označená jako Measles vaccine live b.p. je rovněž živou a obsahuje vakcinační viry odvozené z původního kmene Edmonston, který byl dále atenuován (oslaben) na lidských diploidních buňkách. Proto se konečný vakcinační kmen označuje Edmonston-Zagreb. Pomocné látky v této vakcíně jsou ve shodě s těmi, které používají výše uvedení producenti ve svých kombinovaných MMR vakcínách. Z pohledu složení této vakcíny ji nelze hodnotit jako lepší či horší, než jsou vakcíny Priorix či M-M-RVaxPro. Bylo by více než pošetilé se domnívat, že by očkování s touto vakcínou přijímali rodiče pro své děti ochotněji než očkování s kombinovanými MMR vakcínami.
Mohla by mít však tato vakcína své uplatnění pro posilující očkování dospělých, kteří byli či nebyli v minulosti očkováni? Ano svoji roli by splnila, ovšem bez většího prospěchu pro jedince či společnost:

1. vedle rizika spalniček stále přetrvává i riziko příušnic, proto posilující očkování s MMR vakcínou přináší jedinci větší benefit bez zvýšeného rizika nežádoucích účinků,
2. kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám vyvolávají vyšší imunitní odpověď prokazovanou na základě hladin specifických protilátek oproti odpovědi stimulované jednotlivými monovakcínami,
3. pro zdravotně stigmatizované jedince je monovakcína použitelná jen za těch okolností, které umožňují očkování živou vakcínou tj. nejen monovakcínou ale také kombinovanou MMR vakcínou,
4. cenová úspora monovakcíny oproti kombinované vakcíně je minimální a možná ve svém důsledku by samoplátci hradili stejnou částku jako za MMR vakcínu,
5. nesystémová existence jak monovakcíny tak kombinované vakcíny proti spalničkám komplikuje situaci v budoucnu, neexistuje—li přesná digitální evidence, kdo byl jakou vakcínou očkován.

Stále tak zůstává vhodné očkování s kombinovanou MMR vakcínou kohokoli, kdo chce být chráněn a to nejen vůči spalničkám, ale také příušnicím a případně zarděnkám. Je na místě, aby stát včas reagoval a odhadoval potřeby v následujících měsících či letech. Ještě na konci minulého století existovaly státní hmotné rezervy, které velmi dobře vyrovnávaly stav nedostatku vakcín v důsledku výpadku výroby apod. Pokud tento systém již neexistuje, bylo by více než vhodné ho znovu obnovit.